2. OBSAH:
• Práh jižní Morava, z.ú. - představení / historie péče pro ODO v JMK
• Historie péče o ODO v ČR
• Probíhající Reforma psychiatrické péče
• Centra duševního zdraví – jako nový prvek péče
• Několik z mnoha mýtů o duševních nemocech
• Akce destigmatizačního charakteru
• Mezioborová a mezirezortní spolupráce v okresech
• Začleňování lidí s duševním onemocněním prostřednictvím komunitní
práce
• V čem mohou knihovníci pomoci?
4. Vznik 1999
Projekt MATRA II - cíl zvýšení
kvality služeb v PN /NEPODAŘILO
SE
Od začátku multidisciplinární
spolupráce (zárodek)
2psychiatři, 1 klinický psycholog,
1 psychiatrická sestra , 1 sociální
pracovnice , 1 pedagožka +
projektový manažer
5. 2018
6 registrovaných sociálních služeb
10 realizovaných Evropských projektů
Pilotní CDZ
4 pracoviště v Brně + 4 detašovaná
pracoviště v rámci kraje + 7 bytů pro
podporu bydlení v Brně + 2 Blansko
230 zaměstnanců z toho 100
poskytovatelů sociálních služeb; 90
chráněných míst
11 peer pracovníků
6 výrobních dílen, 2 kavárny
Rozpočet cca 50,5 mil. Kč
6. HISTORIE PÉČE O ODO
• Péči o duševní zdraví v České
republice dominují velké
psychiatrické léčebny.
• Náklady na jejich provoz blokuje
možnost vytvoření efektivního
systému komunitní péče. (20 PN s
9000lůžky)
• OSOBY S DUŠEVNÍM
ONEMOCNĚNÍM
• MAJÍ STEJNÁ PRÁVA JAKO OSTATNÍ
OBYVATELÉ ČR
• Právo žít v komunitě - právo
nebýt v instituci
• Žít v přirozeném prostředí a
mít odpovídající podporu
• Možnost výběru jako ostatní
(kde budu žít, s kým budu žít)
7. V r. 2013 Strategie reformy psychiatrické péče
• MZ ČR (předchozí vláda)
iniciovalo vznik pracovních
skupin, iniciovalo debatu na
téma transformace psychiatrické
péče
• Byla vytvořena Strategie
reformy psychiatrie
(Podepsal ministr zdravotnictví
podzim 2013)
9. Centrum duševního zdraví (30/100)
• Tři z uvedených pilířů již ve
stávajícím systému existují
• CDZ - novým prvkem, od
kterého se očekává lepší
propojení zdravotních a
sociálních služeb a také rozšíření
služeb pro klienty a přesouvání
těžiště péče směrem
k přirozenému prostředí klientů.
• Základ tvoří terénní tým složený
Ze SP, PSS, Peer pracovníka,
psychiatrických sester, psychiatra,
psychologa
Poskytují služby v přirozeném
prostředí , v domácnostech...
10. PREZENTACE vzniku CDZ Brno – říjen 2017-
pilotní projekt od 1.9.2018 / 2019 2.CDZ Brno
11. ZPŮSOB PRÁCE
• Porady týmu každý den
• Na poradách – práce s tabulí
• Rozdělení klientů / kontaktování
zájemců
• Práce s klienty podle potřeby
• Společná práce zdravotnických a
sociálních pracovníků
• Práce v TERÉNU –v
domácnostech
• Práce i s lidmi, kteří pomoc
nechtějí (tzv. asertivní
kontaktování)
12. KAZUISTIKA KAREL
• Karel, 32 let. Od 15 let se léčí pro paranoidní schizofrenii.
• Kontaktuje nás ambulantní psychiatr, který by rád svého pacienta více
aktivizoval.
• Spolu s psychiatrem představujeme službu rodičům i samotnému Karlovi.
• Karel je samotářský, nevychází ven a občas je hrubý na své rodiče.
• Karel zprvu o naši spolupráci nemá zájem. Nechce využít žádné nabízené
služby. Neodmítá však naši návštěvu doma.
• Po několika schůzkách si na nás Karel zvyká. Začíná s námi více mluvit a
svěřovat se s tím co jej baví.
• Našim cílem je získat Karlovu důvěru a pomoci mu trávit čas i mimo
domov, třeba na našich skupinových aktivitách. Chceme pomoci Karlovi,
aby se naučil docházet k psychiatrovi sám a nebyl tolik závislý na rodičích.
18. MÝTY O DUŠEVNÍCH NEMOCECH
• To, že má člověk duševní
onemocnění, se dá poznat
• Většinu duševních onemocnění
nelze rozpoznat podle vzhledu.
Velká část lidí žije s duševním
onemocněním, aniž by to o nich
jejich okolí vědělo. Mnozí své
obtíže před ostatními skrývají,
protože se bojí jejich reakce.
Stigmatizaci totiž lidé s
duševním onemocněním
mnohdy považují za větší
problém než samotnou nemoc.
20. MÝTY O DUŠEVNÍCH NEMOCECH
• Z DUŠEVNÍHO ONEMOCNĚNÍ SE NELZE
UZDRAVIT
• Dlouhodobé studie ukazují, že díky správné
pomoci vykazuje většina lidí s duševním
onemocněním skutečné zlepšení a může vést
kvalitní a produktivní život dalších léčebných
a rehabilitačních služeb. Lidé s duševním
onemocněním, mají-li správnou péči, chodí
běžně do školy či do práce, zakládají rodiny a
vychovávají děti. I u tak závažných
onemocnění jako je psychóza, se v současné
době zcela vyléčí až třetina lidí.
• Zásadní roli v tomto směru hraje jejich
ochota a vůle vyhledat včas odbornou
pomoc, ale také sociální zázemí a podpora ze
strany rodiny či přátel.
• RECOVERY
21. MÝTY O DUŠEVNÍCH NEMOCECH
• Lidé s duševním onemocněním
nemohou pracovat
• Duševní onemocnění s sebou
může nést určitou formu
znevýhodnění i v práci, ale
většina lidí jej dokáže překonat
a pracovat může. Zaměstnání v
mnoha případech navíc
prokazatelně přispívá k procesu
uzdravení a je také skvělou
příležitostí, jak se zapojit do
společnosti.
23. Práce na otevřeném trhu
2016
Spolupracujících zaměstnavatelů
10
Zaměstnaných klientů
50
2017
Spolupracujících zaměstnavatelů
40
Zaměstnaných klientů
63
2018
Spolupracujících zaměstnavatelů
62
Zaměstnaných klientů
103
Zast.zaměstnavatelů:
Česká pošta, KFC, Kaufland, Agro Tuřany,
Simeva, Forcroup group, AmRest,
Sansimon, Meta Brno
Zast. zaměstnavatelů:
Premiera Sweet, Technické muzeum,
Stavebniny Dek, Práh jižní Morava, KFC,
IKEA, Diplomka 24, Invia,
Workpoint, Cafe Práh, Agentura Mája,
Lubomír Schwarz, Bílovická pekárna,
WorkPoint, Jigab
Zast. zaměstnavatelů:
Grand hotel Brno, CCC Shoes, Notino,
Tesco, Česká pošta, MŠ: Synkova,
Helceletka, Farma pod Mohylou, Allium,
Galerie Práh, LiveCall, Makro, PTL s.r.o.,
Brněnská Drutěva, Vesna, o.p.s., Lipka,
Arbella, Kolibřík, Kryt-10
Zastoupení profesí:
Roznos tiskovin, pomocný kuchař,
doplňování zboží, zahradník, uklízeč
výrobních hal, přípravné práce v kuchyni,
kompletace výrobků
Zastoupení profesí:
Prodavač, admin.prac., ostraha exponátů,
správce web.stránek, aranžér, OSVČ-
kosmetička…
Zast.zaměstnavatelů:
Číšník, stájník, asistentka ředitele,
manažer provozu, rozpočtář, grafik,
analytik dat, dozor v muzeu, IT
specialista…
24. MÝTY O DUŠEVNÍCH NEMOCECH
• Lidé s duševním onemocněním
mají sklony k násilnému chování
• Lidé s duševním onemocněním
nemají větší sklony k násilí než
zbytek populace. Tento mýtus je
často posilován médii a může
vést ke strachu z nálepky
nebezpečného agresora a
neochotě vyhledat pomoc. Ve
skutečnosti se naopak mohou
jedinci s duševním
onemocněním častěji stát obětí
násilí nebo ublížit sami sobě.
28. MEZIOBOROVÁ A MEZIRESORTNÍ
SPOLUPRÁCE V OKRESECH
• Projekt financovaný z EU „Zavádění nových procesů do sociálních služeb
pro lidi s duševním onemocněním, 2016“ umožnil vytváření regionálního
modelu péče v okresech (Blansko, Břeclav, Znojmo, Hodonín)
• Cíl: Vytvoření meziooborové a meziresortní spolupráce na okresech
• Účastníci skupiny: zástupci obce, sociální pracovníci na obci, místní sociální
služby, ambulantní psychiatři, psychologové, městská a státní policie,
praktičtí lékaři, blízké osoby lidí s duševní nemocí, lidé s vlastní zkušeností a
další
• Cíl skupiny – vytvořit místní podpůrnou spolupracující síť,
• , popsat silné a slabé stránky regionu , vytvořit regionální model péče
30. Metodiky Např.: Metodika sdílené péče na
Znojemsku - bariéry
• Např.:
• Péče je fragmentovaná a netvoří prozatím ucelený systém
• Současné řešení jsou především dílčí a jednoúčelová
• Zdravotní a sociální systémy fungují ve většině případů odděleně
• Jsou odlišné modely financování zdravotní a sociální péče,
poskytovatelé nejsou dostatečně ekonomicky motivovaní
k propojování a návaznosti péče
31. Konkrétně: Sdílení osobních údajů klientů
• V praxi se dostává policie a záchranná služba do situace, kdy vyjíždí ke
klientům s DO a nemají možnost získat anamnestické informace (projevy
onemocnění, agresivitu v minulosti, problém s návykovými látkami, pokusy
o sebevraždu, atp.). Následně se pak obtížně adekvátně přizpůsobuje
intervence potřebám člověka s duševním onemocněním při výjezdu. Kvůli
chybějícímu systému sdílení potřebných informací nemá policie ani
záchranná služba reálnou možnost kontaktovat např. terénní tým
k společném výjezdu, který by mohl zajistit větší efektivitu intervence a
následné péče. Podání a sdílení validních informací je v integrované péči o
lidi s duševním nemocněním velmi zásadní
• Problém je nutné řešit v rámci vyšších úrovní, než umožňuje pouze
regionální spolupráce.
33. Příklad spolupráce - Znojmo
• Spolupráce městské policie, záchranné služby, sociálního odboru a
Prahu jižní Morava
• Paní K – má doma středověkého rytíře / obtěžuje sousedy v domě
• Sousedi opakovaně kontaktovali policii a RZS
• Při jednom výjezdu nabídli paní K kontakt na Práh
• Společná schůzka pracovníků Prahu a psychiatrické sestry/
psychiatrická sestra navázala kontakt se sousedy – zaměřila se na
edukaci sousedů
• Paní K – hospitalizována na PO znojemské nemocnice – dochází za ní
pracovníci TT Prahu
34. Příklad spolupráce Hodonín
• Pan R – měl dluhy, byl závislý na drogách, odmítal léčbu – Společně s
kurátorem opakovaně řešil. Kurátor dal návrh na omezení svéprávnosti
• Sociální pracovnice odboru MU Hodonín kontaktovala TT , ten do
spolupráce zapojil i matku pana R
• TT – zorganizoval případové setkání s kurátorem, matkou, SP – rozděleny
úkoly
• Psychiatrická sestra TT kontaktuje psychiatričku – změní medikaci /zajistila
depotní injekce
• Společně podají návrh na oddlužení, naváže kontakt s matkou
• SP MU Hodonín – vyhledá a osloví insolvenčního správce, vyjedná možnost
jednorázové finanční podpory. Zajistí přepis jeho bydlení na MU Hodonín,
aby tak ochránil rodinu před dluhy
• Při jednání před soudem – pan R – předložil koncepci řešení situace –
soudce ho ponechal svéprávným.
36. Návazný projekt: Začleňování lidí s duševním
onemocněním prostřednictvím komunitní práce
• VZNIK A PROVOZ KOMUNITNÍHO CENTRA
(Znojmo, Veselí nad Moravou)
• POSKYTOVÁNÍ KOMUNITNÍ PÉČE
• Navázání kontaktu s lidmi s DO, kteří nejsou schopni využívat stávající
systém podpory
• Navázání kontaktu s jejich neformálními pečovateli
( Informační kampaň v místních periodikách, informace od jiných
odborníků)
37. • Realizování kulturních aktivit : autorská čtení, tvořivé dílny, tematická
odpoledne
• Vzdělávací aktivity: O duševním onemocnění
• Zapojení neformálních pečovatelů do činnosti centra - budou se
podílet na aktivitách
• Edukace neformálních pečovatelů - základní informace o tom, jak
přistupovat k člověku s DO, vznik DO, podpora samostatnosti člověka
s DO v rodině
• Poradenství pro neformální pečovatele
• Podpora neformálních pečovatelů i lidí s DO v domácnostech v
přirozeném prostředí / spolupráce s PO Znojmo a PN Kroměříž
38. Co je nového proti tradičním soc.
Službám?
• Součástí všech terénních týmů je psychiatr (PP) v konzultující roli
• Součástí terénních týmů jsou psychiatrické sestry (PP)
• Součástí terénních týmů jsou psychologové
• Součástí terénních týmů jsou peer pracovníci - zaměstnaní jako PSS
(11)
• SPOLUPRÁCE JE O LIDECH. O VŮLI SPOLUPRACOVAT A NAJÍT
ŘEŠENÍ VE PROSPĚCH KLIENTA/PACIENTA/ČLOVĚKA
39. KNIHOVNY – Knihovníci –Jak můžeme
spolupracovat?
• 1) Pořádání samostatných i společných akcí pro veřejnost
• Prostor pro konání besed
• 2x za rok na téma duševního zdraví
• besedy s člověkem s duševním onemocněním
• Pokud organizujete třeba Noc v knihovně, tak bychom se mohli přidat
a zorganizovat k tomu i promítání filmů o lidech s duševním
onemocněním
40. • 2) Destigmatizace
• jednou ročně využít její prostory na nějakou destigmatizační kampaň -
např. rozvěšením příběhů klientů po stěnách, nebo kampaň na
bourání mýtů o duševním onemocněním (zase formou nějakých
obrázků s krátkým textem po stěnách), výstavami obrazů klientů, atp.
Kampaň mohla vyvrcholit nějakou společnou nebo samostatnou akcí
v knihovně nebo s knihovnou.
3) Záložky do knih ( vytvořené v sociálně-terapeutických dílnách)
• Na záložkách do knih, by bylo nějaké heslo na téma duševní zdraví a
na druhé straně by byl kontakt na Práh v daném okrese (případně
organizaci, která poskytuje služby v daném okrese).
42. Děkuji za pozornost !
• KDE JE VŮLE, TAM JE I CESTA
• www.prah-brno.cz
• www.cafeprah.cz
• facebook prahjiznimorava
• facebook peer poradna
• facebook cafeprah
• facebookgalerieprah