7. Potřeba zmapování fantastiky, neomezené pozemskými
nebo známými reáliemi
V dekádách či dokonce staletích před nástupem atomové a kosmické éry měla obrazotvornost tvůrců
fantastických příběhů před tehdejším stupněm rozvoje vědy a technologií obrovský náskok, protože
tehdy současné technologie na realizaci kosmických letů či jiné utopické počiny samozřejmě nestačily.
Autoři povídek a románů proto např. posílali své hrdiny na Měsíc i dále pomocí všelijakých bizarních
prostředků (od hejna hus až po obrovská děla), které nemohly fungovat nejen v rámci tehdejších
poznatků nerozvinuté vědy a techniky, ale ani v rámci dnešní či jakékoliv jiné myslitelné technologie či
vědecky založených pravidel. Jonathan Swift vyslal svého Lemuela Gullivera (1726) do podivných
dobrodružství s obry, trpaslíky a mluvícími inteligentními koňmi, ale postavil mu také do cesty tajemný
létající ostrov Laputu. Ten se vznášel díky neviditelným “magnetickým” silám avšak ve svém důsledku šlo
o ne příliš korektně popsanou či popsatelnou technologii.
8.
9.
10. Podobné prvky příběhu či Swiftova světa tedy nebyly reálné ani tehdy ani dnes a také těžko vůbec kdy
reálné budou. Swift se ostatně nijak zvlášť nezabýval realitou či ověřeností podobné “technologie”, šlo mu
spíše o samotný příběh a o jeho vyznění, poselství. S trochou licence by snad šlo prostředí Gulliverových cest
popsat jako “snové” nebo jako prostředí s prvky “magického realismu”. V podobném duchu se odehrával i
děj Voltairovy povídky Micromegas (1752), kde dokonce vystupovali mimozemšťan z planety obíhající
hvězdu Sirius a jeho společník z planety Saturn. Připomeňme si v této souvislosti, že astronomům se podařilo
získat nezpochybnitelné důkazy o prvních planetách u jiných hvězd až začátkem devadesátých let 20. století.
XENOMORFIE - průnik z jiných světů - vyšší řád reality - kosmický surrealismus - kosmická psychedelie
Ani fantasy s magií/nadpřirozenem ani hard SF se známou a vědecky popsatelnou technologií - Něco mezi
tím
- Hieronymus Bosch
- Holandští renesanční mistři
- J. J. Grandville
- H. G. Wells
- H. R. Giger
- H. P. Lovecraft
- Doctor Who
20. Souhrnně se zde jedná o rozlehlou a mnohotvarou oblast hybridní polovědecké fantazie, ležící v
pomyslné mapě někde mezi fiktivním světem vědecky podloženým (hard sci-fi, atompunk) a světem čiré
fantazie bez jakýchkoliv vědeckých pravidel (fantasy, pohádky, mytologie, surrealismus).
Zajímavá je také interakce mezi zmíněnými napůl vědeckými a napůl “nesmyslnými” fiktivními světy a
oblastí avantgardy, což je typické zejména pro francouzské autory, čerpající přirozeně z oblasti
surrealismu, psychedelie nebo magického realismu (spisovatel Boris Vian, mj. autor Červené trávy,
filmař René Laloux, autor omračujících animovaných sci-fi Divoká planeta, Pánové času (Time Masters)
a Gandahar, výtvarník Enki Bilal, mj. režisér poloanimované surreálné sci-fi Immortel nebo Jean-Claude
Forest, tvůrce kultovního avantgardního comicsu Barbarella, ze kterého posléze vznikl neméně kultovní
film s Jane Fondovou).
Je také třeba poznamenat, že v oblasti sci-fi často nedává příliš smysl rozlišovat mezi brakovou a
seriozní tvorbou, protože i mezi těmito krajními polohami probíhá obousměrně čilá výměna prvků a
námětů.
21. Autory podobných děl většinou programově nezajímají reálné fyzikální zákony a technologické
parametry nebo možnosti vytvoření technologické či jiné utopie. Nezajímá je často ani myšlenka
technologického pokroku či modernity. Vytvářejí si vlastní světy s vlastními podivnými zákony, často s
prostředím působícím archaicky nebo barbarsky (viz např. žánr sword&planet), a pak do něj bez
jakéhokoliv varování vrhnou své hrdiny nebo čtenáře a diváky.
Tento princip platí u sci-fi tvorby dodnes, neboť i v poslední době vznikají např. filmy a seriály, jejichž
prostředí obsahuje zcela svébytná a na našem fyzikálním i společenském vesmíru naprosto nezávislá
pravidla (filmy jako Star Wars, Pátý element, Immortel, Guardians of the Galaxy, Thor, seriály Lexx,
Farscape, Futurama). Přes ostentativní nereálnost však podobná tvorba odráží často velmi mnoho rysů
své doby - a to formou metafory nebo deformovaného zrcadlového obrazu. Leckdy tak může zachytit
dokonce více něčeho podstatného o lidské existenci než tvorba explicitně realistická.
22.
23.
24.
25. Raypunk - definition
Raypunk is a distinctive (sub)genre within the retrofuturistic esthetics (or retro-fantasy). Predecessor
to atompunk with similar themes but mostly without explicit nuclear power or exactly described
technology and with more archaic/schematic/artistic style, dark, obscure, cheesy, weird, mysterious,
dreamy, hazy or etheric atmosphere (origins cca 1880-1950), parallel to steampunk, dieselpunk and
teslapunk.
30. Themes - objects, concepts
Rays, Rayguns, Death ray, Heat ray, Unknown forces, Wireless energy transfer, Strange force fields
Mysterious and exotic technologies and forces, but of probably scientific nature
Interplanetary travel, Moon, Mars, Atlantis, Personal flying machines (rocket men, rocketeers)
Aliens, Strange creatures, ridiculous rockets
Archaic costumes with avantgarde or transparent elements
Archaic societies, strange worlds
Etheric or massive/gigantic architecture
Strange or mysterious materials or artifacts
Pulp or b-movies esthetics (Pulp-o-mizer - raypunk book covers online generator)
http://thrilling-tales.webomator.com/derange-o-lab/pulp-o-mizer/pulp-o-mizer.html
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37. Atompunk vs. Raypunk
Atompunk
Fantastika s kořeny v jaderném a kosmickém věku. Shluk stylů a koncepcí, které formovaly kulturní
povědomí hlavně v období od r. 1945 cca do r. 1985, za využití pokročilých a sci-fi technologických
prvků či motivů té doby, s přesahem do tehdy očekávané budoucnosti. Racionalita, důvěra ve vědu,
pravidla. Předvídatelná technologie, kánony.
Raypunk - podivné a bizarní technologie, bytosti, světy, scenérie, scénáře
Archaický předchůdce atompunku, bez přesně vymezených nebo popsaných technologií, zaměřený
hlavně na jinakost, temnost, barevnost, různorodost, podivnost a "šílenost" versmíru. Flash Gordon,
Barbarella, Duna, John Carter a podobná díla. Výjimky z pravidel. Kánony se porušují.
38.
39. Raypunk is a
pseudo-tomorrow from the
distant anytime, placed in a
galaxy far far away. Not the
future that was not yet (this
is a common phrase for
atompunk) but even the
"future" than could not come
to you at all, unless you
choose to teleport yourself
to some very alien/strange
world (like John Carter or
heroes of Farscape or Lexx)
or hidden dimension.
40.
41.
42.
43. John Carter
Flash Gordon
Buck Rogers
Dune
Star Wars
Martian Chronicles
Superman
Barbarella
5th element
Jupiter Ascending
Valerian
Avatar
Green Lantern
Riddick
Immortel
Gandahar
Stargate
Thor
X-Men
Inhumans
Guardians of the Galaxy
Doctor Strange
Avengers (kromě Iron Mana)
44.
45.
46. Bytosti, měnící realitu
Dark City
Správci osudu
The Box
Lekce umírání
/ The Deaths of Ian Stone
The Signal
They live
Divoká planeta
Zardoz
Aelita
47.
48.
49.
50.
51. Heavy Metal - Metal Hurlant 70s-80s
Okruh francouzského neortodoxního sci-fi / fantasy časopisu Metal Hurlant (Řvoucí kov), který se
později proslavil zejména americkou mutací s názvem Heavy Metal a který může vlastně sloužit jako
další ikonický vzor v rámci proměnlivé povahy raypunku či “vesmírného surrealismu”. Pod názvem
Heavy Metal pak také vznikly dva personálně a umělecky spřízněné animované sci-fi filmy. Do tohoto
okruhu patřili mj, takoví významní vizuální tvůrci jako René Laloux, Moebius, Philippe Caza, Philippe
Druillet, Alejandro Jodorowsky (filmový režisér, proslulý mj. řadou neobyčejně šílených surrealistických
filmů a nerealizovaným konceptem filmové adaptace Duny), Enki Bilal, Jean-Claude Forest, Milo
Manara, H. R. Giger a mnoho dalších. Z francouzského comicsového prostředí vzešly také dva poměrně
archetypální raypunkové filmy tvůrců Luca Bessona a Jean-Clauda Mézièrese - Pátý Element a Valerian
a město tisíce planet. Do podobné kategorie patří i nedávné comicsy inspirované americké filmy ze sérií
Riddick a The Guardians of the Galaxy.
65. Raypunk is mostly about the main great contradiction
- hazy feeling or anticipating the new or coming technologies / worlds / styles/ “not of this world” feeling
- very ancient or archaic tradition, roots, styles, design
Hint: Look among the very old and campy + progressive silent sci-fi movies.
Or dark, mysterious and obscure "technological" stories within the period 1880-1945 which do not belong to
steampunk, dieselpunk and lack the explicit or clear modern (nuclear) technology but are anticipating
something brand new to come.
Etheric or ancient costumes + avantgarde design + chrome furniture are welcome
73. 5 větví Raypunku, které stojí na podobném základě
raypunk is a retrospective synthetic blend of:
1. VERY ANCIENT non-steampunk sci-fi (H. G. Wells, André Laurie, Čapek, Hugo Gernsback´s Amazing
Stories magazine, Golden Age, Radium age SF, teslapunk)
2. old sci-fi comics (Flash Gordon, Buck Rogers, Barbarella, Captain Proton, Guardians of the Galaxy,
Superman),
3. classical avantgarde design (Bauhaus), vliv magického realismu
4. and "science fantasy" hybrid genre (Dune, Bradbury, some horrors). There must be something very
exceptional, exotic or extraterrestrial (mysterious forces without clear explanation or bizzare
"technology") and very ancient or archaic at the same time.
5. quasi mythology, quasi mysticism - Marvel Universe
96. Alien technology, ancient&alien cultures
While atompunk and dieselpunk are technology-centric or modern (human,
terrestrial) technology oriented,
raypunk takes place in some dreamy atmosphere within the strange universe (not
discovered yet) and is CULTURAL-centric or cultural-oriented.
Clashes of various cultures or lifeforms included. Raypunk is not dealing with our real
physical universe. Raypunk is a factory for making many virtual or strange universes,
that can be different from our existing universe.