1. Psychologický pohled na používání sociálních sítí Sociální sítě v akademických knihovnách: ano či ne?

2. Charakter online prostředí Internet - nový, specifický individuální i sociální prostor Působení na jedince, skupiny i celou společnost Témata, která v souvislosti s internetem vyvstávají: Disociace, disinhibice Sebeprezentace Online vztahy Přínosy?Rizika?

3. CHARAKTER SNS PROSTŘEDÍ Dříve online komunikaci často charakterizovala anonymita (přestože většinou jen myšlená), nepřítomnost jakýchkoli fyzických vodítek, oddělenost od offline života U SNS tyto aspekty většinou mizí – „nonymous environment“ – propojenost s offline životem, uveřejnění osobních identifikujících informací (jméno, vlastní fotografie…)

4. CHARAKTER SNS PROSTŘEDÍ Také mnohem více (audio)vizuálního obsahu (hl. fotografií), stále roste obohacování komunikace o další prvky (emotikony, obrazové zprávy, zvuky…), možnosti nastavení statusů atd. Přesto celkově stále převaha textové komunikace S ohledem na charakter prostředí tedy u SNS stále přetrvává mnoho již známých fenoménů spojených s online komunikací; tedy např. možnost komunikace s více lidmi najednou, možnost okamžité i oddálené reakce, nezávislost na časoprostorovém kontextu

5. SNS JAKO ONLINE KOMUNITY SNS – celá síť někdy bývá označována jako komunita, toto označení ale problematické – např. přítomen pocit emoční propojenosti, sdílení zážitků, kontakt; ale ne silný pocit opravdové komunity, investice do ní. Často ovšem tvorba menších komunit (např. fanouškovské komunity) Online komunity mohou být dobrým zdrojem podpory, opory, mohou dodávat pocit náležení… Ale i negativní působení – hl. rizikové komunity (např. pro-ana) - posilování nežádoucího chování díky „podpoře“ ze strany dalších členů.

6. Disociace, disinhibice Disociace - oddělování toho, jak se chováme na internetu a jak ve skutečném životě Disinhibice - internet jako prostředí, v němž padají zábrany, dochází k většímu sebe-otevření a sebeodhalování. Pozitivní i negativní aspekty: projevení „pravého já“, snadnější komunikace pro jedince, kteří mají v „offline“ vztazích silné zábrany více hostility, agrese, méně tolerance Obojí: velký podíl vnímané anonymity, vzájemné „neviditelnosti“, odstupu Na SNS proto menší intenzita těchto fenoménů, přesto jsou ale přítomny

7. Sebeprezentace Předáváme informace o sobě za účelem vyvolání určitého obrazu o vlastní identitě u druhých Internet dává velký prostor pro kontrolu sebeprezentace – méně vodítek (hl. fyzických), překážek (např. stydlivost) než ve skutečném světě „Demokratický charakter“ internetu - velký potenciál pro marginalizované skupiny a jedince aktivní projevení přitom podporuje „vyrovnání se“ s určitou částí identity

8. Sebeprezentace na SNS Máme tendenci prezentovat se před okolím „lépe“, což (mimo jiné) někdy na internetu vedlo k prezentaci, kterou lze považovat za lživou (např. v chat rooms) U SNS však převládá tendence k pravdivé sebeprezentaci Obecně nechceme riskovat následky plynoucí z toho, že jsme o sobě vytvořili obraz, který neodpovídá realitě (např. u online seznamek tendence k publikaci pravdivých informací kvůli obavám ze zklamání druhého při reálném setkání)

9. Sebeprezentace na SNS SNS jsou charakteristické propojeností s online životem – prezentovat se jinak je spojeno s rizikem odsouzení od okolí (uživatel by mohl být nařčen ze lhaní, vymýšlení...) Přesto i na SNS tendence k „o něco lepší“ sebeprezentaci (v rámci určitých mezí) Sebeprezentace toho, jací bychom sami chtěli být a současně jak bychom chtěli, aby nás vnímalo okolí – ovšem není v rozporu s reálnou identitou z offline prostředí

10. Sebeprezentace na SNS Pro SNS je také typický velký podíl vizuální sebeprezentace. Na rozdíl od jiných (převážně textových) prostředí sebeprezentace spíše „implicitní“, za pomoci vizuálních materiálů („ukaž, kdo jsi“). Zajímavé je, že při sebeprezentaci na SNS dáváme větší důraz na zdůraznění určité skupinové příslušnosti než jen individuálních charakteristik (např. člen sportovního týmu atd.) Velká pozornost věnována právě výběru fotek – ať už profilových nebo celých galerií - strategický a vědomý proces (Siibak, 2009) Výběr fotografií s ohledem na to, jak si myslíme, že nás chtějí vidět druzí – druhými přitom jsou jak naši blízcí, ale i celá komunita uživatelů SNS (snaha o popularitu)

11. Motivy k užívání SNS Ve výzkumu v USA (Kim,Sejung, Dongyoung ,2008) vysokoškolští studenti uváděli těchto 5 motivů k užívání SNS: nejčastějšími byly hledání přátelství a sociální podpory; méně častými pak zábava, získávání informací a pohodlnost. V jiném výzkumu (Gangadharbatla, 2008) byla jako významný motiv identifikována „potřeba někam patřit, zapadnout“ Celkově: udržování a rozvíjení vztahů je nejspíše nejvýznamnějším důvodem k užívání SNS (přitom např. k členství v online komunitách vede nejčastěji hledání informací). Především u adolescentů je nejčastějším motivem touha komunikovat s vrstevníky

12. SNS, VZTAHY, KOMUNIKACE Některé studie poukazují na souvislost mezi zhoršováním již existujících vztahů a pobytem na internetu - ovšem spíše souvislost s dalšími patologickými jevy (závislost…). Na internetu velký prostor pro navazování vztahů,nezávisle na časoprostorovém kontextu; přitom ale často spíše povrchní, snáze a rychleji končí Můžeme rozlišovat vztahy existující výhradně online, prolínání vztahů online/offline či přenášení vztahů z online do offline prostředí – u SNS je velmi silně zastoupena druhá kategorie vztahů Různé typy vazeb: „strong and weak ties“ – silné a slabé vztahy. SNS mají velký potenciál pro rozvíjení obou typů vztahů Charakter vztahů a komunikace na SNS je ovlivněn motivy vedoucími k užívání SNS Uživatelé hledající sociální podporu navazují a udržují sice méně, přitom ale silnějších a pevnějších vztahů; naopak uživatelé hledající přátelství navazují více slabších vztahů (Kim,Sejung, Dongyoung,2008).

13. SNS, VZTAHY, KOMUNIKACE Užívání SNS je ovlivněno i dalšími faktory – např. tím, nakolik je lidé považují za užitečné, nebo počtem online přátel Vliv na způsob užívání SNS, výběr přátel a komunikaci mají i určité osobnostní charakteristiky Důležitý je např. kolektivní self-esteem (tj. mínění o skupině): vysoký je spojen s větší motivací ke komunikaci přes SNS s danou skupinou, nízký s užíváním SNS ke „kompenzaci“ a komunikaci převážně s jinými skupinami Podobně je užívání SNS spojeno s extroverzí a introverzí Také narcismus – snaha o to mít co nejvíce přátel, častější komunikace – víra, že ostatní zajímá, co uživatel dělá… Vliv má také celková úroveň schopností vztažených k užívání internetu - „Internet Self-Efficacy“

14. SNS, VZTAHY, KOMUNIKACE SNS tedy slouží především k udržování již existujících vztahů; mnohem méně k navazování nových Může ale také fungovat poměrně pragmaticky: na pracovištích umožňuje kontaktování „slabých vztahů“, komunikaci na osobnější rovině i napříč pracovní hierarchií; také může dopomoci ke kariérnímu růstu a sloužit jako nástroj podpory společných projektů (DiMicco et al., 2008)

15. Shrnutí: Přínosy užívání SNS SNS umožňuje nacházet více přátel, posilovat a prohlubovat vztahy SNS lze vidět jako efektivní cestu ke zvyšování sociálního kapitálu (Ellison, 2007) SNS je zdrojem sociální opory Např. pozitivní zpětná vazba pozitivně působí na self-esteem a well-being; zde však i možné riziko, neboť negativní zpětná vazba má přesně opačný efekt Mizí zde mnoho překážek, které mohou bránit lidem v efektivní komunikaci a navazování vztahů offline SNS umožňuje budovat poměrně pozitivní (přestože ne klamný) obraz o sobě

16. SNS a rizika Užití SNS je však spojeno i s určitými riziky SNS např. mohou působit problémy v offline vztazích. Např. problém s přáteli v podobě pomluv, nedorozumění, nárůstu problému kvůli asynchronní komunikaci Užívání SNS však „samo o sobě“ nezvyšuje rizika. Sengupta,Chaudhuri (2011)ve výzkumu zaměřeném na online obtěžování a šikanu zjistili, že samotné užívání SNS nebylo spojeno s kyberšikanou; mnohem významnější byly demografické a behaviorální charakteristiky. Mezi možná rizika patří následující: Přílišné sebe-odhalování Kyberšikana Závislost

17. SNS a rizika - přílišné sebe-odhalování Sebe-odhalování - sdílení osobních informací, zážitků, myšlenek a pocitů s druhými Velmi důležitá komponenta mezilidských vztahů: zvyšuje oblíbenost jedince, vzájemnou přitažlivost, podporuje růst intimity a důvěry, pomáhá v navazování a prohlubování vztahů Pro SNS je typická větší míra sebe-odhalování; není však zcela neuvědomované, ale je regulováno s ohledem na myšlené přínosy a rizika Pozitiva sebe-odhalování na SNS: vyvolává dojem důvěryhodnosti,snižuje nejistotu, vede k větší otevřenosti u ostatních, zvětšuje okruh známých a přátel (Utz & Krämer, 2009) Negativa – možnost snadného zneužití informací, které jsou často přístupné téměř komukoli

18. SNS a rizika - přílišné sebe-odhalování Možné negativní důsledky: nechtěné rozšíření osobní informace mimo okruh známých, výsměch, konflikty s okolím, šikana, kyberšikana, online obtěžování, stalking či cyberstalking; v praktické rovině již více případů nuceného ukončení studia, výpovědi z práce… Uživatelé si uvědomují rizika spojená se publikováním sebe-odhalováním na SNS Ovšem - „sociální“ motivace k užití SNS – může vést k tomu, že nad obavou z možných rizik převáží touha po oblíbenosti (Zhao et al., 2008)

19. SNS a rizika - přílišné sebe-odhalování Dokonce i uživatelé, kteří se obávají zneužití informací, jich často publikují velké množství. Někdy velká sebe-důvěra s ohledem na kontrolu toho, kdo má k informacím přístup; ovšem – mnoho uživatelů má v tomto zkreslenou představu (Acquisti, Gross, 2006) Uživatelé si přitom uvědomují, že odhalují více informací na SNS než offline Možné typy publikovaných informací: na Facebooku je běžně zveřejněno jméno, datum narození, profilová fotografie, fotografie s přáteli, online kontakt (nejčastěji email) Na SNS však bývají často sdělovány i velmi osobní informace z uživatelova života

20. SNS a rizika - přílišné sebe-odhalování Překvapivě ale intenzita sebe-odkrývání a toho, nakolik si uživatelé myslí, že kontrolují k informacím přístup, nejsou ve vzájemném vztahu (Christofides et al., 2009) – tj. i lidé s vnímanou nízkou mírou kontroly odhalují velké množství informací Také není vztah mezi obavou o publikované informace a aktuálním nastavením soukromí na SNS (Utz & Krämer, 2009) – tedy i lidé publikující hodně soukromých informací nemívají dostatečně zabezpečen a vymezen okruh lidí, kteří k nim mají přístup

21. SNS a rizika - kyberšikana Jedním z možných důsledků publikování informací na SNS může být kyberšikana Kyberšikana - agresivní účelné chování, které má opakovaný charakter, je prováděno jedincem či skupinou prostřednictvím elektronických médií a je zaměřeno na osobu (osoby), které se nemohou vůči těmto útokům snadno bránit Kyberšikana často navazuje na offline šikanu Pro kyberšikanu je typické, že oběti jsou současně i agresory (a naopak)

22. SNS a rizika - kyberšikana U SNS může mít více podob a forem Jednorázové či opakované jednání Může být pouze na SNS, probíhat paralelně i na jiných kanálech (email, sms…) a probíhat offline Oběti mohou či nemusí znát agresory Kyberšikana může probíhat poměrně „skrytě“ Je velmi těžce kontrolovatelná – většinou nelze efektivně omezit přístup na internet; současně je velmi obtížné vyhnout se jí – na rozdíl od offline šikany, kde lze např. zamezit kontaktu změnou školy atd. – nelze se příliš efektivně bránit

24. Neviditelnost, často není přímý kontakt s obětí

25. Menší zábrany (agresor), menší míra empatie (přihlížející)

26. Menší uvědomění důsledků šikany

28. SNS a rizika - závislost Online závislost – můžeme identifikovat pomocí: výraznosti (zabývání se převážně online aktivitami), změn nálad (zapříčiněných aktivitou), zvyšující se tolerance, přítomností inter/intrapersonálním konfliktů (opět zapříčiněných aktivitou), přítomnosti abstinenčních symptomů a tendencí k relapsu (tj. navrácení se k aktivitě po určité době abstinence). Není ale oficiální poruchou! Nelze ji identifikovat pouze pomocí času stráveného na internetu Může také probíhat „skrytě“ (např. při užívání mobilních telefonů, I-podů a podobně) Výskyt závislosti typický pro užití komunikačních aplikací; typický tedy i pro SNS

29. SNS a rizika - závislost Závislost na SNS je spojena s podobnými charakteristikami jako celkové užívání SNS Ohroženi jsou lidé s vyšší extroverzí i introverzí – ovšem z rozdílných důvodů (extroverze – touha po rozšiřování sociální sítě, introverze – touha po kompenzaci); vyšší mírou narcismu, nižším sebevědomím (Kuss, Griffits, 2011) Problematická je také „tolerance“ veřejnosti; jen velmi obtížně se identifikuje závislé chování

30. SNS a rizika Mezi další možná rizika pak patří např. stalking a kyberstalking, online obtěžování, zneužití online identity, riziko zhoršování offline vztahů… Rozptylování pozornosti – riziko, nebo přínos?

31. SNS – závěrečné shrnutí Užití SNS je dnes naprosto běžnou aktivitou, kterou využívá naprostá většina uživatelů internetu To, zda jde o pozitivní či negativní aktivitu, závisí na více osobnostních a kontextuálních aspektech Pro většinu uživatelů představují SNS velmi pozitivní nástroj k udržování vztahů s okolím, snadné komunikaci a chtěné a kontrolované sebeprezentace Přesto je užití SNS spojeno s více možnými riziky. Mnoho z nich lze však do značné míry minimalizovat uvědomělým používáním SNS a dodržováním základních pravidel.

32. Děkuji za pozornost!

33. Literatura DiMicco, J.M., Millen, D.R., Geyer, W., Dugan, C., Brownholtz, B., Muller, M.J.: Motivations for social networking at work. In CSCW(2008) 711-720 Siibak, A. (2009). Constructing the Self through the Photo selection - Visual Impression Management on Social Networking Websites. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 3(1), article 1 Kim, Yoojung, Sejung Marina Choi and Dongyoung Sohn, “Understanding Motives for Using Social Network Site,” American Academy of Advertising Conference, San Mateo, CA (Mar 27-30, 2008) Gangadharbatla, H. (2008). Facebook me: collective self-esteem, need to belong, and Internet self-efficacy as predictors of the igeneration’s attitudes toward social networking sites. Journal of Interactive Advertising; 18. Ellison, N.B., Steinfeld, C. & Lampe, C. (2007). The benefits of Facebook “friends”: social capital and college students’ use of online social network sites. Journal of Computer-Mediated Communication; 12 Sengupta, Anirban, Chaudhuri, Anoshua (2011). Are social networking sites a source of online harassment for teens? Evidence from survey data. Children & Youth Services Review; Vol. 33 Issue 2, p284-290, Acquisti, Alessandro, Gross, Ralph (2006): Imagined Communities. Awareness, Information Sharing, and Privacy on the Facebook.PET Zhao, S., Grasmuck S. & Martin, J. (2008). Identity construction on Facebook: digital empowerment in anchored relationships. Computers in Human Behavior; 24:1816–36. Christofides, E., Muise, M., & Desmarais, S. (2009). Information disclosure and control on Facebook: Are they two sides of the same coin or two different processes? CyberPsychology & Behavior, 12, 341-345. Utz, S., & Krämer, N. (2009). The privacy paradox on social network sites revisited: The role of individual characteristics and group norms. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 3(2), article 2. Kuss, Daria J., Griffiths, Mark D..Online Social Networking and Addiction—A Review of the Psychological. Int. J. Environ. Res. Public Health 2011, 8, 3528-3552