Venuše - sestra Země? Naše sousední, nejbližší planeta (40-259 mil. km) Druhá od Slunce, Kamenná planeta (zemského typu)

1. Planeta Venuše - základní
přehled
Pavel Vachtl

2. Venuše - sestra Země?
Naše sousední, nejbližší planeta (40-259 mil. km)
Druhá od Slunce
Kamenná planeta (zemského typu)
Průměr - 95% průměru Země
Plocha/Objem - 90% plochy Země / 86% objemu
Hmotnost 82% Země - g = 90% grav. zrychlení Z.
Oběžná doba 224.7 dne Doba rotace/den 243 dní

3. Venuše - odlišnosti
Retrográdní rotace (Slunce by vycházelo na západě a
zapadalo na východě, kdyby na povrchu bylo vidět)
Oběžná doba 224.7 dne Doba rotace/den 243 dní
Ultrahustá atmosféra - tlak až 92 bar (Mariánský
příkop 1100 bar), 96.5% CO2, 3% dusík, sloučeniny
síry, kapičky a mraky kyseliny sírové
Vysoká teplota - až 500 stupňů Celsia, obrovský
skleníkový efekt
Nemá silnější magnetické pole, Silný vulkanismus (hot
spots)
Nevidíme na povrch, jen s pomocí radarů (od 1960)

4. Venuše v pozemské kultuře
římská mytologie - bohyně lásky, jara
asociována se sumerskou bohyní Inanou (jiný název Dil-bat),
akkadskou Ištar, asyrskou Mylitou, syrskou Astarté, fénickou
Astarot, egyptskou Aštoret, indickou Šukrou, germánskou Freyou,
řeckou Afroditou a římskou Vénus
3 století př. n. l. Venus = Afrodíté
Večernice - Hesperos, Vesper
Jitřenka - Fósforos (později u raných křesťanů také Lucifer =
synonymum pro Ježíše) Pythagoras pochopil, že jde o jedno
těleso

5. Merkur, Venuše, Země, Měsíc, Mars, Ceres

7. Venuše - vzhled a pozorování ze Země
Staré národy
2700 př. n. l. - Makotřasy , Čechy
1600 př. n. l. - Babylónie
Uvnitř dráhy Země - fáze (srpek), přechody Venuše přes
sluneční disk - mnohem méně časté než u Merkuru,
magnituda -4.5, po Měsíci nejjasnější
Výrazné rozmazané okraje - atmosféra
Max. elongace = +/-48 stupňů
úhlová velikost 64 “ - 10 “

12. Venuše - historie pozorování
1610 - Fáze planety - Galileo Galilei
1761 - neostrý okraj, atmosféra - MV
Lomonosov
1956 - detekce mikrovlnného záření - teplota
cca 330 stupňů Celsia
1960 - objeven oxid uhličitý

14. UV

15. Venuše - pozorování, radary, rotace
Rychlost rotace - poprvé změřena během
konjunkce se Sluncem v roce 1961 radarem s
26metrovou anténou v Glodstonu v Kalifornii, v
Rádiové observatoři v Jodrell Bank ve Spojeném
království a v sovětském vesmírném zařízení
Jevpatorija na jižní Ukrajině
1963-4 - objevena “zpětnost” rotace

16. Venuše - hustá atmosféra
Sahá do výšky 1000 km
Odráží 60% slunečního záření
> 300 km, vodíková korona, hélium
Rozdíl mezi slunečnou (rozpad molekul na
atomy) a tmavou stranou (slučování atomů zpět
na molekuly, záření tmavé strany)
50-60 km, silná vrstva mraků - 15-20 km
tlustá, tlak kolem 1 bar, teploty 0-20 stupňů
Celsia

17. Venuše - rychlé větry
1985 - sondy VEGA 1 a 2 (jejich balony) - 50
- 55 km, 250 - 350 km/h - obletí Venuši za 4-7
pozemských dní
u povrchu jen 4-7 km/hod
Na povrch občas padá kovový “sníh” -
pravděpodobně sulfid olovnatý - galenit

22. Venuše - povrch, vulkány, z radarů
70 % - planiny, roviny
20% - rovinné kruhové plochy/dómy cca n*10 -
200 km - pod středním výškovým průměrem
10% pohoří - Ishtar Terra - Maxwell Montes
11 km vysoká hora
Trhlinový systém - Aphrodite Terra, délka 10.000
km, hloubka
Horké skvrny - vulkány

25. Venuše - nomenklatura útvarů
ženská jména - nejen (Maxwell Montes)
Lakshmi Planum

29. Maat Mons, sopka 8 km výšky

30. Venuše - vnitřní stavba
Průměrná hustota - 5.3 g/cm3
Kůra (bazaltové horniny)
Plášť
Jádro ze železa
Asi ne tekuté
- slabé magnetické pole

31. Venuše - první sondy, milníky
1962 - Mariner 2, průlet, 35 tis km, teplota povrchu 425
stupňů C
1966 - Veněra 3, tvrdé přistání, bez dat
1967 - Veněra 4, teplota 500 C, konec 25 km nad povrchem
Mariner 5 - průlet 4000 km.
1970/1972 - Veněra 7/8 - pronikly k povrchu, vysílaly 23/50
minut, předem podchlazeny na -8 C
1974 - Mariner 10, průlet, 4000 fotek, UV
1975 - Veněra 9/10 - první obrázky z povrchu, cca 60 min
1978 - Pioneer Venus Orbiter - >13 let, PV Multiprobe - jedna
pracovala 45 minut na povrchu
1982 - Veněra 13/14, barevné fotky, vzorky půdy - čedič

32. MARINER 2

33. MARINER 5

39. Pioneer Venus
Multiprobe
1+3 moduly

40. Venuše - radarová pozorování, balóny
1983 - Veněra 15 + 16, radary
1989 - Magellan, radar 4.5 roku, 98% povrchu
1985 - VEGA 1 a 2 (SSSR), dva balony (Francie), 53 km -
46 hodin

41. MAGELLAN

42. VEněra-GAllej

43. Venuše - současné sondy a družice
2006-7 průlety MESSENGER (Merkur)
2006-2014 Venus Express - ESA, vír v oblasti
Jižního pólu, zanikla v atmosféře
2015 - 2 sondy mise BepiColombo (Merkur)
2022 - Venus In Situ Explorer (lander, balon)
2024 - Veněra - D, dlouhodobé přežití na
povrchu

44. VENUS EXPRESS (ESA)

45. VISE

46. Venuše - pilotované lety?
Průlet kolem Venuše a Marsu - Inspiration Mars,
Dennis Tito, 2021
Navedení na oběžnou dráhu + vzducholodě a
letadla v mracích, výška kolem 50-70 km (HAVOC -
High Altitude Venus Operational Concept, hélium,
pozemská atmosféra, VAMP - Venus Atmospheric
Maneuverable Platform, dusík)
Solární pohon

47. INSPIRATION MARS

49. VAMP

50. HAVOC

52. Rover, chlazený Stirlingovým cyklem, plachta

53. TERRAFORMACE - snížení
teploty

54. Venuše - život, voda?
život podobný pozemskému - asi neměl čas se
vyvinout, max v atmosféře - mikroby
voda na povrchu byla, před 3.5 mld lety se vypařila
a unikla i z atmosféry, rozbitá na vodík a kyslík
Skleníkový efekt, CO2, blíže Slunci, CO2 není
vázán zpět.

56. Venuše - starší sci-fi
Edgar Rice Burroughs
J. M. Troska
Lem - Astronauti
Frank Paul (malíř)
Díky za pozornost
http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/