1. stránka 1 z 5
IT v postinformační éře
Příspěvek pro konferenci ČSSI 1998
Roman Řípa
LCS International a.s.,
Slezská 96, Praha 3, 130 00, Česká republika
e-mail: rr@lcs.cz
Abstrakt V článku je nejprve definována postinformační éra, jako doba informací
dostupných v libovolném čase, místě a kvantitě. Jsou diskutovány některé cesty IT do
postinformační éry a to jak na úrovni principů, tak na úrovni a konkrétních cílů. Závěr je
věnován vizi IT po dosažení dané éry.
1. Úvod
Pokud porovnáme informatiku s jinými obory lidské činnosti, zjistíme, že žijeme v době železné
informačních technologií. Je pravda, že se dynamicky vyvíjí. Někteří tvrdí, že dokonce až příliš. Ale
porovnejme její přibližně padesátiletou historii s historií třeba právě hutnictví železa. Je tu rozdíl
několika řádů v letech a ten musí být zcela jistě někde znát.
A ač se to při povrchním pohledu nemusí zdá, je tomu skutečně tak. Stačí si například uvědomit, kolik
času tráví dnešní vývojáři informačních systémů s takovými základními věcmi, jako je uživatelský
přístup k datům. Je pravda, že mají k dispozici nástroje, které se, poněkud ironicky, nazývají RAD
(rychlý vývoj aplikací). Ale místo toho, aby je použili výhradně k počítačovému podpoření určité
informace, musí s nimi řešit i zcela základní úkoly typu složitější uživatelské vyhledávání, selektivní
archivace dat, distribuce a údržba informačního systému ve více konfiguracích z verzích.
Jak má tedy vypadat ona kýžená nirvána, kdy se bude možné při vývoji počítačový podpory soustředit
na věci podstatné, tj. na informace jako takové? Nazvěme ji dobou postinformační, když už se ta dnešní
doba, poněkud předčasně,nazývá érou informací. Cestám,které k ní vedou a náčrtu toho, jak taková éra
bude vypadat, jsou věnovány následující kapitoly.
2. Cesty do postinformační doby - principy
Při popisování cesty do postinformační doby se nejprve budeme věnovat několika principům, které ji s
největší pravděpodobností nejvíce ovlivní.
Zvyšování úrovně abstrakce
Vývoj informačních technologií je ve své podstatě snahou o zasypání velmi hluboké prohlubně mezi
dvěma velmi vzdálenými body. Prvním bodem je reálný svět tak, jak má být v informačním systému
namodelován. A jako druhý bod můžeme vzít třeba jednu instrukci mikroprocesoru počítače, na kterém
bude informační systém provozován. Zvyšování úrovně abstrakce je přibližováním se z toho druhého
bodu. Prvními kroky byly jednotlivé generace programovacích jazyků (až k dnešním 4GL jazykům, na
5GL svět dosud není plně připraven). Následovalo využití objektového přístupu při návrhu. Přibyl
mechanismus interface (nebo mix-in), jako nahrazení slepé uličky multidědičnosti. Je však třeba jít dále,
k reálnému světu.
Formalizace dosud vágně formulovaných znalostí
Je možné se ale také začít přibližovat v druhém směru, od reálného světa k onomu mikroprocesoru.
Cílem je popisovat svět (tedy ho modelovat) více formálně, než nám dovoluje běžná řeč. A to nejlépe
takovými formalismy, které zapadnou do formalismů na druhém konci prohlubně. Efekt je

2. stránka 2 z 5
nezanedbatelný. Například rozdíl mezi objektovým návrhem založeným na strukturální analýze a na
objektové analýze je zásadní.
Analytici s takovými formalismy se dále přibližují bohům, protože v podstatě znovuvytvářejí svět. Svět
sice nehmotný, ale také s jasně formulovanými "přírodními" zákony. K tomu, aby se nestali bohy
polyteistickými, kdy je každý bohem svého informačního systému, je třeba přistoupit na vhodnou míru
uniformity.
Uniformita kontra odlišnost
Mezi uniformitou a odlišností existuje, nejen v informatice, dynamická rovnováha v čase (marxista by
asi řekl, že jde o dialektický rozpor). Nejedná se o statický rozpor mezi dobrým a špatným. Jde o to, že
se stále mění hranice, kdy se vyplatí být odlišný a na čem se vyplatí shodnout. Je pravděpodobné, že
hranice se posouvá mezi extrémy periodicky, kdy sjednocení se na něčem vyvolá potřebu odlišnosti. A
následně příslišná odlišnost volá po jisté standardizaci. Automobilový průmysl je toho zářným
příkladem.
Uniformita má ještě jedno nezanedbatelné kouzlo. Kromě toho, že je příčinou vzniku odlišností (pro
odlišení se od konkurence), je i příležitostí spojit dohromady něco, co bylo až dosud zcela nespojitelné.
Vhodným příkladem je využití unifikovaných kontejnerů v přepravě. Jednotné parametry kontejnerů
umožňují zapojení různých prostředků do dopravního řetězce a tím, paradoxně, zvyšují variabilitu
celého procesu.
Jak se tato obecná slova týkají vývoje informatiky? V současné době se informatika nachází ve fázi
určitého kultu standardizace. Minimálně stejné úsilí, které je věnováno vytvoření standardu, je třeba
věnovat uvažování o odlišnostech, které přinesou, a naopak, které umožní spojit dohromady.
Je též potřeba mechanismu uniformity a odlišnosti lépe porozumět (třeba studiem práce matky přírody?)
a následně ho využít i při návrhu informačních systémů. Je pravda, že objektový přístup nějakým
způsobem odlišení obecného a zvláštního reflektuje. Ale děje se tak zcela nedostatečně a k tomu ještě
staticky, nikoliv dynamicky v čase.
Přebírání vzorů (patterns) mezi odlišnými obory
Jedním z negativních jevů dneška je zcela jistě přílišná specializovanost a uzavřenost jednotlivých
vědních oborů. Smutným důsledkem toho je opakované vytváření téhož, pouze v jiných konkrétních
podmínkách. Je třeba zřejmé, že mezi budováním velkých softwarových knihoven a velkých
strojírenských celků je velká podobnost. Kolik ovšem existuje srovnávacích studií pro tyto dvě
činnosti?. Co ví strojní inženýr o práci inženýra informatika a naopak? Cesta z tohoto stavu je sice
jednoduše formulovatelná, ale sama o sobě složitá. Je jím formulace vzorů, které jsou oproštěny od
konkrétních podrobností daného oboru. Ověřenívyužitelnosti takového vzoru v jiném oboru stojí řádově
méně, než jeho znovynalézání. Myšlenka vzorů rozhodně není nová. Je na ní například postavena celá
teoretická astrologie (Astrologie, tak jak je často dnes chápána, je pouze aplikací v praxi, často s
popřením základních teoretických principů). Její uplatnění je však velmi slabé.
3. Cesty do postinformační doby / konkrétní cíle
V této kapitole jsou zmíněny, některé úkoly, které bude ještě potřeba splnit na cestě do postinformační
doby.
Dotažení objektového přístupu k datům

3. stránka 3 z 5
Ač je objektový přístup k datům relativně starého data, dosud se ho nepodařilo prosadit na poli
informačních systémů všude tam, kde by to bylo možné. Těchtoslepých míst je bohužel hodně, pokusme
se vyjmenovat jen ty nejrozsáhlejší:
 Uživatelské rozhraní k objektovým informacím by mělo být součástí operačního systému, stejně
jako je jím nyní přístup ke složkám souborů. Object Information Explorer by oprostil vývojáře
informačních systémů od opakovaného vývoje této základní funkcionality.
 Uložení dat a zpracování funkcí nad nimi objektově a nejlépe stejnými prostředky. Dnesexistuje
zcela oddělená vrstva uložení dat a aplikační vrstva, kdy pro každou vrstvu se používají zcela
odlišné nástroje. To není ani efektivní, ani ospravedlnitelné (kromě historického vývoje).
 Konečné oddělení vztahů mezi objekty od atributů objektů. Jde principielně o něco zcela jiného.
Vztahy musí být brány jako obousměrné a musí být udržované. Pokud tomu tak není, má to
nepříjemné důsledky. Prvním je třeba nemožnost dotazu přes libovolný počat vazeb v
informačním systému. Druhým pak ono nepříjemné hlášení "file not found", známé každému
uživateli WWW.
 Vybudování standardního objektového statického popisu informací. Tento statický popis může
být uložen jako každá jiný informace. Pak se nazývá metadata nebo metainformace. Využití
takto uloženého popisu je opravdu velmi rozsáhlé. Doufejme, že XML (přibližování ze strany
zvyšování abstrakce) a UML (přibližování ze strany formalismů modelování světa) budou
takovými standardy. Možná, že už ony budou tím spojením obou břehů.
Standardizace přístupu k času
Nástup objektového přístupu měl ve svých počátcích v informatice jeden negativní důsledek. Bylo jím
určité vyvýšení statického popisu informací nad popis jejich dynamických změn. Díky tomu je
standardizace popisu dynamiky změn informací méně rozpracována, než popis jejich statické struktury.
I ono zohlednění času při standardizaci přinese výhody. Příkladem mohou být nástroje pro řízení
workflow bez ohledu na zdroj dat. Pokud by byla obecně specifikovaná "aktuálnost dat", bylo by možné
budovat obecné nástroje na jejich selektivní uložení do různých úrovní paměti (dle přístupové doby) bez
ohledu na zdroj dat.
Dotažení síťového paradigmatu
V současné době se věnuje velká pozornost budování sítí. Cílovým stavem je situace, kdy je možné
kdykoliv, kamkoliv dopravit dostatečné množství dat. Teprve potom má význam uvažovat o tom, jaké
informace mají data nést a jak mají být informace prezentovány.
Vyřešení autorských práv k informacím.
Je nutné zajistit dodržování autorských práv na informace uložené v elektronické formě. Příkladem je
třeba systém RealAudio pro šíření zvuku po Internetu, kdy je možný pouze poslech, nikoliv další šíření.
Ideálním stavem by mohla být karta, na níž je zaznamenána koupě práva přístupu k informaci. Toto
právo by bylo přenosné, z karty na kartu. Teprve potom mohou zaniknout třeba ty knihy, které vychází
v současnosti v papírové podobě hlavně kvůli dodržení autorských práv. Ne knihy všechny, podobně
jako nezaniklo vysílání rozhlasu po zahájení vysílání televize.
4. Post informační doba
Co se stane po dosažení kýžené postinformační éry? Nebudou už žádné problémy k řešení? To je
samozřejmě (bohužel?) omyl. Problémům, které budou řešeny, je věnována tato kapitola. Je rozdělena
na dvě části,kdy první je věnována informacím jako takovým resp.obsahu. Druhá je věnována distribuci
a prezentaci informací od autorů a k příjemcům.

4. stránka 4 z 5
Obsah - informace jako takové
 Systematizace informací bude prováděna ve všech oborech lidské činnosti. A to jak pro všeobecné
dělení, tak pro to nejpodrobnější dělení třeba i jediného dokumentu. Nutně tedy vznikne nějaké
distribuované www.yahoo.com.Mechanismus popisu bude standardizovaný, takže orientace ve dvou
systematizovaných oborech (matematika, chemie, informatika) bude stejná. Zároveň budou
synchronizovány jednotlivé národní katalogy, tj. bude synchronizováno
www.yahoo.com/Entertiment/Radio a www.seznam.cz/Zabava/Radio.
 Omezí se různost tam, kde je to účelné. Vytvoří se standardní modely části světa. Je účelné mít ve
všechautechpedály v pořadí spojka, brzda, plyn. Zrovna tak je účelné mít sjednocený tvar základních
entit, jako je člověk (viz. dněšní LDAP servery), organizace, faktura (EDIfakt). Tento sjednocený
tvar bude aplikován všude,kde se daná entita vyskytuje. Vinformačním systému firmy, která člověka
zaměstnává,v telefonním seznamu firmy, jejíž telekomunikační služby používá, adresářipro zasílání
elektronické pošty konče.
 Struktura informací se bude stávat více zřetelnou. Zákon například nelze formulovat pouze jako
lineární seznam paragrafů. Může být popsán také jako soubor integritních omezení nad určitým
datovým modelem. Rozdíl ve vypovídací schopnosti obou uspořádání je propastný. Dnes se zdá také
jako samozřejmé, že seznam čísel vypovídá méně než čísla vynesená do grafu. Čím více budou
struktury zřetelné, tím lépe s nimi bude možné pracovat, sjednocovat je, rozvíjet je a hledat mezi
nimi podobnosti.
 Začnou se uchovávat, fyzicky, vazby mezi konkrétním a zobecněným. Dnes je běžné uchovávat
vazbu mezi fakturou a sumárním vyhodnocením firmy za celý rok. Ať je ale uchovávána i vazba
mezi jednotlivými zprávami z války v Bosně a kapitolou o válce v učebnici dějepisu za dvacet let.
Ať je zachycen tok myšlenek, který vedl vědce od výsledků jednotlivých experimentů k
formulovanému zákony podobně, jako vývojový diagram zachycuje vykonávání nějakých kroků.
 Informace budou tříděny a následně vybírány a zpřístupňovány nejen podle oboru, ale i podle úrovně
znalostí (viz úrovně v počítačových hrách - IS jako počítačová hra). Důsledkem takového přístupu
kontinuální vzdělávání. Pro každou profesi je udržován plán jejího vzdělávání. Do tohoto plánu
budou zařazovány informace z celého světa. Přičemž je to utříděno od základů k větší odbornosti.
Obdobou je dnešní studijního plánu pro obor informatika na universitě (v prvním ročníku
matematika, ve druhém výroková logika v pátém konkrétní fuzzy systémy, na kterém se podíleli).
Tento studijní plán ale bude celosvětový, tj. budou se na něm podíle universitní profesoři celého
světa a využívat studenti celého světa.
Prezentace informací - forma, čas a příjemce
Samotné uložení a potenciální přístupnost informace je pouze polovinou cesty k jejímu využití. Pro její
co nejefektivnější využití je důležité, aby se ve správném čase,ve správné formě, správného obsahu,
dostala ke správným lidem. Tento požadavek má několik významných důsledků.
 Informace bude uložena jen jednou, ale bude různě prezentována dle potřeb konkrétního člověka. Při
redundantním uložení je obtížná její aktualizace.
 Je nutné načasování podání informace v souladu s životním stylem jednotlivých lidí tak, aby
nepůsobila rušivě a byla vstřebána (viz zkušenosti z reklamy a různých metod učení je nasnadě).
 Forma podání se stane důležitým kvalitativním parametrem informace. Podporuje totiž rychlou
orientaci v informacích a spolehlivost jejich zapamatování (využití zkušeností z reklamy)

5. stránka 5 z 5
 Forma informace bude brána jako možnost odlišnosti, jako přidaná hodnota k obsahu informace.
Projeví se na ní vliv mody a užitého umění v počítačích, jako jiných předmětech denní potřeby. Bude
možné si koupit různé designy k jednomu programu stejně tak, jako si kupuji různě vypadající
noviny, které ale využívají zdrojů stejných informačních agentur, nebo se kupují auta se stejnými
"vnitřnostmi", ale různým vzhledem.
Pro prezentaci informací obecně platí, že každý člověk bude mít maximální možnost přizpůsobení.
Zároveň však budou odborně navrhovány (a prodávány) různé její varianty. Dům dnes také nenavrhuje
člověk sám, ale ve spolupráci s architektem.
5. Závěr
Tento článek je věnován některým směrům vývoje informačních technologií informačních technologií
v několika dalších letech. Jsou zmíněny některé strategické principy, které jsou dále zjemňovány až na
úroveň konkrétních příkladů. Zcela jistě nejde o vizi úplnou. Cílem byl pohled do větší dálky, ale v
relativně omezeném rozsahu.
Reference
[1] Článek o XML březnový Byte
[2] Kniha o UML
[3] Gatesova kniha informační dálnice
[4] BergamaschiS., Sartori C. : On Taxonomic Reasoning in Conceptual Design, ACM Transactions
on database Systems, Vol. 17, No. 3, September 1993, Pages 385-422
[5] Booch G. : Object Oriented Analysis and Design With Applications, Prentice Hall, 1991
[6] Coad P., Yourdon E. : Object Oriented Analysis, Prentice Hall, 1991
[7] Gamma E., Helm K., Johson R. Vlissides J.: Design Patterns : Elements of Reusable Object-
Oriented Software,Addison-Wesley, MA, 1995
[8] Harland D. M. , Szyplewski M. W. , Wainwright J. B. : An Alternate View of Polymorfism, ACM
SIGPLAN,1985
[9] McGregor. D. John, Korson Tim : Supporting Dimensions of classification in object-oriented
design, JOOB,February, 1993
[10] Rumbaugh J. , Blaha M. , Premerlani W., Eddy F., Lorensen W.: Object Oriented Modeling and
Design, Prentice Hall, 1991
[11] Steyaern P.,Codenie W., D'Hont T., Nested Mixin-Methods in Agora, Proceedings of ECOOP
93'
[12] Winskel : The Formal Sematics of Programing Languages: The MIT Press,1993
[13] Won Kim : Object Oriented database-Systems:Promises, Reality, and Future, Proceedings of the
19th VLDB Conference,Dublin, 1993