1. Interpretace povídky „Auf der Galerie“ od Franze Kafky
Franz Kafka, jako pražský německy píšící spisovatel židovského původu, patří
k literárně nejvlivnějším spisovatelům 20. století. Jako jeden z nejoceňovanějších autorů je
stále populární a to nejen v německém či českém prostředí. V rámci nejen svého studia se
často setkávám s tvorbou tohoto autora. Jeho osobitý humor se velmi často mísí s tragickými
ukončeními jeho děl, která odráží tehdejší okolí i když trochu přehnaně. V této povídce je
skrytý jiný význam slov, než by se mohlo po prvním čtení zdát. Interpretace tohoto textu je
proto více než na místě.
Anotace
Franz Kafka je jedním z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů
20. století. Mezi jeho tvorbu patří mj. povídky. Povídka „Auf der Galerie“ je součástí
Kafkovy sbírky „Ein Landarzt“ (česky „Venkovský lékař“) z roku 1918. Tato povídka
pojednává o souchotinářské krasojezdkyni, která je poháněná nelítostným šéfem po manéži
a o jejích divácích, kteří všemu přihlížejí. Franz Kafka se snaží odhalit protiklady v chování
člověka. Střetávají se zde dva jevy, tedy nelidské chování a představa krásy a dokonalosti.
Tento text pojednává o interpretaci obsahu, použití jazykových prostředků, lexikologii,
sémantické motivaci použitých barev, o konotativním a denotačním hledisku apod.
Klíčová slova: Franz Kafka, parabola, realita, iluze, cirkus, galerie.

2. Povídka „Auf der Galerie“ je považována za jednu z nejznámějších Kafkových
parabol. Jako parabola neobsahuje žádnou ustálenou, jasně definovanou představu, nýbrž
čtenář si musí utvořit vlastní názor a najít smysl textu. Vznikla někdy mezi 14. prosincem
1916 a půlí ledna 1917.
Po stránce vizuální se opíráme o fakt, že zmíněná parabola je napsána ve dvou větách,
oddělených jediným odstavcem. Obě věty jsou nejen obsahově, ale i zcela stylisticky odlišně
koncipovány. První věta poskytuje hypotézu, v které je sešlá souchotinářská krasojezdkyně
poháněna nelítostným šéfem po manéži. Kdyby se tato hypotéza stala skutečností, možná by
nějaký návštěvník našel odvahu veřejně protestovat proti takovému nelidskému chování.
Přívětivý šéf ale zachází s touto krásnou dámou jako s nejvzácnějším pokladem. Bez větší
obtíže předvádí tato krásná dáma těžké úkony, a tak návštěvník galerie položí svůj obličej na
zábradlí. Když zazní závěrečný pochod, propadá se do něj jako do těžkého snu a pláče,
přičemž o tom neví. V druhé větě se seznamujeme s reakcí, která nám poodkrývá vlastní
obsah. Počáteční hypotéza zde ztrácí na významu a čtenáři je nabídnuto rozzuzlení. Nejedná
se o dvě možnosti, jak to probíhá v cirkuse, nýbrž se jedná o střet reality s iluzí. V první větě
líčí návštěvník galerie svůj pohled na krasojezdkyni, která vykonává tvrdou práci. Druhým
pohledem je pak postoj návštěvníka, jakožto bezprostředně fascinovaného diváka. Franz
Kafka se tak snaží odhalit protiklady v chování člověka. Střetávají se zde dva jevy, tedy
nelidské chování a představa krásy a dokonalosti.
Obě věty představují odlišné pohledy, avšak po stránce mluvnické jsou vytvořeny
velmi podobně. Tato parabola je napsána v přítomném času. V první větě je použit
podmiňovací způsob („... im Kreise rundum getrieben würde,“) a způsob oznamovací („die
eigentlich Dampfhämmer1“). V takovém případě se jedná o skutečný pravdivý svět, který
nechce být spatřen, protože je zdůrazněn jeho protiklad. Reakce návštěvníka galerie je pak
popsána po sobě jdoucími přísudky („eilte hinab“, „stürzte“, „riefe“ a imperativ „Halt“). Tato
reakce se dá chápat jako nutnost aktivního jednání, zásahu proti týrání. V úvodní větě se také
setkáváme s delšími jazykovými útvary, které jsou oddělené čárkou, než ve větě druhé.
Použití některých slov jako „unermündlich“ či „monatelang“ evokuje časovou neomezenost.
Ve druhé větě se pak nachází nápadná slova jako „Direktor“, „schöne Dame“, „Huldigung“,
jakožto pak zveličená slova jako jsou „schön“, „stolz“, „hingebungsvoll“ nebo „geliebt“. Tato
1
DWDS-Projekt, Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [online]. 2008-2011 [cit. 2012-01-04].
Dostupné z WWW: <http://www.dwds.de>.URL: <www.dwds.de>

3. věta je napsána podmiňovacím („..., als wäre sie seine über alles geliebte Enkelin,...“),
převážně však oznamovacím způsobem. Vypravěče identifikujeme jako „auktoriálního“.
Název této povídky vznikl o něco později než text samotný, až koncem února 1917.
Jedná se o ne zcela jednoznačný název, jelikož slovo „galerie 2“ nese mnoho významů.
V konkrétním vztahu k této parabole uvádíme, že se jedná o galerii, kde se shromažďuje
publikum, aby zhlédlo představení v cirkuse. Avšak galerie může znamenat i podzemní
chodbu. V takovém případě tento význam není zcela relevantní, ale pokud chce autor opět
zdůraznit protikladný význam pohledu na představení, smíme zmínit, že se opět střetáváme
s iluzí a realitou. Zhlédnutí představení z vyvýšeného prostoru podtrhuje dokonalou iluzi
krásy, člověk má určitý nadhled. Zároveň se může (nebo by snad měl) cítit jako v podzemní
galerii, kde nepanuje již žádná krásná iluze, nýbrž realita, kde ztrácí nadhled a smí vidět
pravou podstatu věci. Jinými slovy uvádíme, že na první dojem je jasným denotačním znakem
galerie, která je chápána jako koncentrace všech diváků. Po konotativní stránce se však může
jednat o centrum, kde se střetávají protikladné postoje k dění v manéži.
I když druhá část působí oproti části první již pozitivněji, stále však může divák zjistit,
že něco není v pořádku. „Salto mortale“ evokuje totiž velmi nebezpečný úkon. Na konci musí
být krasojezdkyně podpírána šéfem, otevřená náruč může být ale také považována za znak
rezignace. Tomu by odpovídalo i dřívější zmínění červené a bílé barvy, které podtrhují
zvolání „Stát!“ a které asociují s dopravní značkou „Stop“. Při hlubším zaměření se na
sémantickou motivaci použitých barev pak uvádíme, že Franz Kafka popsal krasojezdkyni
mimo jiné jako bílou a červenou. Dříve jsme asociovali tyto barvy s výzvou „Stát!“, avšak i
nadále se nám nabízí spekulace o povaze těchto barev. Tvář krasojezdkyně mohla zbělet kvůli
nejistotě a úzkosti z nebezpečné pouti, na kterou není s to odhodlat se. Důvodem se zdá být
také tak očekávané znamení bičem, na které nemá odvahu. Až po složitém výkonu, kdy ji sám
šéf líbá na obě tváře, přijímá ovace publika, se jí vrací barva do tváří. Zde vzniká asociace
s barvou červenou.
Při čtení této paraboly se nabízí podobenství artistického světa s naší společností do té
míry, že každý se snaží prosadit své zájmy i za cenu neakceptování problémů lidí jiných. I
když se vznik povídky datuje k první světové válce, povídka se zdá být nadčasová. Stále není
mnoho lidí, kteří jsou vždy připraveni pomoci ostatním.
2
Slovník cizích slov. (2000). Mgr. Erika Vavřincová, et al. Praha : OTTOVO nakladatelství, s.r.o. s. 232. ISBN 80-
7181-376-1.

4. Seznam použité literatury:
1. KAFKA, Franz. Ein Landarzt : Kleine Erzählungen: Auf der Galerie. 1. vydání. Praha:
Vitalis Verlag Prag, 1999, s. 27-28. ISBN 80-85938-45-6.
- Primární literatura k interpretovanému textu.
2. KAFKA, Franz. Auf der Galerie. KITLER, Wolf et al. Drucke zu Lebzeiten.
Frankfurt/Main: Fischer Taschenbuch Verlag, s. 322.
URL:<https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2011/NJI_04/um/4123485/2404813/864590
/Kafka_-_Auf_der_Galerie_-_ApparatI.jpg?studium=586203>
- K originálnímu textu jsou zde připsány možné varianty.
- Jsou zde popsány korektury samotného Kafky (zajímavé z hlediska etymologie slov)
- Poznámky ke vzniku textu.
- Spolupráce několika uznávaných autorů.
- Kvalitní z hlediska výkladu záměrů Kafky a tudíž lepší porozumění.
3. BINDER KAFKA. H.B. Der Schaffensprozeß: Rotpeters Ahnen : Ein Bericht für eine
Akademie. Frankfurt am Main : Suhrkamp, 1983, s. 271-303.
- Podobenství v použitých motivech (zvířata, satira).
- Relevantní z hlediska stejné lingvistické disciplíny.
4. DWDS-Projekt, Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften. 2008-2011
[cit. 2012-12-19].
URL: <www.dwds.de>
- Přes 1,8 miliardy korpusových příspěvků
- Věrohodné údaje o autorovi
- Lexiko-graficky přezkoušené příspěvky
- Vyhledávání také v etymologickém slovníku
- Vyhledávání také v renomovaném časopisu ZEIT & ZEIT
5. RIZZANTE, Massimo. Člověk a jeho strašidlo: Franz Kafka. Barbora Antonová. 2005,
č. 4, s. 14-16.
- Článek je úvahou o neskutečných světech vytvořených v literárních dílech.
- Srovnání s několika dalšími významnými autory.
- Poznatky ze života Franze Kafky.
- Úvod do motivace psaní F. Kafky
- Relevantní z hlediska pochopení některých vnitřních pocitů autora
6. Www.franzkafka.de: Was sie schon immer über Kafka wissen wollten. In: DR. STACH,
Reiner. [online]. Frankfurt am Main: S. Fischer Verlag GmbH, 2005 [cit. 2013-01-04].
Dostupné z:
http://www.franzkafka.de/franzkafka/was_sie_schon_immer_ueber_kafka_wissen_wollte
n/
- Zajímavosti ze života Franze Kafky.
- Zajímavosti z díla Franze Kafky.
- Zajímavé otázky, které si kladou skoro všichni čtenáři.
- Odkazy na důležitou literaturu.
- Novinky o Franzi Kafkovi.