Knihtisk, Gutenberg, České země

1. 1
Proč vynález knihtisku změnil svět?
Před vynálezem knihtisku se vše psalo ručně. Kopie knih se pořizovali jejich opisováním.
Písaři ve středověké klášterní pisárně trvalo zhruba dva a půl roku, než opsal bibli. Jednu stránku knihy opisoval jeden písař zhruba jeden den.
Knihy byly
 nedostatkové a drahé zboží
 opisováním nevznikla zcela stejná kniha, písař mohl něco pozměnit,
udělat chyby, které pak další opisovali
 špatně čitelné, veškeré čtení ve starověku a středověku hlasité, rukopisy se
studovaly
pomalu a nahlas
„Tiché čtení nebylo možné, dokud tiskařské stroje nevytvořily asfaltové dálnice tisku. Ručně psaná kniha byla jako rozbitá cesta a cestovalo se po ní pomalu a ne často. Ponechávala čtenáře v dimenzích ústního projevu." (McLuhan)
Tak jako nás dnes mění možnosti přenášení informací elektronicky, tak na začátku renesance změnil knihtisk středověkou společnost. Umožnil nejen rychle a levně vyrábět větší množství knih, ale také tisknout knihy pro větší okruh čtenářů.

2. 2
Nejstarším způsobem, jak mechanicky množit texty, byl tzv. deskotisk. Principem deskotisku bylo vytvoření formy - negativu požadovaného textu - do dřevěné nebo kovové formy. Základy tohoto druhu tisku byly položeny v Číně na konci 6. století. Do Evropy deskotisk dorazil na přelomu 13. a 14. století a zpočátku se používal pro zdobení textilií. Později se deskotisk uplatnil při tisku náboženských obrázků či hracích karet.
V roce 1454 byla vytvořena první tištěná kniha na světě. "Gutenbergova Bible" - latinská, 42řádková, bohatě zdobená ilustracemi. Má se za to, že celkem v dílně na dvoře Humbrecht vytiskli asi 180 exemplářů (140 na papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo jen asi 59 svazků, více či méně úplných. Enea Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II., k tomu tehdy poznamenal: "Neuvěřitelně schopný muž (...) začal prodávat tištěné Bible. Ještě nikdy jsem neviděl tak čisté, velké, snadno čitelné litery."

3. 3
Metoda pohyblivých tiskových písmen, další vývojové stadium tisku, je připisována čínskému kováři Pi-Shengovi, který žil na počátku 11. století. Ten začal vyráběl jednotlivá písmena (resp. slova, jelikož
čínské písmo je založeno na principu: jeden znak = jedno slovo) z pálené hlíny a lepil je k sobě voskovým tmelem na kovové desky. V Koreji později začali používat trvanlivější písmena z mosazi.

4. 4
Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg
(1397/1400, Mohuč – 3. února 1468, Mohuč)
Gutenbergův vynález se skládá z několika dílčích objevů. A jen pomocí nich byl tisk realizován.
K základnímu principu patří existence liter, možnost jejich rozmetání a nového použití při sazbě.
K výrobě liter se užívalo licího strojku – v němž spočívá význam Gutenbergova vynálezu.
V něm lze z jedné matrice tvrdšího kovu odlévat velké množství naprosto stejných písmen z měkkého, tekutého kovu. Pro odlévání vynalezl vhodnou slitinu.

5. 5
Dále musel být sestrojen tiskařský lis, který by vyvinul dostatečný tlak a mohli se tak najednou tisknout dvě fóliové nebo čtyři kvartové strany. Tento tiskařský lis vznikl přizpůsobením dřevěného papírnického lisu (podle jiné verze to byl lis vinařský).
Dalším úkolem bylo vyvinout tiskařskou barvu vhodné kvality, což se mu také podařilo.
Technické vybavení pak doplňovaly sázítko, loďka, tenakl (na držení rukopisu) a divizor (který je součástí tenaklu a oddělují část rukopisu už vysázeného od části, která se má sázet), uspořádání kasy na litery, tampóny na nanášení barvy a řady technických drobností.
Genialita Gutenbergova vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces.

6. 6

7. 7
České země – první tisk
Známých a zachovaných českých prvotisků je celkem 31. Byly tištěny v Plzni, později v Praze, Brně, Kutné Hoře a Olomouci.
Kdy a odkud přišel knihtisk do Čech, je otázka, na kterou dodnes neexistuje uspokojivá odpověď. Za první český tisk se pokládá Kronika trojánská. Jako datum jejího vzniku se tradičně udává rok 1468 a místo původu Plzeň (rukopisná předloha tohoto prvotisku, která je uložena v pražském Národním muzeu, nese v závěru letopočet 1468 a sazba prvotisku také obsahuje rok 1468). Není však vyloučeno, že kniha byla vysazena a vytištěna o něco později. Podle dosavadních výzkumů jde o výrobek větší tiskařské dílny, která měla sídlo v Plzni.
Tiskla se tam také latinská díla, která jsou už přesně datována, např. Statuta Arnošta z Pardubic (1476), Agenda pražská (1476-1479) aj. Mezi písmy použitými u Kroniky trojánské (jsou dvojího druhu) jsou i původní české ligatury. Totožnost plzeňského tiskaře se asi nikdy nepodaří zjistit. Podle jedné domněnky to byl kněz, který vyřezal písmo použité v kronice. Lze předpokládat, že vyřezal i další písma, která se vyskytovala v tiscích této dílny.

8. 8
Nejstarší čeští tiskaři
Největší tiskárnu měl v Praze koncem 15. století Jan Severýn z Kapí Hory. Pokus o „první české noviny“ je spojen s rokem 1515 a se jmény Mikuláš Konáč z Hodíštkova a Jan Wolf z Moravy.
V čele českých tiskařů byl v letech 1552-80 Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu. Odkoupil v Praze velkou tiskárnu a za svého života vydal na 200 knih. Mezi nejznámější patří bible „melantryška“, Matthiolův herbář, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály. V tiskárně se tisklo ve čtyřech jazycích. Po jeho smrti převzal tiskárnu jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Ten vydal na 80 publikací.
V 16. století založila Jednota českých bratří několik tiskáren např. v Mladé Boleslavi, v Ivančicích a v Kralicích, kde se nacházela slavná českobratrská tiskárna, ve které se mimo jiné vytiskla šestidílná bible Kralická.
Inkunábule (z latinského in cunabulis, tj. „v kolébce“), česky prvotisk, je označení používané pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy od roku 1450 do konce 15. století.