1. Pavla Jedličková
Sociální pedagogika a poradenství
Ročník 1., semestr 1.
Typ studia: bakalářský
Imatrikulační ročník: 2012/2013
Počet znaků: 5 164
Projekt řešení případu
PŘÍSTUP ZAMĚŘENÝ NA OSOBU
UPLATNĚNÝ V PROBLEMATICE
DOMÁCÍHO NÁSILÍ
Termín odevzdání: 5. 1. 2013

2. 1. Argumentace
Pro svou závěrečnou práci jsem si zvolila jako téma – přístup zaměřený na osobu.
Výběr tohoto tématu souvisí s oborem Sociální pedagogika a poradenství, který studuji.
Konkrétně jsem se zaměřila na využití zmíněné metody v problematice domácího násilí.
Cílem této práce je obeznámit veřejnost s tímto přístupem a nastínit a popsat její postup.
Při psaní práce jsem si prošla několik knih, vztahující se k tomuto tématu. Nakonec mi
nejvíce posloužila moderní kniha, jejímž autorem je Janet Tolan. Na základě této monografie
jsem práci napsala.
2. Anotace
Text je případová práce, zabývající se dospělou ženou jménem Irena K., která se stala
obětí domácího násilí. Text nám odhalí klíčové problémy klientky a ujasní cíle intervence.
Dozvíme se důvod zvoleného přístupu a v závěru i návrh postupu k řešení problému.
Klíčová slova: klientka, Carl Rogers, kongruence, empatie, humanistická a existenciální
teorie, násilí, sebepřijetí
3. Identifikace klíčových problémů klienta
U Ireny je potřeba postupně dojít k celkové resocializaci. Klientka nemá pocit klidu
a bezpečí, který je pro každého člověka velmi důležitý. Nedokáže si odpočinout a nabrat síly,
protože žije v neustálém napětí, kdy přijde další incident. Je v permanentním stresu
a pohotovosti.
Irena ztratila o cokoli veškerý zájem. Došlo u ní k úplnému vyloučení ze
společenského života. Není schopná komunikovat s okolním světem, přetrhala veškeré
sociální vztahy a uzavírá se do vlastního světa. Během týrání se u ní vytvořila nedůvěra vůči
jiným osobám. Má problémy s navazováním dalších partnerských vztahů.

3. Ale jako hlavní problém označil sociální pracovník především nedůvěru v sebe sama.
Irena ztratila veškeré sebevědomí. Její sebeúcta a hrdost byly touto zkušeností úplně zničeny.
4. Určení cíle (cílů) intervence
Za základní cíl intervence považuji Irenin návrat do běžného života a fungování
v něm. Sociální pracovnice by měla postupně Ireně pomáhat utvářet si pocit sebedůvěry.
Pokud si bude sama sebou jistá a bude v sebe věřit, bude schopna budovat si důvěru i v okolí,
komunikovat a pomalu se začleňovat do společnosti. V závěru bude u klientky potřeba
pokračovat s vytvářením důvěry, co se týče partnerských vztahů.
5. Volba přístupu (teorie) a jeho zdůvodnění
V případě paní Ireny jsem zvolila přístup zaměřený na osobu. Tento přístup vychází
z humanistické psychologie. Zakladatelem směru je americký psycholog Carl R. Rogers.
Cílem tohoto přístupu je osobnostní rozvoj a podle Rogerse jsou v každém člověku
sebeaktualizační tendence, které právě tento rozvoj umožňují. Důvody, proč bych navrhla
tento přístup, byly hned dva. První, že se hlavně používá u osob, které trpí poruchou
sebepřijetí. A druhý, že klade důraz na svobodu člověka, kdy je za své činy a život
odpovědný.
Pro úspěšné praktikování teorie jsou důležité 3 body:
Prvním bodem je empatie (vcítění). Na té nejjednodušší úrovni je empatie prostým
přeformulováním slov druhé osoby, abychom jí ukázali, že ji slyšíme a chápeme. Na
nejbohatší úrovni však spočívá v neohroženém zkoumání vnitřního světa druhé osoby, ve
vyciťování nevyslovených významů, v soucitném pojmenování bolesti, utrpení a ponížení,
stejně jako čtveráctví a radosti. Nejúplnější empatie necenzuruje ani nediskriminuje. Vidí celý
svět tak, jak ho vidí druhá osoba, a plně tento svět přijímá. Pro empatii neexistuje žádný
vzoreček, nevede k ní žádná kouzelná ,,správná‘‘ cesta. Vždy jde o cílevědomý úmysl
pochopit, jak druhá osoba vidí samu sebe a okolní svět. (Tolan, 2006, str. 33)

4. Druhou podmínkou je kongruence (pravdivost, autentičnost). Sociální pracovník by
měl být co nejvíce sám sebou, měl by být zcela otevřený a vnímavý nejen ke klientce, ale také
k sobě samému. Měl by projevovat své pocity v rozhovoru, aby si získal důvěru u klientky.
A třetím nezbytným bodem je tzv. ,,bezpodmínečné kladné přijetí‘‘ (akceptace).
Akceptace terapeutovi umožňuje brát klienta takového, jaký je, s jeho aktuálními pocity, bez
potřeby manipulovat toho člověka v souladu s terapeutovými potřebami. Terapeut tím
klientovi vyjadřuje úctu a podporuje jeho individualitu.
6. Návrh postupu řešení případu
Změna osobnosti je pomalý proces. Zpravidla nejde o jediný masivní okamžik
odhalení či osvícení, ale o sérii drobných úprav – jemné zčeření, které se postupně rozšíří
a ovlivní způsob bytí člověka. Úkolem poradce není aktivně provádět, ani navrhnout změny
za klienta, ale vytvářet prostředí, v němž může klient sám sebe poznat a přijmout.
(Tolan, 2006, str. 23)
V první řadě je důležité navázat pracovní vztah s klientem a získat si jeho důvěru.
Klient by měl hned na začátku poradenského procesu vnímat, že je akceptován takový, jaký
je, i se svými chybami a nedostatky. Poradce musí působit přirozeně a spontánně, ale
současně si musí být vědomý odpovědnosti za své chování. Spontánní znamená, že vychází ze
svých přirozených způsobů chování a reagování. Nechová se podle nějakých schémat, které
určují, jak by se měl správný poradce chovat.
V další fázi informuje klient poradce o očekávání, s kterým k němu přichází. Protože
poradce nemá právo nutit klientovi takovou pomoc, kterou on sám nevyžaduje. Klientovi to
navíc umožní, uvědomit si, co vlastně sám chce a dokáže přesněji pojmenovat svůj problém.
Dále se poradce ujistí, jestli zcela pochopil to, od něj klient čeká (zároveň mu tím sděluje, že
mu naslouchá a věnuje mu pozornost).
Na základě toho, poradce klientovi sdělí, v čem mu může skutečně pomoct a co není
s velkou pravděpodobností v jeho silách. Mezi nutné podmínky patří i dohoda na frekvenci a
délce jednotlivých sezení.
V následujících sezení má poradce za úkol, se podrobněji a pozorněji seznámit
s klientem a s problémem, se kterým k němu přichází. Při naslouchání si poradce všímá nejen

5. obsahu sdělení, ale i všech ostatních informací, jako jsou neverbální projevy, projevy
emocionality, tón hlasu… Poradce informace ze začátku pouze přijímá, ovšem nezůstává
zcela pasivní – komunikuje, podněcuje klienta, dává mu doplňující otázky…
Poslední fáze je ukončení spolupráce. Jelikož v případě paní Ireny je to běh na
dlouhou trať, nebude poradce předběžně ukončení plánovat.
POUŽITÉ ZDROJE
Literatura
TOLAN J.: Na osobu zaměřený přístup: v poradenství a psychoterapii, Praha: Portál, 2006.
223 s. ISBN 80-7367-146-8
 kvalifikovaný autor v oblasti přístupu zaměřeném na osobu
 dobře strukturovaný text
 srozumitelnost
 vychází z praxe
 obsahuje odbornou terminologii
Internet
Občanské sdružení ROSA: Poradenství[online] 2012 [cit. 2012 – 11-25]. Dostupné
z http://www.rosa-os.cz/o-nas/poradenstvi/
 vychází z praxe
 stránka obsahuje funkční odkazy
 kvalitní informace
 srozumitelnost
 aktuálnost
Psycholog Praha: PCA – rogersovská psychoterapie, Carl R. Rogers [online] 2012 [cit. 2012 –
11-25]. Dostupné z http://www.psycholog-praha.cz/pca-rogersovska-psychoterapie-carl-r-
rogers/

6.  obsahuje odbornou terminologii
 kvalitní informace
 informace jsou objektivní
 srozumitelnost
 uvedené zdroje článku
PŘÍLOHA: