1. Jméno: Ludmila Katrňáková
UČO: 383374
Studijní obor: Německý jazyk a literatura
Předmět: Kurz práce s informacemi
Datum: 26. 12 2012
Počet znaků: 5 024
Motivace
Co motivuje brněnské gymnazisty ke studiu němčiny?
Anotace
V této práci jsem se zabývala motivací studentů ke studiu němčiny. Pomocí dotazníku na
střední škole jsem hledala odpovědi na otázky, zda u studentů převládá vnitřní nebo vnější
motivace, zda je nějaký rozdíl mezi motivací dívek a kluků a zda na jejich motivaci má nějaký
vliv délka studia tohoto jazyka.
Klíčové pojmy
Motivace: vnější, vnitřní, tahem, tlakem, externí, interní
1. Argumentace
Studuji německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě MU. Proto se moje práce bude
zabývat výukou německého jazyka, ale nikoliv na vysoké, nýbrž na střední škole, mezi
brněnskými gymnazisty. Zajímalo mě, co je vede k tomu, aby se němčinu učili. Zda jsou to
pouze známky nebo pro ně hrají roli jiné faktory.
Myslím si, že toto téma je zajímavé a dost proměnné. Předchozí generace měla zaručeně jiné
důvody ke studiu jazyka než ta naše už jen kvůli politickému režimu. Jako studentku
germanistiky mě tato otázka celkem zajímá, přijde mi aktuální a atraktivní i pro ostatní.

2. 2. Motivace
Co to vlastně motivace je?
„Motivace je souhrn pohnutek, které jedince aktivují k nějakému chování, jednání (…)“ 1
Motivaci dělíme na vnější a vnitřní. Vnitřní (interní) motivace vychází přímo z jedince, jsou
to jeho přání a touhy.
Vnější (externí) motivace, jak už název napovídá, vychází z vnějšku. Děláme něco, protože to
od nás okolí očekává a my nechceme zklamat jeho tužby.
Motivace je proces, kdy se naše chování zaměřuje určitým směrem. Motivace odpovídá na
otázky typu: Čím bylo naše chování vyvoláno, proč bylo zaměřeno právě tímto směrem a
tímto způsobem, proč se změnilo,… a vysvětluje podněty, které naše chování zapříčinily.
Motivace v sobě zahrnuje všechny faktory, emoce, vnitřní pochody a stavy, které zapříčiňují,
udržují a řídí naše chování. 2
M. Mešková dále rozlišuje motivaci tahem a tlakem. Motivace tahem znamená, že učitel
(vyučující) přizpůsobuje látku studentům, komunikuje s nimi, odpovídá na jejich dotazy a dbá
na to, aby látku dobře pochopili a učení je bavilo.
Při motivaci tlakem tento přístup není. Naopak, učitel vyžaduje, aby žák přijal látku tak, jak
mu jim sám podal. („Jediné správné řešení je to její,“ ozývá se od žáků.)
Časopis Journal of Experimental Social Psychology se dále zabýval otázkou rozdílnosti
motivace u příslušníků černé a bílé rasy. Toto zde uvádím pouze pro zajímavost, ve své práci
se tím dále zabývat nebudu.
1
Mešková, Marta, Motivace žáků efektivní komunikací (2012); Praha: Portál, str. 93
2
Komunitní knihovna, http://komunitni.knihovna.cz/lide-v-komunite/92-4-motivace

3. 3. Výzkum
Zvolila jsem dotazníkovou metodu. Dotazník jsem poslala na Gymnázium Matyáše Lercha.
Zvolily jsme studenty třetích ročníků ve věku 17-18 let, protože ti už mají přibližnou
představu, co chtějí v životě dále dělat.
Vrátilo se mi 21 dotazníků, z nichž ale 2 nebyly vhodné pro náš výzkum. Takže jsme měly
v ruce 19 dotazníků od 9 dívek a 10 chlapců, se kterými se dalo dále pracovat a zodpovědět
s jejich pomocí následující otázky:
Převládá u studentů vnitřní nebo vnější motivace?
Má na motivaci studentů nějaký vliv délka studia německého jazyka?
Je nějaký rozdíl mezi motivací chlapců a dívek?
Všichni studenti mají němčinu jako druhý cizí jazyk po angličtině a jejich rodným jazykem je
čeština, až na jednu dívku, která je napůl Vietnamka.
3.1 Převládá u studentů externí nebo interní motivace?
Z tohoto grafu vyplývá, že brněnští gymnazisté mají dvakrát větší vnitřní motivaci než vnější.
Tedy, mají mnohem více vlastních důvodů, proč se učit němčinu sami pro sebe, než kvůli
někomu jinému, ať už je to vliv rodičů, známek, budoucího zaměstnavatele či jiné.
3.2 Má na motivaci studentů nějaký vliv délka studia tohoto jazyka?
Dotazníky, které se mi vrátily, vyplňovaly 4 osoby, jež se učí německy 1-2 roky, 5 osob, které
se němčinou zabývají 3-5 let a 10 osob, které studují němčinu 6-8 let.
Studenti, kteří se německy učí nejkratší dobu, mají v průměru 1 důvod, proč se německy učit
kvůli druhým a 2 vlastní důvody pro studium tohoto jazyka. Stejný výsledek jsem
zaznamenala u studentů, kteří se učí německy 6-8 let.

4. Oproti tomu studenti, jejichž délka studia tohoto jazyka se nachází někde mezi 3-5 lety, mají
v průměru 4 důvody od okolí a 5 důvodů sami pro sebe ke studiu němčiny.
3.3 Je nějaký rozdíl v motivaci chlapců a dívek?
Co se týká vlastních důvodů pro učení se němčiny, těch mají obě pohlaví stejně, chlapci ale
mají více důvodů zvenčí.
Kromě toho mají dívky více touhy k učení se cizího jazyka než chlapci. Dva chlapci totiž na
otázku: „Baví tě studium němčiny?“ odpověděli vůbec ne. U žádné dívky tento přístup však
nenajdeme.
Pozitivní je, že žádný ze studentů neodpověděl na otázku: Jak hodláš svou němčinu uplatnit
po střední škole? výběrem možnosti Vůbec nijak, hodlám ji zapomenout.
Dokonce i v dotazníku, který jsem musela vyhodit, protože dotyčný zaškrtl všechny možné
odpovědi, byla tato možnost přeškrtnuta a vynechána.

5. 4. Závěr
Z výzkumu je patrno, že studenti se raději učí cizí jazyk sami pro sebe než kvůli druhým. Při
čemž ale platí, že chlapci mají motivaci zvenčí maličko větší než dívky. Konkrétně můžeme
říct, že se studenti němčinu učí přede vším kvůli cestovatelským a pracovním záměrům.
Velký vliv na ně mají také známky.
Délka studia taktéž hraje svou roli. Studenti, již se tento jazyk učí krátkou dobu, ještě nejsou
schopni vidět výsledky, a mají proto méně motivace k učení. Naopak studenti, kteří se učí
německy dlouhou dobu, ztrácejí chuť a jejich motivace se vytrácí. Nejvíce touhy k učení se
německého jazyka mají ti studenti, kteří se tento jazyk učí 3-5 let.

6. Literatura
Mešková, Marta: Motivace žáků efektivní komunikací (2012); Praha: Portál;
Aktuální
Autorkou je kantorka
Poznatky vyzkoušené v praxi
Nové/ vlastní pojmy
Lidský přístup
Komunitní knihovna, http://komunitni.knihovna.cz/lide-v-komunite/92-4-motivace
Obecné poznatky
Knihovna=důvěryhodný zdroj
Srozumitelný výklad
Vysvětlení obecných pojmů
Rozšíření základních poznatků
Biernat, Monica; Sesko, Amanda K.: Communicating about others: Motivations and consequences
of race-based impressions (2012), v: Journal of Experimental Social Psychology, 13. 8. 2012,
str. 138-143, dostupné z:
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022103112001795
Nová oblast ke zkoumání
Ukázka širokosti tématu
Možnost, jak téma rozšířit
Odborný časopis
Zajímavé poznatky