1. Argumentace: Lidé s kožními nemocemi obecně mají obtíže nejen zdravotní, ale jejich
onemocnění je spojeno i s četnými omezeními, a dokonce psychickými obtížemi. Jedním z
důvodů výběru právě tohoto tématu je skutečnost, že kožním onemocnění není ze strany
psychologie věnována taková pozornost, jako jiným nemocem. Zájem samotných zdravotních
pracovníků o kvalitu pacientů se objevuje teprve v posledních několika desítkách let.
Kvalita života a sebepojetí adolescentů s atopickým ekzémem
Anotace: Text je zaměřen na otázku kvality života a sebepojetí adolescentů s atopickým
ekzémem. Autor čtenáři přibližuje problematiku onemocnění a jeho souvislost s kvalitou
života a sebepojetím, které zvláště v období dospívání nabývá na významu a restrukturalizuje
se. Jednotlivé oblasti jsou obecně definovány a nabízí se tedy nezůstávat pouze u teoretického
ukotvéní, ale pokračovat i ve výzkumu, jak atopický ekzém ovlivňuje kvalitu života a
sebepojetí mladých lidí.
Klíčová slova: atopický ekzém, kvalita života, sebepojetí, adolscence
Úvod
Kůže je největší tělesný a také smyslový orgán, který mimo své somatické funkce, se
podílí také na sociálně komunikačních procesech, je zabudován do eroticko-sexuálních
systémů a skrze něj se také představujeme svému okolí (Balaštík, D., Semrádová, 2007).
Pokud se ekzém vyskytuje na zvlášť viditelných místech, např. na obličeji či rukách, tak se
lidé mohou nezřídka setkávat s nelibostí, nevlídností až stigmatizací okolí, někteří jedinci si
dokonce stále myslí, že se mohou nakazit. Zvláště období puberty a adolescence, kdy je pro
mladé lidi velmi důležitý vzhled a fyzická atraktivita, může i vcelku nenápadné postižení kůže
zapříčinit problémy v navazování blízkých vztahů, v komunikaci, pacienti mohou trpět
úzkostností, depresemi a pocity méněcennosti. Jsou omezeni i ve volbě zájmů a povolání.
Zapocení při sportovních aktivitách nebo plavání v chlorovaném bazénu způsobují zhoršení
ekzému. Ze stejného důvodu se jedinec musí rozloučit i se studiem na zdravotních,

2. chemických či zemědělských školách (Čapková, Špičák, Vosmík, 1997). Všechny tyto
skutečnosti ovlivňují kvalitu života a promítají se do sebepojetí takto nemocného člověka.
1. Atopický ekzém
Atopický ekzém nebo také atopická dermatitida je chronicky se opakující, neinfekční
zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje zčervenáním a zduřením pokožky, výsevem
drobných pupínků a puchýřků, zhrublou, rozpraskanou a odlupující se kůží a silným
svěděním. Jedná se multifaktoriální onemocnění, které je dědičně podmíněné, přesné příčiny
zatím odhaleny nebyly, ale mohou jimi být různé látky z našeho životního prostředí, na které
pacient přecitlivěle reaguje, někdy se také uvádí chybné fungování imunitního systému.
Atopický ekzém se poprvé objevuje nejčastěji v raném dětství, i když vyskytnout se může
prakticky kdykoliv. Případů, kdy atopický ekzém přetrvává z dětství do období puberty je
menšina, avšak u nemocných v této fázi věku dochází k novým vzplanutím díky velkým
hormonálním změnám (Novotný, 1993, Čapková, Špičák, Vosmík, 1997,
http://www.atopickyekzem.org).
2. Kvalita života
Podle WHO „je kvalita života to, jak jedinec vnímá svoje postavení ve světě v kontextu
kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho osobním cílům,
očekáváním, zájmům a životnímu stylu“ (Hnilicová, in Payne, 2005, s. 208). Kvalita života
zahrnuje několik různých aspektů, obvykle se uvádí fyzická, psychická a materiální stránka,
sociální vztahy, úroveň samostatnosti a spiritualita. Je obtížné rozhodnout, jak by měl vypadat
kvalitní život, a které aspekty ze všech možných oblastí pro měření vybrat, aby byly pro
daného jedince co nejvýstižnější (Mareš, 2008). Některé zkoumané skupiny jsou tak
specifické, že je nutné strukturovat pojem kvality života, aby byly citlivé na jejich chápaní. To
se týká také dospívajících, kteří prožívají a hodnotí kvalitu svého života obvykle jinak než
dospělí, procházejí různými vývojovými etapami, které s sebou nesou změny ve vnímaní a
hodnocení kvality života, mají odlišné pojetí zdraví a nemoci. U této věkové skupiny také
hrají významnou roli sociální faktory, vliv rodiny a vrstevníků (Mareš, 2006).
3. Sebepojetí
Sebepojetí bývá definováno každým autorem jinak. Podle Blatného se jedná o „mentální
reprezentaci Já uloženou v paměti jako znalostní struktura, která se utváří v procesu interakce
jedince s prostředím, je faktorem psychické regulace chování a slouží jako nástroj orientace a

3. stabilizátor činnosti“ (Blatný, 2001, s.). Sebepojetí se formuje na základě informací o sobě,
které získáváme na základě vlastního úsudku, pozorování, učení, sociálního srovnávání,
interakcí se sociálním prostředím... Adolescenti používají ke svému popisu především
demografické charakteristiky, sebehodnocení a fyzické rysy. V dospívání se osobnost člověka
více strukturuje, prohlubuje se postoj a vztah k vlastnímu Já, tématika sebepojetí a
sebehodnocení nabývá více na významu. Jedinec má tendenci posuzovat se především podle
reakcí druhých a podle to, co si myslí o tom, jak je vidí druzí - zvláště jeho vrstevníci (Blatný
2001, Langmeier, Krejčířová, 2006).
4. Období adolescence
Specifikace období adolescence se u jednotlivých autorů liší, jedná se o dobu mezi
dětstvím, respektive pubertou a dospělostí a je datována přibližně od 15 do 20-22 let. Během
tohoto období se odehrává velké množství biologických, psychických a sociálních změn
(Langmeier, Krejčířová, 2006, Macek, 2003).
Mezi klíčová témata v adolescenci patří především otázky vlastní identity a ujasňování
vztahu k sobě, je zvýšená sebepercepce, seberegulace a sebereflexe, přesto v sebepojetí
nedochází k radikálnímu přetváření. Důležitou součástí celkového adolescentního sebepojetí
a identity je i tělesný vzhled, kterým se jedinec velmi často a hodně zaobírá. Vlastní tělo je
posuzováno z hlediska aktuálního standardu atraktivity, zevnějšek je důležitý v dosažení
sociální akceptace a prestiže. Vztahy mají pro adolescenty nezastupitelnou hodnotu a je pro
ně velmi důležité, jak je ostatní vrstevníci přijímají a oceňují (Fialová, 2001).
Závěr
Kvalita života lidí s kožním onemocněním byla v českém prostředí zjišťována u
pacientů s psoriázou. Výzkum, který provedli Balaštík a Semrádová, potvrdil u psoriatiků
vyšší výskyt deprese, anxiety, úroveň obecné kvality života byla hodnocena jako slabě
průměrná (Blaštík, Semrádová, 2007). Výzkum pod vedením Hůlkové, Hosáka, Ettlera,
Bukače nepotvrdil závislost mezi kožním postižením a úzkostí či depresí a ani vztah mezi
kvalitou života a úzkostí či depresí nebyl u zkoumaných osob zjištěn (Hůlková, Hosák, Ettler,
Bukač, 2008). Zajisté by bylo přínosné pokračovat v této cestě a blíže prozkoumat, jaká je
úroveň kvality života a sebepojetí u adolescentů s atopickým ekzémem, kteří jsou specifickou
skupinou co se týče vyšší citlivosti a vnímavosti na hodnocení vzhledu při vytváření své
identity a vztahů.

4. Použitá literatura
1. BALAŠTÍK, Drahomír a Věra SEMRÁDOVÁ. Distribuce některých proměnných ve
výběru psoriatiků a jejich modifikace skupinovou psychoterapií. Československá
psychologie, 2007, roč. 51, č. 2, 183-197
2. BLATNÝ, Marek. Sebepojetí v osobnostním kontextu. Vyd. 1. Brno: Masarykova
univerzita, 2001, 103 s. ISBN 8021027479
3. ČAPKOVÁ, Štěpánka, ŠPIČÁK, Václav, VOSMÍK, František. Atopický ekzém. Vyd.
2. Praha: Makropulos, 1997, 175 s. ISBN 8072622587
4. FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka. Vyd. 1.Praha:
Karolinum, 2001, 269 s. ISBN 8024601737
5. HŮLKOVÁ, Michaela, HOSÁK, Ladislav, ETTLER, Karel, BUKAČ, Josef.
Depresivita a úzkostnost u vybraných kožních onemocnění – vliv na kvalitu života a
léčbu. Psychiatrie pro praxi, 2008, roč. 9, č. 1, 35-37
6. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vyd. 2. Praha:
Grada, 2006, 368 s. ISBN 8024712849
7. MACEK, Petr. Adolescence. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 141 s. ISBN 8071787477
8. MAREŠ, Jiří. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno: MSD, 2006, 228 s.
ISBN 8086633659
9. MAREŠ, Jiří a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících III. Brno: MSD, 2008, 235 s.
ISBN 9788073920760
10. NOVOTNÝ, Františk. a kol. Ekzémová onemocnění v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada,
1993, 268 s. ISBN 8071690678
11. PAYENE, Jan. a kol. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. Praha: Triton, 2005, 629 s. ISBN
8072546570
12. http://www.atopickyekzem.org/

5. Hodnocení zdrojů:
Pro všechny uvedené zdroje platí, že jejich autoři jsou odborníci ve svém oboru, jsou
dostatečně erudovaní a kvalifikovaní, aby podávané informace byly dostatečn věrohodné a
objektivní. Zároveň datum vydání jednotlivých publikací svědčí o aktuálnosti udávaných
informací ( kromě 10. zdroje). Nakladatelství, v nichž jednotlivé publikace vyšly, se orientují
převážně na odbornou literaturu, která se vyznačuje svou kvalitou. Uvedené zdroje jsou
dostatečně do hloubky i šířky probírané problematiky s ohledem na účel dané publikace. Co
se týče internetového zdroje je zřejmý autor webové stránky, stejně tak jeho kvalifikace a
erudovanost. Prezentované informace jsou objektivní a přiměřené. Stránka přistupuje k dané
problematice novým, poměrně interaktivním a naučným způsobem, tak aby vhodně oslovil
cílovou populaci. Stránka by snad mohla být o něco lépe přehlednější a strukturovaná.