1. Vliv dramatické výchovy na dítě v riziku poruch
chování
Klíčová témata:
 dramatická výchova
 dítě v riziku poruch chování
 psychické kompetence
 sociální kompetence
 nízkoprahové zařízení pro děti a mládež
Informace o tématu a názvu práce:
Jako téma své závěrečné práce jsem si zvolila vliv dramatické výchovy na dítě v riziku
poruch chování. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. První z nich je, že se o téma
zajímám v rámci tvorby bakalářské práce. Téma mě zajímá, protože se o dramatickou
výchovu zajímám již od dětství a mám zkušenosti s učením dramatické výchovy na Základní
umělecké škole. Jelikož studuji speciální pedagogiku, obor etopedie, zaměřila jsem se na děti
v riziku poruch chování. Název práce jsem zúžila z tématu dramatická výchova, a vybrala si
cílovou skupinu z oblasti etopedie. Tímto jsem vytvořila název „Vliv dramatické výchovy na
dítě v riziku poruch chování“.
Anotace:
V textu se budu zabývat otázkou, kdo je dítě v riziku poruch chování, jakým způsobem je
ukotvena tato terminologie a jakým způsobem se porucha chování u dítěte vyvíjí. Zmíním se
o rizikových faktorech, které mohou na dítě působit a vést k poruše chování. Nezapomenu ani
zmínit základní informace o dramatické výchově, jejích metodách a způsobech využití. Ve
článku budu vycházet ze svých zkušeností a výzkumu provedeném v nízkoprahovém zařízení
pro děti a mládež EZOP. Článek poukazuje na výrazné zlepšení psychické a emoční stránky
klientů zařazených do výzkumu.
Článek:
Děti v riziku poruch chování jsou jednou z cílových skupin etopedie. V tomto případě se zaměřuje
především na prevenci a diagnostiku, vhodná je také poradenská činnost. Dítě se v průběhu svého
vývoje učí:

2.  různým způsobům chování
 řešit rozličné situace interakce
 poznávat lidi a reagovat na jejich signály
 zapojovat se různými způsoby do sociálních vztahů
 vytvářet si sociální sítě atd. (VOJTOVÁ, 2008)
Terminologie je v tomto případě náročná, jelikož existují různé druhy pohledu na
problematiku z hlediska vědních oborů a také dle individuálních zkušeností. Obecně lze
problematiku chápat z medicínského, dimenzionálního, sociálního a školského hlediska.
Dle medicínské klasifikace není dítě v riziku chápáno jako cílová skupina, ale
zaměřuje se především na poruchu chování jako na nemoc, hledá způsoby léčby. Středem
pozornosti je porucha.
Dimenzionální hledisko pracuje s dimenzí projevů chování. Sleduje, jaký stupeň
poruchy odpovídá daným projevům chování, jaká je hloubka poruchy a jak je chování jedince
výrazné a odlišné od běžného chování. (VOJTOVÁ, 2008)
Ani hledisko sociální se nezabývá určením rizika poruch chování. Je ale důležité
upozornit, že právě sociální hledisko je jedním z hlavních faktorů, které nám na riziko
poukazují, či přímo pomáhá při diagnostice poruch chování.
Školské hledisko se zabývá charakterem chování, sleduje, jak se problémy projevují.
Zde lze mírně hovořit i o možnosti terminologie rizika poruch chování.
Obecně lze říci, že riziko je vždy na počátku vývoje. Dle Bowera existuje 5 stupňů
intenzity problémovosti, kdy minimálně prvnímu stupni předchází právě rizikové faktory a
reakce dítěte na ně:
1) reakce na problémy denního života
2) reakce na krizové životní situace
3) dítě se vymyká očekávání, neschopnost se přizpůsobit
4) zafixované a opakované nevhodné chování (lze ovlivnit a upravit)
5) zafixované a opakované nevhodné chování (intervence je nutná v segregovaném
prostředí)
Rizikových faktorů je celá řada, Vojtová (2008) je dělí na rizika spojená se školou,
s rodinou dítěte, se společností a se školou.
Faktory spojené s osobností dítěte jsou fyziologické, psychologické a vývojové
individuální zvláštnosti, které ovlivňují vznik rizika poruch chování. Každé dítě má jinou
hladinu ovlivnitelnosti a osobnostní charakter. Rizika v rodině dítěte se týkají nastaveného

3. systému rodiny, kdy je velice důležité zvolit správný přístup k dítěti s ohledem na jeho věk a
osobní potřeby. Je důležité hned na počátku stanovit pravidla a jasné hranice chování pro
všechny členy domácnosti. Společnost a blízké okolí jsou dalšími z rizikových faktorů pro
dítě. Týká se to zejména prostředí, kde se dítě sociálně setkává se svými vrstevníky, ale i
dalšími osobnostmi. Dítě se zde osamostatňuje od rodinného prostředí, tvoří si vlastní postoje
a žebříček hodnot. Rizika spojená se školou vycházejí jak z rizik spojených s kontaktem
s vrstevníky, tak se změnou prostředí, na které nemusí být dítě dostatečně připraveno. Právě
neúspěch ve škole a nepřiměřené nároky učitelů jsou častým počátečním impulzem pro
rozvinutí poruch chování.
Přejděme nyní k dalšímu tématu této práce, dramatické výchově. Její základním principem
je dramatická hra a improvizace. Správně pojaté principy podněcují u dětí a žáků pozornost a
soustředění, představivost, fantazii a myšlení, pohybovou kulturu, komunikaci a to jak slovní,
tak i mimoslovní, techniku řeči a projevu a celkovou kreativitu jedince.
Možnosti uplatnění dramatické výchovy jsou velice široké. Může směřovat k divadelní
činnosti, ale může se soustředit jen na interní práci, jejímž jediným cílem je a úkolem je
osobnostní rozvoj zúčastněných dětí. Může být pěstována systematicky a ve větším časovém
rozsahu, ale lze ji také používat příležitostně. (TVOŘIVÁ DRAMATIKA, 1990)
Dramatická výchova je oborem spojujícím mnoho disciplín, mimo jiné to jsou:
psychologie (a mnohé z jejích složek), pedagogika, literatura, dramaturgie, dramatika, režie,
herectví, scénografie, technika a rétorika.
Od učitele je v tomto oboru vyžadována více než kde jinde tolerance, laskavost a velká
trpělivost. To ale samo o sobě nestačí, je třeba mít estetické cítění, vkus, ale také jednat
s dítětem jako s partnerem, je třeba velká míra empatie, jelikož je třeba vycházet
z individuálních předpokladů dítěte.
Na závěr práce je třeba seznámit čtenáře s výzkumem avizovaným na začátku práce.
Tento výzkum proběhl v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež EZOP v Novém Městě na
Moravě. Zde po dobu 2 měsíců probíhala dramatická výchova založená na dobrovolné
docházce, kde se zároveň promítalo, zda klienty dílna baví. Klienti docházeli na dílnu jednou
týdně na 1,5 hodiny. Dílna dodržovala místní pravidla stanovené nízkoprahovostí zařízení.
Jde o základní princip služby. „Nízký práh“ spočívá ve snaze odstranit či zmírnit jakékoli
překážky, které by mohly bránit nebo komplikovat využití služby. Proto je anonymní, diskrétní,
bezplatná a dobrovolná.(www.sdruzeninovemesto.cz, 2012) Klienti byli na počátku výzkumu
diagnostikováni v oblasti kognitivních dovedností a emočních a sociálních kompetencí. Po 2
měsících byli klienti diagnostikováni znovu formou her. Sledoval se jejich vývoj

4. v jednotlivých oblastech. Ve většině případů došlo alespoň k mírnému zlepšení, především
v komunikačních dovednostech. Zlepšení v oblasti paměti popisuje graf níže.
20
18
16
14
12
10
8 Před
6 Po
4
2
0
Obrázek 1 Zlepšení paměťových schopností na počátku a na konci dílny u jednotlivých klientů
Na závěr je třeba říci, že vliv dramatické výchovy byl již několikrát prokázán, ale vždy je
třeba mnoha faktorů (rodina, okolí, škola …), aby byl vliv dlouhodobý.
VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly z etopedie I: Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. 2. vyd.
Brno: Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-210-4573-6.
1) autor je odborník v oboru
2) kniha je recenzována nezávislým odborníkem
3) nový zdroj s novými informacemi
4) vydavatelem je univerzita
5) široké pojetí problematiky
PROVAZNÍK, Jan. Schola Ludus. Tvořivá dramatika [online]. 1990, roč. 1, č. 1, s. 4-8 [cit. 2012-12-
15]. Dostupné z: http://www.drama.cz/periodika/td_archiv/td1990-0.pdf
1) časopis je na trhu již dlouho, je kvalitní
2) obsahuje aktuální data i přes datum vydání
3) bezchybnost v oblasti jazyka
4) objektivita informací
5) hloubka problematiky
Sdružení Nové Město na Moravě. SDRUŽENÍ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ. EZOP: Sdružení Nové
Město [online]. 2011 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.sdruzeninovemesto.cz/ezop.php
1) vydavatelem webové stránky jsou odborníci z praxe
2) informace jsou zaštítěny odbornou institucí
3) informace jsou aktuální
4) odkazy jsou funkční
5) informace jsou objektivní