Prezentace ze semináře "Jak citovat správně a jednoduše" konaného 19. 11. 2015 v Akademické knihovně Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Seminář byl zaměřený na citování různých druhů dokumentů podle platné normy ČSN ISO 690, různé citační styly a práci s citačním manažerem Citace PRO.
1. Jak citovat správně a jednoduše
19. 11. 2015
Ing. Helena Vorlová
Akademická knihovna Jihočeské univertity
E-mail: vorlova@lib.jcu.cz
2. Proč je důleţité citovat
povinnost citovat ukládá autorský zákon
publikační / citační etika
dodání zdroje pro čtenáře práce
prokázání orientace v problematice
ověření tezí
3. Plagiátorství
Vydávání cizího literárního nebo jiného uměleckého nebo vědeckého
díla za vlastní, popř. převzetí části cizí práce, bez uvedení pouţitých
zdrojů. (TDKIV)
Za plagiátorství se povaţuje:
úmyslný plagiát – často CTRL + C a CTRL + V
porušení citační etiky
nesprávná kompilace
nesprávná parafráze
autoplagiátorství
4. Citační (ne)etika
necitování díla, ze kterého autor čerpal
snaha o zastření plagiátorství nebo pouhá nedbalost
citování díla, které autor nepouţil
citování uznávaných kapacit, i kdyţ nemají ţádnou souvislost s
tématem díla
rozšíření počtu pouţité literatury
nepřesné citování
znemoţňuje identifikaci a dohledatelnost
autocitace
sebepropagace, citování vlastních starších děl bez zřejmé
souvislosti s novým dílem
5. Základní terminologie
Citát = doslovné převzetí cizího textu.
V textu je obvykle graficky vymezen „uvozovkami“, odsazením
anebo typem písma.
Odkaz = údaj v textu dokumentu odkazující na příslušnou
bibliografickou citaci.
Bibliografická citace = data popisující informační zdroj nebo jeho
část, dostatečně přesně a podrobně pro identifikaci dokumentu.
Parafráze (nepřímá citace) - přebírají se pouze původní základní
myšlenky autora a řádně se ocitují.
Všeobecně známá fakta není potřeba citovat. Jedná se o
informace: obecně známé, nezpochybnitelné, popřípadě snadno
ověřitelné ve všeobecných publikacích.
6. Přímá citace (označená uvozovkami)
Výběr a pouţití vhodných metod vychází především z momentálních potřeb a zájmů
účastníků vzdělávacího procesu. “Při členění didaktických metod vycházíme z hlavního
kritéria, a tím byl didaktický princip vztahu k praxi dospělého účastníka výuky. Z tohoto
hlediska je moţno metody dělit na teoretické, teoreticko-praktické a praktické.” (Muţík,
1998, s. 150)
7. Parafráze (nepřímá citace)
Parafráze (týká se pouze jedné věty, ve které je odkaz uveden):
Výukové metody můţeme členit dle různých aspektů. V závislosti na vztahu k praxi
dospělého účastníka výuky můţeme dělit metody na teoretické, teoreticko-praktické a
praktické (Muţík, 2010).
Parafráze (autor zmíněn v textu):
To tvrdí Muţík (2010) a charakterizuje workshop jako didaktickou metodu, která navazuje na
jinou vzdělávací aktivitu jako je například přednáška, při níţ se účastníci v uzavřeném kruhu
věnují konkrétní zvolené problematice, jejíţ výstup, či řešení bude i nadále působit po
ukončení tohoto setkání.
Parafráze (oddělená odstavcem):
Workshop můţeme charakterizovat jako didaktickou metodu, která navazuje na jinou
vzdělávací aktivitu jako je například přednáška, při níţ se účastníci v uzavřeném kruhu věnují
konkrétní zvolené problematice, jejíţ výstup, či řešení bude i nadále působit po ukončení
tohoto setkání. (Muţík, 2010)
8. Citační styly
Existuje mnoho různých způsobů citování, tzv. citačních stylů
ČSN ISO 690 - v ČR je nejrozšířenější česká verze mezinárodní
normy
MLA – Modern Languague Association, jazykověda a další humanitní
obory
APA - American Psychoogical Association, psychologie a příbuzné
obory
Vancouver - časopisy z oblasti lékařství, biomedicíny, lékařských
technologií apod.
Chicago - společenské vědy
a další
Citační zvyklosti se liší u jednotlivých oborů, univerzit, časopisů,
sborníků z konferencí
9. Bibliografické odkazy a citace
dle ČSN ISO 690 (01 0197)
od 1. 4. 2011 je platné aktualizované vydání normy
nová norma ruší a nahrazuje ČSN ISO 690 z prosince 1996 a ČSN
ISO 690-2 z ledna 2000
interpretace normy - Bibliografické odkazy a citace dokumentů
(Biernátová, Skůpa)
10. Základní pravidla pro vytváření bibliografických
citací (1)
Údaje přebíráme z citovaného zdroje v tomto pořadí:
titulní list (nebo úvodní obrazovka webové stránky, etiketa na CD
apod.)
rub titulního listu, hlavička strany
obálka, etiketa, doprovodná dokumentace
jiná část dokumentu
11. Základní pravidla pro vytváření
bibliografických citací (2)
citujte výhradně z primárních pramenů
při přebírání citací z jiných zdrojů vznikají zbytečné nepřesnosti.
nevynecháváme povinné údaje
údaje přebírané z jiného zdroje nebo odhadnuté
píšeme do hranatých závorek […]
zachováváme jazyk dokumentu
při citování se nepřekládají autor, název, podnázev, údaje o vydání a
nakladatelské údaje
v jazyce tvorby bibliografické citace
fyzický popis knihy (rozsah stran)
poznámky a doplňky v kulatých závorkách
údaje z jiných zdrojů v hranatých závorkách.
12. Metody číslování a odkazování
Norma nabízí tři způsoby zápisu odkazu na bibliografickou citaci v
textu:
Harvardský systém (forma jméno-datum)
Forma číselného odkazu
Průběžné poznámky
13. Harvardský systém - odkaz v textu
V kulatých závorkách (tvůrce, rok, voliteně také strana)
Jméno tvůrce se vyskytuje přirozeně v textu
následuje pouze rok v kulatých závorkách (případně i rozsah stran).
Dva nebo více zdrojů mají stejného tvůrce i rok vydání
odlišují se malými písmeny abecedy (a, b, c,...)
Citace pouţité hned za sebou uvádíme v jedněch závorkách
(Novák, 2007; Dvořák, 2011)
Anonymní díla
pouţije se zkratka „Anon“
Nejednoznačné autorství
pouţije se název díla, např. „Encyclopaedia Britannica“
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace
(McQuail, 2002, s. 29). Například Holá (2006) tvrdí, ţe komunikaci lze charakterizovat
jako proces sdílení určitých informací. Řečené však ještě neznamená slyšené (Šuleř,
2009b, s. 75)
14. Harvardský systém - bibliografické citace
Bibliografické citace jsou uspořádány v seznamu v abecedním
pořadí podle příjmení autorů.
Rok vydání se u této metody uvádí přímo za tvůrce po čárce.
Příklady citování podle harvardského systému (v češtině)
http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/harvardsky-system.pdf
HOLÁ, Jana, 2006. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press. ISBN 80-251-
1250-0.
McQUAIL, Denis, 2002. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN
80-7178-714-0.
ŠULEŘ, Oldřich, 2009b. 100 klíčových manažerských technik:komunikování, vedení lidí,
rozhodování a organizování. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2173-3.
15. Forma číselného odkazu – odkaz v textu
Citované zdroje odkazujeme číslem v kulatých závorkách, hranatých
závorkách nebo horním indexem (( 5), [5], 5) v pořadí, v jakém jsou
citovány poprvé.
Následné odkazy stejného citovaného zdroje obdrţí stejné číslo jako
první.
Lokace citace v dokumentu se píše po číslicích.
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace 15.
Například Holá 25 tvrdí, ţe komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých
informací. Řečené však ještě neznamená slyšené 8 s. 75
16. Forma číselného odkazu – bibliografické citace
Bibliografické citace jsou uspořádány dle výskytu v dokumentu v
číslovaném seznamu.
8. ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí,
rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
…
15. McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace.. … Vyd. 2. Praha: Portál,
2002 ISBN 80-7178-714-0.
…
25. HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-
251-1250-0.
17. Průběţné poznámky – odkaz v textu
Citované zdroje odkazujeme číslem v kulatých závorkách, hranatých
závorkách nebo horním indexem (( 5), [5], 5).
Kaţdá bibliografická citace stejného informačního zdroje obdrţí
zvláštní číslo.
Pro kaţdý odkaz se pouţije vţdy jen jedno číslo, ale v jedné
poznámce můţe být uvedeno více bibliografických citací.
Na intrapersonální úrovni se komunikační výzkum soustřeďuje na zpracování informace
18. Například Holá 19 tvrdí, ţe komunikaci lze charakterizovat jako proces sdílení určitých
informací. Řečené však ještě neznamená slyšené 20
18. Průběţné poznámky – bibliografické citace
Poznámka odkazující na informační zdroj uvedený v předchozí
poznámce, by měla buď opakovat úplný bibliografický odkaz, nebo
uvést číslo dřívější poznámky s případnými čísly stránek.
V případě rozsáhlejší práce (diplomová práce apod.) je moţné uvést
ještě abecední seznam citovaných zdrojů na konci dokumentu.
2. McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002
ISBN 80-7178-714-0.
…
5. HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-
1250-0.
…
18. ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí,
rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
19. McQUAIL, Denis, ref. 2, s. 75
20. HOLÁ, Jana, ref. 5
19. Pořadí údajů v bibliografické citaci
tvůrce (tvůrci) – je-li k dispozici
název
[typ nosiče] – pokud je třeba
vydání
nakladatelské údaje (místo vydání: vydavatel, datum)
název edice
číslování v rámci popisované jednotky
standardní identifikátor (ISBN, ISSN apod.)
dostupnost (u on-line zdrojů)
dodatečné informace
Pozn.: u formy jméno-datum vkládáme údaj o roku za jméno tvůrce.
20. Tvůrce
fyzické osoby či korporace
ČAPEK, Karel
KLEIST, Heinrich von
MCDONALD
více tvůrců
KULHAVÝ František a Zbyněk KULHAVÝ
více neţ 3 autoři
KLEMEŠ, Jiří et al. (= aj.)
není-li znám autor ani korporace začíná citace názvem dokumentu
21. Název
povinný údaj
zapisujeme kurzívou
podnázev lze uvést za dvojtečkou
příliš dlouhý název lze zkrátit…
22. Typ nosiče
Typ nosiče je povinný u jiných, neţ tištěných dokumentů, vhodný je u
jiných neţ textových dokumentů
[online]
[CD]
[online databáze]
[DVD]
[fotografie]
[mapa]
23. Vydání
povinné
1. vydání lze vynechat
zapisujeme, jak je uvedeno ve zdroji (např. 5. dopl. vyd., 3rd ed.,
revised)
lze zkrátit (např. Vydání druhé napíšeme Vyd. 2.)
24. Nakladatelské údaje
Místo vydání: Nakladatel, rok.*
Praha: Grada, 2007.
Vynecháváme obchodní označení (s.r.o., a.s., Ltd., GmbH apod.)
Chybné datum
1989 [1998]
Bez roku
[b.r.]
Odhadnuté datum
[cca. 1750]; [18. stol.]
*) rok zapisujeme do nakladatelských údajů jen v případě číselného
odkazování
25. Číslování a stránkování
Údaje o číslování se vypisují ve tvaru, v jakém se nachází v
dokumentu (vol. 5, roč. 15, č. 10, no. 20, issue. 115 apod.).
Popisné údaje (vol., roč., č. apod.) je moţné vynechat a čísla odlišit
typograficky:
2010, roč. 5, č. 8, s. 25-45. nebo 2010, 5(8), 25-45.
2009, vol. 5, iss. 3, s. 103-112. nebo 2009, 5(3), 103-112.
Rozsah stran:
uvádíme u částí dokumentů
zapisujeme v jazyce tvorby bibliografické citace (s. 256-263, nikoliv např. p.
256-263)
26. Identifikátory
povinný údaj
nejčastěji:
ISBN (knihy) – např. ISBN 80-214-2601-2
ISSN (časopisy) - např. ISSN 1210-9940
DOI (digitální objekty) – např. http://dx.doi.org/10.1111/jfpe.12070
27. Dostupnost
povinná u elektronických dokumentů
Dostupné z: URL adresa zdroje
v případě neexistence trvale platné nebo příliš dlouhé adresy, lze
uvést i název databáze (např. Dostupný z EBSCOhost, Dostupný z:
Thesis.cz apod.)
pokud k tištěné verzi existuje i elektronický ekvivalent píšeme
Dostupné také z: URL
29. Kniha
Struktura citace
Jméno tvůrce. Název: podnázev. Vydání. Další tvůrce. Místo
publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování.
Standardní identifikátor. Poznámky
Příklad
ČMEJRKOVÁ, S., F. DANEŠ a J. SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text.
Praha: Leda, 1999. ISBN 80-85927-69-1.
30. Příspěvek ve sborníku
Struktura citace
Jméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku. In: Jméno tvůrce
mateřského dokumentu. Název mateřského dokumentu. Vedlejší
název. Vydání. Další tvůrce mateřského dokumentu. Místo publikování:
Nakladatel, Datum publikování. Číslování svazku obsahujícího
příspěvek, Rozsah stran příspěvku, Název edice a číslování.
Standardní identifikátor. Poznámky.
Příklad
ŠIMŠA, Jaromír. Důkazy beze slov. In: TROJÁNEK, A., J. NOVOTNÝ a
D. HRUBÝ, eds. Matematika, fyzika a vzdělávání: sborník z XI.
semináře o filozofických otázkách matematiky a fyziky. Velké Meziříčí:
Komise pro vzdělávání učitelů matematiky a fyziky JČMF, 2004, s. 64-
78. ISBN 80-214-2601-2.
31. Periodikum (seriálová publikace)
Struktura citace
Název periodika. Vedlejší název [Typ nosiče]. Vydání. Místo
publikování: Nakladatel, Datum publikování, Číslování [Datum citování].
Standardní identifikátor (ISSN). Dostupnost a přístup. Lokace.
Poznámky.
Pozn. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádí pouze u elektronických
periodik.
Příklad
Týden. Praha: Mediacop, 2010, č. 32. ISSN 1210-9940.
32. Příspěvek (článek) v periodiku
Struktura citace
Jméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku. Název periodika. Vedlejší
název [Typ nosiče]. Vydání. Místo publikování: Nakladatel, Datum
publikování, Číslování, Rozsah stránek příspěvku [Datum citování].
Standardní identifikátor (ISSN). Dostupnost a přístup. Lokace.
Poznámky.
Pozn. Norma uvádí nakladatelské údaje jako povinné, pro identifikaci dokumentu však
nejsou důleţité a můţete je vynechat. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádí
pouze u článků v elektronických periodikách.
Příklad
GALLISTL, Vladan. První guvernér bez podpisu. Týden. 2010, č. 32, s.
59. ISSN 1210-9940.
34. Web: sídlo x stránka x příspěvek
Webové sídlo – citujeme-li web jako celek
Webová stránka – jednotlivá stránka webového sídla
Příspěvek na webu:
obvykle není zahrnut do struktury webu
bývají přidávány postupně
mohou mít svého autora
např. encyklopedická hesla, video na YouTube,
prezentace k přednášce
35. Webové sídlo
Struktura citace
Jméno tvůrce. Název: podnázev. Vedlejší název [Typ nosiče]. Další
tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Datum
aktualizace/revize [Datum citování]. Název edice a číslování.
Standardní identifikátor. Dostupnost a přístup. Lokace. Poznámky.
Příklad
Masarykova univerzita [online]. Brno: Masarykova univerzita, c1996-
2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.muni.cz
37. Příspěvek na webu
Struktura citace
Jméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku: podnázev. In: Jméno tvůrce
webového sídla. Název webového sídla: podnázev. Vedlejší název [Typ
nosiče]. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum
publikování, Datum aktualizace/revize [Datum citování]. Standardní
identifikátor. Dostupnost a přístup příspěvku. Lokace. Poznámky.
Příklad
Albert Einstein. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 22 January 203, 19 March
2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein
39. Kvalifikační práce
Struktura citace
Jméno tvůrce. Název: podnázev. Vedlejší název [Druh nosiče]. Místo
odevzdání práce, Datum odevzdání práce [Datum citování]. Dostupnost
a přístup. Druh práce. Název instituce, kde byla práce napsána.
Vedoucí kvalifikační práce. Poznámky.
Příklad
VAVRYSOVÁ, Alena. Produkce karotenoidů kvasinkami rodu
Cystofilobasidium. Brno, 2009. Diplomová práce. Vysoké učení
technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie potravin a
biotechnologií.
40. Legislativní dokumenty
Norma neřeší, odvozeno z obecné struktury!
Působnost. Primární odpovědnost. Název: podnázev. In: Primární
odpovědnost sbírky. Název sbírky: podnázev sbírky. Rok vydání,
část, rozsah stran. Dostupnost. Poznámky.
Příklad
ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a
o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In:
Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5388-5419.
Dostupný také z:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb039-98.pdf
Moţno také citovat dle legislativních pravidel vlády:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/
41. Citační manaţery, citační software
nástroje pro správu bibliografických citací (popř. vlastních myšlenek),
jejich organizaci či sdílení
placené x volně dostupné
42. Citace.com
volně dostupný generátor citací
přístup http://www.citace.com/
správa citací po registraci
generování dle stylu ČSN ISO 690
export do Wordu
importy dle ISBN a DOI
43. Citace PRO
placený manaţer
přístup http://www.citacepro.com/
umoţňuje export citací do dalších nejčastěji pouţívaných citačních
stylů (např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE atd.)
export do Wordu
importy dle ISBN a DOI
importovací lišta do prohlíţeče
přístup pro JU přes Shibboleth
na adrese http://www.citacepro.com/ vyberte z nabídky Jihočeskou univerzitu
v Českých Budějovicích
přihlásíte se svým univerzitním loginem a heslem, stejně jako do STAGu
(např.: novakj00/Ao123456)
44. EndNote Basic
placený manaţer společnosti Thomson Reuters
dostupný pro JU zdarma v rámci WoS - po přihlášení
vzdálený přístup přes VPN
vytváření, sdílení bibliografických citací
přímý i nepřímý import z databází
export bibliografických citací do textového editoru Word - nutno
nainstalovat plug-in
základní a pokročilé vyhledávání
přes 5000 citační stylů
45. Další citační manaţery
Mendeley
přístup http://www.mendeley.com/
online sluţba s omezenými moţnostmi
plná funkcionalita aţ po instalaci na počítač
mnoho citačních stylů
Zotero
volně dostupný
přístup http://www.zotero.org/
rozšíření do Firefoxu
umí získávat bibliografické údaje přímo z webové stránky
sdílení a export citací
47. Doporučení
Přesná citace = vyhledatelnost dokumentu
počítejte s citacemi od začátku
věnujte pozornost pokynům vaší fakulty
nezapomeňte, ţe informace najdete na webu Akademické knihovny,
a ţe můţete vţdy přijít do knihovny na konzultaci !!!
pomůcky a návody jak citovat http://www.lib.jcu.cz/cs/pomucky
48. Pouţité zdroje
BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO
690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 [online]. Brno: Citace.com, 2011 [cit. 2011-09-30].
27 s. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf
ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace
informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví, 2011.
Infogram: portál pro podporu informační gramotnosti [online]. c2010 [cit. 2011-10-12].
Dostupné z: http://www.infogram.cz/
MEŠKO, Dušan, Dušan KARTUŠČÁK a Ján FINDRA. Akademická příručka. České, uprav.
vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2006. 481 s. ISBN 80-8063-219-7.
KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. 1. vyd. Blansko: Citace.com,
2014, 156 s., [46] s. příl. ISBN 978-80-260-6074-1.
TICHÁ, Ludmila et al. Jak psát vysokoškolské závěrečné práce [online]. Praha: České
vysoké učení technické v Praze, Ústřední knihovna ČVUT, květen 2010 [cit. 2011-10-12].
Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/studium/jak-psat-vskp/doporuceni/
Zákon č. 121/2000 Sb.,o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o
změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. 2001-08-14 [cit. 2011-10-12]. Dostupné
z: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm