1. ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ A PROVOZ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL PRO
VEŘEJNOST PONĚKUD JINAK
PAVEL CHALOUPKA
ČESKÁ SPELEOLOGICKÁ SPOLEČNOST
ZO 4 – 04 AGRICOLA
Základní organizace 4-04 Agricola již od roku 1989 podrobně zkoumá
důlní díla v oblasti Hora Svaté Kateřiny, Hrob, Mikulov a Moldava .
Naším cílem je tyto revíry připomenout široké veřejnosti tím, že se
postupně pokusíme v každém revíru otevřít pro veřejnost jedno důlní dílo.
Zatím se nám podařilo zprovoznit důl Lehnschafter v Mikulově a štolu
Mikuláš na Hoře Svaté Kateřiny .

2. Hora Svaté Kateřiny - Mikulášská štola
Hora Svaté Kateřiny se nachází sz. od Mostu v Krušných horách při česko-německé státní hranici.
Obec leží na vrcholu sz. cípu asi 2 km dlouhého protáhlého (ve směru SZ – JV) kopce – Městského
vrchu (Stadtberg) . Na SV a na JZ je kopec vymezen dvěma údolími, která se na SZ spojují.
Severnějším údolím protéká potok Svídnice (Schweinitz Bach), který je přirozenou a zároveň úřední
hranicí mezi územím Česka a Německa . V revíru Hora Svaté Kateřiny se dolovalo především v 16.
a 18. století. Z vytěžené komplexní sulfidické rudy byla v kateřinské huti vyráběna tzv. „černá měď“,
ze které bylo v 16. století v jáchymovské huti získáváno stříbro (a podle několika indicií také měď) a
od počátku 18. století v saské huti v Grünthalu hlavně měď a stříbro již jen jako vedlejší produkt. V
18. století totiž ekonomický význam mědi nad stříbrem zcela převládl.Doly, respektive jejich úvodní
části, se nacházely po obou svazích Městského vrchu i na svazích protilehlých, tzn. i na saském
území. Celý revír zaujímá území o rozloze cca 3 × 3 km (obr. 3). Hlavním a nejdůležitějším dolem byl
důl Mikuláš, který sledoval stejnojmennou žílu generelního směru SSV – JJZ. Důl Mikuláš se
nachází převážně v severní části Městského vrchu a zasahuje až pod západní okraj Hory Svaté
Kateřiny; štolou Kateřina je propojen i s opačným (jižnějším) údolím Kateřinského potoka (dříve
Zobelbach).

3. O existenci Jantarové komnaty
někde v Krušných horách je
přesvědčeno více lidí. Podle nich se
v těchto místech na sklonku války
měl pohybovat i legendární Otto
Skorzeny. Obyvatelé
Deutschneudorfu si myslí, že se
komnata ukrývá někde v podzemí
v okolí jejich obce. Nevylučuje to
ani její starosta a poslanec
německé sněmovny Peter Heinz
Haustein. Deutschneudorf se
rozkládá na německo – české
hranici v těsném sousedství české
Hory svaté Kateřiny. Geografická
poloha obce a množství starých štol
všude v okolí existenci Jantarové
komnaty v těchto místech
nevylučují. Ostatně nevylučuje to
ani Helmut Gaensel, který otevřel
na české straně - s podporou
místostarosty Petra Pakosty někdejší Mikulášskou štolu. Na
německé straně je zase
společníkem ve společnosti
Fortuna.

4. Představitelé radnice a Helmut Gaensel, jenž byl prostředníkem amerického sponzora
Graema Smitha, se víceméně neúspěšně snažili spolupracovat; po opakovaných
vzájemných sporech však byla v roce 2000 spolupráce ukončena, aniž se dosáhlo nějakého
výsledku.
V říjnu 2001 bylo zahájeno zmáhání štoly Mikuláš, a to skupinou pracovníků firmy
Ekodrill pod vedením Stanislava Klaudyho z Příbrami. V organizování a financování prací
se od této chvíle osobně angažuje občan Spojených států amerických Graeme Smith. V
dubnu 2002 bylo vyčištěno 230 m chodeb, v srpnu byly práce na nějaký čas přerušeny. Ve
zmáhacích pracích pokračovala firma Ekodrill v roce 2003. Otvírkové a zmáhací práce
nebyly dosud ukončeny. V říjnu 2004 otevřeli pracovníci firmy Ekodrill štolu Johannes, a
to až na zával ve vzdálenosti 80 m od ústí.

5. Pokračující práce na štole Mikuláš
v letech 2012 - 2013
Po šestileté pauze se na štole znovu
začíná pracovat na zpřístupnění štoly
pro veřejnost. Začátkem srpna se spojila
základní organizace České speleologické
společnosti 4-04 Agricola s vedením obce
a společně byl navržen plán prací na
postupném vyzmáhání štoly a
následného zprovoznění dolu pro
veřejnost. ZO 4-04 Agricola, která
nedávno pro veřejnost zpřístupnila štolu
Lehnschafter v Mikulově u Teplic, má
velké zkušenosti s obnovou starých
opuštěných štol a jiných podzemních
objektů . Ve této štole je nutné
především částečně vyměnit výdřevu,
která zde byla instalována firmou
Ekodril v letech 2001 - 2004. Výdřeva
na kterou byl použit špatný materiál je
již shnilá. Zmáhací práce jsou již
započaty a začátkem června by měla být
štola připravena k provozu.

6. Součástí zmáhacích prací je i podrobný průzkum a dokumentace včetně nového
zmapování všech dosud neprozkoumaných prostorů v dole.

17. Ve starém mikulovském rudném revíru se nachází celá řada důlních děl z 14
- 19.století.
Štola Lehnschafter je však jedno z nejrosálejších a nejstarších důlních děl
v Mikulově. Celkem má důl 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký. Od
roku 1992 je zde postupně instalováno veškeré důlní zařízení, a dolu se tak
vrací původní podoba. V létě roku 2012 se podařilo důl zprovoznit a dnes je
veřejnosti přístupný .

18. Naše organizace pracuje na průzkumu dolu Lehnschafter již od roku 1989
V počátcích našeho průzkumu se naše činnost soustředila jen na přístupné části dolu,ale postupem
času se zjistilo , že je potřeba občas odvodnit kus nějakého úseku a nebo vystrojit nějaký komín či
hloubení. Tímto se nám vždy otevřela další cesta do prostor,ve kterých dlouhá staletí nikdo nebyl.
Takovéto prostory jsou do detailu zmapovány,nafoceny a následně nějakým rozumným způsobem
zabezpečeny, tak aby nebylo poznat, že se jedná o novou práci. Vždy postupujeme s citem a pokud je
potřeba něco dát do pořádku,tak se to až na pár případů dělá přesně tak, jak se to dělalo třeba v 16.
nebo 18.století.

49. Důl Moldava
V roce 1953 byl v prostoru obce Moldava zahájen průzkumnou organizací
vyhledávací průzkum skupinou pod vedením dr. J. Chrta. V tomto roce byla
na severním svahu Moldavského potoka vyrýhována žíla Josef a byla
zahájena ražba štolového překopu. V létech 1954 – 1956 probíhal průzkum
na štolovém patře, byla vyhloubena jáma H-l do úrovně patra -100 m a
proveden báňský průzkum žíly Josef na patrech -50 m a -100 m. Současně
probíhal v létech 1954 a 1955 povrchový průzkum v oblasti žilného systému
Papoušek. V roce 1957 převzala dosud ověřenou část ložiska těžební
organizace a v témže roce byla v malém rozsahu zahájena těžba.

50. 30.6. 1994 – ukončena těžba na ložisku Moldava (poslední vůz)

56. Stříbrné štoly pod městem Hrob a jejich využití
Přímo na náměstí se náchazel vstupní portál do jedné z mnoha štol , které jsou
přímo pod městem. Dnes je na místě portálu pouze poklop kanálu. Důlní voda
odtéká dál v trubce , která je napojena na kanalizaci. Když se však návštěvník vydá
proti proudu splašků, tak po pár metrech dojde do docela hezkého důlního díla,
které by bylo velice vhodné nějakým způsobem využít.

57. Podle nalezeného letopočtu na stěně
vyzdívky vstupní části štoly došlo k
ukončení provozu na dole a zaklenutí
prostoru před štolou kolem roku 1816

58. Při průzkumu bylo nutné velkou část dolu odvodnit
a
následně odbahnit v délce zhruba 100 metrů

61. V místě pod železničním mostem, byla štola zpevněna cihelnou vyzdívkou

65. Vyzdívka větrací šachty

68. Po odstranění náplavů a polozávalů se podařilo snížit vodní hladinu o půl
metru.

73. Po vyfárání a následné procházce městem … (kamera vzala za své)