2. Úvod
• v ČR neexistuje „Národní fonotéka“ pro zvukové
dokumenty jako ekvivalent NFA pro filmy
• v zahraničí obvykle jedna instituce zastřešuje péči o
zvukové i audiovizuální dědictví (British Library nebo
LOC)
• neexistuje žádná databáze která by mapovala kompletní
produkci zvukových nosičů na českém území
• neexistuje žádná databáze mapující fondy paměťových
institucí
3. Úvod
neexistuje souborná diskografická publikace generálního
katalogu českých nahrávek ani publikace českých
gramofonových firem ESTA a Ultraphon
sbírky zvukových dokumentů jsou mnohdy
nezkatalogizované nebo o nich instituce ani nevědí
aktivity v oblasti ochrany a digitalizace jsou roztříštěné –
neexistují jednoznačná doporučení
4. Historie – první snahy ČAVU
Příběh zakládání archivu historicky významných zvukových záznamů
pořízených koncem dvacátých let a počátkem třicátých let minulého století
(a hlavně následný osud této fonotéky) je bohužel typický pro - řečeno
dobovými slovy dr.Václava Klofáče - "zbahnělé poměry domácí" …
Matrice všech celkem 506 nahrávek z let 1928 a 1933-4 i s jejich výlisky na
šelakových gramodeskách … přechovával archiv České akademie věd a
umění, ...V polovině devadesátých let minulého století byl celý soubor
převezen do archivu ČAV v Praze - Bohnicích. Tam jej po dlouhých letech
rozhýbala až povodeň v roce 2002 (Gössel 2004)
Fonotéka České akademie věd (1910-1934) I.
Fonotéka České akademie věd (1910-1934) II.
Fonotéka České akademie věd (1910-1934) III.
Fonotéka České akademie věd (1910-1934) IV.
5. Historie – pohled Karla Čapka
•
"...aby každý stát soustředil a uchoval v nějaké národní diskotéce
cenné desky obsahující jednak národní folklór, jednak vynikající díla domácích
skladatelů nebo výkonných umělců a uměleckých souborů, pokud jsou nahrána
na gramofonových deskách. Tak by vznikl skutečný archív národní hudby v
autentickém a vrcholném provedení, archív sloužící k mezinárodní propagaci
domácího umění, k rozšiřování rádiem, k vědeckému studiu atd. – věc jistě
žádoucí."
– pohled Karla Čapka (1936)
6. Historie
• snahy na konci 20. století
– řešitelé projektu měly být Národní muzeum-ČMH a
Národní knihovna ČR
– poslání archivní, konzervační funkce, jednak tzv.
“uživatelské” funkce
– virtuálním propojení rozličných stávajících institucí, tj. různých,
dosud izolovaných fondů či sbírek
– Národní fonotéka (konec 20. století)
7. Historie – projekty NAKI
• projekt bezúspěšně podán do všech tří výzev NAKI (2x
Národní muzeum, 1x NM + MZK+ SZM)
• záměr vybudovat databázi nosičů existujících na našem
území a nahrávek vydaných u nás
8. Současnost
• VISK3 + institucionální výzkum MZK
–
–
–
–
vybudování digitalizačního pracoviště v MZK
zpracování sbírky šelakových desek MZK
vývoj podpory zvukových dokumentů v Krameriu 4
spolupráce se školami
• průzkum fondů v ČR a na Slovensku, digitalizace (KISK)
• software - absolventské práce FI MU
– web narodnifonoteka.cz
9. Průzkum fondů – mapování sbírek
• Krátký dotazník pro průzkum fondů v archivech,
knihovnách, muzeí a v řadách soukromých sběratelů
– snaha o nalezení i menších sbírek včetně sbírek
soukromých
– paměťové instituce v České republice
– paměťové instituce na Slovensku
10. Další fáze průzkumu
• zkontaktování vlastníků sbírek
• Cíl: zahrnutí metadat do portálu NF
• nezpracované sbírky - pomoc s hledáním cest jak sbírky
zpracovat
• poskytnutí metodické podpory, případně další spolupráce
11. Spolupráce
• vydavatelství Supraphon
• předběžná dohoda o poskytnutí diskografických záznamů
archivu
• Český rozhlas
• proběhla jednání o možné spolupráci, čekáme na vyjádření
• Gabriel Gössel
• spolupráce na průzkumech fondů, konzultace šelakové desky
12. Web NarodniFonoteka.cz
• založen na systému vufind
• testovací provoz z ostrými daty z některých knihoven
• otevřena všem institucím
• data ve formátu MARC21, výjimky možné (např.
Supraphon, ČRo)
• vítáme jakoukoli spolupráci na rozvoji portálu
13.
14. Kontakt, web, osoby
• Moravská zemská knihovna v Brně
• www.narodnifonoteka.cz
• kontaktní osoby
– Petr Žabička, Filip Šír
– info@narodnifonoteka.cz