7. Samota není osamělost
„V klasickém díle feministické literatury „Vlastní
pokoj“ tvrdí Virginia Woolf, jež má napsat
přednášku na téma „Ženy a literatura“, že „pokud
má žena psát literaturu, musí mít peníze a vlastní
pokoj“. Jinak je odsouzena k setrvání ve vězení
svého pohlaví …“
François de Singly
(„Mít vlastní pokoj.“ Sociální studia 2009, 6(4), s. 13–24)
8. Samota jako osobní prostor, emancipující, ne
nutně negativní stav.
Osamělost jako subjektivní pocit
nespokojenosti s kvalitou a intenzitou
sociálních vazeb.
Sociální izolace jako objektivní nedostatek
sociálních vazeb.
12. Prosím řekněte, kolikrát
během posledního týdne jste
se cítil/a osaměle?
European Social Survey 2014
Zřídka nebo nikdy
Někdy
Často
Většinou nebo neustále
13. Prosím řekněte, kolikrát
během posledního
týdne jste se cítil/a
osaměle?
Zřídka nebo nikdy
Někdy
Často
Většinou nebo neustále
14. Příčinami osamělosti a izolace jsou často
nevyhovující osobní vztahy (konflikty,
zneužívání), ztráta životního partnera a dalších
blízkých, ztráta či změna zaměstnání, vstup do
nové školy, zdravotní omezení, život ve
znevýhodněném prostředí …
Co se ale stalo v posledním
desetiletích, že najednou
mluvíme o epidemii?
15. Žijeme v jednočlenných
domácnostech více, než kdy dřív
(v ČR až třetina domácností)?
Více se stěhujeme za prací,
měníme místa a s nimi i blízké
osoby?
Více se rozvádíme?
Žijeme déle a tím pádem je
pravděpodobnější, že zažijeme
osamělost?
Naučili jsme se o osamělosti
mluvit, přestává být stigmatem?
Jsme okolnostmi nejistoty nuceni
setrvávat v nevyhovujících
vztazích?
Jsme náročnější na druhé, více
výběroví ve vztazích?
Jsme náročnější na sebe, bojíme
se více neúspěchu ve vztazích?
17. Co s tím?
Osamělosti se lze individuálně bránit jen tím, že budeme udržovat
aktivně, cílevědomě naše sociální vazby v průběhu celého života a
že budeme věnovat zvýšenou pozornost lidem ve svém okolí.
Výzkumy ukazují, že zcela zásadní roli v prevenci osamělosti hraje
rodina a nejbližší přátelé, v prevenci sociální izolace ale už hrají
roli i běžná, každodenní setkání – smysluplnost vazeb a aktivit je v
tomto ohledu zásadní.
18. Jako společnost stojíme před
kulturní výzvou vytváření, ale
především uznání takových
struktur, které z těchto snah
vzniknou – přijmout a
podpořit „jiné“ formy vztahů
a jejich navazování, „jiné“
formy soužití, nové formy
emocionality.
Píšeme totiž
https://www.forbes.com/sites/neilhowe/2019/05/03/millennials-and-the-loneliness-epidemic/#60ad30cb7676
Millennials are congregating in makeshift communities: living with each other in ersatz families, flocking to co-working spaces, crowding into dense urban locales, and using technology to stay in close communication. And, of course, they are much more likely to live with their parents.
Tak se i místa poskytující komfort mimo privátní domov mohou v určitém ohledu stát zrcadlem nechtěného statusu a vytvořit prostor pro negativní emoce osamocení či „nesprávné“ nebo nekonvenční životní situace. (Vacková, Galčanová 2014: 29) … odjet z města znamená také odjet ve chvíli, kdy po skončení hektického pracovního týdne vystoupí na povrch negativně prožívaná samota bez partnerského vztahu.
Historicky – samota jako možnost reflexe, meditace, spojení s Bohem - chtěná
Samota není jen o pokoji pro sebe – ten je metaforou
zcela moderního fenoménu přepínání mezi kontexty, mezi identitami a mezi sociálními rolemi – výzkum singles
Zvyšuje se podíl jednočlenných domácností
Osamělost jako proměnlivá a situační – kontextuální a relační.
https://www.npr.org/sections/health-shots/2013/03/26/175283008/maybe-isolation-not-loneliness-shortens-life?t=1580894423626
Both social isolation and loneliness were associated with increased mortality. However, the effect of loneliness was not independent of demographic characteristics or health problems and did not contribute to the risk associated with social isolation. Although both isolation and loneliness impair quality of life and well-being, efforts to reduce isolation are likely to be more relevant to mortality.
https://www.pnas.org/content/110/15/5797