Diese Präsentation wurde erfolgreich gemeldet.
Wir verwenden Ihre LinkedIn Profilangaben und Informationen zu Ihren Aktivitäten, um Anzeigen zu personalisieren und Ihnen relevantere Inhalte anzuzeigen. Sie können Ihre Anzeigeneinstellungen jederzeit ändern.

CSSI

  • Loggen Sie sich ein, um Kommentare anzuzeigen.

  • Gehören Sie zu den Ersten, denen das gefällt!

CSSI

  1. 1. stránka 1 z 5 IT v postinformační éře Příspěvek pro konferenci ČSSI 1998 Roman Řípa LCS International a.s., Slezská 96, Praha 3, 130 00, Česká republika e-mail: rr@lcs.cz Abstrakt V článku je nejprve definována postinformační éra, jako doba informací dostupných v libovolném čase, místě a kvantitě. Jsou diskutovány některé cesty IT do postinformační éry a to jak na úrovni principů, tak na úrovni a konkrétních cílů. Závěr je věnován vizi IT po dosažení dané éry. 1. Úvod Pokud porovnáme informatiku s jinými obory lidské činnosti, zjistíme, že žijeme v době železné informačních technologií. Je pravda, že se dynamicky vyvíjí. Někteří tvrdí, že dokonce až příliš. Ale porovnejme její přibližně padesátiletou historii s historií třeba právě hutnictví železa. Je tu rozdíl několika řádů v letech a ten musí být zcela jistě někde znát. A ač se to při povrchním pohledu nemusí zdá, je tomu skutečně tak. Stačí si například uvědomit, kolik času tráví dnešní vývojáři informačních systémů s takovými základními věcmi, jako je uživatelský přístup k datům. Je pravda, že mají k dispozici nástroje, které se, poněkud ironicky, nazývají RAD (rychlý vývoj aplikací). Ale místo toho, aby je použili výhradně k počítačovému podpoření určité informace, musí s nimi řešit i zcela základní úkoly typu složitější uživatelské vyhledávání, selektivní archivace dat, distribuce a údržba informačního systému ve více konfiguracích z verzích. Jak má tedy vypadat ona kýžená nirvána, kdy se bude možné při vývoji počítačový podpory soustředit na věci podstatné, tj. na informace jako takové? Nazvěme ji dobou postinformační, když už se ta dnešní doba, poněkud předčasně,nazývá érou informací. Cestám,které k ní vedou a náčrtu toho, jak taková éra bude vypadat, jsou věnovány následující kapitoly. 2. Cesty do postinformační doby - principy Při popisování cesty do postinformační doby se nejprve budeme věnovat několika principům, které ji s největší pravděpodobností nejvíce ovlivní. Zvyšování úrovně abstrakce Vývoj informačních technologií je ve své podstatě snahou o zasypání velmi hluboké prohlubně mezi dvěma velmi vzdálenými body. Prvním bodem je reálný svět tak, jak má být v informačním systému namodelován. A jako druhý bod můžeme vzít třeba jednu instrukci mikroprocesoru počítače, na kterém bude informační systém provozován. Zvyšování úrovně abstrakce je přibližováním se z toho druhého bodu. Prvními kroky byly jednotlivé generace programovacích jazyků (až k dnešním 4GL jazykům, na 5GL svět dosud není plně připraven). Následovalo využití objektového přístupu při návrhu. Přibyl mechanismus interface (nebo mix-in), jako nahrazení slepé uličky multidědičnosti. Je však třeba jít dále, k reálnému světu. Formalizace dosud vágně formulovaných znalostí Je možné se ale také začít přibližovat v druhém směru, od reálného světa k onomu mikroprocesoru. Cílem je popisovat svět (tedy ho modelovat) více formálně, než nám dovoluje běžná řeč. A to nejlépe takovými formalismy, které zapadnou do formalismů na druhém konci prohlubně. Efekt je
  2. 2. stránka 2 z 5 nezanedbatelný. Například rozdíl mezi objektovým návrhem založeným na strukturální analýze a na objektové analýze je zásadní. Analytici s takovými formalismy se dále přibližují bohům, protože v podstatě znovuvytvářejí svět. Svět sice nehmotný, ale také s jasně formulovanými "přírodními" zákony. K tomu, aby se nestali bohy polyteistickými, kdy je každý bohem svého informačního systému, je třeba přistoupit na vhodnou míru uniformity. Uniformita kontra odlišnost Mezi uniformitou a odlišností existuje, nejen v informatice, dynamická rovnováha v čase (marxista by asi řekl, že jde o dialektický rozpor). Nejedná se o statický rozpor mezi dobrým a špatným. Jde o to, že se stále mění hranice, kdy se vyplatí být odlišný a na čem se vyplatí shodnout. Je pravděpodobné, že hranice se posouvá mezi extrémy periodicky, kdy sjednocení se na něčem vyvolá potřebu odlišnosti. A následně příslišná odlišnost volá po jisté standardizaci. Automobilový průmysl je toho zářným příkladem. Uniformita má ještě jedno nezanedbatelné kouzlo. Kromě toho, že je příčinou vzniku odlišností (pro odlišení se od konkurence), je i příležitostí spojit dohromady něco, co bylo až dosud zcela nespojitelné. Vhodným příkladem je využití unifikovaných kontejnerů v přepravě. Jednotné parametry kontejnerů umožňují zapojení různých prostředků do dopravního řetězce a tím, paradoxně, zvyšují variabilitu celého procesu. Jak se tato obecná slova týkají vývoje informatiky? V současné době se informatika nachází ve fázi určitého kultu standardizace. Minimálně stejné úsilí, které je věnováno vytvoření standardu, je třeba věnovat uvažování o odlišnostech, které přinesou, a naopak, které umožní spojit dohromady. Je též potřeba mechanismu uniformity a odlišnosti lépe porozumět (třeba studiem práce matky přírody?) a následně ho využít i při návrhu informačních systémů. Je pravda, že objektový přístup nějakým způsobem odlišení obecného a zvláštního reflektuje. Ale děje se tak zcela nedostatečně a k tomu ještě staticky, nikoliv dynamicky v čase. Přebírání vzorů (patterns) mezi odlišnými obory Jedním z negativních jevů dneška je zcela jistě přílišná specializovanost a uzavřenost jednotlivých vědních oborů. Smutným důsledkem toho je opakované vytváření téhož, pouze v jiných konkrétních podmínkách. Je třeba zřejmé, že mezi budováním velkých softwarových knihoven a velkých strojírenských celků je velká podobnost. Kolik ovšem existuje srovnávacích studií pro tyto dvě činnosti?. Co ví strojní inženýr o práci inženýra informatika a naopak? Cesta z tohoto stavu je sice jednoduše formulovatelná, ale sama o sobě složitá. Je jím formulace vzorů, které jsou oproštěny od konkrétních podrobností daného oboru. Ověřenívyužitelnosti takového vzoru v jiném oboru stojí řádově méně, než jeho znovynalézání. Myšlenka vzorů rozhodně není nová. Je na ní například postavena celá teoretická astrologie (Astrologie, tak jak je často dnes chápána, je pouze aplikací v praxi, často s popřením základních teoretických principů). Její uplatnění je však velmi slabé. 3. Cesty do postinformační doby / konkrétní cíle V této kapitole jsou zmíněny, některé úkoly, které bude ještě potřeba splnit na cestě do postinformační doby. Dotažení objektového přístupu k datům
  3. 3. stránka 3 z 5 Ač je objektový přístup k datům relativně starého data, dosud se ho nepodařilo prosadit na poli informačních systémů všude tam, kde by to bylo možné. Těchtoslepých míst je bohužel hodně, pokusme se vyjmenovat jen ty nejrozsáhlejší:  Uživatelské rozhraní k objektovým informacím by mělo být součástí operačního systému, stejně jako je jím nyní přístup ke složkám souborů. Object Information Explorer by oprostil vývojáře informačních systémů od opakovaného vývoje této základní funkcionality.  Uložení dat a zpracování funkcí nad nimi objektově a nejlépe stejnými prostředky. Dnesexistuje zcela oddělená vrstva uložení dat a aplikační vrstva, kdy pro každou vrstvu se používají zcela odlišné nástroje. To není ani efektivní, ani ospravedlnitelné (kromě historického vývoje).  Konečné oddělení vztahů mezi objekty od atributů objektů. Jde principielně o něco zcela jiného. Vztahy musí být brány jako obousměrné a musí být udržované. Pokud tomu tak není, má to nepříjemné důsledky. Prvním je třeba nemožnost dotazu přes libovolný počat vazeb v informačním systému. Druhým pak ono nepříjemné hlášení "file not found", známé každému uživateli WWW.  Vybudování standardního objektového statického popisu informací. Tento statický popis může být uložen jako každá jiný informace. Pak se nazývá metadata nebo metainformace. Využití takto uloženého popisu je opravdu velmi rozsáhlé. Doufejme, že XML (přibližování ze strany zvyšování abstrakce) a UML (přibližování ze strany formalismů modelování světa) budou takovými standardy. Možná, že už ony budou tím spojením obou břehů. Standardizace přístupu k času Nástup objektového přístupu měl ve svých počátcích v informatice jeden negativní důsledek. Bylo jím určité vyvýšení statického popisu informací nad popis jejich dynamických změn. Díky tomu je standardizace popisu dynamiky změn informací méně rozpracována, než popis jejich statické struktury. I ono zohlednění času při standardizaci přinese výhody. Příkladem mohou být nástroje pro řízení workflow bez ohledu na zdroj dat. Pokud by byla obecně specifikovaná "aktuálnost dat", bylo by možné budovat obecné nástroje na jejich selektivní uložení do různých úrovní paměti (dle přístupové doby) bez ohledu na zdroj dat. Dotažení síťového paradigmatu V současné době se věnuje velká pozornost budování sítí. Cílovým stavem je situace, kdy je možné kdykoliv, kamkoliv dopravit dostatečné množství dat. Teprve potom má význam uvažovat o tom, jaké informace mají data nést a jak mají být informace prezentovány. Vyřešení autorských práv k informacím. Je nutné zajistit dodržování autorských práv na informace uložené v elektronické formě. Příkladem je třeba systém RealAudio pro šíření zvuku po Internetu, kdy je možný pouze poslech, nikoliv další šíření. Ideálním stavem by mohla být karta, na níž je zaznamenána koupě práva přístupu k informaci. Toto právo by bylo přenosné, z karty na kartu. Teprve potom mohou zaniknout třeba ty knihy, které vychází v současnosti v papírové podobě hlavně kvůli dodržení autorských práv. Ne knihy všechny, podobně jako nezaniklo vysílání rozhlasu po zahájení vysílání televize. 4. Post informační doba Co se stane po dosažení kýžené postinformační éry? Nebudou už žádné problémy k řešení? To je samozřejmě (bohužel?) omyl. Problémům, které budou řešeny, je věnována tato kapitola. Je rozdělena na dvě části,kdy první je věnována informacím jako takovým resp.obsahu. Druhá je věnována distribuci a prezentaci informací od autorů a k příjemcům.
  4. 4. stránka 4 z 5 Obsah - informace jako takové  Systematizace informací bude prováděna ve všech oborech lidské činnosti. A to jak pro všeobecné dělení, tak pro to nejpodrobnější dělení třeba i jediného dokumentu. Nutně tedy vznikne nějaké distribuované www.yahoo.com.Mechanismus popisu bude standardizovaný, takže orientace ve dvou systematizovaných oborech (matematika, chemie, informatika) bude stejná. Zároveň budou synchronizovány jednotlivé národní katalogy, tj. bude synchronizováno www.yahoo.com/Entertiment/Radio a www.seznam.cz/Zabava/Radio.  Omezí se různost tam, kde je to účelné. Vytvoří se standardní modely části světa. Je účelné mít ve všechautechpedály v pořadí spojka, brzda, plyn. Zrovna tak je účelné mít sjednocený tvar základních entit, jako je člověk (viz. dněšní LDAP servery), organizace, faktura (EDIfakt). Tento sjednocený tvar bude aplikován všude,kde se daná entita vyskytuje. Vinformačním systému firmy, která člověka zaměstnává,v telefonním seznamu firmy, jejíž telekomunikační služby používá, adresářipro zasílání elektronické pošty konče.  Struktura informací se bude stávat více zřetelnou. Zákon například nelze formulovat pouze jako lineární seznam paragrafů. Může být popsán také jako soubor integritních omezení nad určitým datovým modelem. Rozdíl ve vypovídací schopnosti obou uspořádání je propastný. Dnes se zdá také jako samozřejmé, že seznam čísel vypovídá méně než čísla vynesená do grafu. Čím více budou struktury zřetelné, tím lépe s nimi bude možné pracovat, sjednocovat je, rozvíjet je a hledat mezi nimi podobnosti.  Začnou se uchovávat, fyzicky, vazby mezi konkrétním a zobecněným. Dnes je běžné uchovávat vazbu mezi fakturou a sumárním vyhodnocením firmy za celý rok. Ať je ale uchovávána i vazba mezi jednotlivými zprávami z války v Bosně a kapitolou o válce v učebnici dějepisu za dvacet let. Ať je zachycen tok myšlenek, který vedl vědce od výsledků jednotlivých experimentů k formulovanému zákony podobně, jako vývojový diagram zachycuje vykonávání nějakých kroků.  Informace budou tříděny a následně vybírány a zpřístupňovány nejen podle oboru, ale i podle úrovně znalostí (viz úrovně v počítačových hrách - IS jako počítačová hra). Důsledkem takového přístupu kontinuální vzdělávání. Pro každou profesi je udržován plán jejího vzdělávání. Do tohoto plánu budou zařazovány informace z celého světa. Přičemž je to utříděno od základů k větší odbornosti. Obdobou je dnešní studijního plánu pro obor informatika na universitě (v prvním ročníku matematika, ve druhém výroková logika v pátém konkrétní fuzzy systémy, na kterém se podíleli). Tento studijní plán ale bude celosvětový, tj. budou se na něm podíle universitní profesoři celého světa a využívat studenti celého světa. Prezentace informací - forma, čas a příjemce Samotné uložení a potenciální přístupnost informace je pouze polovinou cesty k jejímu využití. Pro její co nejefektivnější využití je důležité, aby se ve správném čase,ve správné formě, správného obsahu, dostala ke správným lidem. Tento požadavek má několik významných důsledků.  Informace bude uložena jen jednou, ale bude různě prezentována dle potřeb konkrétního člověka. Při redundantním uložení je obtížná její aktualizace.  Je nutné načasování podání informace v souladu s životním stylem jednotlivých lidí tak, aby nepůsobila rušivě a byla vstřebána (viz zkušenosti z reklamy a různých metod učení je nasnadě).  Forma podání se stane důležitým kvalitativním parametrem informace. Podporuje totiž rychlou orientaci v informacích a spolehlivost jejich zapamatování (využití zkušeností z reklamy)
  5. 5. stránka 5 z 5  Forma informace bude brána jako možnost odlišnosti, jako přidaná hodnota k obsahu informace. Projeví se na ní vliv mody a užitého umění v počítačích, jako jiných předmětech denní potřeby. Bude možné si koupit různé designy k jednomu programu stejně tak, jako si kupuji různě vypadající noviny, které ale využívají zdrojů stejných informačních agentur, nebo se kupují auta se stejnými "vnitřnostmi", ale různým vzhledem. Pro prezentaci informací obecně platí, že každý člověk bude mít maximální možnost přizpůsobení. Zároveň však budou odborně navrhovány (a prodávány) různé její varianty. Dům dnes také nenavrhuje člověk sám, ale ve spolupráci s architektem. 5. Závěr Tento článek je věnován některým směrům vývoje informačních technologií informačních technologií v několika dalších letech. Jsou zmíněny některé strategické principy, které jsou dále zjemňovány až na úroveň konkrétních příkladů. Zcela jistě nejde o vizi úplnou. Cílem byl pohled do větší dálky, ale v relativně omezeném rozsahu. Reference [1] Článek o XML březnový Byte [2] Kniha o UML [3] Gatesova kniha informační dálnice [4] BergamaschiS., Sartori C. : On Taxonomic Reasoning in Conceptual Design, ACM Transactions on database Systems, Vol. 17, No. 3, September 1993, Pages 385-422 [5] Booch G. : Object Oriented Analysis and Design With Applications, Prentice Hall, 1991 [6] Coad P., Yourdon E. : Object Oriented Analysis, Prentice Hall, 1991 [7] Gamma E., Helm K., Johson R. Vlissides J.: Design Patterns : Elements of Reusable Object- Oriented Software,Addison-Wesley, MA, 1995 [8] Harland D. M. , Szyplewski M. W. , Wainwright J. B. : An Alternate View of Polymorfism, ACM SIGPLAN,1985 [9] McGregor. D. John, Korson Tim : Supporting Dimensions of classification in object-oriented design, JOOB,February, 1993 [10] Rumbaugh J. , Blaha M. , Premerlani W., Eddy F., Lorensen W.: Object Oriented Modeling and Design, Prentice Hall, 1991 [11] Steyaern P.,Codenie W., D'Hont T., Nested Mixin-Methods in Agora, Proceedings of ECOOP 93' [12] Winskel : The Formal Sematics of Programing Languages: The MIT Press,1993 [13] Won Kim : Object Oriented database-Systems:Promises, Reality, and Future, Proceedings of the 19th VLDB Conference,Dublin, 1993

×