Zápisky z prvních 6 přednášek z předmětu Brněnská secese a funkcionalismus Jana Sedláka (FF MU).

1. Z ÁPISKY Z PŘEDNÁŠEK
PROF . P H D R . J AN S EDLÁK, CS C .
(externí zdroje: www.slavnevily.cz , www.wikipedia.cz)
BRNĚNSKÁ SECESE A FUNKCIONALISMUS...............................................................................................1
SECESE....................................................................................................................................................................2
A) PŘÍRODNÍ SECESE.................................................................................................................................................2
B) GEOMETRICKÁ SECESE .........................................................................................................................................2
Hubert Gessner................................................................................................................................................3
SAKRÁLNÍ UMĚNÍ MĚSTA BRNA...................................................................................................................5
1918 – BRNO, 2. NEJVĚTŠÍ MĚSTO V ČSR.....................................................................................................7
URBANISMUS........................................................................................................................................................7
BRNĚNSKÁ SECESE A FUNKCIONALISMUS
Konec 19. století – 1939 (+ po 2. světové válce)
Brno
− výjimečné postavení v meziválečné avantgardě
− architektonická sbírka na Špilberku – stálá expozice
− galerie architektury – Obecní dům ( několik architektů nerozhodlo věnovat výzkumu
architektury – pořádají výstavy, 1999 Jan Výšek – 1.výstava, dále židovští architekti,
Josef Polášek, Ernst Wiesner)
Brněnská secese (nepřímý název, spíše secese v Brně)
Brno – křižovatka, místo, kde se zrodily dvorní předměstí Vídně
1874 - * Vyšší státní průmyslová škola (obor stavitelství)
− odrazový můstek architektů
− německá škola
− 80. – 90. léta, r.1889 – Bauer, Gesner, Hoffman…pak na univerzitu do Vídně
− univ.učitel Otto Wagner (od r .1904) na vídeň. akademii Moderne
architektur
90. léta 18. stol. – Karneval stylů
- první secesní návrhy v Brně
- mizení historických stylů, převládá pozdní historismus
- neustálá konfrontace Němci x Češi, Němci měli navrch od poč. do konce války – na úkor estetiky architektury
- doba mnoha spolků (v Brně cca 500), 1900-1910 62% Němci(velká ekonom.síla), zbytek Češi, rozhodoval dorozumívací jazyk(asi
němčina), Mähnschen Runstheim – moravský umělecký spolek
1900 – Klub přátel umění (založil ředitel dívčího internátu Vesna Mareš) – Žabovřesky, Jana Nečase č.2, v rukou obchodníků(milovníků
umění), měli hlavní slovo, téma pohádky, členitá stavba, ozdobný ornament slunce, na bráně pávi, stěny obloženy korkem jako izolace, dům
koupila Brněnská galerie – rekonstrukce, jedná se o „dům milovníků umění“ – goblény, sochy
1907 – Sdružení umělců moravských – Hodonín, Jožo Úprka
1

2. SECESE
- odštěpení, vystoupení, odloučení
- reakce mladých na starší generaci umělců
- názorové střety – vystoupení ze spolků – založení nových spolků:
r.1897 – Wiener secesion (Rakousko)
Jungendstill (Německo)
Modernstyle (Anglie)
− proti salónnímu malířství
− nový, mladý (nejprve označuje etické hodnoty hnutí)
− umění, které reflektuje svobodu > je svobodné
− podnikatelský průmysl – důležitý v Brně: vlnařský (textilní) průmysl(překonal i
hosp.krizi), strojírenství, elektrotechnický prům.
− téma pohádky – domin.znak secese
A) Přírodní secese
ALOIS LUDWIG – Wagnerův žák, práce v 1. ročníku na akademii, 1895 stavba, Veslařská
ulice, ukotvena v historismu, ale secesní prvky(hl. malířská výzdoba) – 2 dívky pozorující
východ slunce(symbol mládí a zrození); ve stylu cottage = angl.venkovský dům, inspirace
sec.architektů pro vily a rodinné domy
- tehdy časopis Der Architekt
Fridrich Vaněk – největší průmyslník, Ludwig se oženil s jeho dcerou, po smrti se staral o
jeho obchody. Po skončení studií vedl Wagnerův ateliér
Přestavba hotelu Grand (1901) – autoři Ernst Lindner, Theodor Schreier
- fresková výzdoba – Paridův soud(anonymní)
- florální secese – pracuje s idealizovaným dekorem vegetace
- známá freska (Paidův soud), vypadá jako mozaika, autor neznámý
- mezi okny je rozeta, nad freskou krásná skleněná markýza
B) Geometrická secese
vliv skotské secese na Vídeň
- dům koncipován z vnitřku – funkčnost na prvním místě
- nic organického, zákl.jednotka je čtverec
- strukturování omítky, čtvercové výplně oken
- v interiéru jen bílé omítky
- prolínání z prostoru do prostoru
LEOPOLD BAUER – *1871, architekt, studium v Brně, pak Vyšší odborná ve Vídni
(spoluzakladatel Vídeňské secese) - Wagnerův žák, premiant, výborný teoretik i designér,
1905 se staví do opozice proti W. (otevřený dopis, W. je moc racionální)
2

3. - 1906 Nájemní dům barona S. Haupta (Masarykova 7, Brno, Morava) – doklad
nenásledování W., arkýře, pod
okny révové listy a medailony
(barokní), geometrická secese ,
je zbořen
- 1909-1911 Vila H. Hechta
(Hlinky 142b, Pisárky 58,
Morava) – půlválcové těleso
s toskánskými sloupy, nyní
konzulát
- vystoupil ze spolku Rakouských
arch., staví se proti racionalismu,
utilitarismu - považován za
odpadlíka
- 1927 villa Valerie Fischerové,
„Sultánský palác“
Zdroj:slavnevily.cz
Reissigova villa (1902) – Hlinky 148, Karel Reissig (advokát, člen městského
zastupitelstva),
− pokládáno za 1. moderní dům v Rakousku (secese)
− dnes je zkušební a kontrolní ústav zemědělský
− vstup z Hroznové ulice
− postavil ji, když mu bylo 29 a trvalo to 1 rok
− dole bydlel domovník, který měl soukromé točité schodiště
− velká knihovna s čítárnou
− podkroví – pro hosty
− 2 koupelny, místnost pro chůvu
− kulatý stůl s 6 nohama
− na střese symbol Minervy, sova
− interiér, barevné sklo
HUBERT GESSNER
- 1904 ul. Milady horákové (dřív Říjnové revoluce) 24/26, dřív okresní nemocenská
pokladna, nyní nájemní byty, kupolovité ukončení střechy, červené a zelené obkladačky,
dům oblíben pro barevnost – inspirace pro další 2 domy v ulici
- studoval d Bauerem
- stále má dům původní stav, použité trvanlivé materiály, stropy (florální secese)
- vstup má stále původní dveře
- fasáda je omyvatelná
Koliště – původně pojišťovna 1912-13, rozdíl architektů exteriéru a interiéru
- Bohumil Čermák – Čech, německý student Wagnera(privátně), geom.secese, ale odklon
ke klasicismu, založil v Brně umělecko řemeslné dílny(1932)
3

4. - Old american bar (1912) – 1.bar v Brně, Čermák, žlutobílé stěny, červený samet, modré
hedvábné stěny
C) Folklórní secese
- hledá inspiraci v lidovém umění
DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ (1868-1947) – Slovák, titul národního umělce
- neabs.vysokou školu, ale SPŠ ve Vídni (předtím studoval v Maďarsku), architekt a
designer, spis Umělecké zásady stavby měst, praxe ve Vsetíně, vydával sborník Práce
lidu našeho
- 1891 – Jubilejní výstava, společně s Michalem Urbánkem (vsetínský stavitel) navrhl tzv.
Valašskou vesnici (Poustevny na Radhoštěm) - Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním
slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Architektonické
prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kusyckých vesnic
- po 1. sv. v. dostal titul národní umělec
Jurkovičova vila
− jeho vlastní, v Brně-Žabovřeskách (Jana Nečase 2)
− stala výstavním exponátem během výstavy uspořádané Klubem přátel umění ve dnech 26.
srpna – 20. září 1906
− mozaika byla zničena během války
− nábytek je z dubu, ale samotný dům má tenké zdi, byla v něm zima
− barvy mají svůj důvod – konstruktivní prvky jsou modré, dekorace žluté a okrasné věci jsou
zelené
− připomíná perníkovou chaloupku
− má pěknou kamennou lodžii
− v půlválci je ateliér
− druhým vlastníkem byl hrabě Korinský (1938)
− Moravská galerie jej koupila za 15,5 milionu, během rekonstrukce do něj však vrazila
dvojnásobek1
− Dům byl navržen a vybudován na principech anglického venkovského domu „cottage“ s dominantní dvoupodlažní
halou uprostřed dispozice. Do dějin architektury pak vstoupil spolu s další autorovou tvorbou jako významný projev
folklorně orientovaného proudu secesního umění. Dřevěné prvky na fasádách spolu se střešní krajinou se mu staly
výtvarným vyjádřením stavební podstaty domu i vyjádřením jeho výchozí orientace na lidovou architekturu.
U Jurkovičovy vlastní vily mají však již značně redukovanou formu a dům je suverénním architektonickým projevem
secesního hnutí. Ve střední Evropě k němu můžeme nalézt paralelu například v Olbrichových stavbách
v Darmstadtu, v českém prostředí pak jde zřejmě o nejdůslednější realizaci myšlenek britského hnutí Arts and Crafts.
− Dušan Samo Jurkovič s rodinou žil ve své vile necelých 13 let. V březnu 1919 dům prodal a odstěhoval se do
Bratislavy. V následujícím období prošla vila řadou dílčích změn. Moravská galerie v Brně ji získala v roce 2006
a stala se tak správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury.
Česká chalupa – arch. se začíná vracet k lidovým kořenům (odklon od historického stylu)
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA, Jaselská - návrh stavby vypracoval pražský architekt
Antonín Pfeiffer, figurální reliéf dívky nesoucí ve vztyčené pravici pochodeň a v levici
otevřenou knihu jako symbol vzdělání vytvořil sochař Josef Pekárek (světlonoš), kulturní
dění – spolek Klub umění
Antonín Blažek – stud.v Praze u Ohmanna, 1902 Solniční/Česká (dnes hotel Slavia)
1
„Architekti budují vlastní pomník za cizí peníze.“ J. Sedlák někoho citoval, ale koho?
4

5. Sakrální umění města Brna
7 architektonických sakrálních podniků – obdoba barokní éry s výjimkou červeného kostela
1. 1909 dokončení katedrály sv. Petra a Pavla
− Věže Petrova se nad Brnem tyčí teprve jedno století. Dělníci je postavili v letech 1904
až 1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, který
uspěl v architektonické soutěži.
2. kostel Nejsvětějšího srdce páně v Husovicích
− Husovice se staly městem od 1912 – 1919, proto musely mít
vlastní kostel
− Karel Hugo Kepka, původní projekt v neorománském
stylu, ale špatné podloží…
− 1906 nový návrh, historismus, románské a gotické, ale
použitím materiálů a barevností se hlásí k secesi, vypadá jako kubizující, motivy
vychází z bestiářů, interiér – odlišný klasicizující ráz oproti secesnímu vnějšku
− Kepka – jmenován profesorem, autor rektorského řetězu, 1915 rektor ČVUT, byl x
Jurkovičovi
3. kostel Neposkvrněného početí
panny Marie (1906)
– Franz Holík (žák Wagnera)
- vysvěcen 1914 k 80.narozeninám
Fr.Josefa I., nebarokní arch.
(historizující)
- interiér: stylová symbióza; secesní,
naturalistické vitráže (obrana Brna
před Švédy)
4. kostel Sv. Vavřince v Komínu (1912-13),
− přestavba (původně tam byl gotický kostel založen Eliškou Rejčkou)
− Antonín Blažek, historizující styl
− nad vchodem je „grilování“ sv. Vavřince, prošel 3 stavebními etapami
3. kostel v Horních Heršpicích
– zasvěcený sv. Klementu, arch. Ferdinand.Hrach – střídmý klasicizující interiér (také
Žerotínovo nám., Fakulta soc.studií)
5

6. 4. Secesní kaple Nejsvatějšího srdce Ježíšova
− s malbami Jano Köhlera byla postavena v roce 1915 podle projektu Vladimíra Fischera jako
kostel ve vojenském nemocničním areálu v místě dnešní Chodské ulice.[51] Protože stavba po
druhé světové válce chátrala, bylo ve druhé polovině 60. let 20. století povoleno občanům
obce Oslnovice kapli rozebrat a přemístit do své vesnice.
− K tomuto kroku došlo v roce 1969, po změně politické situace ale již nedostali povolení kapli
znovu sestavit. Ta zůstala 25 let uskladněná v místních stodolách, teprve po roce 1989 se
situace změnila. Kaple byla sestavena do původní podoby v letech 1993–1995, vysvěcena byla
o rok později
− anastylóza – znovupostavení
NEMOCENSKÁ POKLADNA, VČELÍN
− nachází se v centru města na rohu ulic Kobližné a Rooseveltovy, naproti Janáčkovu divadlu
− postaven v letech 1896-98 jako nájemní dům penzijní pokladny Spolku průmyslových
úředníků podle projektu Ludwiga Baumanna
− v nárožních prostorách v přízemí byla zřízena cukrárna, později zde dlouhá léta bylo
knihkupectví
− název Včelín dostal objekt podle kovové včely, která se
dodnes vznáší ve výši 25 m nad zemí a ukončuje mohutnou
nárožní kopuli v podobě včelího úlu (symbol spořivosti)
JUSTIČNÍ PALÁC – nyní Krajský soud
Rooseveltova ulice
− ve své době byla největší stavbou
− *1906-1909, Alexander Wielemanns (specialista na justiční
budovy)
− ve stylu historizující architektury (rakouské baroko + římská
antika)
− plány budovy byly použity k uchránění parket při malování,
naštěstí je někdo zachránil)
− budova byla navržena i s nábytkem, který si časem mohli rozebrat zaměstnanci
− konstrukce jsou železobetonové, ale jsou zakryty výzdobou
HLAVNÍ VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ BRNO
První lokomotiva přijela do Brna 11. listopadu 1838 po Severní dráze císaře Ferdinanda. Bylo to v rámci zkušebního provozu na trati
Rajhrad-Brno, a jízda trvala asi 15 minut. Na dobovém obrázku jsou vidět davy brňanů, kteří si nenechali tuto slavnostní událost, ne-li
světového pak určitě evropského významu, ujít. A jak by mohli, vždyť byla dokončena první železniční trať na území Moravy v rámci
Rakouska-Uherska, a jméno lokomotivy, která měla přijet do Brna, znělo v uších moravanů tak libozvučně - "Moravia"! A navíc do té doby
u nás nikdo nikdy žádnou lokomotivu na parní pohon neviděl!
− 1870 rozšiřování nádraží
− 1904 – 1905 dnešní podoba
− inženýři vytvořili secesní nádraží
− po 2.sv. válce se vypsalo veřejné hlasování, zda se má přidělat druhá věž
− má velice kvalitní sousoší
− pracoval na něm i Fuchs
− Jan Kotěra – zakladatel moderní čes.architektury, rodák z Brna, Wagnerův žák
− Dům umění města Brna(1911) – funkcionalismus, postaven Fuksem
− Jan Mráček(1874-1961), Wagnerův žák, 1905 Antonínská/Kounicova, moderní, dostavba a imitace ze 70.let je
nevhodná, diplomová práce Návrh moderního chrámu
− Švédský dům (Smetanova 41) – 1910 Vladimír Fischer – prof.na odboru architektury a stavitelství v Brně,
geom.secese
6

7. − Macintosh – předst.skotské secese, Vídeň jím byla okouzlena(cottage, středověké selské statky), Skotsko – impuls
pro vznik secese
− Škardův dům – zábradlí, vitráže zachovány dodnes, v centru Brna, starší Jurkovičova tvorba ve stylu Vídeňské
secese
1918 – Brno, 2. největší město v ČSR
Bytová nouze trvala po celou dobu 1. republiky
způsobena odchodem Němců a příchodem vídeňských Čechů
bylo nutné připojit předměstí
1919 připojeno nad 30 obcí (210 000 lidí, za 1. rep. přibylo na 306 000)
staré zákony, nedostatek odborných sil, nedostatek hmot – problém
Urbanismus
- brněnská Okružní jízda(1860-1880) – hradební systém Brna, 5 bran(dnes už jen na Orlí),
Ludwig Förster 1860 dodal plán Okruž.jízdy, 80% z 572 domů v jádru nahrazeno
novostavbami – asanace 1896-1916, podepsána císařem
BÝVALÁ OKRESNÍ NEMOCENSKÁ POKLADNA
− tzv. brněnský kolos
− Nerudova a Zahradníkova ulice
− 1922 – 1924, arch. Jindřich Kumpošt (Brňák) – vyhrál konkurz na městského
architekta v 28 letech!, měl skvělé organizační schopnosti a čuch na lidi, získal B.
Fuchse (1923)
− administrativní i nájemní prostory (snaha vylepšit byt. situaci)
− sochy na průčelí, 7 mužů jsou od V. H. Macha
KUMPOŠTOVA VILA V MASARYKOVĚ ČTVRTI
− Barvičova ulice 15
− reakce na moderní holandskou architekturu
− je tam hráč na niněru
− do 30. let ji arch. pronajímal
− potom ještě postavil vily svým dvěma dětem, ale musel je prodat
ERNST WIESNER
− (1890 – 1971), Slovák
− výrazná osobnost brněnské meziválečné architektury, pracoval pro židovskou klientelu
(byli moderní)
− studium na vídeňské Akademii výtvarných umění u Friedricha Ohmanna
− v roce 1926 spolupráce na projektu Adolfa Loose, tvorba E. Wiesnera významně
ovlivnila brněnský architektonický vývoj dvacátých a třicátých let
− v roce 1939 emigrace do Velké Británie, práce pro československou exilovou vládu v
Londýně, pedagogické působení na Škole architektury v Oxfordu a na Liverpoolské
univerzitě
7

8. − díla: Česká banka Union, Moravská zemská životní pojišťovna (Mozartova ulice),
Vila Stiassni, Vila Neumark
GUTMANNŮV DŮM
− Údolní 58, čp. 545, Brno 1-Veveří
− Stavebník: firma Gebrüder Gutmann
− Architekt: Ernst Wiesner
− Sloh: purismus, 1919 – 1920
− kumulistická stavba
MĚSTSKÉ KREMATORIUM
− vyhrál omezenou soutěž (ještě P. Janák, A. Blažek a V. Škára)
− inspiroval se křes. chámem a pyramidou
− síň má skleněný strop
− pilíře značí průvod
PÁLÁC MORAVA „KAPITOL“ – Divadelní ulice, Malinovského náměstí
− Hermina Stiassná si pozvala 4 architekty, chtěla postavit hotel Ritz
− výsledky zveřejnila
− vyhrál Wiesner
− jenže uprostřed stavby jí vyhořela továrna, tak stavbu prodala
− v suterénu bylo kino
− Roku 1926 byla vyhlášena architektoniká soutěž na návrh hotelu Ritz, který měl být postaven na místě bývalého varieté (kromě
domácích architektů se této soutěže zúčastnili i takoví světoví velikáni jako Peter Behrens a Jacobus Pieter Oud). Nakonec však
toto místo zastavěl Arnošt Wiesner poněkud jiným komplexem budov. Wiesner se musel vyrovnat nejen s půdorysně obtížnou
parcelou, ale i geolegicky špatným podložím. Při navrhování spolupracoval mj. se statikem Jaroslavem Valentou. Ve spodní části
byla obchodní část, suterenní kino a bar. Ke kavárně v 1. patře původně přiléhala velká teresa. V horní, kvůli dobrému osvětlení
prolomené části navrhl Wiesner byty. Zajímavý je zde rovněž kontrast železobetonového skeletu a režného cihlového zdiva.
Později ke komplexu Wiesner připojil budovu Moravské zemské životní pojišťovny.
VLÁDNÍ VILA (STIASSNI)
− Vila na Hroznové 14 v Pisárkách, obsahuje 2 objekty (byt šoféra)
− Vyprojektoval ji roku 1927 arch. Ernst Wiesner ve stylu vídeňské moderny
− Investorem byl židovský textilní továrník Alfred Stiassny se svou manželkou rozenou
Weimanovou pocházející z rodiny severočeských židovských obchodníků s uhlím
− Interiér byl vybaven historizujícím nábytkem
a četnými starožitnostmi
− Stiassni před nacisty emigrovali do
Hollywoodu, architekt Wiesner do Londýna a
vilu zabralo gestapo
− chvíli tam přebýval Edvard Beneš, sovětští
poradci, indonéský Sukarno, egyptský Násir a
kubánský Castro
− Otevření je plánováno na prvního ledna 2014
za částku 179 203 478 korun. Peněžní sumu
bude z 85 procent hradit Evropská unie a zbývajících 15 procent Česká republika.
− byl tam bazén, tenisové kurty
BOHUSLAV FUCHS
(1895 – 1972), architekt, studium u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze, od roku 1923
architekt brněnského stavebního úřadu, v roce 1929 založil soukromý ateliér, v letech 1947 - 58
8

9. pedagogické působení na Vysoké škole technické v Brně, stal se děkanem Fakulty architektury a
pozemního stavitelství.
− vlastní rodinný dům, Hvězdárenská ulice, volná kompozice, diferenciace, promítání
vnitřní dispozice navenek – funkcionalismus = rovnost mezi vnitřní a vnější arch,
setkávala se tam avantgarda
− termální koupaliště Zelená žába
− roku 1923 přijel do Brna, stavěl v Barvičově ulici rodinné domy
Výstaviště
Emil Králík (1923-24) – soutěžní návrh stálého zemského výstaviště, rotundy. Realizován až
1927. Díky prodlevě modernější pojetí Josefa kalouse. Otevřeno 14. května 1928. Hl.inženýr
J.Valenta (+Kalous). Přístup k el.dráze projektoval Fuchs.
LUDWIG MIES VAN DER ROHE
VILLA TUGENDHAT (1928-30), na sez.UNESCO od 2000
V letech 1929 - 1930 si novomanželé Grete a Fritz Tugendhatovi postavili vilový dům na
exkluzivní stavební parcele, kterou daroval Gretě její otec Alfred Löw-Beer. Projekt domu objednali
u Ludwiga Miese van der Rohe (1886 - 1969), který přijel v září 1928 do Brna a na sklonku téhož
roku předal novomanželům hotový projekt.
V červnu 1929 zahájila brněnská stavební firma Mořice a Artura Eislerových realizaci. Za
přispění řady domácích i zahraničních firem byla stavba za rok a půl dokončena. Volně stojící
třípodlažní vila je zasazena ve svažitém terénu, přičemž do prvního podlaží (suterénu) je situováno
technické zázemí.
Druhé podlaží (přízemí) tvoří především hlavní obytný a společenský prostor se zimní
zahradou, dále kuchyně s příslušenstvím a místnosti pro personál. Ve třetím podlaží (patře) s
hlavním vstupem z ulice jsou ložnice rodičů, dětí a vychovatelky, příslušenství a rozlehlá terasa.
Konstrukci omítnuté stavby tvoří ocelový skelet, železobetonové stropy a cihelné výplňové zdivo.
Na terasách a schodištích je položen travertin.
Subtilní nosné pilíře na půdorysu kříže mají v obytné části chromování s vysokým leskem.
Funkční zóny obytné haly náznakově oddělují pouze dvě pevné stěny, jedna z onyxu a druhá z
ebenového dřeva, další rozdělení prostor umožňovaly sametové a hedvábné závěsy. Se zahradou
mohl být kontinuální „plynoucí“ prostor interiéru přímo propojen spuštěním dvou velkých okenních
tabulí do suterénu. Neoddělitelnou součástí domu byla zahrada se zatravněnou loukou a několika
solitérními stromy, kterou Mies navrhl spolu s brněnskou architektkou Grete Roderovou-
Müllerovou. Mies van der Rohe navrhl i vnitřní vybavení domu. Nábytek byl převážně z trubkové
nebo pásové oceli a z ušlechtilého dřeva. Nechyběla zde křesla Barcelona, přičemž další dva typy
sedacího nábytku byly pojmenovány podle brněnské vily - křeslo Tugendhat a židle Brno.
Prostor piana nobile oživilo později jediné výtvarné dílo od Wilhelma Lehmbrucka, socha
Ohlížející se dívčí torzo. Technické vybavení domu mělo nejvyšší dobovou úroveň, takže vila byla
přirovnávána k nejmodernějšímu Mercedesu. Od roku 1994 je vila ve správě Muzea města Brna,
které ji zpřístupnilo veřejnosti. V roce 1995 jí byl udělen statut Národní kulturní památky a v
prosinci 2001 byla zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V současné době
se dokončuje trojstupňová dokumentace rekonstrukce, která se uskuteční v nejbližší době. /I. Č.
- do ulice se obrací 3.podlažím, 2.podlaží obývací pokoj a klavír, pak technické podlaží
- variabilní prostředí, přírodní materiály
- křeslo Barcelona, židle Brno, křeslo Tugendhat – tyto 3 věci jsou dodnes znaky moderní
architektury
- skleněná sesuvná tabule 5x3m
Otto Eisler – po Wiesnerovi nejvýznamnější žid.architekt, soustředil se na menší byty pro
střední vrstvy. „Dům pro dva mládence“ – vyprojektoval pro sebe a svého bratra, prosklené
průčelí do zahrady. Projektoval první stavby v brněnské Zoo.
9

10. Jiří Kroha – zakladatel vědy o bydlení s Teutem, architekt, vlastní rodinný dům, Sedlákova
ulice, výrazný expresivní akcent
Moravská banka – funkcionalismus, soutěž 1928-30, vyhráli Fuchs a Vízner – společné dílo,
fční urbanistické řešení – pasáž do druhé ulice
- významná památka moderní arch.v Brně – šetrná rekonstrukce(Fuchs s Poláškem)
1929-31 Lipová ulice – Vesna + Domov Elišky Machové(internát) - Fuchs
Vesna – dvojtakt, průběžné balkony, důmyslná stavba, kt.zapadá do villového prostředí
Fuchs – Masarykův studentský domov(Cihlářská ul.), Městské lázně v Zábrdovicích,
admin.budova firmy Alpa v král.poli, Zemské vojenské velitelství(minimalismus), Nádražní
pošta
Josef Kranz(1901-1968) – absolvent ČVUT, práce v ateliéru B.Fuchse
- kavárna Era(Zemědělská ul.)
- představitel emocionálního funkcionalismu
Mojmír Kyselka – Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí v Černých polích
Oskar Pořízka – Tyršovy školy v Židenicích
Josef Polášek – Malobytová kolonie v Husovicích + v Králově poli
Jan Víšek – předst.racionalního funkc., Šilhanovo sanatorium s obyt.přístavbou
M.Kopřiva – dům Brouk a babka(1934)
Polášek – úspěšný architekt sociálního bydlení
Oplatek – v 60.letech hl.architekt Janáčkova div.
Blum – žid
Bedřich Rozehnal – největší komplex obytných domů + 5 pavlačových domů ve spolupráci
s pražs.architekty, Dětská klinická nemocnice
Václav Hilský – jeden z největších funkc.architektů
Villy – Josef Kranz, Jiří Kroha
Poválečné období
Doznívání funkcionalismu – poválečná obnova Brna
1911 Dům umělců…adoptace B.Fuchs – Dům umění: jedna z nejlepších výstavních síní v ČR
10