1. Agregátní poptávka a nabídka
 Změna nominálního HDP může být změnou:
 Reálného HDP
 Cenové hladiny
 Obojího zároveň
 Model AS – AD lze použít pro zobrazení, jak se na změně
nominálního HDP podílí změna reálného produktu a změna cenové
hladiny

2. Agregátní poptávka (AD)
AD je celkové (agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen
dobrovolně nakoupeno. Zachycuje vzájemný vztah mezi úrovní cenové hladiny
P a reálným HDP. Determinanty určující křivku agregátní poptávky:
 Spotřeba domácností (C) – tvoří cca 50 % HDP
 Je primárně určena osobním disponibilním důchodem .Roste-li cenová hladina, klesá
spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství.
 Soukromé hrubé domácí investice (I) – tvoří cca 25-30 % HDP
 Jsou určeny hlavně výší produktu, kapitálovými náklady a budoucím očekáváním
investorů.
 Vládní výdaje na statky a služby (G) – tvoří cca 20 % HDP
 Jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích.
 Čisté vývozy (X) – tvoří cca 4 % HDP
 Jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů.
 Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr
domácích cen k zahraničním cenám a měnový kurs.

3. Křivka agregátní poptávky
Křivka agregátní poptávky
P - cenová
hladina AD - Agregátní
poptávka
P C I G X
Q-Reálný
produkt
 Na cenové hladině jsou závislé složky C, I, X. Vládní výdaje bývají považovány za
relativně konstantní.
 S poklesem cenové hladiny agregátní výdaje ekonomiky rostou. Mezi vývojem cenové
hladiny a velikostí agregátní poptávky je tedy nepřímo úměrný vztah.

4. Změna agregátní poptávky
 Příčinou změn AD je změna nominální
peněžní zásoby. Zvýšení peněžní zásoby
snižuje cenu peněz, úrokovou míru, P - Cenová Posun křivky AD
zvyšují se investice a spotřeba, HDP, lidé
hladina
mají více peněz, dochází ke zvýšení
agregátní poptávky.
AD2
 Snížení peněžní zásoby má opačné
důsledky AD0
 Posun křivky z AD0 do pozice AD1 AD1
vyjadřuje snížení peněžní zásoby.
 Posun křivky z pozice AD0 do pozice
AD2 vyjadřuje zvýšení peněžní zásoby.
 Změny AD mají značný vliv na HDP,
inflaci, nezaměstnanost či další atributy
ekonomiky.
 Těmto účinkům změny agregátní poptávky Q - Produkt
říkáme pozitivní nebo negativní
poptávkové šoky.

5. Faktory způsobující poptávkové šoky
 Faktory hospodářské politiky státu:
 monetární politika – zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové
podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého
užití.
 fiskální politika – vyšší výdaje na nákup statků a služeb přímo zvyšují celkové výdaje a
snížení daní má za následek zvýšení disponibilního důchodu a tím i zvýšení výdajů na
spotřebu.
 Vnější faktory:
 očekávání a podnikatelská důvěra – vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají
vyšší zisky, a tím zvyšují investice.
 zahraniční produkt – hospodářská konjunktura v zahraničí vede k růstu čistých vývozů.
 hodnoty aktiv – zvyšování hodnoty aktiv vede k růstu bohatství některých spotřebitelů, a
tím i k růstu jejich spotřeby. Toto zvýšení může také vést ke snížení kapitálových
nákladů, a tím ke zvýšení investic.
 demografické změny – vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu i poptávku po
investicích.
 očekávaná inflace – s očekávaným růstem cen a tedy celkové cenové hladiny se budou
zvyšovat výdaje.

6. Agregátní nabídka (AS)
 AS je celkové (agregátní) množství produktu, který jsou podniky
ochotny vyrobit a prodat v průběhu určitého období.
 Zachycuje vzájemný vztah mezi úrovní cenové hladiny P a celkovým
nabízeným množstvím produkce Q.
 Křivka AS ukazuje výši reálného produktu, které bude dosaženo při
kterékoli možné cenové hladině.
 Rozlišujeme agregátní nabídku v krátkém období (ASS) a agregátní
nabídku v dlouhém období (ASL).

7. Křivka agregátní nabídky
 Agregátní nabídka v krátkém období
 Křivka ASS je stoupající zleva doprava. Do
okamžiku, než protne potenciální produkt,
roste ASS mírně, a když překročí potenciální Křivka agregátní nabídky
produkt, pak roste strmě. Stoupající je proto,
že v krátkém období jsou firmy ochotny zvýšit P - cenová
hladina ASL - ASL - v dlouhém časovém období
ASS
úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší ASS - v krátkém časovém období
cenovou hladinu, Je třeba si ovšem uvědomit,
že se jedná o agregátní nabídku, tedy nejen
výrobků, ale také výrobních faktorů.
 Agregátní nabídka v dlouhém období
 Z dlouhodobého hlediska je výkon ekonomiky
dán disponibilními výrobními faktory. Při
maximálním, dlouhodobě udržitelném využití
těchto faktorů je dáno maximální množství Q - HDP
produkce – potenciální produkt. Ten zůstává QP -Potenciální
produkt
agregátní produkce
stejný při jakékoliv změně cenové hladiny.
 Proto je křivka agregátní nabídky v dlouhém
období svislá a kopíruje křivku potenciálního
produktu.

8. Posun křivky ASS v krátkém časovém období
 Změny agregátní nabídky jsou
vyvolány změnou nákladů.
 Zvýšení nákladů –negativní nabídkové šoky,
 Snížení nákladů – pozitivní nabídkové šoky. Posun křivky ASS
 Pokud se při konstantní cenové ASs-1
hladině mění nabízené množství, P - cenová
hladina
ASs-0
dochází k posunu celé křivky ASS Negativní
šoky ASs-2
 doleva nahoru (negativní nabídkové šoky)
 doprava dolu (pozitivní nabídkové šoky).
 Jedná se o nominální nabídkové šoky,
spojené se změnou celkových nákladů Pozitivní
firem, zejména změnou: šoky
 ceny pracovní síly – změna mzdových sazeb,
sazeb SaZP apod.
 cen surovin, energií – změny cen, vliv kurzu Q - HDP reálný
měny, celní sazby
 daňových sazeb, ovlivňujících jednak ceny
vstupů (nepřímé daně), jednak míru zisku
(přímé daně)
 odhad a očekávání budoucích změn cenové
hladiny.

9. Posun křivky ASL v dlouhém časovém období
 Jedná se o tzv. reálné nabídkové šoky.
Jsou způsobeny růstem nebo poklesem
produkční funkce ekonomických subjektů Posun křivky ASL HDP(pot)
a kromě vlivu na posun křivky ASS P-cenová
posouvají i křivku ASL. hladina
ASL ASL+
 Jedná se změny, zvyšující nebo snižující ASS ASS+
potenciální produkt, hranici produkčních
možností ekonomiky zejména o:
 zvýšení kvality pracovní síly – vzdělanost,
kvalifikace. Důsledkem je zvýšení produktivity
práce
 demografické změny – počet obyvatel,
migrace, porodnost, prodlužování věku
 změny v oblasti kapitálu – zvýšení či snížení
investic, rozšiřování či likvidace výrobních HDP reálný
HDP(pot) HDP(pot)+
kapacit
 technický a technologický pokrok – technická
úroveň výrobních zařízení, nové technologie,
dokonalejší využití surovin apod.

10. Makroekonomická rovnováha
 Celková makroekonomická rovnováha je
dosažena tam, kde se křivky agregátní
nabídky a agregátní poptávky protínají Model AS - AD
 Určuje celkovou cenovou hladinu (P) a výši P - cenová AD
produktu (Q), který firmy vyrábějí a hladina ASL -
ASS
prodávají a kupující je při dané cenové
hladině kupují. ASL - v dlouhém časovém období
 V rovnováze modelu AS – AD je zahrnuta ASS - v krátkém časovém období
rovnováha na agregátních trzích: E
 trhu produkce
 trhu kapitálu a peněz
 trhu práce
 trhu přírodních zdrojů (půdy).
Všechny tyto trhy spolu navzájem souvisejí.
HDP reálný
HDP (pot)

Pokud na některém z nich dojde porušení
rovnováhy, přenese se nerovnováha i na
ostatní trhy.
 Vlivem poptávkových a nabídkových šoků
dochází ke změnám v nabídce a poptávce.

11. Šok z růstu agregátní poptávky
 Centrální banka zvýší nominální peněžní
zásobu. Důsledky:
 sníží se úroková míra, zlevní peníze Šok z růstu agregátní poptávky
 nárůst investic a spotřeby P - cenová
ASL
Zvýšení poptávky, posuv z AD0 na AD1
hladina ASS 1

 reálný produkt se zvyšuje, posouvá se za
potenciální produkt na HDP1
ASS 0
 nová krátkodobá rovnováha vzniká v bodě
E1 při zvýšené cenové hladině P1
 po určité době v důsledku zvýšených P2 E2
E1
nákladů (zejména na pracovní sílu) dochází P1 AD1
ke snížení agregátní nabídky, křivka se
E0
posouvá z ASS0 na ASS1
P0
AD0
 reálný produkt se vrací na úroveň
potenciálního produktu HDP(pot) HDP 1 HDP reálný
 rovnovážný bod se posouvá na potenciální
produkt do bodu E2 při zvýšené cenové
hladině na úrovni P2
 reálný produkt se nezvýšil, zvýšil se pouze
nominální produkt při vyšší cenové hladině.

12. Šok z poklesu agregátní poptávky
 Centrální banka sníží nominální peněžní
zásobu. Důsledky:
 zvýší se úroková míra, zdraží peníze
 poklesu investic a spotřeba Šok z poklesu agregátní poptávky
 Snížení poptávky, posuv z AD0 na AD2 P - cenová
hladina ASL ASS 0
 reálný produkt se snižuje na HDP2, vzniká
produkční mezera ASS 2
 nová krátkodobá rovnováha vzniká v bodě
E3 při snížené cenové hladině P3
 po určité době v důsledku snížených P0
E0
nákladů (zejména na pracovní sílu) dochází
E1
E3 AD0
ke zvýšení agregátní nabídky, křivka se
P3
posouvá z ASS0 na ASS2
P4
E4 AD2
 reálný produkt se vrací z HDP2 na úroveň
potenciálního produktu HDP 2
HDP(pot) HDP reálný
rovnovážný bod se posouvá na potenciální
Produkční
 mezera
produkt do bodu E4 při snížené cenové
hladině na úrovni P4
 reálný produkt se nesnížil, zvýšil se pouze
nominální produkt při nižší cenové hladině.

13. Šok z růstu nákladů
 Došlo ke zvýšení cen výrobních faktorů,
centrální banka nezasahuje
 růst cen zvýší náklady Šok z růstu nákladů
 Snížení nabídky, posun z ASS0 na ASS1
reálný produkt se snižuje, posouvá se pod
P - cenová
 hladina ASL ASS 1
potenciální produkt na HDP1, vzniká
produkční mezera ASS 0
 nová krátkodobá rovnováha vzniká v bodě
E1 při zvýšené cenové hladině P1 a reálném
produktu HDP1
 po určité době v důsledku zvýšené
nezaměstnanosti dojde k poklesu mezd P1
E1
(nákladů na pracovní sílu), posune se křivka E0
P0
agregátní nabídky zpět doprava dolů AD
 reálný produkt se vrací z HDP1 na úroveň
potenciálního produktu HDP 1 HDP(pot)
rovnovážný bod se vrací zpátky na
HDP reálný
 Produkční
mezera
potenciální produkt do bodu E0 při cenové
hladině na úrovni P0.

14. Akomodovaný šok z růstu nákladů
 Došlo ke zvýšení cen výrobních faktorů,
centrální banka zasahuje zvýšením
peněžní zásoby Akomodovaný šok z růstu nákladů
 růst cen zvýší náklady P - cenová
hladina ASL ASS 1
 Snížení nabídky, posun z ASS0 na ASS1
 reálný produkt se snižuje, posouvá se pod
potenciální produkt na HDP1, vzniká ASS 0
produkční mezera
 nová krátkodobá rovnováha vzniká v bodě
E1 při zvýšené cenové hladině P1 a reálném P2 E2
produktu HDP1 AD1
 zvýšení peněžní zásoby zvýší agregátní P1
E1
poptávku a posune křivku agregátní P0 E0
poptávky doprava nahoru z AD0 na AD1 AD0
 reálný produkt se vrací z HDP1 na úroveň
potenciálního produktu HDP 1 HDP(pot)
rovnovážný bod se vrací zpátky na
HDP reálný
 Produkční
mezera
potenciální produkt do bodu E2 ale při
zvýšené cenové hladině na úrovni P2.