1. GENESI – 1 (LXX-CEI)
1. ἐν ἀρχῇ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν οὐρανὸν καὶ τ [1] In principio Dio creò il cielo e la
ὴν γῆν terra.
2. ἡ δὲ γῆ ἦν ἀόρατος καὶ ἀκατασκεύαστος κ [2] Ora la terra era informe e deserta e le
αὶ σκότος ἐπάνω τῆςἀβύςου καὶ πνεῦμα θεοῦ tenebre ricoprivano l'abisso e lo spirito di
ἐπεφέρετο ἐπάνω τοῦ ὕδατος Dio aleggiava sulle acque.
3. καὶ εἶπεν ὁ θεός γενηθήτω φῶς καὶ ἐγένετ [3] Dio disse: "Sia la luce!". E la luce fu.
ο φῶς
4. καὶ εἶδεν ὁ θεὸς τὸ φῶς ὅτι καλόν καὶ διεχ [4] Dio vide che la luce era cosa buona e
ώρισεν ὁ θεὸς ἀνὰμέσον τοῦ φωτὸς καὶ ἀνὰ separò la luce dalle tenebre
μέσον τοῦ σκότους
5. καὶ ἐκάλεσεν ὁ θεὸς τὸ φῶς ἡμέραν καὶ τὸ [5] e chiamò la luce giorno e le tenebre
σκότος ἐκάλεσεννύκτα καὶ ἐγένετο ἑσπέρα κ notte. E fu sera e fu mattina: primo
αὶ ἐγένετο πρωί ἡμέρα μία giorno.
6. καὶ εἶπεν ὁ θεός γενηθήτω στερέωμα ἐν μέ [6] Dio disse: "Sia il firmamento in
σῳ τοῦ ὕδατος καὶἔστω διαχωρίζον ἀνὰ μέσο mezzo alle acque per separare le acque
ν ὕδατος καὶ ὕδατος καὶ ἐγένετο οὕτως dalle acque".
7. καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸ στερέωμα καὶ διεχ [7] Dio fece il firmamento e separò le
ώρισεν ὁ θεὸς ἀνὰμέσον τοῦ ὕδατος ὃ ἦν ὑπο acque, che sono sotto il firmamento,
κάτω τοῦ στερεώματος καὶ ἀνὰ μέσοντοῦ ὕδ dalle acque, che son sopra il firmamento.
ατος τοῦ ἐπάνω τοῦ στερεώματος E così avvenne.
8. καὶ ἐκάλεσεν ὁ θεὸς τὸ στερέωμα οὐρανόν [8] Dio chiamò il firmamento cielo. E fu
καὶ εἶδεν ὁ θεὸς ὅτικαλόν καὶ ἐγένετο ἑσπέρ sera e fu mattina: secondo giorno.
α καὶ ἐγένετο πρωί ἡμέρα δευτέρα
9. καὶ εἶπεν ὁ θεός συναχθήτω τὸ ὕδωρ τὸ ὑπ [9] Dio disse: "Le acque che sono sotto il
οκάτω τοῦ οὐρανοῦεἰς συναγωγὴν μίαν καὶ ὀ cielo, si raccolgano in un solo luogo e
φθήτω ἡ ξηρά καὶ ἐγένετο οὕτως καὶσυνήχθη appaia l'asciutto". E così avvenne.
τὸ ὕδωρ τὸ ὑποκάτω τοῦ οὐρανοῦ εἰς τὰς συ
ναγωγὰςαὐτῶν καὶ ὤφθη ἡ ξηρά
10. καὶ ἐκάλεσεν ὁ θεὸς τὴν ξηρὰν γῆν καὶ τ [10] Dio chiamò l'asciutto terra e la
ὰ συστήματα τῶνὑδάτων ἐκάλεσεν θαλάςας massa delle acque mare. E Dio vide che
καὶ εἶδεν ὁ θεὸς ὅτι καλόν era cosa buona.
11. καὶ εἶπεν ὁ θεός βλαστησάτω ἡ γῆ βοτάν [11] E Dio disse: "La terra produca
2. ην χόρτου σπεῖρονσπέρμα κατὰ γένος καὶ κα germogli, erbe che producono seme e
θ' ὁμοιότητα καὶ ξύλον κάρπιμον ποιοῦνκαρ alberi da frutto, che facciano sulla terra
πόν οὗ τὸ σπέρμα αὐτοῦ ἐν αὐτῷ κατὰ γένος frutto con il seme, ciascuno secondo la
ἐπὶ τῆς γῆς καὶἐγένετο οὕτως sua specie". E così avvenne:
12. καὶ ἐξήνεγκεν ἡ γῆ βοτάνην χόρτου σπεῖ [12] la terra produsse germogli, erbe che
ρον σπέρμα κατὰ γένοςκαὶ καθ' ὁμοιότητα κ producono seme, ciascuna secondo la
αὶ ξύλον κάρπιμον ποιοῦν καρπόν οὗ τὸσπέρ propria specie e alberi che fanno
μα αὐτοῦ ἐν αὐτῷ κατὰ γένος ἐπὶ τῆς γῆς καὶ ciascuno frutto con il seme, secondo la
εἶδεν ὁ θεὸς ὅτικαλόν propria specie. Dio vide che era cosa
buona.
13. καὶ ἐγένετο ἑσπέρα καὶ ἐγένετο πρωί ἡμέ [13] E fu sera e fu mattina: terzo giorno.
ρα τρίτη
14. καὶ εἶπεν ὁ θεός γενηθήτωσαν φωστῆρες [14] Dio disse: "Ci siano luci nel
ἐν τῷ στερεώματι τοῦοὐρανοῦ εἰς φαῦσιν τῆς firmamento del cielo, per distinguere il
γῆς τοῦ διαχωρίζειν ἀνὰ μέσον τῆς ἡμέραςκ giorno dalla notte; servano da segni per
αὶ ἀνὰ μέσον τῆς νυκτὸς καὶ ἔστωσαν εἰς ση le stagioni, per i giorni e per gli anni
μεῖα καὶ εἰς καιροὺςκαὶ εἰς ἡμέρας καὶ εἰς ἐνι
αυτοὺς
15. καὶ ἔστωσαν εἰς φαῦσιν ἐν τῷ στερεώματ [15] e servano da luci nel firmamento del
ι τοῦ οὐρανοῦ ὥστεφαίνειν ἐπὶ τῆς γῆς καὶ ἐγ cielo per illuminare la terra". E così
ένετο οὕτως avvenne:
16. καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τοὺς δύο φωστῆρας τ [16] Dio fece le due luci grandi, la luce
οὺς μεγάλους τὸνφωστῆρα τὸν μέγαν εἰς ἀρχ maggiore per regolare il giorno e la luce
ὰς τῆς ἡμέρας καὶ τὸν φωστῆρα τὸνἐλάςω εἰς minore per regolare la notte, e le stelle.
ἀρχὰς τῆς νυκτός καὶ τοὺς ἀστέρας
17. καὶ ἔθετο αὐτοὺς ὁ θεὸς ἐν τῷ στερεώματ [17] Dio le pose nel firmamento del cielo
ι τοῦ οὐρανοῦ ὥστεφαίνειν ἐπὶ τῆς γῆς per illuminare la terra
18. καὶ ἄρχειν τῆς ἡμέρας καὶ τῆς νυκτὸς καὶ [18] e per regolare giorno e notte e per
διαχωρίζειν ἀνὰ μέσοντοῦ φωτὸς καὶ ἀνὰ μέ separare la luce dalle tenebre. E Dio vide
σον τοῦ σκότους καὶ εἶδεν ὁ θεὸς ὅτι καλόν che era cosa buona.
19. καὶ ἐγένετο ἑσπέρα καὶ ἐγένετο πρωί ἡμέ [19] E fu sera e fu mattina: quarto
ρα τετάρτη giorno.
20. καὶ εἶπεν ὁ θεός ἐξαγαγέτω τὰ ὕδατα ἑρπ [20] Dio disse: "Le acque brulichino di
ετὰ ψυχῶν ζωσῶν καὶπετεινὰ πετόμενα ἐπὶ τ esseri viventi e uccelli volino sopra la
ῆς γῆς κατὰ τὸ στερέωμα τοῦ οὐρανοῦ καὶἐγ terra, davanti al firmamento del cielo".
ένετο οὕτως
3. 21. καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ κήτη τὰ μεγάλα κ [21] Dio creò i grandi mostri marini e
αὶ πᾶσαν ψυχὴν ζῴωνἑρπετῶν ἂ ἐξήγαγεν τὰ tutti gli esseri viventi che guizzano e
ὕδατα κατὰ γένη αὐτῶν καὶ πᾶν πετεινὸνπτε brulicano nelle acque, secondo la loro
ρωτὸν κατὰ γένος καὶ εἶδεν ὁ θεὸς ὅτι καλά specie, e tutti gli uccelli alati secondo la
loro specie. E Dio vide che era cosa
buona.
22. καὶ ηὐλόγησεν αὐτὰ ὁ θεὸς λέγων αὐξάνε [22] Dio li benedisse: "Siate fecondi e
σθε καὶ πληθύνεσθεκαὶ πληρώσατε τὰ ὕδατα moltiplicatevi e riempite le acque dei
ἐν ταῖς θαλάςαις καὶ τὰ πετεινὰπληθυνέσθωσ mari; gli uccelli si moltiplichino sulla
αν ἐπὶ τῆς γῆς terra".
23. καὶ ἐγένετο ἑσπέρα καὶ ἐγένετο πρωί ἡμέ [23] E fu sera e fu mattina: quinto
ρα πέμπτη giorno.
24. καὶ εἶπεν ὁ θεός ἐξαγαγέτω ἡ γῆ ψυχὴν ζ [24] Dio disse: "La terra produca esseri
ῶσαν κατὰ γένοςτετράποδα καὶ ἑρπετὰ καὶ θ viventi secondo la loro specie: bestiame,
ηρία τῆς γῆς κατὰ γένος καὶ ἐγένετοοὕτως rettili e bestie selvatiche secondo la loro
specie". E così avvenne:
25. καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὰ θηρία τῆς γῆς κατ [25] Dio fece le bestie selvatiche
ὰ γένος καὶ τὰ κτήνηκατὰ γένος καὶ πάντα τὰ secondo la loro specie e il bestiame
ἑρπετὰ τῆς γῆς κατὰ γένος αὐτῶν καὶ εἶδενὁ secondo la propria specie e tutti i rettili
θεὸς ὅτι καλά del suolo secondo la loro specie. E Dio
vide che era cosa buona.
26. καὶ εἶπεν ὁ θεός ποιήσωμεν ἄνθρωπον κα [26] E Dio disse: "Facciamo l'uomo a
τ' εἰκόνα ἡμετέραν καὶκαθ' ὁμοίωσιν καὶ ἀρχ nostra immagine, a nostra somiglianza, e
έτωσαν τῶν ἰχθύων τῆς θαλάςης καὶ τῶνπετε domini sui pesci del mare e sugli uccelli
ινῶν τοῦ οὐρανοῦ καὶ τῶν κτηνῶν καὶ πάσης del cielo, sul bestiame, su tutte le bestie
τῆς γῆς καὶπάντων τῶν ἑρπετῶν τῶν ἑρπόντ selvatiche e su tutti i rettili che strisciano
ων ἐπὶ τῆς γῆς sulla terra".
27. καὶ ἐποίησεν ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον κατ' εἰ [27] Dio creò l'uomo a sua immagine; a
κόνα θεοῦ ἐποίησεναὐτόν ἄρσεν καὶ θῆλυ ἐπ immagine di Dio lo creò;
οίησεν αὐτούς maschio e femmina li creò.
28. καὶ ηὐλόγησεν αὐτοὺς ὁ θεὸς λέγων αὐξά [28] Dio li benedisse e disse loro:
νεσθε καὶ πληθύνεσθεκαὶ πληρώσατε τὴν γῆ "Siate fecondi e moltiplicatevi,
ν καὶ κατακυριεύσατε αὐτῆς καὶ ἄρχετε τῶνἰ riempite la terra;
χθύων τῆς θαλάςης καὶ τῶν πετεινῶν τοῦ οὐρ soggiogatela e dominate
ανοῦ καὶ πάντων τῶνκτηνῶν καὶ πάσης τῆς γ sui pesci del mare
ῆς καὶ πάντων τῶν ἑρπετῶν τῶν ἑρπόντωνἐπὶ e sugli uccelli del cielo
τῆς γῆς e su ogni essere vivente,
4. che striscia sulla terra".
29. καὶ εἶπεν ὁ θεός ἰδοὺ δέδωκα ὑμῖν πᾶν χό [29] Poi Dio disse: "Ecco, io vi do ogni
ρτον σπόριμονσπεῖρον σπέρμα ὅ ἐστιν ἐπάνω erba che produce seme e che è su tutta la
πάσης τῆς γῆς καὶ πᾶν ξύλον ὃ ἔχειἐν ἑαυτῷ terra e ogni albero in cui è il frutto, che
καρπὸν σπέρματος σπορίμου ὑμῖν ἔσται εἰς β produce seme: saranno il vostro cibo.
ρῶσιν
30. καὶ πᾶσι τοῖς θηρίοις τῆς γῆς καὶ πᾶσι τοῖ [30] A tutte le bestie selvatiche, a tutti gli
ς πετεινοῖς τοῦοὐρανοῦ καὶ παντὶ ἑρπετῷ τῷ uccelli del cielo e a tutti gli esseri che
ἕρποντι ἐπὶ τῆς γῆς ὃ ἔχει ἐν ἑαυτῷψυχὴν ζω strisciano sulla terra e nei quali è alito di
ῆς πάντα χόρτον χλωρὸν εἰς βρῶσιν καὶ ἐγέν vita, io do in cibo ogni erba verde". E
ετο οὕτως così avvenne.
31. καὶ εἶδεν ὁ θεὸς τὰ πάντα ὅσα ἐποίησεν κ [31] Dio vide quanto aveva fatto, ed
αὶ ἰδοὺ καλὰ λίαν καὶἐγένετο ἑσπέρα καὶ ἐγέ ecco, era cosa molto buona. E fu sera e
νετο πρωί ἡμέρα ἕκτη fu mattina: sesto giorno.