1. Název práce Amnestie prezidenta Václava Klause a její možný dopad na rodiny
propuštěných vězňů
Autor práce Bc. et Bc. Jan Buchta (učo 256762)
Předmět Kurz práce s informacemi
Sociální pedagogika a volný čas, 2. r. NMgr. prez.
Pedagogická fakulta MU Brno
Argumentace Toto téma jsem si vybral na základě mého zájmu o aktuální dění
výběru tématu v České republice, které se týká vyhlášené prezidentské amnestie. Je
pro mne zajímavé především proto, že může mít velký dopad na mou
klientelu v praxi poskytování sociálních služeb a zároveň se z pohledu
dopadu na rodinu přímo dotýká i jedné z oblastí zájmu mého
studijního oboru Sociální pedagogika a volný čas. Téma jsem
podrobně rozpracovával za pomoci myšlenkové mapy, ze které jsem si
určil konkrétní oblast mého zájmu. Tuto oblast jsem vzápětí postupně
zužoval až do konečné podoby názvu práce.
Anotace Text je zaměřen na představení fakt aktuálně vyhlášené amnestie
prezidenta České republiky Václava Klause a popisuje statistiky
související s propouštěním vězňů. Tyto informace poté spojuje
s popisem problematiky práce Probační a mediační služby, která má
v kompetenci resocializaci vězňů. Uvádí problémové situace, které
mohou nastat bez kvalitní práce s propuštěnými vězni v rodinách a
jejich následky. Závěrem nabízí možné řešení a otevírá diskusi nad
predikcí současné situace.
Klíčová slova amnestie, rodina, propuštění, vězeň, parole, probace
1

2. Základní fakta o amnestii Václava Klause
Prezident Václav Klaus vyhlásil v úterý 1. ledna 2013 dílčí amnestii, která umožňuje
propuštění kolem 7000 vězňů (k 6. 1. 2012 činí počet propuštěných vězňů přesně 6 0691) a
zastavení velkého množství neuzavřených kauz. Velké množství vězňů se tak vrací
z nepodmíněných trestů odnětí svobody do svého přirozeného prostředí. Vzhledem k tématu
tohoto článku je třeba zdůraznit, že se amnestie netýká vězňů, kterým byl trest uložen „za
zločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a
dětem“2.
Amnestovaní vězni dle sídla věznice
(stav k 6. 1. 2012, 12:00)
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Prevence recidivy
Právo udělení amnestie prezidenta republiky je velmi zřídka využíváno. Kromě té současné
byla v historii České republiky použita jen třikrát, a to v letech 1990, 1993 a 1998 tehdejším
prezidentem Václavem Havlem. Právě z důvodu této ojedinělosti nebyly nikdy vytvořeny
žádné metodiky či standardy práce s propuštěnými vězni na základě amnestie.
V současné době jsou upravovány pouze postupy práce s vězni, kteří jsou
podmínečně propuštěni. Tato situace se nazývá „parole“ a je v kompetenci Probační a
mediační služby. Ta má za úkol vytvářet, rozvíjet či doporučovat „podpůrné programy, které
budou navázány na působení úředníků a asistentů v trestním řízení“3. Tedy jinak řečeno je
v kompetencích Probační a mediační služby, aby zajistila resocializační programy, které mají
sloužit jako preventivní činnost recidivy u propuštěných vězňů. Dle Jana Rozuma „tyto
programy tzv. probační resocializační bude nutné rozvíjet a podporovat nejen metodicky, ale
1
Informace k amnestii. Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky. Praha: Vězeňská služba České
republiky, 6. ledna 2013, 12:00 [cit. 6-1-2013]. Dostupné z <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-
19/informacni-servis/amnestie-1681/>
2
Amnestie a milosti. Rozhodnutí prezidenta ČR. Praha: Správa Pražského hradu, příspěvková organizace
Kanceláře prezidenta republiky, 1. ledna 2013 [cit. 5-1-2013]. Dostupné z <http://www.hrad.cz/cs/prezident-
cr/rozhodnuti-prezidenta/amnestie-a-milosti/index.shtml>
3
ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní justice. In: KARABEC, Z. (ed.).
Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s.
49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z <http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf>
2

3. i finančně, což není úkol jenom pro službu, ale i pro zainteresovaná ministerstva, příp.
krajské úřady a obce“4. Lze tedy říci, že do této doby se pracovalo nárazově pouze s pár
desítkami případů propuštěných měsíčně – dle statistické ročenky Vězeňské služby ČR5 bylo
např. za rok 2011 podmínečně propuštěno 4 109 vězňů, což je průměrně asi 342
propuštěných vězňů měsíčně. Probační a mediační služba tak nemůže personálně a finančně
zajistit resocializační programy pro několikanásobně vyšší nárůst propuštěných vězňů během
jednoho měsíce. Z věznic tak začátkem tohoto roku proudí tisíce vězňů, kteří se vrací ke svým
rodinám, a stát nemá dostatek sil pro zajištění prevence recidivy.
4500
Podmíněné
4000 propuštění
3500 (2001 – 2011)
3000
2500
2000
1500
Dospělí - muži
1000
Dospělí - ženy
500
Mladiství - muži
0 Mladiství - ženy
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Návrat propuštěných vězňů do rodin
Vězni, kteří se vracejí z výkonu trestu, se stávají nejen obětí, ale i příčinou nestabilní rodinné
situace. Po určitou dobu většina odsouzených neměla častý styk s rodinnými příslušníky,
jejich vztahy byly narušeny a především je třeba říci, že se během výkonu trestu v žádném
případě nevyřešily původní problémy v rodině.
Objevuje se spousta problémů, které doprovází návrat propuštěného vězně do
rodiny. Mezi nejčastější patří:
• Během výkonu trestu přebírá roli rodiče v rodině jiný člen – nejčastěji starší dítě.
„Propuštěný rodič se většinou snaží navrátit do původních kolejí, chce navázat na
systém, který v rodině panoval před jeho uvězněním.“6
• Děti mají hlubší vztah k osobě, která se o ně během výkonu trestu rodiče starala. Vůči
navrácenému rodiči mohou ztratit autoritu, „mohou vykazovat známky nejistoty, obávají
se, že je jejich rodič opět opustí nebo naopak vykazují známky agresivity, vzteku a hněvu
vůči propuštěnému rodiči“.7
4
ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní justice. In: KARABEC, Z. (ed.).
Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s.
49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z <http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf>
5
Statistická ročenka 2011. Praha: Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Účelová publikace
Č.j. VS 11/4/2012-50/Všeob./413. 2012.
6
VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.
Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf>
7
VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.
Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf>
3

4. • Děti si také mohly zvyknout na život bez rodiče a jejich navrácení může být známkou
nejistoty v rodinném prostředí. „Obzvláště intenzivní pocity dis komfortu prožívají děti,
které byly v době odsouzení malé nebo ještě nebyly na světě.“8
Závěry
Amnestie je určitě prostředkem, který je funkční v určitých konkrétních případech, jako je
zabránění kolapsu vězeňského systému či ušetření ekonomických nákladů. Ovšem
v kombinaci s nedostatečně zajištěnou následnou činností s propuštěnými vězni,
nezabezpečením finanční a personální jistoty Probační a mediační služby ČR a dalších
participujících subjektů a nedostatečnou sociální prací v rodinách, existuje velké riziko
negativních dopadů sociálně patologických jevů na děti a mládež, s čímž souvisí i nárůst
delikvence, zvláště pak predelikvence.
Jako částečné řešení nastalé situace se nabízí pouze rozsáhlé zapojení neziskových
organizací, v jejichž náplni činnosti je penitenciární a postpenitenciární péče. Příkladem
takové neziskové organizace může být občanské sdružení Za branou (www.zabranou.cz),
která je největší neziskovou organizací v České republice zabývající se resocializací vězňů a
prevencí recidivního chování.
Teprve průběžné průzkumy situace kriminality a recidivy v následujících měsících či
letech mohou přinést další efektivní modely řešení, které mohou snížit negativní dopady
amnestie prezidenta Václava Klause.
8
VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.
Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf>
4

5. Použité zdroje Amnestie a milosti. Rozhodnutí prezidenta ČR. Praha: Správa Pražského
hradu, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, 1. ledna
2013 [cit. 5-1-2013]. Dostupné z <http://www.hrad.cz/cs/prezident-
cr/rozhodnuti-prezidenta/amnestie-a-milosti/index.shtml>
Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože:
• je primárním zdrojem,
• obsahuje objektivní informace,
• obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce,
• je aktuální,
• autor je důvěryhodný.
Informace k amnestii. Generální ředitelství Vězeňské služby České
republiky. Praha: Vězeňská služba České republiky, 6. ledna 2013, 12:00
[cit. 6-1-2013]. Dostupné z <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-
19/informacni-servis/amnestie-1681/>
Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože:
• je primárním zdrojem,
• obsahuje objektivní informace,
• obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce,
• je aktuální,
• autor je důvěryhodný.
ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní
justice. In: KARABEC, Z. (ed.). Restorativní justice: Sborník příspěvků a
dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s.
49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z
<http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf>
Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože:
• je primárním zdrojem,
• obsahuje objektivní informace podložené kvalitními
citacemi a odkazy,
• informace přímo souvisí s mým textem, protože se týká
oblasti Probační a mediační služby, která je kompetentní
k práci s propuštěnými vězni a amnestie se jí výrazně
dotýká,
• sborník pochází z institutu, jehož činnost je uznávána
díky jeho teoretickým, analytickým a výzkumným
činnostem,
• autor Mgr. Jan Rozum je členem výboru Institutu pro
kriminologii a sociální prevenci a dá se tak předpokládat
jeho profesionalita.
Statistická ročenka 2011. Praha: Odbor správní Generálního ředitelství
Vězeňské služby ČR. Účelová publikace Č.j. VS 11/4/2012-50/Všeob./413.
2012.
5

6. Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože:
• je primárním zdrojem,
• obsahuje statistiky, které jsou přímo vytvořené
Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR,
• zdroj výrazně souvisí s tématem práce, protože
obsahuje statistiky týkající se propouštěných vězňů,
• je nejaktuálnější možností nalezení požadovaných
informací – ročenka 2012 ještě nebyla zpracována,
• autoři jsou odborníci přímo z prostředí Vězeňské služby
ČR.
VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva:
Quaker United Nations Office. 2007. Dostupné z
<http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf>
Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože:
• zdroj pochází z webu Českého helsinského výboru, jehož
součástí jsou odborníci a texty jsou před vydáváním
hodnoceny,
• obsahuje objektivní informace vycházející z výzkumu a
statistik Ženevské organizace The Quaker United
Nations Office
• na projektu se podílelo mnoho uznávaných organizací,
jejichž vzájemná spolupráce byla dlouhodobá (od 2003
do 2007),
• obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce, protože
se část výzkumu přímo dotýká zkoumání rodinné situace
i navracejících se propuštěných vězňů,
• při srovnání náhodně vybraných pasáží s originálním
textem lze označit překlad Terezy Vašíčkové za kvalitní.
6