SlideShare ist ein Scribd-Unternehmen logo
1 von 6
Downloaden Sie, um offline zu lesen
Pavla Jedličková

                                             Sociální pedagogika a poradenství

                                                           Ročník 1., semestr 1.

                                                         Typ studia: bakalářský

                                              Imatrikulační ročník: 2012/2013

                                                    Počet znaků: 5 164




                           Projekt řešení případu

                PŘÍSTUP ZAMĚŘENÝ NA OSOBU

                UPLATNĚNÝ V PROBLEMATICE

                           DOMÁCÍHO NÁSILÍ




Termín odevzdání: 5. 1. 2013
1. Argumentace

        Pro svou závěrečnou práci jsem si zvolila jako téma – přístup zaměřený na osobu.
Výběr tohoto tématu souvisí s oborem Sociální pedagogika a poradenství, který studuji.
Konkrétně jsem se zaměřila na využití zmíněné metody v problematice domácího násilí.
Cílem této práce je obeznámit veřejnost s tímto přístupem a nastínit a popsat její postup.

        Při psaní práce jsem si prošla několik knih, vztahující se k tomuto tématu. Nakonec mi
nejvíce posloužila moderní kniha, jejímž autorem je Janet Tolan. Na základě této monografie
jsem práci napsala.




                                          2. Anotace

        Text je případová práce, zabývající se dospělou ženou jménem Irena K., která se stala
obětí domácího násilí. Text nám odhalí klíčové problémy klientky a ujasní cíle intervence.
Dozvíme se důvod zvoleného přístupu a v závěru i návrh postupu k řešení problému.




Klíčová slova: klientka, Carl Rogers, kongruence, empatie, humanistická a existenciální
teorie, násilí, sebepřijetí




                         3. Identifikace klíčových problémů klienta

        U Ireny je potřeba postupně dojít k celkové resocializaci. Klientka nemá pocit klidu
a bezpečí, který je pro každého člověka velmi důležitý. Nedokáže si odpočinout a nabrat síly,
protože žije v neustálém napětí, kdy přijde další incident. Je v permanentním stresu
a pohotovosti.

        Irena ztratila o cokoli veškerý zájem. Došlo u ní k úplnému vyloučení ze
společenského života. Není schopná komunikovat s okolním světem, přetrhala veškeré
sociální vztahy a uzavírá se do vlastního světa. Během týrání se u ní vytvořila nedůvěra vůči
jiným osobám. Má problémy s navazováním dalších partnerských vztahů.
Ale jako hlavní problém označil sociální pracovník především nedůvěru v sebe sama.
Irena ztratila veškeré sebevědomí. Její sebeúcta a hrdost byly touto zkušeností úplně zničeny.




                            4. Určení cíle (cílů) intervence

       Za základní cíl intervence považuji Irenin návrat do běžného života a fungování
v něm. Sociální pracovnice by měla postupně Ireně pomáhat utvářet si pocit sebedůvěry.
Pokud si bude sama sebou jistá a bude v sebe věřit, bude schopna budovat si důvěru i v okolí,
komunikovat a pomalu se začleňovat do společnosti. V závěru bude u klientky potřeba
pokračovat s vytvářením důvěry, co se týče partnerských vztahů.




                   5. Volba přístupu (teorie) a jeho zdůvodnění

       V případě paní Ireny jsem zvolila přístup zaměřený na osobu. Tento přístup vychází
z humanistické psychologie. Zakladatelem směru je americký psycholog Carl R. Rogers.
Cílem tohoto přístupu je osobnostní rozvoj a podle Rogerse jsou v každém člověku
sebeaktualizační tendence, které právě tento rozvoj umožňují. Důvody, proč bych navrhla
tento přístup, byly hned dva. První, že se hlavně používá u osob, které trpí poruchou
sebepřijetí. A druhý, že klade důraz na svobodu člověka, kdy je za své činy a život
odpovědný.

Pro úspěšné praktikování teorie jsou důležité 3 body:

       Prvním bodem je empatie (vcítění). Na té nejjednodušší úrovni je empatie prostým
přeformulováním slov druhé osoby, abychom jí ukázali, že ji slyšíme a chápeme. Na
nejbohatší úrovni však spočívá v neohroženém zkoumání vnitřního světa druhé osoby, ve
vyciťování nevyslovených významů, v soucitném pojmenování bolesti, utrpení a ponížení,
stejně jako čtveráctví a radosti. Nejúplnější empatie necenzuruje ani nediskriminuje. Vidí celý
svět tak, jak ho vidí druhá osoba, a plně tento svět přijímá. Pro empatii neexistuje žádný
vzoreček, nevede k ní žádná kouzelná ,,správná‘‘ cesta. Vždy jde o cílevědomý úmysl
pochopit, jak druhá osoba vidí samu sebe a okolní svět. (Tolan, 2006, str. 33)
Druhou podmínkou je kongruence (pravdivost, autentičnost). Sociální pracovník by
měl být co nejvíce sám sebou, měl by být zcela otevřený a vnímavý nejen ke klientce, ale také
k sobě samému. Měl by projevovat své pocity v rozhovoru, aby si získal důvěru u klientky.

       A třetím nezbytným bodem je tzv. ,,bezpodmínečné kladné přijetí‘‘ (akceptace).
Akceptace terapeutovi umožňuje brát klienta takového, jaký je, s jeho aktuálními pocity, bez
potřeby manipulovat toho člověka v souladu s terapeutovými potřebami. Terapeut tím
klientovi vyjadřuje úctu a podporuje jeho individualitu.




                             6. Návrh postupu řešení případu

       Změna osobnosti je pomalý proces. Zpravidla nejde o jediný masivní okamžik
odhalení či osvícení, ale o sérii drobných úprav – jemné zčeření, které se postupně rozšíří
a ovlivní způsob bytí člověka. Úkolem poradce není aktivně provádět, ani navrhnout změny
za klienta, ale vytvářet prostředí, v němž může klient sám sebe poznat a přijmout.
(Tolan, 2006, str. 23)

       V první řadě je důležité navázat pracovní vztah s klientem a získat si jeho důvěru.
Klient by měl hned na začátku poradenského procesu vnímat, že je akceptován takový, jaký
je, i se svými chybami a nedostatky. Poradce musí působit přirozeně a spontánně, ale
současně si musí být vědomý odpovědnosti za své chování. Spontánní znamená, že vychází ze
svých přirozených způsobů chování a reagování. Nechová se podle nějakých schémat, které
určují, jak by se měl správný poradce chovat.

       V další fázi informuje klient poradce o očekávání, s kterým k němu přichází. Protože
poradce nemá právo nutit klientovi takovou pomoc, kterou on sám nevyžaduje. Klientovi to
navíc umožní, uvědomit si, co vlastně sám chce a dokáže přesněji pojmenovat svůj problém.
Dále se poradce ujistí, jestli zcela pochopil to, od něj klient čeká (zároveň mu tím sděluje, že
mu naslouchá a věnuje mu pozornost).

       Na základě toho, poradce klientovi sdělí, v čem mu může skutečně pomoct a co není
s velkou pravděpodobností v jeho silách. Mezi nutné podmínky patří i dohoda na frekvenci a
délce jednotlivých sezení.

       V následujících sezení má poradce za úkol, se podrobněji a pozorněji seznámit
s klientem a s problémem, se kterým k němu přichází. Při naslouchání si poradce všímá nejen
obsahu sdělení, ale i všech ostatních informací, jako jsou neverbální projevy, projevy
emocionality, tón hlasu… Poradce informace ze začátku pouze přijímá, ovšem nezůstává
zcela pasivní – komunikuje, podněcuje klienta, dává mu doplňující otázky…

          Poslední fáze je ukončení spolupráce. Jelikož v případě paní Ireny je to běh na
dlouhou trať, nebude poradce předběžně ukončení plánovat.




POUŽITÉ ZDROJE

Literatura

TOLAN J.: Na osobu zaměřený přístup: v poradenství a psychoterapii, Praha: Portál, 2006.
223 s. ISBN 80-7367-146-8

         kvalifikovaný autor v oblasti přístupu zaměřeném na osobu
         dobře strukturovaný text
         srozumitelnost
         vychází z praxe
         obsahuje odbornou terminologii

Internet

Občanské sdružení ROSA: Poradenství[online] 2012 [cit. 2012 – 11-25]. Dostupné
z http://www.rosa-os.cz/o-nas/poradenstvi/

         vychází z praxe
         stránka obsahuje funkční odkazy
         kvalitní informace
         srozumitelnost
         aktuálnost

Psycholog Praha: PCA – rogersovská psychoterapie, Carl R. Rogers [online] 2012 [cit. 2012 –
11-25]. Dostupné z http://www.psycholog-praha.cz/pca-rogersovska-psychoterapie-carl-r-
rogers/
   obsahuje odbornou terminologii
     kvalitní informace
     informace jsou objektivní
     srozumitelnost
     uvedené zdroje článku




PŘÍLOHA:

Weitere ähnliche Inhalte

Was ist angesagt?

Architektura emočních poruch
Architektura emočních poruchArchitektura emočních poruch
Architektura emočních poruchJan Benda
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Jan Benda
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Jan Benda
 
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapiiLaskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapiiJan Benda
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouJan Benda
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityJan Benda
 
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociSoucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociJan Benda
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeJan Benda
 
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Jan Benda
 
KPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práceKPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná prácetatatana
 
Závěrečný úkol kpi
Závěrečný úkol kpiZávěrečný úkol kpi
Závěrečný úkol kpidajulinka
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolsophiarae
 

Was ist angesagt? (14)

Architektura emočních poruch
Architektura emočních poruchArchitektura emočních poruch
Architektura emočních poruch
 
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...
 
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
Může za všechno Já? : Mindfulness a sebepřesažení
 
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...Soucit se seboua jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a du...
 
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapiiLaskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii
 
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouO všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
 
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spiritualityMindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
 
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emociSoucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
 
Akceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postojeAkceptace a vznešené postoje
Akceptace a vznešené postoje
 
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u pěti různých duševn...
 
KPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práceKPI- závěrečná práce
KPI- závěrečná práce
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Závěrečný úkol kpi
Závěrečný úkol kpiZávěrečný úkol kpi
Závěrečný úkol kpi
 
KPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukolKPI - zaverecny ukol
KPI - zaverecny ukol
 

Ähnlich wie Závěrečná práce KPI

Ähnlich wie Závěrečná práce KPI (20)

13 ukol KPI
13 ukol KPI13 ukol KPI
13 ukol KPI
 
13 ukol KPI
13 ukol KPI13 ukol KPI
13 ukol KPI
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Krizová intervence KPI
Krizová intervence KPIKrizová intervence KPI
Krizová intervence KPI
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Emoční inteligence
Emoční inteligenceEmoční inteligence
Emoční inteligence
 
Zaverecny ukol
Zaverecny ukolZaverecny ukol
Zaverecny ukol
 
Závěrečná práce - Palyusiková Adéla (415885)
Závěrečná práce - Palyusiková Adéla (415885)Závěrečná práce - Palyusiková Adéla (415885)
Závěrečná práce - Palyusiková Adéla (415885)
 
Kpi logoterapie
Kpi logoterapieKpi logoterapie
Kpi logoterapie
 
Prevence syndromu vyhoření kpi 1-
Prevence syndromu vyhoření   kpi  1-Prevence syndromu vyhoření   kpi  1-
Prevence syndromu vyhoření kpi 1-
 
ZávěrečnýúkolKPI
ZávěrečnýúkolKPIZávěrečnýúkolKPI
ZávěrečnýúkolKPI
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Kpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukolKpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukol
 
Učící se společnost 7
Učící se společnost 7Učící se společnost 7
Učící se společnost 7
 
Vladana slaba zaverecny_ukol
Vladana slaba zaverecny_ukolVladana slaba zaverecny_ukol
Vladana slaba zaverecny_ukol
 
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1Kurz práce s informacemi   závěrečný úkol1
Kurz práce s informacemi závěrečný úkol1
 
Manipulace
ManipulaceManipulace
Manipulace
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Závěrečný úkol KPI; martin majcík; 400214
Závěrečný úkol KPI; martin majcík; 400214Závěrečný úkol KPI; martin majcík; 400214
Závěrečný úkol KPI; martin majcík; 400214
 
Vychovávaný jedinec
Vychovávaný jedinecVychovávaný jedinec
Vychovávaný jedinec
 

Závěrečná práce KPI

  • 1. Pavla Jedličková Sociální pedagogika a poradenství Ročník 1., semestr 1. Typ studia: bakalářský Imatrikulační ročník: 2012/2013 Počet znaků: 5 164 Projekt řešení případu PŘÍSTUP ZAMĚŘENÝ NA OSOBU UPLATNĚNÝ V PROBLEMATICE DOMÁCÍHO NÁSILÍ Termín odevzdání: 5. 1. 2013
  • 2. 1. Argumentace Pro svou závěrečnou práci jsem si zvolila jako téma – přístup zaměřený na osobu. Výběr tohoto tématu souvisí s oborem Sociální pedagogika a poradenství, který studuji. Konkrétně jsem se zaměřila na využití zmíněné metody v problematice domácího násilí. Cílem této práce je obeznámit veřejnost s tímto přístupem a nastínit a popsat její postup. Při psaní práce jsem si prošla několik knih, vztahující se k tomuto tématu. Nakonec mi nejvíce posloužila moderní kniha, jejímž autorem je Janet Tolan. Na základě této monografie jsem práci napsala. 2. Anotace Text je případová práce, zabývající se dospělou ženou jménem Irena K., která se stala obětí domácího násilí. Text nám odhalí klíčové problémy klientky a ujasní cíle intervence. Dozvíme se důvod zvoleného přístupu a v závěru i návrh postupu k řešení problému. Klíčová slova: klientka, Carl Rogers, kongruence, empatie, humanistická a existenciální teorie, násilí, sebepřijetí 3. Identifikace klíčových problémů klienta U Ireny je potřeba postupně dojít k celkové resocializaci. Klientka nemá pocit klidu a bezpečí, který je pro každého člověka velmi důležitý. Nedokáže si odpočinout a nabrat síly, protože žije v neustálém napětí, kdy přijde další incident. Je v permanentním stresu a pohotovosti. Irena ztratila o cokoli veškerý zájem. Došlo u ní k úplnému vyloučení ze společenského života. Není schopná komunikovat s okolním světem, přetrhala veškeré sociální vztahy a uzavírá se do vlastního světa. Během týrání se u ní vytvořila nedůvěra vůči jiným osobám. Má problémy s navazováním dalších partnerských vztahů.
  • 3. Ale jako hlavní problém označil sociální pracovník především nedůvěru v sebe sama. Irena ztratila veškeré sebevědomí. Její sebeúcta a hrdost byly touto zkušeností úplně zničeny. 4. Určení cíle (cílů) intervence Za základní cíl intervence považuji Irenin návrat do běžného života a fungování v něm. Sociální pracovnice by měla postupně Ireně pomáhat utvářet si pocit sebedůvěry. Pokud si bude sama sebou jistá a bude v sebe věřit, bude schopna budovat si důvěru i v okolí, komunikovat a pomalu se začleňovat do společnosti. V závěru bude u klientky potřeba pokračovat s vytvářením důvěry, co se týče partnerských vztahů. 5. Volba přístupu (teorie) a jeho zdůvodnění V případě paní Ireny jsem zvolila přístup zaměřený na osobu. Tento přístup vychází z humanistické psychologie. Zakladatelem směru je americký psycholog Carl R. Rogers. Cílem tohoto přístupu je osobnostní rozvoj a podle Rogerse jsou v každém člověku sebeaktualizační tendence, které právě tento rozvoj umožňují. Důvody, proč bych navrhla tento přístup, byly hned dva. První, že se hlavně používá u osob, které trpí poruchou sebepřijetí. A druhý, že klade důraz na svobodu člověka, kdy je za své činy a život odpovědný. Pro úspěšné praktikování teorie jsou důležité 3 body: Prvním bodem je empatie (vcítění). Na té nejjednodušší úrovni je empatie prostým přeformulováním slov druhé osoby, abychom jí ukázali, že ji slyšíme a chápeme. Na nejbohatší úrovni však spočívá v neohroženém zkoumání vnitřního světa druhé osoby, ve vyciťování nevyslovených významů, v soucitném pojmenování bolesti, utrpení a ponížení, stejně jako čtveráctví a radosti. Nejúplnější empatie necenzuruje ani nediskriminuje. Vidí celý svět tak, jak ho vidí druhá osoba, a plně tento svět přijímá. Pro empatii neexistuje žádný vzoreček, nevede k ní žádná kouzelná ,,správná‘‘ cesta. Vždy jde o cílevědomý úmysl pochopit, jak druhá osoba vidí samu sebe a okolní svět. (Tolan, 2006, str. 33)
  • 4. Druhou podmínkou je kongruence (pravdivost, autentičnost). Sociální pracovník by měl být co nejvíce sám sebou, měl by být zcela otevřený a vnímavý nejen ke klientce, ale také k sobě samému. Měl by projevovat své pocity v rozhovoru, aby si získal důvěru u klientky. A třetím nezbytným bodem je tzv. ,,bezpodmínečné kladné přijetí‘‘ (akceptace). Akceptace terapeutovi umožňuje brát klienta takového, jaký je, s jeho aktuálními pocity, bez potřeby manipulovat toho člověka v souladu s terapeutovými potřebami. Terapeut tím klientovi vyjadřuje úctu a podporuje jeho individualitu. 6. Návrh postupu řešení případu Změna osobnosti je pomalý proces. Zpravidla nejde o jediný masivní okamžik odhalení či osvícení, ale o sérii drobných úprav – jemné zčeření, které se postupně rozšíří a ovlivní způsob bytí člověka. Úkolem poradce není aktivně provádět, ani navrhnout změny za klienta, ale vytvářet prostředí, v němž může klient sám sebe poznat a přijmout. (Tolan, 2006, str. 23) V první řadě je důležité navázat pracovní vztah s klientem a získat si jeho důvěru. Klient by měl hned na začátku poradenského procesu vnímat, že je akceptován takový, jaký je, i se svými chybami a nedostatky. Poradce musí působit přirozeně a spontánně, ale současně si musí být vědomý odpovědnosti za své chování. Spontánní znamená, že vychází ze svých přirozených způsobů chování a reagování. Nechová se podle nějakých schémat, které určují, jak by se měl správný poradce chovat. V další fázi informuje klient poradce o očekávání, s kterým k němu přichází. Protože poradce nemá právo nutit klientovi takovou pomoc, kterou on sám nevyžaduje. Klientovi to navíc umožní, uvědomit si, co vlastně sám chce a dokáže přesněji pojmenovat svůj problém. Dále se poradce ujistí, jestli zcela pochopil to, od něj klient čeká (zároveň mu tím sděluje, že mu naslouchá a věnuje mu pozornost). Na základě toho, poradce klientovi sdělí, v čem mu může skutečně pomoct a co není s velkou pravděpodobností v jeho silách. Mezi nutné podmínky patří i dohoda na frekvenci a délce jednotlivých sezení. V následujících sezení má poradce za úkol, se podrobněji a pozorněji seznámit s klientem a s problémem, se kterým k němu přichází. Při naslouchání si poradce všímá nejen
  • 5. obsahu sdělení, ale i všech ostatních informací, jako jsou neverbální projevy, projevy emocionality, tón hlasu… Poradce informace ze začátku pouze přijímá, ovšem nezůstává zcela pasivní – komunikuje, podněcuje klienta, dává mu doplňující otázky… Poslední fáze je ukončení spolupráce. Jelikož v případě paní Ireny je to běh na dlouhou trať, nebude poradce předběžně ukončení plánovat. POUŽITÉ ZDROJE Literatura TOLAN J.: Na osobu zaměřený přístup: v poradenství a psychoterapii, Praha: Portál, 2006. 223 s. ISBN 80-7367-146-8  kvalifikovaný autor v oblasti přístupu zaměřeném na osobu  dobře strukturovaný text  srozumitelnost  vychází z praxe  obsahuje odbornou terminologii Internet Občanské sdružení ROSA: Poradenství[online] 2012 [cit. 2012 – 11-25]. Dostupné z http://www.rosa-os.cz/o-nas/poradenstvi/  vychází z praxe  stránka obsahuje funkční odkazy  kvalitní informace  srozumitelnost  aktuálnost Psycholog Praha: PCA – rogersovská psychoterapie, Carl R. Rogers [online] 2012 [cit. 2012 – 11-25]. Dostupné z http://www.psycholog-praha.cz/pca-rogersovska-psychoterapie-carl-r- rogers/
  • 6. obsahuje odbornou terminologii  kvalitní informace  informace jsou objektivní  srozumitelnost  uvedené zdroje článku PŘÍLOHA: