Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.

1. MGR. PAVLÍNA MAZÁČOVÁ, PH.D.
K I S K , F F M U B R N O
5 . 11 . 2 0 1 5
Jak odborně psát a publikovat
(v humanitních vědách)

2. Co je obsahem
 Východiska vzniku odborného článku
 Tipy a triky pro psaní odborného článku
 Stručné poznámky k jednotlivým krokům psaní
2

3. Věda – obecné zásady
 Věda – hledání pravdy
 Vědecké publikace = stěžejní prvek výzkumu
 Vědecká práce bez publikování a nezávislého
hodnocení její platnosti „zbytečná“
 Cíle vědecké práce:
1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy
2) Vyvozovat závěry
3) Rozšiřovat lidské poznání
3

4. Věda a publikování
 Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen
tak“
 ➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku:
15-35 %!
4

5. Formy vědeckého sdílení
 Primární vědecké publikace (peer review)
 První sdělení vědecké obci o výsledcích vědecké práce
 Přehledové, souborné články (reviews)
 Kapitoly v knihách, monografie, disertace
 Odborné články (ne vždy posuzované) pro širší
odbornou veřejnost
 Nejedná se o první sdělení
 Platformy vědeckého sdělení
 Odborné přednášky, články, média
5

6. Proč autoři publikují?
1) zpřístupnění výsledků práce (54 %)
2) kariérní vyhlídky (20 %)
3) financování výzkumu (13 %)
4) vlastní ego (9 %)
5) patentová ochrana (4 %)
6) jiné důvody (5 %)
Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL
Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.
6

7. Priority autorů vs. Priority čtenářů
 Dostatečná reputace
časopisu/konference
 Rychlé recenzní řízení
 Kvalitní recenze
 Další publikační služby
Autoři:
 chtějí publikovat více
 Kvalitní a aktuální
informace
 Pohodlný přístup
(snadný, rychlý, levný)
Čtenáři:
 chtějí číst méně
7

8. Základní aspekty publikování
1) O čem psát
2) Etické záležitosti
3) Jazyk a styl
4) Struktura článku
5) Výběr časopisu/konference
6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační
proces
8

9. Čtyři klíčové otázky vědeckého psaní
 Jaký problém budu studovat? (úvod)
 Jak to budu dělat? (metody a materiál)
 Co jsem zjistil/a? (výsledky)
 Co to znamená? (diskuse)
 Východiska:
 Co je o problému známo?
 Co známo NENÍ?
 Jakou základní otázku si kladu?
 Co je NOVOU stránkou mého zkoumání?
 Jak zní odpověď na mou otázku?
 Jak můj odborný výstup doplní chybějící informace o problematice?
9

10. Cíl odborného psaní a hypotéza
 Cíl:
 na základě studia literatury identifikovat mezery v poznatcích
 Hypotéza
 Každý vědecký „projekt“ hledá odpověď na otázku
 Čím je otázka jasnější, tím je přesvědčivější „projekt“
10

11. O čem psát?
1) Slibné téma
 Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace)
 Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence)
2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit
 Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje)
3) Příprava experimentů
 Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita
4) Provedení experimentů a ověření hypotézy
5) Příprava rukopisu
 Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)
11

12. O čem psát?
 Jedno téma = jeden článek
 Dvě témata = dva různé články
 Úskalí: špatná argumentace o podružných
záležitostech snižuje celkovou věrohodnost článku.
 „Autor určuje, o čem bude diskutovat“
 Držte se jediného ústředního bodu = větší šance, že si
kolegové náš článek zapamatují, budou ho tedy brát
v úvahu a doporučovat jiným
12

13. „Povinná“ struktura článku
13

14. „Povinná“ struktura článku
1) Název
2) Autoři a jejich afiliace
3) Abstrakt
4) Klíčová slova*
5) Úvod
6) Metody a data
7) Experimenty a
výsledky
8) Diskuse
9) Závěr
10) Reference
11) Přílohy*
* Nepovinné
14

15. Název článku
 Jasně a přesně vystihuje obsah článku, „reklama“
 Délka max. 1-2 řádky
 Důležitý pro indexovací systémy
 NE zkratky, akronymy, žargon
 Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení
článku, účastníky konference na prezentaci)
 NEPOUŽÍVAT zbytečná slova:
 Studie…, Předběžná studie!!! …, Pokus o srovnání …
Sledování apod.
15

16. Název článku / práce
Dialekty na Moravě
všechny? na celé?
Vybrané dialekty na střední Moravě
které? kde přesně?
16

17. Seznam autorů a jejich afiliace
 Obsahuje
 buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu
 nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky
 Pořadí autorů
 buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor)
 nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)
 Jména autorů by měla být konzistentní
(tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)
 Afiliace dle požadavků (včetně kompletní adresy)
 Uvedení emailových adres již standardem
17

18. Abstrakt
18

19. Abstrakt
 Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:
(problém, metody, výsledky, závěr)
 Abstrakt NEHODNOTÍ, ale pouze INFORMUJE
 Slouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek,
někdy je to jediná část článku, která je čtena 
 Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda
přijmou článek k recenzi
 Většinou se tvoří až po dokončení hlavního textu
(lépe potom reflektuje obsah článku)
19

20. Abstrakt
 Specifičnost – každá věta musí být informativní a
jednoznačná
 Vyloučíme všechna zbytečná a nepřesná slova (sadař a pilka)
 Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků,
odrážek
 !!! Dobrým tréninkem pro psaní abstraktů je psát
abstrakty pro vědecké konference (posílané on-line)
 Zpětná vazba, korekce
20

21. Klíčová slova
 2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená
 Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku
 Důležité pro indexaci a vyhledávání
 V některých časopisech/sbornících nevyžadována
 NEMAJÍ opakovat slova z NÁZVU článku (práce)
 Interdisciplinární práce – obecnější slova
21

22. Úvod
 Musí vzbudit zájem čtenářů
 Použijte termíny srozumitelné hypotetickému čtenáři
 Vyvažujte obecnost a detailnost
 Musíte přesvědčit čtenáře, že článek není pouhým
opakováním známého, ale skutečným příspěvkem
do diskuse
 Pouto mezi autorem a čtenářem 
22

23. Metody
 Popis metod natolik detailní, aby čtenáři umožňoval
replikovat všechny experimenty
 Předpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí
stejnou, jako je vaše
 Dílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadí
 Detailní popis metodologie a způsob evaluace,
nebo odkaz na již publikovanou práci (převzaté postupy
citovat)
 Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnit
 Př. Ve společenských vědách.
 Popsat dotazník, přiložit vzor, okomentovat
23

24. Výsledky
 Otázka: Jakou mezeru v poznání moje práce vyplňuje?
 …je známo, že…ale je známo, že také…
 …zajímalo nás, zda…
 Objektivně prezentované výsledky experimentů
 Zatím bez jejich interpretace
 Samostatná část vědeckého článku (práce)
 Psát ji tak, aby se čtenář nemusel vracet k předchozímu
 Vhodné použít přehlednou infografiku
 Uveďte také horní hranici výsledku
 (kam až to lze dotáhnout)
POZOR: hlavní výsledky musí být v ABSTRAKTU
24

25. Výsledky
 V časopisech lze akceptovat buď grafy, nebo tabulky
ke stejným výsledkům + slovní popis se statistikou,
NE OBOJÍ
 Zařadit všechna platná pozorování
 Testovat vztahy mezi proměnnými
 Každý typ dokumentace musí podávat jasné
informace
25

26. Tabulky Obrázky (grafy)
 Prezentují čísla
 Přesnější ilustrační
prostředek
 Vhodné více řádků než
sloupců
 V číselné tabulce se
vyvarujte příliš velkých
hodnot
 Číselné hodnoty stejného
řádu pod sebou
NEzarovnávat na střed
 NE tabulka o 1-2 řádcích
 Prezentují vztahy a
tendence (vývoj ukazatele)
 Grafy, schémata,
fotografie, obrázky, náčrty
 Grafy dvojrozměrné: -
- sloupcové
- bodové
- spojnicové
- výsečové
 Šetřit barvami
26

27. Výsečový (koláčový) graf
 Použití:
 Přednáška nevyžadující přílišné detaily
 Novinový článek
 Popularizační sdělení
 Rychle upoutá pozornost
27

28. Sloupcový graf
 Prezentace s detaily
 Pro ilustraci komparace stavových veličin
28

29. Spojnicový graf
 Lépe vyjadřuje průběh změn hodnot, většinou v čase
29

30. Schémata
 Umožňují čtenáři lépe pochopit
 základní strukturu pojmu
 návaznost struktury vysvětlované věci, události
 klasifikaci (třídění) pojmu
 Použití ve společenských vědách
 k „dovysvětlení“
 jako ilustrační pomůcka = zjednodušení
 (V technických a přírodních vědách naopak
schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)
30

31. Na co dbát při používaní grafických prvků
 Důležité vypovídací prostředky
 Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem
 Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka
 Neopakujte informace z popisků v textu článku
 Na každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat
 Číslujte všechny grafické prvky dohromady
 U vlastních grafických prvků uveďte jako zdroj
„vlastní zpracování“
31

32. Diskuse
 Vlastní výsledky kriticky hodnoťte
 Vždy v kontextu ostatních publikovaných prací,
nezapomeňte na výsledky v rozporu s těmi vašimi
 Odpovězte na otázky položené v úvodu článku
 Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)
 Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených
výsledků
 Nedějte příliš odvážné ani příliš obecné závěry
 Diskutujte případná omezení svých experimentů
 Můžete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť
pokud se liší od již publikovaných zjištění
32

33. Diskuse
 Diskutujte o popsaných nálezech, ale NEOPAKUJTE
popisy (jsou v části Výsledky)
 Odkazujte na tabulky, grafy, schémata podle jejich
čísel
 Neopakujte statistickou významnost výsledků
 Výsledky:
 uvádět souvislosti,
 navrhnout další výzkum, vývoj, alternativní metody
33

34. Souhrn, závěr
 NENÍ totožný s abstraktem!
 Souhrn – určený tomu, kdo práci přečetl
 Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky
(oblasti) a dříve dosažených výsledků:
 Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy,
odpověděli jste na položené otázky?
 V jakém vztahu jsou výsledky k již publikovaným zjištěním?
 Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání
v dané oblasti?
 Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu?
34

35. Přílohy
 Místo pro uvedení dodatečných informací
 rozsáhlejší tabulky
 detailnější/kompletnější výsledky
 ukázky dat a výstupů apod.
 Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo
strukturu článku a zhoršovalo jeho přehlednost
35

36. Poznámky k tématu
psaní odborného článku
36

37. Přípravná fáze 1 – cílený sběr
materiálu, jeho kritické zhodnocení
 Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je
autorovým vlastním)
 Žánr je daný
 Cílová skupina je zřejmá
 Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu
 POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů a
informací z nich
 kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů, neověřených
dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný
autorský cíl
 POZOR na zařazení informací do souvislostí
37

38. Přípravná fáze 2 - kompozice
 Hluboký vhled do problematiky
 ALE
 Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna
 Všechny detaily autorovi připadají stejně důležité
 Autor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k ústřednímu
tématu.
 Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné
 Konkrétní úkoly:
 vyloučit přebytečný materiál
 nalézt startovací bod
 nalézt optimální postup výkladu
38

39. Spojování vět a odstavců
 Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, že čtenář text snadno a
rychle přehlédne, ale i to, že si ho v nejkratší možné době vyloží tak,
jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace)
 Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun
v tématu
 Používat spojovací slova (přestože, dále… - although,
because of, furthemore…)
 Zopakovat slova z předchozí věty
 Napojovat každou větu na větu předchozí
 Srozumitelný text
 Většina vět o 15 až 20 slovech (více znamená nepřehlednost)
 Čtivost versus délka odstavců
 Optimum – odstavec má 150 slov
39

40. Pryč s ochranným křovím
 Příčina degenerativních změn není známa, ale
jednou z možných příčin by mohla být infekce
předpokládaným parazitem…
 Testujte čtivost textu:
 je-li text při hlasitém čtení srozumitelný, i když některé slovo
vynecháte, tak je to slovo zbytečné 
40

41. Formální stránka vědeckého textu
 Důležitá součást badatelské činnosti
 Podmínky
 Vysoká úroveň srozumitelnosti
 Čtivost
 Zachování pravidel (českého) pravopisu
 Cílová skupina čtenářů
 Kdo je hodnotitel
 Dotváří konečnou vizitku badatele
41

42. Styl (a jazyk)
 Cílem je stručné, jasné a výstižné sdělení
 Požadovaný formát se liší dle časopisu/konference
 Text lze psát:
 a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci
 b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. požadavků
 Před odesláním:
 a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím
 b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...
42

43. Exprese a emoce ve vědeckém textu?
 Donedávna – tabu (věda – neosobní, objektivní)
 Současný vývoj – určitý odklon od neutrálního, objektivního
a neosobního vědeckého stylu:
 interakční povaha vědeckého textu - subjektivní prvky (např. různá
uznání, díky, žádosti a výzvy, ale i kritiky, zpochybnění a obvinění)
 přirovnání nebo metafora - vědecký poznatek „putuje“ do
interdisciplinárních kontextů
 konkurence vědeckých textů – autor je nucen čtenáře zaujmout i
pomocí uvolňující argumentace.
 Platí to nejenom pro jednotlivé texty, nýbrž i pro celá
periodika
43

44. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
1. POTŘEBNOST
 Komu je článek určen (nebo nabídnut k publikování)
 Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny
 Hodnocena originalita
 Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost
44

45. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
2. KONCEPT
 Vytvořit si plán postupu prací
 Co chci napsat?
 Jakým způsobem?
 Využiju grafické „pomocníky“?
 Jaké vyznění bude můj článek mít?
45

46. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
3. REALIZACE
 Zpracování první verze textu
 Formulace faktického obsahu článku
 Používání ustálené struktury (akceptace vědeckou
komunitou)
46

47. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
4. JEDNOTLIVOSTI
 „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl
 Precizování jednotlivých částí článku
 Sjednocení stylu psaní
 Koordinace vyváženosti kapitol a jejich logické návaznosti
47

48. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
5. VÝSLEDEK
 Konečná verze, vnější podoba
 Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na
interpunkci a zkratky)
 Kontrola správného číslování tabulek, obrázků
 Citační etika
 Úplnost uváděných pramenů
48

49. Publikování
49

50. Etika akademikova
 Publikované výsledky musí být původní
 Dostatečné citování použité literatury (převzatých
výsledků)
 Pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství)
 Použití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava)
 Oprávněnost použití dat a programů (licence)
 Koho uvést jako autora/spoluautora?
 Uvedení zdrojů financování (grantů)
 Poděkování těm, kteří si to zaslouží
(a nevešli se mezi autory :=))
50

51. Publikační etika
Je třeba uvádět:
 všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své
práci odkazuje
 díla, ze kterých v podstatné míře čerpal
Nedoporučuje se uvádět :
 díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam
Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a
CSN ISO 690-2 (01 0197)
 Prohřešky proti publikační etice
51

52. Výběr časopisu / konference
 Zaměření
 Cílové publikum
 Způsob přístupu k článkům (on-line, zdarma)
 Reputace/impact factor
 Šance na přijetí
 Délka recenzního a publikačního řízení
 Maximální povolená délka článku
 Barevný tisk :=)
52

53. Recenzní řízení
 Redakce kvalitních periodik zamítají (nikoli pouze
vracejí k přepracování) více než 20 % došlých
rukopisů!
 Velká vědecká periodika Science a Nature
zamítají dokonce 85 % došlých rukopisů!
 Pokud článek přináší od počátku „šedé“ informace,
je jeho osud obvykle zpečetěn
53

54. Recenzní řízení
 Smysl recenze: rukopis celkově zlepšit, nikoliv jen
zamítnout
 Předpublikační recenze
 zahrnuje tři okruhy: obsahový, jazykový a formální
 může pomoci také nejbližší knihovnicko-informační
pracoviště
54

55. Úspěšné recenzní řízení
 Rukopis přijat
 Probíhá závěrečná autorská korektura
 Autor:
 v ní potvrzuje, že redakce při sazbě a dalších redakčních
úpravách pro tisk něco podstatného nevynechala nebo
nepozměnila,
 má poslední možnost do textu vsunout nějakou úplně novou
informaci (pozor, nedráždit tiskárnu - celková délka a
rozčlenění textu by měly odpovídat původní sazbě).
55

56. Tipy
 Učte se, jak psát - čtěte cizí práce!
 Nebojte se dobrých slovníků – TERMINOLOGIE je
základ (nepoužívejte terminy, jejichž význam jen
tušíte)
56

57. Příčiny zamítnutí článku
57

58. Zdroje
 Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné
práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu
KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www:
http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/cteni-
psani1_opora.pdf
 Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné
základy práce s informacemi. Dostupné na WWW:
http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.
 POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit
text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.
58

59. Zdroje
 PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti:
odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN
978-80-247-2527-7.
 SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát
bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac.
vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129
 ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských
vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.
 Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000.
 ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.
59

60. Dotazy a náměty
pmazacova@gmail.com
pmazacov@phil.muni.cz
60