1. Rychlostní schopnosti
Klíčová slova:
rychlost, rychlostní schopnosti, členění rychlostních schopností, biologické základy rychlosti, stimulace
Anotace:
Tento dokument se zabývá tématem rychlostních schopností. Nejprve se snaží charakterizovat a
definovat pojmy rychlost a rychlostní schopnost, dále se zabývá jejich biologickými základy – faktory,
které se podílejí na realizaci pohybových činností s vysokými požadavky na rychlost, následně
jednoduchým rozdělení rychlostních schopností. V poslední části dokumentu se stručně pojednává o
tématu stimulace rychlostních schopností – kdy jsou nejpříznivější podmínky pro jejich rozvoj, kdy se
dosahuje maxima a na co je nejdůležitější se při jejich stimulaci zaměřit.
Argumentace:
Téma rychlostních schopností jsem si vybrala v závislosti na mém studijním oboru a mých zájmech.
Studuji obor Regenerace a výživa ve sportu na Fakultě sportovních studií a sama jsem nejen aktivním
sportovcem, ale také trenérkou několika mládežnických kategorií ve sportovním klubu – téma
rychlostních schopností je jednou z kapitol předmětu Teorie sportovního tréninku. Rychlost má podíl
na výsledném výkonu v mnoha sportovních disciplínách a ovlivňování rychlostních schopností patří
k nejtěžším úkolům sportovního tréninku, proto mě zaujalo právě toto téma.
Myšlenková mapa:

2. Rychlostní schopnosti
Rychlostní schopnosti mají podíl na výsledném výkonu v mnoha sportovních
disciplínách, kde některé jsou na nich přímo závislé – sprinty v atletice,
rychlobruslení, dráhové cyklistice apod. Velký vliv mají i ve většině sportovních her,
kde se často odehrávají sprinterské souboje mezi dvěma soupeři, svůj význam mají i
ve skokanských a vrhačských disciplínách a v úpolových sportech. (Perič & Dovalil,
2010)
Rychlost je determinována úrovní individuálních kondičních a koordinačních
předpokladů, řadíme ji tedy ke schopnostem smíšeným (hybridním) – kondičně-
koordinačním. [1]
Rychlostní schopnost je schopnost zahájit a realizovat pohyb v co
nejkratším čase. Takováto pohybová činnost je prováděna s velkým až maximálním
úsilím a intenzitou a může trvat jen krátce (do 15 sekund), proto při ní nevzniká
únava. (Lehnert et al., 2010)
Tato činnost je vykonávána bez překonávání odporu respektive do odporu
menšího, než činí 20% maxima. Při větším odporu se stává dominantní schopností
rychlá či explozivní síla. [1]
Biologické základy rychlosti
Rychlost pohybu je určována množstvím faktorů, které vytvářejí specifické
požadavky na jednotlivé systémy organismu. Zde jsou hlavní faktory, které se podílejí
na realizaci pohybových činností s vysokými požadavky na rychlost:
Svalový systém. Vysoký podíl FT vláken ve svalech (u vrcholových sprinterů je to až
90%), možnost současně aktivovat velký počet motorických jednotek, způsobilost
rychlého střídání svalového napětí, stahů a uvolnění jak synergistů, tak i antagonistů,
velká elasticita a možnost svalového protažení aj.
Nervový systém. Rychlost vedení vzruchu, rychlost přenosu informací při řízení
nervosvalové činnosti aj. (Měkota & Novosad, 2007)
Energetický systém. Vysoká zásoba kreatinfosfátu pro okamžitou resyntézu ATP a
částečně i zásoba sacharidů (glykogen a glukóza) aj. (Lehnert et al., 2010)

3. Tyto faktory nelze příliš ovlivnit tréninkovou činností a určují úroveň základní
rychlosti. Přínos tréninku se projevuje především v optimalizaci činnosti nervových a
svalových komponent ve formě zlepšení intramuskulární koordinace a kvalitativních
změn metabolických a fyziologických předpokladů.
Při bezprostřední regulaci rychlostní pohybové činnosti plní důležitou funkci i
psychické předpoklady (rychlé a přesné vytvoření představy o pohybu, koncentrace,
emoční stabilita aj.). [1]
Na rychlostním výkonu se podílí i efektivita a úroveň zvládnutí techniky, úroveň
dalších pohybových schopností, somatotyp aj.
Členění rychlostních schopností
Reakční rychlost
Reakční schopnost je schopnost reagovat v co nejkratším čase na určité
podněty – zvukové, zrakové, dotykové, kinestetické.
Reakční rychlost dělíme na jednoduchou a složitou.
Jednoduchá reakce – sportovec vyčkává na signál a ví, jak na ten určitý
podnět reagovat – starty.
Složitá reakce (výběrová, komplexní) – je reakcí na určitou situaci, kterou
sportovec předem nezná – sportovní hry, úpolové sporty (pohyb soupeře, let míče
aj.). Mezi podnětem a reakcí je určitá doba, kdy se navenek nic neděje – tzv. latentní
doba. (Pavlík J., et al., 2010)
Rychlostní schopnosti jsou poměrně značně geneticky podmíněny. Reakční
dobu lze trénovat například opakovanými pohybovými reakcemi na různé signály i
situace.
Akční rychlost
Akční (realizační) schopnost je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a
činnosti nervosvalového systému. Pohyb probíhá vždy ve vymezeném prostoru a
čase, výsledkem je změna polohy těla nebo jeho jednotlivých částí. [1]
Akční rychlost dělíme na rychlost acyklickou a cyklickou.

4. Acyklická rychlost – co největší rychlost jednotlivých pohybů – rychlost
startovní, odrazová, vrhačská, hráčská, jednorázových pohybů (kopů, úderů, hodů,
vrhů, aj.)
Cyklická rychlost – daná frekvencí opakujících se stejných pohybů – rychlost
akcelerační, maximální (běžecká), se změnami směru, hráčská (vedení míče),
frekvenční, kombinací.
Dále máme ještě komplexní rychlost, která je daná kombinací cyklických i
acyklických pohybů, včetně reakce, nejčastěji se vyskytuje jako rychlost lokomoce,
přemisťování v prostoru. (Dovalil et al., 2002)
Stimulace rychlostních schopností
Ovlivňování rychlostních schopností patří k nejtěžším tréninkovým úkolům,
jelikož jsou silně geneticky podmíněny a jejich změna je spíše dlouhodobou
záležitostí.
Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už
v dětském věku, kdy se ve 12-13 letech formuje nervový základ rychlostních projevů,
tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů. V tomto věku je
zaznamenán vyšší přirozený nárůst rychlostních a také rychlostně silových
předpokladů, po 14.-15. roce se přirozená dispozice zvyšování „čisté“ rychlosti
poněkud snižuje. Maxima rychlostních schopností se dosahuje většinou v 18-21
letech. Ani pozdější věk přes 20 let neznamená, že ovlivňování rychlostních
schopností nemá naději na úspěch. I tady přináší systematické zatěžování jistý efekt,
minimálně ve smyslu udržování získané úrovně. [2]
Stimulace rychlostních schopností vyžaduje zaměřit se na vytváření
potřebných energetických rezerv kreatinfosfátu, na rychlost a pohyblivost nervových
dějů podráždění a útlumu, na rychlost svalové kontrakce a relaxace, uplatnění
silových schopností ve velmi krátkých časových intervalech, koordinaci svalových
skupin. [1]

5. Použitá literatura a internetové zdroje
Použitá literatura
1) Perič, T., & Dovalil, J. (2010). Sportovní trénink. (Vol. 1). Praha: Grada Publishing, a.s.
2) Lehnert, M., et al. (2010). Trénink kondice ve sportu. (Vol. 1). Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci.
3) Měkota, K., & Novosad, J. (2007). Motorické schopnosti. (Vol. 1). Olomouc: Univerzita Palackého
v Olomouci.
- text je psán objektivně bez citových zabarvení
- publikaci vydalo nakladatelství renomované české univerzity
- Karel Měkota je docent teorie tělesné výchovy s rozsáhlou publikační činností v oboru
- Jiří Novosad je uznávaným tělovýchovným pedagogem s rozsáhlou publikační činností v oboru
- Jiří Novosad je držitelem zlaté medaile Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého, je zakladatelem Fakulty tělesné kultury na
UP
4) Dovalil, J., et al. (2002). Výkon a trénink ve sportu. (Vol. 1). Praha: Olympia, a.s.
Internetové zdroje
Webové stránky
[1] Bedřich, L., & Dovalil, J. (2012, 3 22). Sylabus z teorie a didaktiky sportu I. Retrieved from
https://is.muni.cz/auth/do/1499/el/estud/fsps/js09/sylabus/web/index.html
- text je psán objektivně bez citových zabarvení
- nevyskytují se zde gramatické ani typologické chyby
- text je oficiálním studijním materiálem k několika předmětům vyučovaným na MU
- text sestavili vyučující sportovních fakult ze dvou prestižních českých univerzit
- text je podložen relevantní literaturou
Odborné články
[2] VANDERKA, Marián a Tomáš KAMPMILLER. Ontogenetic Development of Kinematic Parameters of the
Running Stride. Sport Science Review [online]. 2011, XX, 3-4, s. 20 [cit. 2013-01-06]. DOI: 10.2478/v10237-011-
0052-5. Dostupné z: http://versita.metapress.com/content/wm24116242677mh1/fulltext.pdf
- jedná se o text z odborného časopisu Sport Science Review
- jde o cizojazyčný (anglický) dokument
- nevyskytují se zde gramatické ani typologické chyby
- u textu jsou uvedeni autoři, včetně jejich stručných profilů
- oba autoři jsou zaměstnanci sportovní fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a mají za sebou rozsáhlou publikační
činnost