1. Prosinec 2013
Americká ekonomika
Prosinec 2013
Hlavní zprávy:
Ekonomika v roce 2013
Přeprava ropy s problémy
Zvedne se minimální mzda?
Další:
Technotrendy na 2014
3D tiskárny se investorům
vyplácí
Vědci se učí podnikat
Ekonomika státu Kentucky
Tomáš Hart
Končí 2013. Jaký byl?
EKONOMIKA SE ZLEPŠUJE, ALE POTŘEBUJE ZRYCHLIT
Každý, kdo se pokusí seriózně
zhodnotit, jak si v právě skončeném
roce vedla americká ekonomika, to
bude mít velice těžké. Růst HDP,
který byl za třetí čtvrtletí revidován
na 4,1 %, Americe závidí většina
vyspělého světa. Pro mnohé je ale
tématem spíše zamyšlení, jak
ekonomika, která měla být loni být
tak často poškozována politickými
střety
ve Washingtonu,
jak
zdůrazňují někteří komentátoři, je
takového růstu vůbec schopna.
Hlavně
vládní
odstávka
(‚shutdown‘), která v období 1.-16.
října uzavřela naprostou většinu
federálních úřadů, měla vnést
chaos a zmatek do křehkého
ekonomického oživení. Že právě
tento kvartál byl dobou největšího
ekonomického růstu, překvapil
skoro všechny. V době klesajících
vládních výdajů, stále opatrných
spotřebitelů
a malého
podílu
exportu na celkovém HDP (export
přitom již několik let po sobě roste)
se tak hledání zdrojů růstu stává
téměř záhadou pro detektiva.
Firmy navíc drží historicky
rekordní objem hotovosti (přes
trilion dolarů), protože stále nejsou
přesvědčené, že je oživení trvalé
a investice do nových projektů se
jim
prostřednictvím
zvýšené
poptávky vyplatí.
Jedním z možných vysvětlení může
být to, jak se s krizí vyrovnal –
s velkou pomocí vlády – finanční
sektor, tj. především banky.
Dřívější krize byly charakteristické
tím, že krachy zadlužených podniků
vytvářely dominový efekt, kdy
nesplácené úvěry táhly dolů
kreditory, tj. hlavně banky, jejichž
kapitálová přiměřenost nebyla
nijak
skvělá.
V propleteném
finančním světě se jen málo bank
dokázalo udržet samostatně v plné
síle, což mnoho z nich odneslo
právě bankrotem. Rychlé kroky,
především v roce 2008 (pomoc AIG,
převod General Motors pod vládní
kontrolu, donucení několika bank
se nechat pohltit silnějšími rivaly
(Wachovia vs. Wells Fargo, např.)),
znamenaly, že tlak na finanční
systém byl kratší než např.
v Evropě. Po období paniky na
podzim 2008 (hlavně po pádu
Lehman Brothers) se banky dostaly
do lepší kondice a protože
dokázaly udržet financování svých
klientů
(jak
firem,
tak
spotřebitelů), na úrovni, která jim
zajistila fungování i v těžkých
dobách, bylo méně bankrotů
firem než v minulých krizích.
V roce 2013 byl počet bankrotů
firem oproti roku 2009 nižší
o 42 %.
Firmy (alespoň ty největší, např.
kótované na newyorské burze)
mají větší zisky, než před
krizovými roky 2007-9. Mzdová
flexibilita (především směrem
dolů) znamenala, že v těžkém
období dokázaly snížit svoje
mzdové náklady a udržet svoji
konkurenceschopnost
a
přítomnost na trhu, i když
poptávka klesala. Hlavně zdraví
firem
je
zdrojem
většiny
optimistických odhadů vývoje
ekonomiky v začínajícím roce.
Přetrvávajícím problémem je stav
pracovního trhu. I když se v lednu
– listopadu podařilo vytvořit přes
2 miliony nových pracovních
míst, je úroveň nezaměstnanosti
stále (přes 7 %) větší, než na kolik
si Spojené státy dlouhodobě
zvykly (kolem 5 %). Stále častěji
se mluví nejen o tom, kolik
nových míst vzniklo, ale o jaká
konkrétně pracovní místa se
jedná a zda jsou to tzv. ‚quality
jobs‘. S tím souvisí pojem
‚underemployment‘,
který
vyjadřuje, že lidé berou za vděk
i prací, která vyžaduje nižší
úroveň dovedností a znalostí, než
jakými disponují. Amerika navíc
potřebuje vytvářet pracovní místa
rychleji, než většina jiných zemí,
např. členů OECD, protože v USA
rychleji než jinde roste množství
lidí v produktivním věku. Amerika
je
stále ještě
relativně
‚mladá‘ země)¨.
Problémy od ledna přibudou
několika milionům lidí, kteří
dosud využívali prodloužené (z 26
na
73 týdnů)
podpory
v nezaměstnanosti. Tu zavedl
ještě
prezident
Bush,
ale
republikáni
v Kongresu
tuto
pomoc, která stála 25 miliard
dolarů ročně, odmítli po jejím
skončení, 31.12.2013, prodloužit i
na rok 2014. Tito lidé budou tedy
od ledna chudší a protože jsou již
postiženi
dlouhotrvající
nezaměstnaností, jejich šance na
nové zaměstnání a z toho
plynoucí kladný příspěvek k růstu
ekonomiky je spíše minimální.
Ekonomika USA je primárně závislá
na
spotřebitelské
poptávce,
poptávka vlády nebo příspěvek
exportu k růstu HDP jsou ve srovnání
s např. zeměmi EU nižší. Proto je
špatná zpráva, že ceny nemovitostí
jsou stále (v průměru, existují
regionální výjimky) na nižší úrovni než
před začátkem krize (2006-7).
Americké rodiny odvozují pocit,
nakolik bohaté se cítí, z velké míry
právě od toho, jakou má hodnotu
jejich dům, často největší životní
investice. Spotřebitelská důvěra pak
roste
nebo klesá
s hodnotou
vlastněných
nemovitostí.
Ceny
nemovitostí tak zatím k pozitivní
náladě spotřebitelů příliš nepřispívají.
Pocit, že se firmám daří na úkor
zaměstnancům, kteří musejí pracovat
déle za méně peněz, nepřispívá
k optimizmu mezi lidmi. Rozpor mezi
tím, jak se daří vlastníkům kapitálu
(index Dow Jones je na historickém
maximu, 16.500; v roce 2009 se
přitom pohyboval kolem 8.000)
oproti lidem práce, poškozuje
generacemi vytvářený obraz Ameriky
jako místa, kde vzdělání a tvrdá práce
jsou dostatečné na dosažení úspěchu
(americký sen). Různá zveřejněná
data o socio-ekonomické mobilitě
z poslední
doby
(např.
Pew)
naznačují, že prostředí, do kterého se
lidé narodili, má v USA větší korelaci
s životním úspěchem, než např. ve
Velké Británii nebo Skandinávii.
Přes všechny ekonomické problémy
ale Američané vstupují do Nového
roku o poznání optimističtěji než
v několika posledních letech. Vidět je
to i na obchodech s ropou, cena
futures kontraktů je kolem 100
dolarů za barel, což historicky
odpovídá optimizmu obchodníků
z očekávání
budoucího
vývoje
poptávky. Že politické třenice ve
Washingtonu ekonomice škodí méně
než si mnozí myslí, je možná jedním
z nejzajímavějších zjištění z poslední
doby. 3 % růst HDP, který je Ameriku
hranicí, kdy se věci stávají velice
dobrými, se nejspíš asi docílit
nepodaří. O úrovni růstu 2,5-2,8 %
ale analytici mluví jako o celkem
bezproblémově
dosažitelném
výsledku. A to bude, i s ohledem na
problémy v jiných vyspělých zemích
světa
a očekávaném
zpomalení
v Číně, velice solidní výsledek.
Stránka 1
2. Prosinec 2013
5 trendů pro 2014
ODHADY KOMERČNĚ ZAJÍMAVÝCH TECHNOLOGIÍ
Přenosné technologie na oblečení
má být viět stále častěji
Obrázky a zprávy v aplikaci
Snapchat zmizí do deseti sekund
Investoři přemýšlejí, do čeho by
investovali v tomto roce, když
v tom uplynulém asi největším
vítězem byly akcie firem, které
podnikají
v 3D tisku.
Mezi
slibnými technologiemi, které
by v nastupujícím roce měly být
více vidět v běžném použití,
jsou: 1/ Přenosné technologie
na oblečení a doplňcích
(wearables) – zatím k vidění
hlavně ve spotřebním zboží,
jako jsou sportovní brýle,
Google Glass, senzory na
oblečení aj. Technologie by se
měla
dostat
do
širšího
podvědomí u firem, např. pro
monitoring
pohybu
lidí
a materiálů
ve
výrobních
závodech. „Průmysl, high-tech
a zdravotnictví jsou sektory, kde
bychom měli wearables vidět
častěji než letos“, odhaduje
ředitel
Icreon
Tech;
2/
Crowdfunding
–
způsob
získávání peněz na rozjezd firem
přes Internet mezi velkým
množstvím lidí, je už dostatečně
známý. Nový zákon tzv. JOBS
Act, kde je crowdfunding
výslovně zmíněn, mu ale dává
punc oficiálnosti, což může být
pro mnoho dosud váhajícících
investorů dostatečným důvodem,
aby se přidali a zkusili rozšířit své
investiční
portfolio.
„Crowdfunding bude loterie –
první úspěšná velká firma, která
získá kapitál a jejíž akcie hodně
vzrostou, naláká spoustu lidí,
kteří ale nikdy už takové peníze
nevydělají“, upozorňuje ale na
riziko Patrick Chung, partner
venture kapitálové firmy New
Enterprise
Associates;
3/ Lokalizace
–
kombinace
přenosných technologií, množství
dat
a smartphonů
bude
znamenat, že lidé se změní
v data pointy a obchodníci je
dokáží v reálném čase lokalizovat
a udělat jim nabídku na míru.
Apple už do mobilů instaluje tzv.
iBeacon, který vysílá informace
o tom, kde se konkrétní člověk
právě pohybuje a může být tedy
vystaven přímému marketingu;
4/ Alternativní
platební systémy – nejde jen
o právě populární Bitcoin.
Např. eBay má jedinečnou
výhodu, že PayPal dokáže
mobil proměnit v peněženku,
což jeho největší rival Amazon
zatím neumí. Nebo Coin, což je
zařízení, které všechny kreditní
karty převede do jedné, která
uschová informace ze všech
karet na jednom místě;
5/ Dočasná média – problém
s internetem je v tom, že
všechny informace jsou tam
vlastně napořád. Ale celá lidská
komunikace byla vždy jen
dočasná, naše konverzace mizí,
jakmile skončí. Proto by média
měla umožnit více soukromí
a nabídnout, že SMS nebo
emaily po čase zmizí a už se
nikdy,
třeba
v nejméně
příhodnou chvíli, neobjeví.
Úspěch aplikace Snapchat, za
kterou chtěl Facebook letos
zaplatit tři miliardy dolarů,
potvrzuje, že soukromí má
svoji
cenu
i na
Internetu.(CNBC)
Ropa je, lodí se nedostává
STARÝ ZÁKON ZNEMOŽŇUJE KONKURENCI A NIŽŠÍ CENY
Podle 93 let starého Jonesova Uměle udržovaný nízký počet
zákona nesmí mezi dvěma lodí, které podle Jonesova
americkými přístavy plout loď zákona smějí převážet ropu
pod jinou než americkou mezi
americkými
přístavy,
vlajkou. Takže když pluje plná nestačí pokrýt požadavky, které
čínská loď s nákladem zboží oživený ropný sektor na
z Číny do USA, nemůže např. lodivody má. V USA se nyní
zastavit na Havaji, vyložit část denně vyprodukuje 8 mil. barelů
zboží a pokračovat dál, třeba ropy a mohlo by jí být klidně
do New Yorku. Proto je více, kdyby bylo k dispozici více
běžné, že se zboží z čínských než dnešních 32 tankerů a 42
lodí plně vyloží někde na vlečných lodí, co splňují
západním pobřeží a odtud se podmínky Jonesova zákona.
do amerických přístavů plaví Proto se za posledních osmnáct
na jiných, už amerických měsíců denní cena pronájmu
plavidlech.
Což
zboží jednoho
tankeru
téměř
samozřejmě
prodražuje. zdvojnásobila,
konkrétně
Zákon je reliktem z dob kolem vyrostla o 87 %, na $85.000.
roku 1920, kdy kongresmeni 200-metrový American Phoenix
chtěli chránit domácí firmy se pronajímá dokonce za víc než
a v době po první světové $100.000 na den. Energetická
válce
Americe
pomoct firma Valero Energy odhaduje,
v námořní dominanci. Desítky že cena jednoho barelu ropy se
let to nikoho moc nezajímalo, zvýší o $5-6, když z jihu USA
jen na Havaji byly z toho pošle ropu lodí do některého
důvodu dovážené věci dražší z přístavu
na
východním
než kolik by dokázali při otevřené
konkurenci. „Jonesův zákon není
nic jiného, než daň na americké
spotřebitele“, říká Fadel Gheit,
ropný
analytik
z firmy
Oppenheimer. Zákon se už
několikrát pokusili změnit někteří
kongresmeni, většinou ti, co
pocházeli
z Havaje
a v jeho
zrušení nebo změně viděli šanci,
jak Havajčanům pomoct k nižším
cenám dováženého zboží. Zákon
je ale takovým oblíbencem
odborářů a levicově laděných
zástupců v Kongresu, že se
podobné návrhy nikdy nedostaly
ani na program jednání Kongresu.
Ve Spojených státech se nyní
staví 16 velkých lodí, které mají
brzy doplnit americkou ropnou
flotilu. K tomu jsou ve výrobě
stovky malých plavidel. Lodě
vyrobené v USA jsou navíc 4-5x
dražší, než by stálo třeba někde
v Asii. Na drahotě lodní dopravy
samozřejmě vydělávají železnice,
200-metrový American Phoenix
Stránka 2
3. Prosinec 2013
než ve zbytku Ameriky. Nyní
se škodlivost této regulace
projevuje
v problémech
s dodávkami ropy, které je
nyní ve Spojených státech
nadbytek.
pobřeží. Když ale pošle ropu lodí
do Kanady, vyjdou ji dopravní
náklady na jeden barel jen na
dva dolary. Dopravci za
takovéto situace samozřejmě
vydělávají daleko víc,
které
přepravují
historicky
nevídané
množství
ropy.
Meziroční
objem
železnicí
přepravené ropy se zvětšil
o 40 %, ve srovnání s rokem 2008
dokonce o 900 %.
Všemi deseti pro export
EXXON, SHELL I CONOCO CHTĚJÍ VYVÁŽET ROPU A PLYN
Světové toky ropného obchodu se
pořád mění
Největší
výrobce
energie
v Americe, Exxon Mobil, chce
zrušit 40 let staré zákony
omezující vývoz ropy ze
Spojených států. Když v roce
1973 zavedly arabské státy
ropné
embargo,
schválila
Amerika zákon, že domácí ropa
je strategická surovina, která se
může vyvážet jen do zemí, které
jsou americkými spojenci a se
kterými je vzájemný obchod
podpořen smlouvou o volném
obchodu. Po 40 letech Amerika
zažívá jinou situaci: nová
naleziště
a
nekonvenční
způsoby těžby ropy z USA dělají
zemi, která si může dovolit svoji
ropu prodávat ostatním. Exxon,
nebo Shell a Conoco, které již
dříve proti tomuto zákonu
vystoupily, argumentují, že zákon
byl schvalen v době nedostatku,
teď je ropy ve Spojených státech
ale naopak nadbytek. V roce 2015
se má v severní Americe vytěžit
více ropy, než ve státech OPEC,
odhadují ropní inženýři. Americké
firmy, které chtějí ropu nebo plyn
vyvážet,
musejí
požádat
o exportní licenci ministerstvo
energetiky, které prozatím všem
žádostem, po nezbytné analýze,
vyhovělo. Mnohým ale i tato
podmínka přijde zbytečná
a navrhují zákon zrušit úplně.
Ne všichni ale vývoz ropy
a plynu
podporují.
Velcí
spotřebitelé,
hlavně
průmyslové
podniky,
se
obávají, že kvůli vývozu na cizí
trhy, kde jsou zákazníci ochotní
platit za americké dodávky
vyšší cenu než za kolik se
suroviny
prodávají
na americkém trhu, budou i oni
muset platit víc. Americké
rafinerie, které zpracovávají
ropu na benzín a naftu, také
profitují z nynější nízké ceny
domácí ropy a nechtějí, aby
ropa zdražila.
Nikdo nechce platit víc
Lidé z fast foodů chtějí patnáct
dolarů na hodinu
Politici mohou zvýšit minimální
mzdu
Pracovníci v řetězcích s rychlým
občerstvením se pustili do boje
za zvýšení minimální mzdy na
$15/hod.
a možnost
se
odborově
organizovat.
V průmyslu,
kde
většina
restaurací funguje na bázi
frančízy a platí jen minimální
mzdy, aby udržela ceny jídla co
nejnižší, se jedná o momentálně
největší
téma.
Hlavním
argumentem bojovníků za vyšší
mzdy je požadavek, aby i práce
za minimální mzdu na plný
úvazek umožnila lidem žít bez
potřeby
sociálních
dávek
a potravinovaných
lístků,
kterými jim stát (paradoxně,
protože
jde
o pracovníky
z restaurací) pomáhá zajistit
dostatek jídla, když si na něj
nevydělají. Vládní ekonomové
odhadují,
že
pracovníci
z restaurací
s rychlým
občerstvem využili v letech
2007-11 státní potravinovou
pomoc v hodnotě $7 miliard.
Rychlost, s jakou lidé z fast
foodů projevují svůj zájem
a podporu
této
iniciativě,
překvapila i Service Employees
International Union, která
PODRAŽÍ HAMBURGERY A MILKSHAKY?
za plánem stojí. Obrácenou mincí restauracích. Velké firmy jako
možného nárůstu počtu členů McDonald’s, Subway nebo KFC
odborů– v USA je přes 200.000 jako protiargument zdůrazňují
frančízových restaurací – je příležitosti, které práce v jejich
vysoká fluktuace v průmyslu, restauracích nabízí. Pracovní
který
nikdo
nepovažuje návyky,
řešení
problémů
za konečnou svojí kariéry a proto a flexibilní pracovní doba patří
lidé z fast foodů odcházejí při k nejčastěji
zmiňovaným
první vyhlídce na lepší místo. Jak výhodám, které mluvčí z těchto
konkrétně by mohlo vypadat firem ve svých tiskových
kolektivní vyjednávání více než vyjádřeních používají nejčastěji.
3,9 milionu lidí, kteří v tomto „Ve službách s pracovním
byznysu
v Americe
pracují smlouvou na půl úvazku
a z nichž většina jsou lidé ve věku nemůžete požadovat, aby firmy
okolo dvaceti let, je spíše otázkou platili mzdy jako v průmyslové
budoucnosti
než
přesným výrobě“, doplňuje Stephen
plánem. Odboráři se v tuto chvíli Caldeira, prezident National
spokojí s tím, že se o problému Restaurant
Association.
mluví a dostává se na první Ekonomové, kteří nestojí na
stránky novin. „Pozornost je pro žádné ze stran sporu, si
nátlakové skupiny jako odbory nemyslí, že firmy ustoupí
jako kyslík, který potřebují a samy od sebe úroveň platů
k životu“, říká Ruth Milkman zvýší. Musely by totiž zároveň
z newyorské City University. zvýšit ceny a přišly by o cenově
Zvýšení mzdy na $15 za hodinu citlivé zákazníky. Spíše se čeká
by bylo velkým přilepším pro lidí na to, že do hry vstoupí politici
z branže, která podle různých v jednotlivých
státech
průzkumů průměrně platí $8.70 a městech a zvýší úroveň
(minimální federální mzda je minimální mzdy, aby si
$7.25) a kde si zaměstnanci zaměstnance z těchto fast
prakticky nijak nemohou přilepšit foodů zavázali jako voliče pro
spropitným, jako v klasických
příští volby.
Stránka 3
4. Prosinec 2013
Ústupek za dvě miliardy
FARMACEUTICKÁ FIRMA SE RADĚJI S VLÁDOU DOHODLA
Johnson&Johnson
se
s federálními
všetřovateli
dohodla,
že
zaplatí
$2,2 miliardy a přizná přečin,
aby
vláda
ukončila
vyšetřování postupu firmy při
propagaci
antipsychotika
Risperdalu. Dohoda uzavírá
více než deset let běžící
vyšetřování, které zkoumalo
metody, jakými J&J na
přelomu tisíciletí propagovala
neschválené a někdy přímo
škodlivé léky. Vyšetřovatelé
mj. zjistili, že se léky nabízely
v domech pro seniory, i když
v té době léky nebyly
schválené k použití a mohly
ohrozit i život pacientů. Nařízení
z roku 2005 požadovalo, aby se
toto riziko uvádělo na obalu
léků, ale J&J tento požadavek
ignorovala. Risperdal se také
nabízel jako lék na psychické
problémy chlapců ve vývoji,
i když
to
mohlo
vést
k hormonálním
poruchám.
Johnson&Johnson
„projevila
bezohlednou
lhostejnost
k bezpečí Američanů“, řekl na
tiskové konferenci Eric Holder,
generální prokurátor USA. „Její
chování vykazuje jasné známky
zneužití důvěry veřejnosti, do
očí bijící přehlížení systému
a zákonů,
chránících zdraví veřejnosti“. J&J
už oznámila, že už z pokuty
zaplatila $200 milionů v rámci
dohod, které uzavřela v minulých
letech. Firma také souhlasila se
zpřísněním interních předpisů
a pětiletému monitoringu ze
strany
ministerstva
zdravotnictví. Pokuta, kterou J&J
zaplatí, patří k největším v historii
farmaceutického průmyslu. Vloni
GlaxoSmithKline souhlasila, že
zaplatí tři miliardy dolarů a přizná
vinu za chování při prodeji léků
jako antidepresivim Paxil a lék na
cukrovku Avandia. Pfizer již
čtyřmi roky zaplatil $2,3 miliardy
za nelegální propagaci léků.(WSJ)
Prokurátor Eric Holder
Deset značek nestačí
HOTELOVÝ ŘETĚZEC CHCE ROZŠÍŘIT NABÍDKU
Luxusním W Hotels nastupuje
konkurence
Hilton Worldwide Holdings
provozuje deset hotelových
značek, kterými cílí na různé
skupiny cestovatelů. Od levných
Hampton Inn až po luxusní
značky jako Waldorf Astoria
a Conrad. Teď, po letech
pečlivého
marketingového
výzkumu, plánuje v roce 2014
přidat ještě jedno jméno, které
bude cílit na mladé cestovatele,
kteří jsou ochotni utrácet peníze
za dobré ubytování a lepší
služby než většina mladých,
často šetřících, hostů. Hilton už
oficiálně oznámil, že na uvedení
nové značky pracuje a připravuje
ji na nadcházející rok, pod
názvem Denizen (Obyvatel).
Řetězec už byl otevření takovéto
značky jednou blízko, ale soudní
spory jej o několik let zpomalily.
V roce
2009
konkurenční
Starwood,
který
provozuje
podobně zaměřený W Hotels,
obvinil Hilton, že se dostal k jejich
interním
dokumentům,
ze
kterých vycházel při přípravě
nového konceptu. Hilton se
nakonec
se
Starwoodem
domluvil na vyrovnání, které
obsahovalo dohodu o finanční
náhradě v hotovosti a slib, že
se další dva roky zdrží od
zavedení takto pojaté nové
hotelové značky. Tato lhůta
uplynula už minulý leden, ale
Hilton s nástupem na trh
očividně nespěchal. Butikový
hotel tak na trh vstoupí ne dva,
ale tři roky po dosažení dohody
obou konkurentů.(WSJ)
Výrobci 3D tiskáren jsou v kurzu
WALL STREET UŽ JE VZAL NA VĚDOMÍ
Ještě nedávno si analytici
z Wall
Streetu
nevšímali
firem, které podnikají v 3D
tisku. Teď se ale situace mění
a většina velkých obchodníků
začala tyto firmy sledovat
a věnovat jim kapacity svých
analytických oddělení, které
vydávají doporučení ke koupi
nebo prodeji jednotlivých
akcií na burze. Nedávné velké
objemy prodaných akcií na
kapitálovém trhu a rychle
rostoucí ceny akcií výrobců
3D tiskáren nemohly zůstat
bankéři
z New
Yorku
nepovšimnuty. Výrobci tiskáren
jako Stratasys, 3D Systems
a ExOne zažívají skvělé časy,
jejich akcie za poslední rok
zvýšily
svoji
hodnotu
několikanásobně více než je
průměr trhu: Stratasys +48 %,
3D Systems +118 % a cena akcií
ExOne se od února dokonce
zdvojnásobila. „Pro investory je
pozornost analytiků vodítkem,
na co se mají také zaměřit. Že
jde skutečně o trend, ne jen
o krátkodobý
tržní výstřelek“, říká Dan Hirsch,
obchodník z Turner Investments.
I když jsou ceny akcií výrobců
3D tiskáren ve srovnání se
zavedenými
firmami
daleko
volatilnější, analytici v nich vidí
velkou příležitost díky trendu ve
výrobě dílů a součástek na
objednávku, kde tyto tiskárny
dokáží
vyrobit
přesně
požadovaný kus na místě, bez
potřeby outsourcingu mimo USA.
Někteří v nich dokonce vidí
nositele
nové
průmyslové
revoluce v Americe.
Akcie výrobců 3D tiskáren za
posledních 6 měsíců
Kytara z 3D tiskárny
Stránka 4
5. Prosinec 2013
Nová kokurence v dopravě
REGIONÁLNÍ FIRMY NABÍZEJÍ RYCHLOST
Regionální firmy se soustředí se
poslední část přepravy zboží
Všichni znají velké dopravní
firmy UPS a FedEx, o dopravcích
jako LaserShip, OnTrac nebo
Eastern Connection Operating
ale asi slyšel málokdo. Přesto je
možné,
že
právě
mezi
zmíněnými
firmami
byla
některá, které na Vánoce
Američanům doručila jejich
zásilku, kterou si objednali přes
Internet. Tyto malé firmy, které
operují
jen
v geograficky
ohraničených
částech
Spojených států a z tohoto
důvodu si vysloužily označení
„regionals“, získávají rostoucí
podíl zakázek na dodávky od
online prodejců jako jsou
Amazon, Avon nebo lékárny
Walgreen. Jejich tržní podíl je
zatím malý, asi 3 %. Ale jejich
letošní tržby, které se odhadují
asi na 1 mld. dolarů, se od roku
2009 zdvojnásobily. Regionální
firmy jsou navzájem propojeny,
čímž nahrazují pokrytí území USA
i tam, kde nemají dosah; celkem
se odhaduje, že vzájemně
propojená
síť
‚regionálek‘
pokrývá asi 90 % adres v Americe,
což už je seriózní konkurence pro
celoamericky fungující přepravní
giganty. Duopol FedExu a UPS se
tak dostává pod tlak, aby zlepšil
svoje
pozemní
logistické
schopnosti, když po dražší
a ziskovější letecké dopravě je
poptávka stále slabá. Nižší
náklady a lepší spojení mezi
jednotlivými centry USA
znamenájí, že tyto společnosti
většinou dokáží nabídnout
obchodním firmám, že jejich
zásilky doručí až o 20 – 40 %
levněji a také rychleji, což jsou
jejich
hlavní
prodejní
argumenty. Velké firmy musí
růstu
regionálních
firem
přizpůsobit svoji strategii. To
pravděpodobně znamená, že
budou
uvažovat
o koupi
některé z regionálních firem
a navázání spolupráce s jinými,
které
disponují
dobrými
kapacitami v těch částech USA,
kde by celoplošný dopravce
nedokázal
fungovat
tak
efektivně,
jako
místní
specializované firmy.(WSJ)
Malé pivovary nabírají na síle
STUDIE VYČISLUJE JEJICH EKONOMICKÝ DOPAD
Třicet tři miliard dolarů,
takový je roční ekonomický
příspěvek
malých
a nezávislých výrobců piva
k HDP v USA. Na tolika
spočítala jejich příspěvek
studie, kterou si nechala
zpracovat
Asociace
pivavorníků. Ta také spočítala,
že tento rostoucí a stále
oblíbenější průmysl dává
práci 360.000 lidem. Sem
patří jak místa přímo ve výrobě,
tak
v distribuci
a maloobchodním
prodeji,
doplněná
o pozice
v restauracích a barech, které
nabízejí
piva
z malých
a nezávislých pivovarů. Největší
celkový ekonomický dopad mají
minipivovary
ve
státech
Kalifornie, Texas, New York,
Pensylvánie a Colorado (všechny
přes $1,6 miliardy, Kalifornie
dokonce
přes
$5 mld.).
Minipivovarů je v USA přes
1.220, hospod s vlastní výrobou
piva 1.165. O ekonomickém
a marketingovém
sebevědomí
amerických malých pivovarů
svědčí to, že jejich asociace
realizuje program na rozvoj
exportu:
např.
jednou
z posledních aktivit byla exportní
mise
do
Brazílie.(Brewers
Association)
Naučit vědce podnikat
MÁLO PENĚZ PRO VELKÉ VÝSLEDKY
Innovation Corps z dílny NSF
National Science Foundation
(www.nsf.gov) je federální
agentura na podporu vědy
a výzkumu, se sedmiliardovým
rozpočtem
patří
k nejdůležitějším
americkým
institucím tohoto typu. Nyní se
pustila mimo známé vody:
nepodporuje jenom vědu, ale
i podnikání. Konkrétně spustila
program Innovation Corps, ve
kterém
vědci
procházejí
sedmitýdenním školením, které
je má dovést do fáze, kdy dokáží
svoje
nápady
z laboratoří
převést do prototypů a modelů,
o které by měl zájem trh.
Program podle jeho tvůrců
nejde ‚tradiční‘ cestou, tj.
standardní přípravou byznys
plánů
a finančních předpovědí. „Raději
je postrkujeme, aby co nejrychleji
oslovili možné zákazníky a dostali
výrobek co nejdříve na trh“, říká
Rathindra
DasGupta,
který
program NSF vede. Na školeních
vědcům říká, že mají zapomenout
na ‚vědecké kecy‘ a soustředit se
na problém, který chtějí pro
zákazníky vyřešit. Aby se uchazeč
do programu dostal, musí dát
dohromady tříčlenný tým ve
složení
vědec,
podnikatel,
mentor. Ti, kteří sítem NSF
projdou, dostanou $50.000 grant
na pokrytí výdajů – cestování
k možným klientům, návštěvu
specializovaných kurzů nebo
výrobu prvních výrobků na
ukázku. Do I-Corps se již zapojilo
asi 230 týmů z více než
100 amerických univerzit.
Program už má první výsledky,
tj. z něj vzešlé komerčně
zaměřené
firmy.
Např.
SenSevere
v Pittsburghu
zaměstnává čtyři lidi včetně
svého
zakladatele,
materiálového vědce Jasona
Gu. Firma vyrábí průmyslové
senzory do nebezpečných
výrobních
procesů.
Právě
takové firmy chtějí lidé z NSF
na konci I-Corps vidět co
nejčastěji. „Pravda je, že věci,
co vycházejí z akademického
prostředí, jsou nejčastěji příliš
syrové na to, aby zaujaly
soukromý sektor a investory“,
říká bývalý programový ředitel
NSF Errol Arkilic.(Bllomberg
Businessweek)
Stránka 5
7. Prosinec 2013
Ekonomika států: KENTUCKY
Stát Kentucky leží v centrální části
USA, sousedí se sedmi dalšími státy.
Kentucky vzniklo vydělením části
tehdejší Virginie do samostatného
celku a hned poté vstoupilo, jako
patnáctý stát, do Unie (1792). Díky
skvělým přírodním podmínkám se
stát stal dominantním producentem
tabáku, a i dnes je mezi americkými
státy mezi největšími pěstiteli
a producenty (společně se severní
Karolínou produkují 71 % amerického
tabáku). Rozlehlé zelené pastviny byly
a jsou ideální pro chov dobytka
a koní, nejslavnější americký dostih je
Kentucky Derby, které se pořádá od
roku 1875. Závod pro tříleté anglické
plnokrevníky
patří
i dnes
k nejdůležitějším
společenským
událostem v Americe. Lipnice luční,
vytrvalá a nepostradatelná součást
mnoha luk a pastvin, dala vzniknout
oficiálnímu označení státu, ‚Bluegrass
State‘. Světoznámý bourbon se také
vyrábí v Kentucky (je tam i Bourbon
County; KY vyrábí 95 % světového
bourbonu), Kentucky se chlubí vůbec
největším
množstvím
vyrobené
whiskey mezi státy USA. Zemědělské
historii státu především v 19. století
prospěla říční doprava, široká
Mississippi umožňovala farmářům
levně a na tehdejší dobu rychle
dopravovat své produkty na jih USA.
Lousville, kde žije 750 tisíc lidí
z celkem 4,4 mil. obyvatel Kentucky.
Z jednoduchého
zemědělství
se
rozvinul, kromě výroby alkoholu,
i silný průmysl výroby potravin
a nápojů. Přes 150 výrobců potravin,
56 výrobců
nealko
nápojů,
11 pivovarů, 34 vinařství a 34 výroben
tvrdého
alkoholu
dává
práci
43.000 lidem. Stále silné je ale
i tradiční, farmářské zemědělství: je
tam 85.000 farem, které mj. chovají
1,1 mil. krav.
Kromě zemědělství jsou ekonomika
i rozvoj státu neoddělitelně spojeny
s těžbou uhlí. I nyní, po více než
260 letech nalezení uhelných zásob,
v Kentucky funguje několik stovek
uhelných dolů. Uhlí z Kentucky je
energeticky
produktivnější
než
z dalšího uhelného státu, Wyomingu.
To z něj dělá žádanou surovinu,
protože při spalování produkuje méně
CO2. Východ Kentucky byl dlouhá
desetiletí jedním ze zaostalých
regionů USA a sociální a ekologické
problémy jsou tam přítomny dodnes.
malý stát, které je podle počtu
obyvatel na 26. místě. Přes 1.700 km
splavných řek poskytuje ideální
podmínky
pro
přepravu
velkoobjemových nákladů. Dobré
dopravní spojení stálo i u začátků
Lousville jako ekonomického centra
státu.
Rozvoj Lousville pomohlo říční spojení až
do Mexického zálivu
Kentucky patří mezi hlavní státy, kde
se ve Spojených státech vyrábějí auta,
s více než 1 mil. vyrobených vozidel
ročně je mezi US státy na čtvrtém
místě (po Michiganu, Ohiu a Indianě).
Funguje tam asi 450 firem
z automobilového průmyslu, ve
kterých pracuje přes 80.000 lidí.
Nejvíce z nich zaměstnává Toyota
(přes
13.000)
a Ford
(5.400).
Populární Toyota Camry i trucky Ford
série F se vyrábějí v Kentucky.
Znovuoživení auto průmyslu se
pozitivně projevilo i na Kentucky, jen
za poslední dva roky tam novou nebo
rozšíření stávající investice oznámilo
přes 150 firem.
Uhlí se v KY těží od ‚nepaměti‘
Pověstný kentucký Bluegrass
Hlavním městem je Frankfort, 25tisícové městečko, které je pátým
nejmenším hlavní městem v USA.
Ekonomickým a kulturním cetrem je
Spojení se zbytkem Ameriky je další
výhodou, kterou se Kentucky snaží
nalákat výrobní firmy. Blíže než jeden
den jízdy nákladním vozem (cca
1.000 km) z Kentucky žijí spotřebitelé,
jejichž souhrnné výdaje představuje
60 % nákupů v USA. Objem nákladů,
které firmy jako UPS a DHL dopraví
přes Kentucky, jej řadí na 3. místo
mezi US státy v objemu přepraveného
leteckého karga. To je úctyhodné na
Vlajka i znak Kentucky: „United We Stand
– Divided We Fall“
Stránka 7
8. Prosinec 2013
Americká
ekonomika
Listopad 2013
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New
Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako
obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR
v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako
poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září
2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele
agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy
pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti
GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013
byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od
srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve
Washingtonu.
Pro
kontakt
a komentáře
používejte
email
hart.tomas@gmail.com
Stránka 8
