Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já

Mindfulness a psychedelika
Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já
PhDr. Jan Benda, Ph.D.
Beyond Psychedelics, Praha, 25. 6. 2020

Fenomenologie a neurofyziologie
Meditační
zkušenosti
Psychedelické
zkušenosti

Jaké mají dlouhodobé účinky na chování a
prožívání člověka v každodenním životě?
Meditační
zkušenosti
Psychedelické
zkušenosti

Mohou se nějak doplňovat?
Meditační
zkušenosti
Psychedelické
zkušenosti

Meditační
rozvíjení
všímavosti
a vhledu*
* Existují i mnohé další typy meditace, viz např. meditace klidu (samathá) aj.

Všímavost (mindfulness)
• schopnost uvědomovat si procesy probíhající v našem těle a v mysli
v přítomném okamžiku s postojem smířlivého porozumění a přijetí
• obecný psychoterapeutický faktor ovlivňující transdiagnostické
mentální procesy (Benda, 2019; Greeson, Garland, Black, 2014)
• klíčový faktor sebepřesažení (self-transcendence) – rozvinutá
všímavost v intenzivní meditaci vede k transpersonálním zkušenostem
s TRVALÝM a NEVRATNÝM dopadem na osobnost člověka (Engler,
1983)

Tři úrovně všímavosti
1. Tady a teď – soustředění na přítomné vjemy
2. Zvědomování si a akceptování pocitů a nálad
3. Sebepřesažení – prázdnota a Ne-Já
(Benda, 2019)
9

Definice rozvinuté všímavosti
Všímání si = okamžik za okamžikem probíhající pozorování tří
charakteristik každého jednotlivého procesu (fenoménu), který v dané
chvíli probíhá v našem vědomí:
1. pomíjivosti
2. neuspokojivosti
3. nepřítomnosti neměnného Já
→ tři univerzální charakteristiky všech prožívaných fenoménů
(viz Grabovac, Lau & Willett, 2011)

Pokročilá meditace všímavosti
↓
Touha po vymanění se z matrixu fenoménů
↓
Dosažení vyrovnanosti ve vztahu k formacím
(zcela mizí odpor a ulpívání)
↓
Vhled vedoucí k vynoření
↓
Ustání všech formací (nibbána)
(Mahasi, 1997, srov. Engler, 1983)

Důsledky pokročilé meditace všímavosti
Mimo jiné:
• Mizí jádrové přesvědčení o existenci neměnného Já
• Mizí skeptická pochybovačnost
• Mizí smyslná žádostivost a zlovolnost
• Mizí domýšlivost, neklid a nevědomost
(Nyanatiloka, 2008)

Důsledky pokročilé meditace všímavosti
Duševní
zdraví a
spokojenost
Nepřipoutanost
k Já
Soucit k sobě
i k druhým*
Autochtonní
etika**
*Přesněji řečeno jde o celkem čtyři tzv.
vznešené postoje (viz Benda, 2019)
** rozvíjení všímavosti (a vhledu) vede
k pochopení eticko-psychologické
determinace prožívání a k rozvinutí
etického jednání (Benda, 2011; 2019).

Proč je
jádrové
přesvědčení
o existenci Já
tak důležité?
Vsuvka

Sebevztažné emoce
• vznikají na základě hodnocení vlastního chování nebo sebe sama (narativní
Já) v sociálním kontextu (srov. Tracy, Robins, Tangney, 2007)
• mohou být adaptivní (např. vina, trapnost, hrdost) nebo maladaptivní
(stud, pýcha)
• podle Bendy (2019) jsou stud a pýcha ve spojení s maladaptivními
obrannými mechanismy skrytou příčinou celé řady duševních
poruch
• protože ale v pokročilé meditaci zaniká implicitní jádrové přesvědčení
o_existenci neměnného Já (viz Shonin, Van Gordon, Griffiths, 2016),
přestávají vznikat pocity studu a později i pýchy a zaniká tak i příčina mnoha
duševních poruch
Vsuvka

Psychedelické
zkušenosti*
• Různé látky vyvolávají různé druhy
zkušeností, viz “hallucinogens”, “feeling
enhancers”, “fantasy enhancers” aj.

Psychedelické zkušenosti
• smyslový aspekt – fascinující vize a další smyslové zážitky
• emoční aspekt – „otevírání srdce“ (rekonsolidace MES)
• narativní aspekt – archetypální symboly a procesy
• rozpouštění ega (ego dissolution – viz Lebedev et al., 2015; Letheby
& Gerrans, 2017; Millière et al., 2018; Tagliazucchi et al., 2016)
• anihilační komponenta – mystická smrt, ztráta kontroly, prázdnota, nicota
• vztahová komponenta – zážitky jednoty, propojení, láska, soucit, vděčnost
(Carhart-Harris et al., 2018)

Vědomí Já
&
sebevztažné
zpracovávání
v mediálním
prefrontálním
kortexu
(Frewen et al., 2020)
Vsuvka

Já (Ego, Self)
• Narativní (autobiografické, konceptuální, verbální, sémantické) Já –
sebevztažné myšlenky a pocity – (MPFC, PCC, IPL – viz Araujo et al.,
2015; Davey, Pujol, Harrison, 2016)
• Minimální Já – prožívající subjekt (Zahavi, 2014)
• Ztráta pocitu vlastnictví vlastního těla
• Úplná ztráta vědomí vlastního těla (P-MSPL, insula, střední frontální gyrus)
• Vědomí bytí na určitém místě v prostoru (temporoparietální křižovatka)

Model rozpouštění Já (Millière et al., 2018)
0
6
12
18
ztráta pocitu vlastnictví
vlastního těla
ztráta vědomí těla ztráta vědomí bytí na
určitém místě v prostoru
Ztráta narativního Já
Ztráta smyslového Já
Úplná
ztráta Já
ztráta přístupu
k autobiografickým informacím
méně myšlenek o Já
a představ o minulosti
nebo budoucnosti

Důsledky psychedelické zkušenosti
Mají psychedelika dlouhodobý
nebo trvalý vliv na osobnost člověka,
jeho chování a prožívání
v každodenním životě?

Bufo alvarius – pilotní studie (N = 25; Benda, Havlínová, 2019)
před 3 dny po 60 dní po Cohenovo d
nepřipoutanost
soucit se sebou

Bufo alvarius – pilotní studie (N = 25; Benda, Havlínová, 2019)
před 3 dny po 60 dní po Cohenovo d
nepřipoutanost 35,2 (4,7) 37,2 (4,4) 37,4 (5,0) 0,43
soucit se sebou 45,4 (7,1) 48,1 (7,4) 49,0 (8,3) 0,46

Důsledky psychedelické zkušenosti
• terapeutický efekt (x úzkosti, deprese, PTSD, závislosti)
• rozvíjí se otevřenost a sebepřesažení (Bouso et al., 2018; Letheby,
Gerrans, 2017; Palhano-Fontes et al., 2015 atd.)
• rozvíjí se soucit se sebou (Benda, Havlínová, 2019; Carhart-Harris et
al., 2018; Griffiths et al., 2018; Kamboj et al., 2015, 2018; Stansbury,
2019; Soler et al., 2018)
• zřejmě se rozvíjí i etické jednání (Earp, 2018; McDaniel, 2017;
Naranjo, 2017)

Neurofyziologie
oblasti mozku meditace psychedelika
nepřipoutanost k Já
MPFC, PCC, precuneus,
IPL, PHC
Brewer et al.,
2011; Dor-
Ziderman et al.,
2013; Winter et
al., 2020
Bouso et al., 2015;
Carhart-Harris et
al., 2012; Palhano-
Fontes et al., 2015
soucit ???
amygdala, AI, SMG,
NAcc, VTA, GP,
putamen, ACC
Engen, Singer,
2015; Klimecki et
al., 2013; Leung et
al., 2015
Barsugia et al.,
2018; Lebedev et
al., 2015; Leung et
al., 2015;
Tagliazucchi et al.,
2016

Rozdíly
Meditace všímavosti a vhledu
• pomalá cesta vnitřní proměny
• zahrnuje dlouhodobou přípravu
(etika,disciplína, rozvíjení dílčích schopností)
• reflektuje procesy, uzávorkovává, nezabývá se
obsahy, směřuje k vyrovnanosti,
nepřipoutávání, klidu a míru
• maladaptivní emoční schémata zahrnující
strach, nenávist, pýchu apod. jsou
překonávána prostřednictvím vhledu a
jasného uvědomění, pochopení
• meditující se učí postupně sám aktivně měnit
(čistit) své vědomí
Psychedelika
• rychlá cesta vyvolaná z vnějšku
• náhle katapultuje vědomí za_hranice
konceptů
• přinášejí poměrně intenzivní (vzrušující) a
obsahově bohaté zážitky
• dokáží rychle eliminovat strach, nenávist,
pýchu a zprostředkovat (dočasně) zkušenost
bezpodmínečné lásky, soucitu (antidotum?)
• změny vědomí jsou ovlivňovány druhem a
množstvím užité substance (dlouhodobé
dopady?)
(srov. Naranjo, 1996)

Vzájemná inspirace a doplňování
meditace všímavosti:
• abstrahuje od jednotlivých obsahů vědomí a pomáhá vidět strukturu
prožívání, opakující se vzorce
• vede proto k univerzálním vhledům do lidské zkušenosti a rozvíjí
individuální umění žít šťastně
• rozvíjí trvalé (a nikoli jen přechodné) mentální schopnosti
• ty mohou (mimo jiné) pomáhat i při zvládání psychedelických zkušeností
• teorie spojená s meditací (theraváda, vadžrajána) obsahuje důležité
vědomosti o rozšiřování vědomí, které mohou lidem zásadním způsobem
pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti (srov. Benda,
2007)

Vzájemná inspirace a doplňování
psychedelika:
• zážitky mají blíž ke každodenním osobním a vztahovým tématům
a problémům, na které meditace všímavosti a vhledu necílí (viz Benda,
2012)
• mohou přinášet velmi konkrétní inspiraci pro každodenní život, vztahy
• „heart openers“, „feeling enhancers“ (MDMA, peyotl) mohou rychle (i
když jen dočasně) eliminovat úzkost, nenávist, lpění na různých skutečnosti
neodpovídajících předsudcích, pýchu = obranné mechanismy (srov. Benda,
2019), které v meditaci někdy dlouho přetrvávají a blokují rozvoj vhledu
• mohou tedy zprostředkovat významné korektivní zkušenosti

Charles T. Tart
„Užívat
psychedelika je
nebezpečné...
Neužívat
psychedelika je
také
nebezpečné...

1. Studovat moudrost
přírodních národů týkající
se užívání psychedelik
• užívání pouze při zvláštních rituálních
příležitostech zahrnujících mj. i speciální
přípravu (očistu - tělesnou, emoční, mentální)

2. Studovat psychologii
abhidhammy
• velmi podrobně mapuje procesy a mechanismy
sebepřesažení
• popisuje typická úskalí a nebezpečí meditační
praxe
• vysvětluje benefity transpersonálních
zkušeností
• umožňuje zasadit zkušenosti se změněnými
stavy vědomí do srozumitelného kontextu
(integrace)

3. Zkoumat pokročilé
meditující (> 10.000h)
a nejen absolventy 8-týdenních
programů založených na všímavosti
• výzkumy ukazují zásadní rozdíly mezi
začátečníky a pokročilými
• bude zřejmě nutné odlišit různé
úrovně rozvinutí všímavosti (viz Benda,
2019)

4. Zkoumat interakce
meditace a psychedelik
• dlouhodobě meditující mohou inspirovat
psychedelické zkušenosti (Griffiths et al.,
2018; Smigielski et al., 2019a, b)
• uživatelům psychedelik může prospívat
meditace (metodické rozvíjení důležitých
mentálních schopností) a eventuálně i
studium teorie vztahující se k meditaci
všímavosti (integrace)

5. Studovat úskalí transpersonálního vývoje

6. Zkoumat dlouhodobé účinky psychedelik
a nejen fenomenologii psychedelické zkušenosti
srov. např. dotazníky
1. EDI (Nour et al., 2016) – příklad položky: „Veškerý pojem o sobě a
vlastní identitě se rozplynul.“
2. NTS (Whitehead et al., 2018) – příklad položky: „Nezaplétám se
příliš do myšlenek o sobě samé/m.“
Mají psychedelika vliv na etičnost jednání? (Earp, 2018;
McDaniel, 2017; Naranjo, 2017)

7. Zkoumat účinky psychedelik na klíčové
transdiagnostické faktory
a nejen na příznaky konkrétních duševních poruch (úzkostnost,
depresivita, PTSD, BPD, závislosti…)
srov. např.:
• všímavost
• soucit se sebou
• regulace emocí
• nepřipoutanost k Já

8. Využívat dotazníky vytvořené při výzkumu
všímavosti také ve výzkumu psychedelik
1. Škála nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ)
2. Sussexsko-Oxfordská škála soucitu k sobě (SOCS-S-CZ)
3. Dotazník pěti aspektů všímavosti, krátká verze (FFMQ-15-CZ)
4. Škála potíží v regulaci emocí, krátká verze (DERS-SF-CZ)
→ Měří klíčové transdiagnostické faktory
→ Stáhněte si je na www.mindfulness.cz

Tuto prezentaci si můžete stáhnout na:
slideshare.net/JanBenda1
anebo přehrát na:
youtube.com/JanBenda

Araujo, H. F., Kaplan, J., Damasio, H., & Damasio, A. (2015). Neural correlates of different
self domains. Brain and Behavior, 5(12), e00409.
Badiner, A., & Grey, A. (Eds.) (2015). Zig Zag Zen: Buddhism and Psychedelics. Santa Fe:
Synergetic Press.
Barrett, F. S., & Griffiths, R. R. (2018). Classic hallucinogens and mystical experiences:
phenomenology and neural correlates. In Adam L. Halberstadt, Franz X. Vollenweider, &
David E. Nichols (Eds.), Behavioral neurobiology of psychedelic drugs. Springer, Berlin,
Heidelberg.
Barsuglia, J. P., Polanco, M., Palmer, R., Malcolm, B. J., Kelmendi, B., & Calvey, T. (2018). A
case report SPECT study and theoretical rationale for the sequential administration of
ibogaine and 5-MeO-DMT in the treatment of alcohol use disorder. Progress in brain
research, 242, 121-158. Elsevier.
Benda, J. (2007). Mystika a schizofrenie: Mystické zážitky jako předmět klinického zájmu.
Ústí nad Labem: Jan Benda.
Benda, J. (2011). Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit
pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie, 5(1), 14-25.
Benda, J. (2012). Buddhismus a psychoterapie: Meditace není všelék. Dingir, 15(1), 12-15.

Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Praha:
Portál.
Benda, J., & Havlínová, L. (2019). Vliv jednorázového užití sekretu ze žláz ropuchy
coloradské (Bufo alvarius) na vybrané osobnostní charakteristiky – Pilotní studie (Poster).
32. Česko-slovenská psychoterapeutická konference, 13.-16. 11., Přerov.
Bouso, J. C., dos Santos, R. G., Alcázar-Córcoles, M. Á., & Hallak, J. E. (2018). Serotonergic
psychedelics and personality: A systematic review of contemporary research.
Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 87, 118-132.
Bouso, J. C., Palhano-Fontes, F., Rodríguez-Fornells, A., Ribeiro, S., Sanches, R., Crippa, J. A.
S., ... & Riba, J. (2015). Long-term use of psychedelic drugs is associated with differences
in brain structure and personality in humans. European Neuropsychopharmacology,
25(4), 483-492.
Brewer, J. A., Worhunsky, P. D., Gray, J. R., Tang, Y. Y., Weber, J., & Kober, H. (2011).
Meditation experience is associated with differences in default mode network activity
and connectivity. Proceedings of the National Academy of Sciences, 108(50), 20254-
20259.
Carhart-Harris, R. L., Erritzoe, D., Haijen, E., Kaelen, M., & Watts, R. (2018). Psychedelics
and connectedness. Psychopharmacology, 235(2), 547-550.

Carhart-Harris, R. L., Erritzoe, D., Williams, T., Stone, J. M., Reed, L. J., Colasanti, A., ... &
Hobden, P. (2012). Neural correlates of the psychedelic state as determined by fMRI
studies with psilocybin. Proceedings of the National Academy of Sciences, 109(6), 2138-
2143.
Davey, C. G., Pujol, J., & Harrison, B. J. (2016). Mapping the self in the brain's default mode
network. Neuroimage, 132, 390-397.
De Silva, P. (2014). An introduction to Buddhist psychology and counselling: Pathways of
mindfulness -based therapies. Basingstoke: Macmillan Press.
Dor-Ziderman, Y., Berkovich-Ohana, A., Glicksohn, J., & Goldstein, A. (2013). Mindfulness-
induced selflessness: a MEG neurophenomenological study. Frontiers in Human
Neuroscience, 7, article: 582.
Earp, B. D. (2018). Psychedelic moral enhancement. Royal Institute of Philosophy
Supplements, 83, 415-439.
Engen, H. G., & Singer, T. (2015). Compassion-based emotion regulation up-regulates
experienced positive affect and associated neural networks. Social Cognitive and
Affective Neuroscience, 10(9), 1291-1301.
Engler, J. H. (1983). Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model
of Therapeutic-Developmental Change--a Clinical Case Study of an Ethnopsychiatric
Tradition (Dissertation). Chicago: University of Chicago.

Frewen, P., Schroeter, M. L., Riva, G., Cipresso, P., Fairfield, B., Padulo, C., ... & Polyakova, M.
(2020). Neuroimaging the consciousness of self: Review, and conceptual-methodological
framework. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 112, 164-212.
Grabovac, A. D., Lau, M. A., & Willett, B. R. (2011). Mechanisms of mindfulness: A Buddhist
psychological model. Mindfulness, 2(3), 154-166.
Greeson, J., Garland, E. L., & Black, D. (2014). Mindfulness: A transtherapeutic approach for
transdiagnostic mental processes. In A. le, C. T. Ngnoumen, & E. J. Langer (Eds.), The
Wiley Blackwell handbook of mindfulness. Chichester: Wiley-Blackwell.
Griffiths, R. R., Johnson, M. W., Richards, W. A., Richards, B. D., Jesse, R., MacLean, K. A., ...
& Klinedinst, M. A. (2018). Psilocybin-occasioned mystical-type experience in
combination with meditation and other spiritual practices produces enduring positive
changes in psychological functioning and in trait measures of prosocial attitudes and
behaviors. Journal of Psychopharmacology, 32(1), 49-69.
Kamboj, S. K., Kilford, E. J., Minchin, S., Moss, A., Lawn, W., Das, R. K., … & Freeman, T. P.
(2015). Recreational 3,4-methylenedioxy-N-0methylamphetamine (MDMA) or ‘ecstasy’
and self-focused compassion: Preliminary steps in the development of a therapeutic
psychopharmacology of contemplative practices. Journal of Psychopharmacology, 29(9),
961-970.

Kamboj, S. K., Walldén, Y. S., Falconer, C. J., Alotaibi, M. R., Blagbrough, I. S., Husbands, S.
M., & Freeman, T. P. (2018). Additive effects of 3, 4-methylenedioxymethamphetamine
(MDMA) and compassionate imagery on self-compassion in recreational users of
ecstasy. Mindfulness, 9(4), 1134-1145.
Klimecki, O. M., Leiberg, S., Lamm, C., & Singer, T. (2013). Functional neural plasticity and
associated changes in positive affect after compassion training. Cerebral Cortex, 23(7),
1552-1561.
Kornfield, J. (2009). Po extázi prádelna: Výzva a úskalí, jež člověku přináší duchovní život.
Praha: Eminent.
Leary, T., Metzner, R., & Alpert, R. (1999). Psychedelická zkušenost: Příručka na podkladě
Tibetské knihy mrtvých. Česko: Dveře.
Lebedev, A. V., Lövdén, M., Rosenthal, G., Feilding, A., Nutt, D. J., & Carhart‐Harris, R. L.
(2015). Finding the self by losing the self: Neural correlates of ego‐dissolution under
psilocybin. Human Brain Mapping, 36(8), 3137-3153.
Letheby, C., & Gerrans, P. (2017). Self unbound: ego dissolution in psychedelic experience.
Neuroscience of Consciousness, 2017(1), nix016.
Leung, M. K., Chan, C. C., Yin, J., Lee, C. F., So, K. F., & Lee, T. M. (2015). Enhanced
amygdala–cortical functional connectivity in meditators. Neuroscience Letters, 590, 106-
110.

Lutz, A., Brefczynski-Lewis, J., Johnstone, T., & Davidson, R. J. (2008). Regulation of the
neural circuitry of emotion by compassion meditation: Effects of meditative expertise.
PLoS One, 3(3), e1897.
Mahasi, S. (1997). Pokrok v pěstování vhledu: Pojednání o buddhistické meditaci. Praha:
Alternativa.
Masters, R. A. (2019). Duchovní unikání - Když nás spiritualita vzdaluje od věcí skutečně
důležitých. Praha: Maitrea.
McDaniel, J. (2017). “Strengthening the Moral Compass”: The Effects of MDMA (“Ecstasy”)
Therapy on Moral and Spiritual Development. Pastoral Psychology, 66(6), 721-741.
Millière, R., Carhart-Harris, R. L., Roseman, L., Trautwein, F. M., & Berkovich-Ohana, A.
(2018). Psychedelics, meditation, and self-consciousness. Frontiers in Psychology, 9,
article: 1475.
Naranjo, C. (1996). The interpretation of psychedelic experience in light of the psychology
of meditation. In M. Winkelman & W. Andritsky (Eds.), Sacred plants, consciousness and
healing: Cross-cultural and interdisciplinary perspectives. Berlin: Verlag und Vertrieb.
Naranjo, C. (2017). On Psychedelics, Morality, and Virtue (přednáška na konferenci).
Oakland: Psychedelic Science 2017.

Nour, M. M., Evans, L., Nutt, D., & Carhart-Harris, R. L. (2016). Ego-dissolution and
psychedelics: validation of the ego-dissolution inventory (EDI). Frontiers in human
neuroscience, 10, article: 269.
Nyanatiloka, T. (2008). Buddhistický slovník: Příručka buddhistických pojmů a nauky. Praha:
DharmaGaia.
Palhano-Fontes, F., Andrade, K. C., Tofoli, L. F., Santos, A. C., Crippa, J. A., Hallak, J. E.,
Ribeiro, S., & de Araujo, D. B. (2015). The psychedelic state induced by ayahuasca
modulates the activity and connectivity of the default mode network. PloS one, 10(2),
e0118143.
Sampedro, F., de la Fuente Revenga, M., Valle, M., Roberto, N., Domínguez-Clavé, E., Elices,
M., ... & Friedlander, P. (2017). Assessing the psychedelic “after-glow” in ayahuasca
users: post-acute neurometabolic and functional connectivity changes are associated
with enhanced mindfulness capacities. International Journal of
Neuropsychopharmacology, 20(9), 698-711.
Smigielski, L., Kometer, M., Scheidegger, M., Krähenmann, R., Huber, T., & Vollenweider, F.
X. (2019a). Characterization and prediction of acute and sustained response to
psychedelic psilocybin in a mindfulness group retreat. Scientific Reports, 9(1), 1-13.

Smigielski, L., Scheidegger, M., Kometer, M., & Vollenweider, F. X. (2019b). Psilocybin-
assisted mindfulness training modulates self-consciousness and brain default mode
network connectivity with lasting effects. NeuroImage, 196, 207-215.
Soler, J., Elices, M., Franquesa, A., Barker, S., Friedlander, P., Feilding, A., Pascual, J.C., Riba,
J., 2016. Exploring the therapeutic potential of Ayahuasca: acute intake increases
mindfulness-related capacities. Psychopharmacology, 233, 823–829.
Soler, J., Elices, M., Dominguez-Clavé, E., Pascual, J. C., Feilding, A., Navarro-Gil, M., ... &
Riba, J. (2018). Four weekly ayahuasca sessions lead to increases in “acceptance”
capacities: a comparison study with a standard 8-week mindfulness training program.
Frontiers in Pharmacology, 9, article: 224.
Stansbury, K. A. (2019). The Influence of Psychedelic Induced Ego-Dissolution on Self-
Compassion. Long Beach: California State University.
Tagliazucchi, E., Roseman, L., Kaelen, M., Orban, C., Muthukumaraswamy, S.D., Murphy, K.,
Laufs, H., Leech, R., McGonigle, J., Crossley, N., Bullmore, E., Williams, T., Bolstridge, M.,
Feilding, A., Nutt, D.J., Carhart-Harris, R., (2016). Increased global functional connectivity
correlates with LSD-Induced Ego dissolution. Current Biology, 26, 1043–1050.
Tracy, J. L., Robins, R. W., & Tangney, J. P. (Eds.). (2007). The self-conscious emotions: Theory
and research. New York: Guilford.

Whitehead, R., Bates, G., Elphinstone, B., Yang, Y., & Murray, G. (2018). Letting go of self:
The creation of the nonattachment to self scale. Frontiers in Psychology, 9, article: 2544.
Winkelman, M. J. (2017). The mechanisms of psychedelic visionary experiences:
hypotheses from evolutionary psychology. Frontiers in Neuroscience, 11, article: 539.
Winter, U., LeVan, P., Borghardt, T. L., Akin, B., Wittmann, M., Leyens, Y., & Schmidt, S.
(2020). Content-free Awareness: EEG-fcMRI Correlates of Consciousness as such in an
Expert Meditator. Frontiers in Psychology, 10, article: 3064.
Zahavi, D. (2014). Self and Other: Exploring Subjectivity, Empathy, and Shame. Oxford:
Oxford University Press.

Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Was ist angesagt?

Was ist angesagt? (18)

Ähnlich wie Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já

Ähnlich wie Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já (18)

Mindfulness a psychedelika: Soucit k sobě a nepřipoutanost k Já

Hinweis der Redaktion