SlideShare ist ein Scribd-Unternehmen logo
1 von 35
Downloaden Sie, um offline zu lesen
 Shushrut Sharir Sthanam
 Charak Sharir Sthanam
 Charak Indriyasthanam
 Text book of Human Embryology
Contents-
1. Shristi uttpatikrama.
2. Definition of garbha.
3. .Masanumasik garbha vridhi
4. Panchmahabhutatmak bhav and contribution of
panchmahabhutas in the development of garbha.
5. Varnouttpatti (controlling the color and
complexion of the fetus)
According to ‘Charaka’
1.“शुक्रशोणितंजीवसंयोगे तु खलु क
ु क्षिगते गर्भसंज्ञा यत”|
2.गर्भस्तुखल्वन्तरििवाय्वग्नितोयर्ूमिववकािश्चेतिाधिष्ठािर्ूतः
एवििया युक्त्या पञ्चिहार्ूतववकािसिुदाया्िको
गर्भश्चेतिाधिष्ठािर्ूतः स ह्यस्य षष्ठो िातुरुक्ततः| (चिक शािीि 4)
According to ‘Sushruta’
“शुक्रशोणितं गर्ाभशयस्थिा्िप्रकृ ततववकािसंिूग््छभतं गर्ं इ्यु्यते तं
चेतिावग्स्थतं वायुववभर्जतत तेज एिं पचतत आपः क्तलेदयग्न्त पृधथवी संहग्न्त
आकाशं ववविभयतत एवं वववधिभतः स यदा
हस्तपादग्जह्वघ्रािकिभतितम्बाददमर्िङ्गैरुपेतस्तदा शिीि इतत संज्ञां लर्ते त्च
षडङ्गं शाखाश्चतस्रो िध्यंपञ्चिं षष्ठं मशि इतत I३I
स्रुश्रुत :
“तत्र प्रथिे िामस कललं जायते”I
(स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“स सवभगुिवाि् गर्भ्विापन्िः प्रथिे
िामस संिूग््छभतः सवभिातुकलुषीकृ तः
श्वेतर्ूतो र्व्यव्यक्ततववग्रहः
सदसद्र्ूताङ्गावयवःII
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“द्ववतीये शीतोष्िातिलैिमर्प्रप्यिािािां
िहार्ूतािां संघातोघिः संजायते यदद
वपण्डः पुिाि् स्त्री चेत् पेशी िपुंसक
ं
चेदबुभदमितत |“(स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“द्ववतीये िामस घिः संपद्यते वपण्डः
पेश्यबुभदं वा तत्र घिः पुरुषः पेशी स्त्री
अबुभदं िपुंसकि ्|”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
तृतीये हस्तपादमशिसां पञ्च वपिडका
तिवभतभन्तेऽङ्गप्र्यङ्ग ववर्ागश्च
सूक्ष्िो र्वतत | (स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
तृतीये िामस सवेग्न्ियाणि
सवाभङ्गावयवाश्च यौगपद्येिामर्
तिवभतभन्ते|
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“चतुथे सवाभङ्गप्र्यङ्गववर्ागः प्रव्यक्ततो
र्वतत गर्भ हृदय
प्रव्यग्क्ततर्ावा्चेतिािातुिमर्व्यक्ततो
र्वतत कस्िात् त्स्थाि्वात्
तस्िाद्गर्भश्चतुथे िास्यमर्प्रायमिग्न्ि
याथेषु किोतत द्ववहृदयां च िािीं
दौहृददिी िाचत्रते”|| (स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“चतुथे िामस ग्स्थि्विापद्यते गर्भः
तस्िात्तदा गमर्भिी गुरु
गात्र्विधिकिापद्यते ववशेषेि|”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“पञ्चिे ििः प्रततबुद्ितिं
र्वतत”| (स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“पञ्चिे िामस गर्भस्य
िांसशोणितोपचयो
र्व्यधिकिन्येभ्यो िासेभ्यः
तस्िात्तदा गमर्भिी
काश्यभिापद्यते ववशेषेि |”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“षष्ठे बुद्धिः”|(स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“षष्ठे िामस गर्भस्य
बलविोपचयो
र्व्यधिकिन्येभ्यो िासेभ्यः
तस्िात्तदा गमर्भिी
बलविभहातििापद्यते ववशेषेि|”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“सप्तिे सवाभङ्गप्र्यङ्गववर्ागः
प्रव्यक्तततिः”| (स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“सप्तिे िामस गर्भः
सवैर्ाभवैिाप्याय्यते तस्िात्तदा
गमर्भिी सवाभकािैः क्तलान्ततिा
र्वतत |”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“अष्टिेऽग्स्थिीर्व्योजः तत्र जातश्चेन्ि
जीवेग्न्ि िोजस््वा्ििैिृतर्ाग्वाचच ततो
बमल िांसौदििस्िै दापयेत्|” (स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
अष्टिे िामस गर्भश्च िातृतो गर्भतश्च िाता
िसहारििीमर्ः संवादहिीमर्िुभहुिुभहुिोजः पिस्पित
आददाते गर्भस्यासंपूिभ्वात् तस्िात्तदा गमर्भिी
िुहुिुभहुिुभदा युक्तता र्वतत िुहुिुभहुश्च म्लािा
तथा गर्भः तस्िात्तदा गर्भस्य जन्ि
व्यापवत्तिद्र्व्योजसोऽिवग्स्थत्वात् तं
चैवाथभिमर्सिीक्ष्याष्टिं िासिगण्यमि्या
चिते क
ु शलाः |”
(चरक शारीर 4)
स्रुश्रुत :
“िविदशिैकादशद्वादशािािन्यति
ग्स्िञ्जायते अतोऽन्यथा ववकािी
र्वतत”|(स्रुश्रुत शारीर)
चिक :
“तग्स्िन्िेकददवसाततक्रान्तेऽवप
िविं िासिुपादाय प्रसवकाल
मि्याहुिादशिान्िासात् एतावाि्
प्रसवकालः वैकारिकितः पिं
क
ु िाववस्थािं गर्भस्य”|
(चरक शारीर 4)
“तत्रास्य क
े धचदङ्गावयवा…………स्थैये िूततभश्चेतत|
(चरक शारीर 7)
आकाशा्ि
क
र्ाव
वाय्वा्िक
र्ाव
अनन्या्िक
र्ाव
अपा्िक
र्ाव
पृग्ववया्िक
र्ाव
चिक
सदहंता
शब्द,श्रोत,लघुता,
सूक्ष्मता,वििेक
स्पशश,स्पश शश-
रुक्षता,प्रेरणा,
धातुव्युह,
चेष्टाए
रूप, उष्णता
चक्षुइन्द्रिय,
प्रकाश, पाचन
रस, रसेंद्रिय,
शेत्य,स्नेह
क्लेद,मादश-ि
गंध,घ्राण,गौरि,
स्थैयश, मूर्तश
सुश्रुत
सदहंता
शब्द, सिशर्िि
समूह शब्देरिीय,
विविक्ता
स्पशश, चेष्टाए
स्पशेन्द्रिय,
स्परदन लघुता
रूप,रुपेंद्रिय
िणश, संताप,
भ्रन्द्िष्णुता,प
न्द्क्त, अमर्श,
तेक्ष्रय,शौयश
रस, रसेंद्रिय,
सिशिि समूह,
गुरुता शेत्य
स्नेह शुक्र
गंध, गरधेन्द्रिय,
सिशमूतश समूह,
गुरुता
काश्यप
सदहंता
शब्द,श्रोत्र,
लाघि,
सौक्ष््य,वििेक,
मुख,क
ं ठ, कोष्ठ
स्पशश,स्पशेन्द्रि
य
प्रेरणा,प्राण,अ
पा-
न,धातुव्युहन
रूप,प्रकाश,
वपत्त,ऊष्मा,चक्षुइ
न्द्रिय, िृद्धध
रस,रसेंद्रिय,िि
स्नेह,कफ,रक्त
मेद,मांस,शुक्र,
क्लेद,मादशि,शै
त श
गंध,घ्राणरिीय,
गौरि, स्थैयश,मूर्तश
“तत्र तेजोिातुवभिाभिां प्रर्वः स यदा गर्ो्पत्तावब्िातुप्रायो र्वतत
तदा गर्ं गौिं किोतत पृधथवीिातुप्रायः कृ ष्िं
पृधथव्याकाशघातुप्रायः कृ ष्िश्यािं तोयाकाशिातुप्रायो गौिश्यािि्
यादृनविभिाहाििुपसेवते गमर्भिी तादृनविभप्रसवा र्वतत इ्येक
े
र्ाषन्ते”|
 तेि + िल – गौर िणश
 तेि + पृथ्िी – कृ ष्ण िणश
 तेि + पृथ्िी + आकाश – कृ ष्ण श्याम िणश
 तेि + िल + आकाश – गौर श्याम िणश
Effect of Tejo Dhatu in ChakshuIndriya:-
According to Sushruta :
“तत्र दृग्ष्टर्ागिप्रततपन्िं तेजो जा्यन्िं किोतत तदेव िक्ततािुगतं
िक्ततािं वपत्तािुगतं वपङ्गािं श्लेष्िािुगतं शुक्तलािं वातािुगतं
ववकृ तािमितत |”
 तेजो िातु - िहीं - गर्भ जन्िांि
 तेजो िातु + िक्तत - लाल आँख
 तेजो िातु + वपत्त - पीली आँख
 तेजो िातु + कफ - श्वेत आँख
 तेजो िातु + वात - ततिछी आँख
“Sarvam dravyam panchabhotikatvam”
Everything in the world is formed by
Panchmahabhuta
 A development of a fetus from a single cell
(zygote) to the complete embryo is called
embryonic development.
 Stages of embryonic development –
1. Fertilization
2. Cleavage
3. Blastulation
4. Gastrulation
5. Neurulation
6. Organogenesis
Fertilization is the process where two sex cells ( gametes) fuse
together to produce a new individual with genetic potentials
derived from both parents.
It have 4 major steps-
1. Sperm contact the egg.
2. Sperm or its nucleus enters
the egg, and regulation
sperm entry.
3. Sperm and egg nuclei fuse.
4. Egg become activated
and developmental changes
begin.
Cleavage is the process of repeated rapid mitotic cell division of the zygote
(unicellular structure) to from the blastula (multicellular structure).
Continue divisions to from a ball of 32 cells called the morula.
The morula continues division to form the hollow blastula with up to several
hundred cells.
* The result (end period)of cleavage.
* The production of multicellular blastula.
* Blastula cells are called blastomeres.
* A cavity forms within the ball of the cells called the blastocoels
The morphogenetic process called gastrulation rearranges the
cells of a blastula into a three-layered (triploblastic) embryo,
called a gastrula, that has a primitive gut.
The gastrula is a three
layered embryo.
The formation of three
primary embryonic
germ layers :
*Endoderm (inner)
* Mesoderm (middle)
* Ectoderm (outer)
Found only in chordates. Formation of a dorsal, hollow neuraltube
Neural folds fuse and form neural tube.
Anterior end develops into brain.
Posterior end develops into spinal cord.
The neural crest is a critical structure that guides formation of several
organ systems.
Organogenesis is the formation of the organs. Organogenesis begins with
development of the nervous system. The nervous system is the first system to
develop.
Development of organs from three primary germ layers.
The embryonic development of the 1st month is
completed and the embryo at the end of first month
looks like the picture given below :
Major justification for studying embryology is to
provide a basic for understanding –
 The genes of birth defects.
 It understand how are embryo undergoes different
changes to reach the adult stages.
 To provide the area for studying the genetic
control of the development process.
कोष (cells ) र्ूतािुसाि पांच र्ागो िें ववर्ाग्जत हो जाते
है, जेसे – आकाशीय, वायव्य, आनिेय, जलीय औि पाधथभव
कोष
 वायु की अधिकता –Endoderm (अन्तःस्ति)
 वायु की अधिकता – Ectoderm(बाह्य स्ति)
 पृववी,अग्नि,जल की अधिकता– Mesoderm(िध्यस्ति)
Garbhavkranti and embryonic development

Weitere ähnliche Inhalte

Was ist angesagt? (20)

Concept of garbhadhan and garbha
Concept of garbhadhan and garbhaConcept of garbhadhan and garbha
Concept of garbhadhan and garbha
 
Ayushkamiya Adyaya of Astanga Hridaya 1st chapter by Dr.Mahantesh Rudrapuri
Ayushkamiya Adyaya of Astanga Hridaya 1st chapter by Dr.Mahantesh RudrapuriAyushkamiya Adyaya of Astanga Hridaya 1st chapter by Dr.Mahantesh Rudrapuri
Ayushkamiya Adyaya of Astanga Hridaya 1st chapter by Dr.Mahantesh Rudrapuri
 
Introduction of dhatu
Introduction of dhatuIntroduction of dhatu
Introduction of dhatu
 
GENERAL CONCEPT OF DHATU
GENERAL CONCEPT OF DHATUGENERAL CONCEPT OF DHATU
GENERAL CONCEPT OF DHATU
 
Paradi gunas
Paradi gunasParadi gunas
Paradi gunas
 
Ras dhatu
Ras dhatuRas dhatu
Ras dhatu
 
CONCEPT OF OJA
CONCEPT OF OJACONCEPT OF OJA
CONCEPT OF OJA
 
Pitta Prakriti Purusha Lakshana
Pitta Prakriti Purusha LakshanaPitta Prakriti Purusha Lakshana
Pitta Prakriti Purusha Lakshana
 
Ayurvedic concept of upadhatu
Ayurvedic concept of upadhatuAyurvedic concept of upadhatu
Ayurvedic concept of upadhatu
 
Snayu Sharira.pptx
Snayu Sharira.pptxSnayu Sharira.pptx
Snayu Sharira.pptx
 
samanya vishesh.pdf
samanya vishesh.pdfsamanya vishesh.pdf
samanya vishesh.pdf
 
Karya karan bbhava siddhant
Karya karan bbhava siddhant Karya karan bbhava siddhant
Karya karan bbhava siddhant
 
Ayurvedic concept of srotas
Ayurvedic concept of srotasAyurvedic concept of srotas
Ayurvedic concept of srotas
 
Srothas
SrothasSrothas
Srothas
 
Asthi Sharir
Asthi SharirAsthi Sharir
Asthi Sharir
 
Practical utility of Paradi Gunas
Practical utility of Paradi GunasPractical utility of Paradi Gunas
Practical utility of Paradi Gunas
 
Aahar vidhi
Aahar vidhiAahar vidhi
Aahar vidhi
 
Pramana Sharira.pptx
Pramana Sharira.pptxPramana Sharira.pptx
Pramana Sharira.pptx
 
Guruvadi guna
Guruvadi gunaGuruvadi guna
Guruvadi guna
 
Kriya kala
Kriya kalaKriya kala
Kriya kala
 

Ähnlich wie Garbhavkranti and embryonic development

शरीरोपक्रमणीय शारीराध्याय
शरीरोपक्रमणीय शारीराध्यायशरीरोपक्रमणीय शारीराध्याय
शरीरोपक्रमणीय शारीराध्यायanandmuchandi1
 
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENT
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENTOJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENT
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENTaarathihariharan2
 
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptx
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptxJagdish ayurbeda treatment reverb s.pptx
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptxwhoisnihal
 
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti Sadanand Patwardhan
 
Challenges in Sanskrit Teaching
Challenges in Sanskrit Teaching Challenges in Sanskrit Teaching
Challenges in Sanskrit Teaching devdattasarode
 
Akhila lesson plan
Akhila lesson planAkhila lesson plan
Akhila lesson plangctesivani
 
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-Gokshura
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-GokshuraAyurved-Dravyaguna-Part 2-Gokshura
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-GokshuraRahulKshirsagar36
 
Innovative lesson plan sree ragi
Innovative lesson plan sree ragiInnovative lesson plan sree ragi
Innovative lesson plan sree ragigctesivani
 
atma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptxatma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptxshruthipanambur
 
Sanskrit slogen
Sanskrit slogenSanskrit slogen
Sanskrit slogenKVS
 
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptx
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptxप्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptx
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptxTwinkle613131
 
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat..."Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...jashwanthyadav2407
 

Ähnlich wie Garbhavkranti and embryonic development (20)

शरीरोपक्रमणीय शारीराध्याय
शरीरोपक्रमणीय शारीराध्यायशरीरोपक्रमणीय शारीराध्याय
शरीरोपक्रमणीय शारीराध्याय
 
D06_SVCMahatmyam_v1.pdf
D06_SVCMahatmyam_v1.pdfD06_SVCMahatmyam_v1.pdf
D06_SVCMahatmyam_v1.pdf
 
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENT
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENTOJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENT
OJAS - THE VITALITY & CORE ESSENCE,AND VIGOUR FOR NOURISHMENT
 
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptx
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptxJagdish ayurbeda treatment reverb s.pptx
Jagdish ayurbeda treatment reverb s.pptx
 
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti
मानवधर्मशास्त्र अथ मनुस्मृति or Manu smruti
 
Nidra_c19ea.pptx
Nidra_c19ea.pptxNidra_c19ea.pptx
Nidra_c19ea.pptx
 
Triguna
TrigunaTriguna
Triguna
 
Challenges in Sanskrit Teaching
Challenges in Sanskrit Teaching Challenges in Sanskrit Teaching
Challenges in Sanskrit Teaching
 
ANALYSING SHLOKA.pptx
ANALYSING SHLOKA.pptxANALYSING SHLOKA.pptx
ANALYSING SHLOKA.pptx
 
Akhila lesson plan
Akhila lesson planAkhila lesson plan
Akhila lesson plan
 
D01_SVCMahatmyam_v1.pdf
D01_SVCMahatmyam_v1.pdfD01_SVCMahatmyam_v1.pdf
D01_SVCMahatmyam_v1.pdf
 
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-Gokshura
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-GokshuraAyurved-Dravyaguna-Part 2-Gokshura
Ayurved-Dravyaguna-Part 2-Gokshura
 
D03_SVCMahatmyam_v1.pdf
D03_SVCMahatmyam_v1.pdfD03_SVCMahatmyam_v1.pdf
D03_SVCMahatmyam_v1.pdf
 
07_Sundara Kandam_v3.pdf
07_Sundara Kandam_v3.pdf07_Sundara Kandam_v3.pdf
07_Sundara Kandam_v3.pdf
 
Innovative lesson plan sree ragi
Innovative lesson plan sree ragiInnovative lesson plan sree ragi
Innovative lesson plan sree ragi
 
atma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptxatma nirupana concept.pptx
atma nirupana concept.pptx
 
Sanskrit slogen
Sanskrit slogenSanskrit slogen
Sanskrit slogen
 
stambana.pptx
stambana.pptxstambana.pptx
stambana.pptx
 
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptx
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptxप्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptx
प्रमाण शारीर_mod [Autosaved].pptx
 
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat..."Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...
"Exploring the Subtle Realms: Understanding the Transformative Stages of Shat...
 

Garbhavkranti and embryonic development

  • 1.
  • 2.
  • 3.  Shushrut Sharir Sthanam  Charak Sharir Sthanam  Charak Indriyasthanam  Text book of Human Embryology
  • 4.
  • 5. Contents- 1. Shristi uttpatikrama. 2. Definition of garbha. 3. .Masanumasik garbha vridhi 4. Panchmahabhutatmak bhav and contribution of panchmahabhutas in the development of garbha. 5. Varnouttpatti (controlling the color and complexion of the fetus)
  • 6.
  • 7. According to ‘Charaka’ 1.“शुक्रशोणितंजीवसंयोगे तु खलु क ु क्षिगते गर्भसंज्ञा यत”| 2.गर्भस्तुखल्वन्तरििवाय्वग्नितोयर्ूमिववकािश्चेतिाधिष्ठािर्ूतः एवििया युक्त्या पञ्चिहार्ूतववकािसिुदाया्िको गर्भश्चेतिाधिष्ठािर्ूतः स ह्यस्य षष्ठो िातुरुक्ततः| (चिक शािीि 4) According to ‘Sushruta’ “शुक्रशोणितं गर्ाभशयस्थिा्िप्रकृ ततववकािसंिूग््छभतं गर्ं इ्यु्यते तं चेतिावग्स्थतं वायुववभर्जतत तेज एिं पचतत आपः क्तलेदयग्न्त पृधथवी संहग्न्त आकाशं ववविभयतत एवं वववधिभतः स यदा हस्तपादग्जह्वघ्रािकिभतितम्बाददमर्िङ्गैरुपेतस्तदा शिीि इतत संज्ञां लर्ते त्च षडङ्गं शाखाश्चतस्रो िध्यंपञ्चिं षष्ठं मशि इतत I३I
  • 8. स्रुश्रुत : “तत्र प्रथिे िामस कललं जायते”I (स्रुश्रुत शारीर) चिक : “स सवभगुिवाि् गर्भ्विापन्िः प्रथिे िामस संिूग््छभतः सवभिातुकलुषीकृ तः श्वेतर्ूतो र्व्यव्यक्ततववग्रहः सदसद्र्ूताङ्गावयवःII (चरक शारीर 4)
  • 9. स्रुश्रुत : “द्ववतीये शीतोष्िातिलैिमर्प्रप्यिािािां िहार्ूतािां संघातोघिः संजायते यदद वपण्डः पुिाि् स्त्री चेत् पेशी िपुंसक ं चेदबुभदमितत |“(स्रुश्रुत शारीर) चिक : “द्ववतीये िामस घिः संपद्यते वपण्डः पेश्यबुभदं वा तत्र घिः पुरुषः पेशी स्त्री अबुभदं िपुंसकि ्|” (चरक शारीर 4)
  • 10. स्रुश्रुत : तृतीये हस्तपादमशिसां पञ्च वपिडका तिवभतभन्तेऽङ्गप्र्यङ्ग ववर्ागश्च सूक्ष्िो र्वतत | (स्रुश्रुत शारीर) चिक : तृतीये िामस सवेग्न्ियाणि सवाभङ्गावयवाश्च यौगपद्येिामर् तिवभतभन्ते| (चरक शारीर 4)
  • 11. स्रुश्रुत : “चतुथे सवाभङ्गप्र्यङ्गववर्ागः प्रव्यक्ततो र्वतत गर्भ हृदय प्रव्यग्क्ततर्ावा्चेतिािातुिमर्व्यक्ततो र्वतत कस्िात् त्स्थाि्वात् तस्िाद्गर्भश्चतुथे िास्यमर्प्रायमिग्न्ि याथेषु किोतत द्ववहृदयां च िािीं दौहृददिी िाचत्रते”|| (स्रुश्रुत शारीर) चिक : “चतुथे िामस ग्स्थि्विापद्यते गर्भः तस्िात्तदा गमर्भिी गुरु गात्र्विधिकिापद्यते ववशेषेि|” (चरक शारीर 4)
  • 12. स्रुश्रुत : “पञ्चिे ििः प्रततबुद्ितिं र्वतत”| (स्रुश्रुत शारीर) चिक : “पञ्चिे िामस गर्भस्य िांसशोणितोपचयो र्व्यधिकिन्येभ्यो िासेभ्यः तस्िात्तदा गमर्भिी काश्यभिापद्यते ववशेषेि |” (चरक शारीर 4)
  • 13. स्रुश्रुत : “षष्ठे बुद्धिः”|(स्रुश्रुत शारीर) चिक : “षष्ठे िामस गर्भस्य बलविोपचयो र्व्यधिकिन्येभ्यो िासेभ्यः तस्िात्तदा गमर्भिी बलविभहातििापद्यते ववशेषेि|” (चरक शारीर 4)
  • 14. स्रुश्रुत : “सप्तिे सवाभङ्गप्र्यङ्गववर्ागः प्रव्यक्तततिः”| (स्रुश्रुत शारीर) चिक : “सप्तिे िामस गर्भः सवैर्ाभवैिाप्याय्यते तस्िात्तदा गमर्भिी सवाभकािैः क्तलान्ततिा र्वतत |” (चरक शारीर 4)
  • 15. स्रुश्रुत : “अष्टिेऽग्स्थिीर्व्योजः तत्र जातश्चेन्ि जीवेग्न्ि िोजस््वा्ििैिृतर्ाग्वाचच ततो बमल िांसौदििस्िै दापयेत्|” (स्रुश्रुत शारीर) चिक : अष्टिे िामस गर्भश्च िातृतो गर्भतश्च िाता िसहारििीमर्ः संवादहिीमर्िुभहुिुभहुिोजः पिस्पित आददाते गर्भस्यासंपूिभ्वात् तस्िात्तदा गमर्भिी िुहुिुभहुिुभदा युक्तता र्वतत िुहुिुभहुश्च म्लािा तथा गर्भः तस्िात्तदा गर्भस्य जन्ि व्यापवत्तिद्र्व्योजसोऽिवग्स्थत्वात् तं चैवाथभिमर्सिीक्ष्याष्टिं िासिगण्यमि्या चिते क ु शलाः |” (चरक शारीर 4)
  • 16. स्रुश्रुत : “िविदशिैकादशद्वादशािािन्यति ग्स्िञ्जायते अतोऽन्यथा ववकािी र्वतत”|(स्रुश्रुत शारीर) चिक : “तग्स्िन्िेकददवसाततक्रान्तेऽवप िविं िासिुपादाय प्रसवकाल मि्याहुिादशिान्िासात् एतावाि् प्रसवकालः वैकारिकितः पिं क ु िाववस्थािं गर्भस्य”| (चरक शारीर 4)
  • 17. “तत्रास्य क े धचदङ्गावयवा…………स्थैये िूततभश्चेतत| (चरक शारीर 7) आकाशा्ि क र्ाव वाय्वा्िक र्ाव अनन्या्िक र्ाव अपा्िक र्ाव पृग्ववया्िक र्ाव चिक सदहंता शब्द,श्रोत,लघुता, सूक्ष्मता,वििेक स्पशश,स्पश शश- रुक्षता,प्रेरणा, धातुव्युह, चेष्टाए रूप, उष्णता चक्षुइन्द्रिय, प्रकाश, पाचन रस, रसेंद्रिय, शेत्य,स्नेह क्लेद,मादश-ि गंध,घ्राण,गौरि, स्थैयश, मूर्तश सुश्रुत सदहंता शब्द, सिशर्िि समूह शब्देरिीय, विविक्ता स्पशश, चेष्टाए स्पशेन्द्रिय, स्परदन लघुता रूप,रुपेंद्रिय िणश, संताप, भ्रन्द्िष्णुता,प न्द्क्त, अमर्श, तेक्ष्रय,शौयश रस, रसेंद्रिय, सिशिि समूह, गुरुता शेत्य स्नेह शुक्र गंध, गरधेन्द्रिय, सिशमूतश समूह, गुरुता काश्यप सदहंता शब्द,श्रोत्र, लाघि, सौक्ष््य,वििेक, मुख,क ं ठ, कोष्ठ स्पशश,स्पशेन्द्रि य प्रेरणा,प्राण,अ पा- न,धातुव्युहन रूप,प्रकाश, वपत्त,ऊष्मा,चक्षुइ न्द्रिय, िृद्धध रस,रसेंद्रिय,िि स्नेह,कफ,रक्त मेद,मांस,शुक्र, क्लेद,मादशि,शै त श गंध,घ्राणरिीय, गौरि, स्थैयश,मूर्तश
  • 18. “तत्र तेजोिातुवभिाभिां प्रर्वः स यदा गर्ो्पत्तावब्िातुप्रायो र्वतत तदा गर्ं गौिं किोतत पृधथवीिातुप्रायः कृ ष्िं पृधथव्याकाशघातुप्रायः कृ ष्िश्यािं तोयाकाशिातुप्रायो गौिश्यािि् यादृनविभिाहाििुपसेवते गमर्भिी तादृनविभप्रसवा र्वतत इ्येक े र्ाषन्ते”|  तेि + िल – गौर िणश  तेि + पृथ्िी – कृ ष्ण िणश  तेि + पृथ्िी + आकाश – कृ ष्ण श्याम िणश  तेि + िल + आकाश – गौर श्याम िणश
  • 19. Effect of Tejo Dhatu in ChakshuIndriya:- According to Sushruta : “तत्र दृग्ष्टर्ागिप्रततपन्िं तेजो जा्यन्िं किोतत तदेव िक्ततािुगतं िक्ततािं वपत्तािुगतं वपङ्गािं श्लेष्िािुगतं शुक्तलािं वातािुगतं ववकृ तािमितत |”  तेजो िातु - िहीं - गर्भ जन्िांि  तेजो िातु + िक्तत - लाल आँख  तेजो िातु + वपत्त - पीली आँख  तेजो िातु + कफ - श्वेत आँख  तेजो िातु + वात - ततिछी आँख
  • 20. “Sarvam dravyam panchabhotikatvam” Everything in the world is formed by Panchmahabhuta
  • 21.
  • 22.  A development of a fetus from a single cell (zygote) to the complete embryo is called embryonic development.  Stages of embryonic development – 1. Fertilization 2. Cleavage 3. Blastulation 4. Gastrulation 5. Neurulation 6. Organogenesis
  • 23. Fertilization is the process where two sex cells ( gametes) fuse together to produce a new individual with genetic potentials derived from both parents. It have 4 major steps- 1. Sperm contact the egg. 2. Sperm or its nucleus enters the egg, and regulation sperm entry. 3. Sperm and egg nuclei fuse. 4. Egg become activated and developmental changes begin.
  • 24. Cleavage is the process of repeated rapid mitotic cell division of the zygote (unicellular structure) to from the blastula (multicellular structure). Continue divisions to from a ball of 32 cells called the morula. The morula continues division to form the hollow blastula with up to several hundred cells.
  • 25. * The result (end period)of cleavage. * The production of multicellular blastula. * Blastula cells are called blastomeres. * A cavity forms within the ball of the cells called the blastocoels
  • 26. The morphogenetic process called gastrulation rearranges the cells of a blastula into a three-layered (triploblastic) embryo, called a gastrula, that has a primitive gut. The gastrula is a three layered embryo. The formation of three primary embryonic germ layers : *Endoderm (inner) * Mesoderm (middle) * Ectoderm (outer)
  • 27.
  • 28. Found only in chordates. Formation of a dorsal, hollow neuraltube Neural folds fuse and form neural tube. Anterior end develops into brain. Posterior end develops into spinal cord.
  • 29. The neural crest is a critical structure that guides formation of several organ systems.
  • 30. Organogenesis is the formation of the organs. Organogenesis begins with development of the nervous system. The nervous system is the first system to develop. Development of organs from three primary germ layers.
  • 31.
  • 32. The embryonic development of the 1st month is completed and the embryo at the end of first month looks like the picture given below :
  • 33. Major justification for studying embryology is to provide a basic for understanding –  The genes of birth defects.  It understand how are embryo undergoes different changes to reach the adult stages.  To provide the area for studying the genetic control of the development process.
  • 34. कोष (cells ) र्ूतािुसाि पांच र्ागो िें ववर्ाग्जत हो जाते है, जेसे – आकाशीय, वायव्य, आनिेय, जलीय औि पाधथभव कोष  वायु की अधिकता –Endoderm (अन्तःस्ति)  वायु की अधिकता – Ectoderm(बाह्य स्ति)  पृववी,अग्नि,जल की अधिकता– Mesoderm(िध्यस्ति)