1. Ú S T A V N Í IN S T IT U C E A JEJICH F UNKCE V P O L I T IC K É M PROCESU
Ústřední funkcí parlamentu, kterou vykonává Poslanecká sněmovna sama (bez
součinnosti Senátu), je kontrola vlády. Poté co je vláda jmenována prezidentem,
musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud Po
slanecká sněmovna vládě důvěru nevysloví, je povinností prezidenta republiky
jmenovat novou vládu, která musí opět požádat o důvěru. Pokud není ani druhý
pokus prezidenta o jmenování předsedy vlády úspěšný, je povinen jmenovat před
sedou vlády osobu, již mu navrhne předseda poslanecké sněmovny. Během voleb
ního období může Poslanecká sněmovna vládu svrhnout vyslovením nedůvěry.
Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podán minimálně 50 poslanci. K přijetí
tohoto návrhu je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců. Kromě toho
mají poslanci právo interpelovat vládu a její členy ve věcech jejich působnosti. Čle
nové vlády jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů (čl. 53 Ústavy). Clen
vlády je rovněž povinen osobně se dostavit na schůzi Poslanecké sněmovny na
základě jejího usnesení. Členové vlády mají naopak právo účastnit se jednání obou
komor, jejich výborů a komisí (čl. 38 Ústavy).
Zatímco zákonodárství a kontrola vlády jsou dalekosáhle ovládány Poslanec
kou sněmovnou, vyžadují obzvláště závažná, v Ústavě uvedená rozhodnutí, jejichž
předmětem je často nějaká neobvyklá situace, souhlas obou komor parlamentu.
K nim patří především schvalování ústavních zákonů a zákonů o volbách, volba
prezidenta republiky, vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a rozhodnutí
o vyhlášení válečného stavu nebo o pobytu cizích vojsk na území ČR. O některých
otázkách rozhoduje Senát sám, bez Poslanecké sněmovny (souhlas se jmenová
ním ústavních soudců, ústavní žaloba na prezidenta republiky pro velezradu).
Parlamentní strany a mocenská konstelace
Stabilita i zvrat: Český stranický systém 1 9 9 2 -2 0 1 0
( 'eský stranický systém se po prvotním chaotickém a turbulentním vývoji na po
čátku transformace (1990-1992) rychle konsolidoval (Fiala, 2001, s. 2; Brokl,
1097, s. 97; Vodička, 2005, s. 151). Po parlamentních volbách roku 1992 se vy
lirystalizoval relativně stabilní, bipolární stranický systém, se dvěma velkými stra
na mi, Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stra
nou, které se v období 1 9 9 2 -2 0 1 0 střídaly spolu s menšími koaličními partnery
ii vlády. Struktura konfliktních linií (deavages) byla transparentní, polarizace,
extremismus stejně jako frakcionalismus stranického systému nepřekračovaly
lii.min* únosnosti, stranický systém byl mírně fragmentovaný. Volatilita voličů se
2. POLITICKÝ SYSTfíM Cl! SK íí UEPUHI.IKY
Legislativní proces
Zákonodárná iniciativa
it
Poslanec; >Skupina poslanců j j Senát j j Vláda j j Zastupitelstvo VÚSC
Návrh zákona
Důvodová zpráva
■ * :
Poslanecká sněmovna
Vláda
Předseda
Právo na vyjádření
1. čtení
2. čtení
obecná rozprava — podrobná rozprava
>
3. čtení
schválen
Senát r-
vrátí s pozměňovacími návrhy schválen, nebo výslovně vyjádří
vůli zákonem se nezabývat
zamítá
Poslanecká zamítá
Poslanecká sněmovna
sněmovna nadpoloviční většina
všech poslanců
schválen schválen
(pozměňovací návrhy nejsou přípustné)
-► Podpis předsedy Poslanecké sněmovny U-
j
Poslanecká sněmovna
Prezident republiky nadpoloviční většina
suspenzivní
všech poslanců
veto
schválen
'r
schválen
Vyhlášení zákona
(pozměňovací návrhy
nejsou přípustné)
324
3. ustavní in stitu ci: a . 111,1 i c i i i m i n k c h v p o u t í c h hm f r q c i
v tendenci snižovala. Kolísání volebních preferencí bylo sice prudší noř, v koum
dováných demokraciích, avšak m éně nevypočitatelné než ve většině post ....... .
stických zemí (Vodička, 2010b, s. 295).
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 však dosavadní relativně .sl.ibl
stranický systém a konstelaci politických sil v Poslanecké sněmovně radlU.il
změnily. Obě velké strany - ČSSD a ODS - ztratily přibližně třetinu svých voli
ODS ještě o poznání více než sociální demokraté. Do Poslanecké sněmovny p
nikla dvě nově založená politická uskupení, liberální TOP 09 a středoví sli,!
Věci veřejné. Tradiční Křesťanská a demokratická unie-Československa si mim
dová, která se účastnila všech koaličních vlád od vzniku České republiky, /(ros
tala na pětiprocentní hranici. Také Strana zelených se do parlamentu nedosi.;
Levicově extremistická Komunistická strana Čech a Moravy zůstává v Posl.moi
sněmovně nadále zastoupena.
Strany v Poslanecké sněmovně po volbách 2010
Vítězem parlamentních voleb roku 2010 se stala Česká strana sociálně den
kratičká, která zastává politiku levého středu a identifikuje se s cíli zápndo
ropských sociálnědemokratických stran. ČSSD, založená roku 1878, je nejsi,
politickou stranou v České republice. V postkomunistickém prostoru je jedinou
levantní levicovou stranou, která nevznikla transformací původně komunisti
státostrany. Období komunistické diktatury, kdy byli sociální demokraté v to<
zemi krůtě pronásledováni, přečkala sociálnědemokratická strana v exilu, kdi
angažovala za dodržování lidských práv v komunistickém Československu. Po
voluci 1989 se ČSSD vrátila do vlasti. Podařilo se jí vyprofilovat a posléze slal
zovat své postavení jako levá alternativa k pravicové ODS.
Sociální demokracii volí zejména dělníci, ale též zaměstnanci z odvětví lni
covaných z veřejných rozpočtů, jako je školství, zdravotnictví, armáda a poli
ČSSD bývá volena zejména v menších městech a obcích, obzvláště v okresce l
zastaralým průmyslem a vysokou nezaměstnaností, na Moravě častěji noř, v
chách. Volby 2010 vyhrála ČSSD se ziskem 22 % platných voličských hlasů (v 1
2006 to bylo 32 %). Ve sněmovně získala 56 poslaneckých křesel, tedy o tři po
necké mandáty více než druhá ODS. Pro sociální demokraty to však bylo Py 1 rl 1
vítězství. Druhé nejsilnější straně, ODS, se velmi záhy po volbách podařilo ti/.i
s TOP 09 a Věcmi veřejnými předběžnou dohodu o vytvoření vládní koalic o
ciální demokracie, které ještě poslední předvolební průzkumy slibovaly vol'
triumf s přibližně 30 % hlasů, se záhy ocitla mimo hru. Dosavadní předšed,1 ('!
Jiří Paroubek několik hodin po vyhlášení výsledků voleb odstoupil. Prózu
4. r w ju i
i l h in y n r d i jí ivi ( 1 íi l I' K lr P l 1n í.T K Y
3 ,
republiky Václav Klaus ani neposkytl sociální demokracii šanci pokusit se o se
stavení vlády. Toto rozhodnutí sice bylo porušením ústavní zvyklosti prvním
pokusem o sestavení vlády zásadně pověřovat předsedu nejsilnější parlamentní
strany, avšak vzhledem k opakovanému prohlášení představitelů ODS, TOP 09
a Věcí veřejných, že společně utvoří koalici a vládní spolupráci s ČSSD vylučují,
lze tento postup hlavy státu považovat za pragmatické rozhodnutí, které Ústava
nevylučuje.
Volby do Poslanecké sněmovny v letech 1992-2010
(v % platných hlasů)
40
35
30
25
20
15
10
5
ČSSD ODS TOP 09 KSČM VV KDU-ČSL SZ
Poznámka:! roce 1992 se jednalo o volby do České národní rady.
Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).
Druhou nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala Občanská demokratická
strana s 20% hlasů (což bylo o 15% hlasů méně než ve volbách 2006) a 53 po
slaneckými křesly. ODS byla od svého zrodu z lůna Občanského fóra nejdůleži
tější pravicovou stranou a vedoucí silou koaličních vlád. To vtisklo pečeť české
vnitřní a zahraniční politice devadesátých let. Dělení Československa proběhlo
pod její režií. Příznivci ODS patří k sociálním vrstvám s nadprůměrným životním
standardem. Mezi nimi jsou často podnikatelé, manažeři a zaměstnanci se střed
ním a vysokoškolským vzděláním. ODS je úspěšná zejména ve větších městech
nad 100 000 obyvatel. K tvrzím ODS patřily v minulosti zejména hospodářsky
326
5. IJJi T A V N I IIMS I I T U t n A , i r „ i i v n r n n v n v r w u , . 1V « ..
/ r
prosperující regiony jako hlavní město Praha a okres Liberec, kde však ve vi
bách 2010 vyhrála TOP 09. Ve volební kampani 2010 propagovala ODS pte<
vším úspornou rozpočtovou politiku. Podařilo se jí přesvědčit čásl veřejnost i,
sociální politika navrhovaná levicí by přivedla ČR ke státnímu bankrotu, Ial< jak
v té době hrozilo Řecku. Řecká krize, umně mediálně vyhrocená, byla ODS lil.
ním a - jak se ukázalo - účinným volebním argumentem.
Třetí nejsilnější stranou se ve volbách 2010 stala TOP 09 se 17% hlasií a
mandáty. Je jí předseda, Karel Schwarzenberg, obdržel přes 46 000 přeletu
čních hlasů, což bylo vůbec nejvíc ze všech politiků (Mladá fronta Dnes 31. 5. 20
B l). V okresech Liberec a Hradec Králové byla TOP 09 dokonce nejsilnější sl tam
taktéž v Praze překvapivě porazila ODS, která tam doposud dominovala. Pro n
překvapivý úspěch - rok po jejím založení 26. června 2009 - byla TOP 09 český
i zahraničními médii často označována za pravého vítěze voleb.
TOP 09 zorganizoval a založil bývalý náměstek ministra obrany (1993 I! )í
a ministr financí (2007-2009) Miroslav Kalousek, dříve jeden z hlavních pro
gonistů KDU-ČSL. Podařilo se mu získat Karla Schwarzenberga, požívajícího i
mořádné důvěry veřejnosti, „aby se postavil do čela TOP 09 a stal se ( hodíc
billbordem, který naláká voliče" (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19). Ke vzniku sli.
TOP 09 podle četných indicií zásadním způsobem přispěli vlivní podnikatele a
bbisté, zejména Kalouskův osobní přítel Richard Háva, jenž pohádkově /hol
ze zbrojních zakázek (Kalousek měl ve funkci náměstka ministra obrany na
rošti finanční řízení resortu, včetně řízení klíčových armádních zakázek), a rovi
lobbista Michal Kuzmiak (Pšenička a Marik, 2011a, s. 19; nasipoliticil). „Ri
lidí, kteří se pohybují mezi politikou a byznysem, je přesvědčena, že vazby n
Kalouskem, Hávou a Kuzmiakem jsou velmi těsné. Otevřeně je ale o tom ocho
mluvit jen málokdo," zní názor seriózních novin (ihnedl).
TOP 09 je pravicová politická strana, která se hlásí k demokracii a konzerv
smu, kritizuje populismus a je více než ODS otevřena evropské integraci. TOI:
se ve svém volebním programu 2010 vymezovala zejména v oblasti ekonom i( k
reforem, propagovala reformu veřejných financí, dosažení vyrovnaných stal i
rozpočtů a snižování veřejného dluhu. K dosažení dlouhodobé ekonomické ;;l
lity navrhovala TOP 09 reformu důchodového systému a zdravotnictví, a to vín
návrhů na zvýšení spoluúčasti pacientů za lékařské služby. Důležitým prograi
vým bodem byl proklamovaný boj proti korupci a za větší transparentu o,sl |
tiky, kde předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl mnohými voliči pova/.o
za důvěryhodnějšího politika než vedení rovněž pravicové ODS, smutně pro:
korupčními aférami.
6. Rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně po volbách 2010
(počet poslaneckých křesel pro jednotlivé parlamentní strany)
100
90
80
70
60
50
40
30 56 53
20 41
26 24
10
0
ČSSD ODS TOP 09 KSČM W
Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).
Komunistická strana Čech a Moravy získala ve volbách 2010 čtvrté místo
v přízni voličů s více než 11% hlasů, které jí přinesly 26 křesel v Poslanecké sně
movně. Pro komunisty byl volební výsledek uspokojivý, neboť si přes přirozený
úbytek jejích členů a přívrženců starší generace zachovali stejný počet mandátů
jako po volbách roku 2006. Členskou základnu si strana přináší z doby před rokem
1989, průměrný věk členů je vyšší než 70 let. Jejich počet klesá o 7 % ročně, tedy
zhruba o 16 členů denně. V roce 1992 měla KSČM 354 000, v roce 2009 stále ještě
72 000 členů (iDnesl).
Při volebních kláních 1996/1998/2002 byli komunisté od voleb k volbám
silnější, avšak počínaje parlamentními volbami 2006 se tento růst zastavil. Ko
munistické straně, která zůstala na centrální úrovni politicky izolovaná a nikdy
nemusela převzít vládní odpovědnost, se pomocí antireformní, sociálně-populis-
tické a nacionalistické (antisudetoněmecké a antiamerické) rétoriky dařilo získat
některé mladší protestní voliče, kteří rozšířili její tradiční velmi věrnou a discipli
novanou voličskou základnu. Volby v červnu 2006 přinesly v tomto ohledu zvrat.
Jestliže v předcházející legislativní periodě byli komunisté zastoupeni v Posla
necké sněmovně 41 poslanci, po volbách 2006 klesl počet jejich mandátů na 26
a tak tomu zůstalo i po volbách 2010. Jak patrno, v soutěži o levicově orientované
328
7. obránce zájmů sociálně slabých.
Dalším subjektem, který ve volbách 2010 neočekávaně pronikl clo 1’osl.moi
sněmovny, je strana Věci veřejné. Získala téměř 11% platných voličských lil.i
a v návaznosti na to 24 poslaneckých křesel. Jejím předsedou a její tváří jo byv.
televizní moderátor Radek John.
Za vznikem strany a jejím financováním stály některé vlivné podnikatelsko sk
piny a lobbisté, Zdeněk Bakala, Vít Bárta, Tomáš Hrdlička a podle některýi h i11 1<
mací též Roman Janoušek (iDnes3; Denikreferenduml; Pšenička a Mařík, 2 0 1 i
s. 18). „Stále více se ukazuje, že politickou stranu lze vyrobit takříkajíc v labo
torních podmínkách. (...) Stačí k tomu peníze, aktuálně přitažlivý program .t
řejně oblíbený a důvěryhodný lídr. Dále už je to jen věc marketingu," zní výst va
shrnutí jedné analýzy (Pšenička a Mařík, 2011a, s. 18).
Strana VV nechává své členy a registrované příznivce rozhodovat v interno1
vých referendech o různých částech programu. Zaregistrovaní příznivci sIm
s hlasovacím právem se nazývají véčkaři. Členové a sympatizanti strany lak n
hou při internetových referendech přímo ovlivňovat program i politické sine
vání strany. Poté co se VV staly vládní stranou, byla hlasovací práva „véčka m" ('
tečně redukována z rozhodujících na poradní.
Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 museli všichni kandidáti poi
psat vázací smlouvu, na jejímž základě se zavázali pod hrozbou pokuty sedm m
onů korun hlasovat coby poslanci podle rozhodnutí stranického vedení (Mac lu>
Přeběhneš). Takový závazek ovšem odporuje ústavně zakotvenému prim
volného poslaneckého mandátu, neboť článek 26 Ústavy (zákon č. 1/1993 í
v platném znění) výslovně stanoví, že poslanci a senátoři vykonávají svůj maní
osobně, v souladu se svým slibem, a nejsou při tom vázáni žádnými příkazy.
Jeden z poslanců W , Stanislav Huml, si v dopise svým kolegům v poslaneck
klubu stěžuje na autoritářské metody vedení strany, včetně vydírání a uplác <
a varuje své kolegy: „Strach je špatný rádce. Necháte-li se vydírat nebo koti
jste do konce volebního období loutky. Na mém případu vidíte, že existují
hoschopní lidé, kteří se nás snaží ovládnout." (Mladá fronta Dnes 1. 4. 2011, s
Ve stejném smyslu poskytl místopředseda W , poslanec Jaroslav Škárka, ro|
térce Respektu na skrytý mikrofon informaci, že „od lidí kolem ministra dopr
Víta Bárty dostává peníze za loajalitu ke straně a za mlčení o jejím financovi
(...) Ta částka se blíží poslaneckému platu bez náhrad." (Týdenl; iDnes5; Co;
novinyl). Po zveřejnění Škárka tuto informaci „dementoval" tak nevěrohodi
způsobem, že tím pouze podtrhl pravdivost svého původního vyjádření.
8. r w i , i i i v r t a i o i rí ivi v r. o i r> i n v u n i .i l IV T
Hlavními předvolebními tématy VV byl boj s korupcí a prosazování prvku přímé
demokracie. W navrhují přímou volbu prezidenta, starostů, hejtmanů a možnost
voleb prostřednictvím internetu. V ekonomické části volebního programu poža
dují W zastavení zadlužování země, snížení výdajů ve veřejných zakázkách a lcon
trolu veřejných zakázek na internetu. Stejně jako všechny ostatní strany považují
VV - právem - za naléhavě potřebnou reformu zdravotnictví a důchodového sys
tému. Spíše levicově-středovým prvkem v ekonomickém programu W je požada
vek progresivní daně z příjmu fyzických osob, který sdílí s ČSSD.
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010
(vítězové voleb v jednotlivých okresech)
□ ČSSD ■ ODS H TOP 09
Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).
Svými programovými prioritami, jež zahrnují jak středo-pravé, tak středo-levé
prvky, jsou W způsobilé ke koaliční spolupráci jak nalevo, tak napravo od politic
kého středu. Svým programem a vystupováním oslovila strana VV řadu mladých
voličů a její výsledek v parlamentních volbách v roce 2010 byl překvapivým úspě
chem. V dalším vývoji však oblíbenost této strany zřetelně ochabovala a vzhle
dem k množícím se skandálům ve straně je velkou otázkou, zda bude zastoupena
i v příští Poslanecké sněmovně.
Strany mimo Poslaneckou sněmovnu po volbách 2010
Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová získala ve volbách
do Poslanecké sněmovny v roce 2010 pouhých 4,4% hlasů. Nepatrných 0,6% ji
330
9. oddělilo od její historické role v parlamentei li .1 vládách bývalého Ceskoslovens
a současné České republiky. Úřadující předseda strany Cyril Svoboda po vyli
rtení volebních výsledků odstoupil. Takový hluboký propad voličské přízně vři
byl způsoben spíše neblahými aférami z období jejího bývalého předsedy .lii 1
Čunka, který setrvával ve vládních i stranických funkcích, přestože byl vyšeti
ván kvůli velmi důvodnému podezření z korupce. Vyšetřování bylo v době je
účasti ve vládě za naprosto nestandardních okolností a protiprávním způsobí
(což bylo později soudně prokázáno) zastaveno, což mělo negativní vliv 11.1 důvt
občanů v nezávislost justice. V minulosti, v legislativní periodě 2006- 2010, je
vytvořila KDU-ČSL, která měla nejvyšší podíl kmenových voličů, třináct ičleii
poslanecký klub, v předcházejícím období 2 0 0 2 -2 0 0 6 měla 21 mandátů v Po:
necké sněmovně. Byla zastoupena ve všech vládách od vzniku České řepu bii
Vzhledem k tomu, že KDU-ČSL je volena hlavně věřícími občany ve venkovsk]
oblastech a že proces sekularizace, zahájený v době komunismu, i po revoluci 1 ;
1
pokračuje, jeví se další osud této strany spíše nejistý.
Ve volbách 2010 se do Poslanecké sněmovny nedostala Strana zelených, kl
získala pouze 2% voličských hlasů. V minulých volbách v roce 2006 získala I
hlasů a v legislativním období 2 0 0 6 -2 0 1 0 byla v Poslanecké sněmovně /.asi
pena šesti poslaneckými mandáty. Průnik zelených do parlamentu bylo mnJ
považovat za výsledek rostoucí životní úrovně a evropeizace České republ
Pro mladší a vzdělanější voliče byly často postmateriální hodnoty důležitější 1
„tlustá peněženka", kterou slibovala ODS. Hlavní volební slogan zelenyih /
„kvalita života". Studenti volili zelené z 16 %. Zelení se považují za stranu cl re
V jejich programu jsou jak liberální požadavky, jako např. snížení přímýc b il
a sociálních odvodů, tak požadavek posílení role státu v ochraně životního |
středí. Dotyk s reálnou politikou v rámci vládní koalice v legislativním obil
2 0 0 6 -2 0 1 0 a zejména vládní spolupráce s ODS image zelených značně poško
a vedly k následnému štěpení strany, neúspěchu ve volbách do Evropského |
lamentu v roce 2009, odstoupení v minulosti úspěšného předsedy Martina I
sika z postu předsedy a k hlubokému propadu ve volbách do Poslanecké sněmo
v roce 2010.
Volební systém, volební výsledky a jejich korelace
Malé strany se považují za oběť volebního systému, který prostřednictvím 1 na
volebních obvodů a D’Hondtovy formule pro přepočet hlasů na mandáty /vyl
ňuje větší strany. Ve většině volebních obvodů se vzhledem k jejich poměrné 1
10. I'U LI i ]l ] U S Y . V I 1 1 M C B Í i K lí R C P U B U K Y
velikosti rozděluje jen 1 0 -1 4 poslaneckých mandátů, takže aritmetická hranice
k získání jednoho mandátu je mezi 7 a 10 %, čímž vysoce převyšuje zákonnou hra
nici ve výši 5 %. Tím je způsobeno, že malé strany mohou získat menší procento
mandátů v Poslanecké sněmovně, než odpovídá jejich celorepublikovému zisku
hlasů, protože v mnoha středně velkých volebních obvodech podíl hlasů kolem 6 %
pro získání poslaneckého mandátu nestačí.
Zvýhodnění silnějších stran bylo deklarovaným úmyslem zákonodárce při při
jímání a schvalování zákona o volbách ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Explicitně
uvedeným cílem tohoto zvýhodnění byla tvorba stabilní vládní většiny v Posla
necké sněmovně. Volební systém, který měl podpořit vytvoření stabilní vládní
většiny, však ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 způsobil pravý opak.
Vznikla situace, která byla mnohými žurnalisty označena jako patová. Levice (so
ciální demokraté a komunisté) měla v Poslanecké sněmovně stejný počet hlasů
jako pravice (do které se počítala kromě ODS též KDU-ČSL a SZ); každý z uvede
ných bloků měl 100 poslaneckých mandátů. Přitom pro koalici s KDU-ČSL a ze
lenými, kterou si přála vytvořit ODS, hlasovalo přibližně o 200 000 občanů, tj.
o 3,5 % voličů více než pro uvedené strany levice.
O změnu volebního systému usilovala v roce 2000 především ODS, jež si touto
zákonnou úpravou dala vlastní branku. Podle volebního zákona před novelou
č. 204/2000 Sb., který byl více poměrný, by vládní koalice ODS, KDU-ČSL a SZ,
o niž po volbách 2006 usilovala ODS, měla pohodlnou většinu. Jak ukazují odbor
níci na volební systémy, účelové manipulace volebního zákona, kterými se některé
subjekty snaží vytvořit si výhodnější podmínky pro příští volby, se často obrací
proti nim samým.
Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že ČSSD vyhrála volby do Poslanecké
sněmovny na Moravě a ODS v Čechách. V Praze, kde ještě ve volebním klání
v roce 2006 každý druhý volič odevzdal svůj hlas ODS, byla ve volbách 2010 mo
censká dominance ODS prolomena volebním výsledkem liberální TOP 09, která
získala téměř třetinu (27% ) odevzdaných pražských hlasů. Čím dále od Prahy,
tím nižší byly podíly voličských hlasů pro pravicové strany. Tvrzemi sociál
ních demokratů byly hospodářsky méně dynamické okresy s menším podílem
nadprůměrně vydělávajících osob, zejména regiony postižené nezaměstnaností.
V Moravskoslezském kraji, kde panuje v důsledku vyřazení části těžkého průmy
slu a dolů z provozu a horší dopravní dostupnosti vysoká strukturální nezaměst
nanost, hlasovalo pro sociální demokraty 29% voličů; podobně v dalších krajích
s nadprůměrnou nezaměstnaností (Ústecký kraj a kraj Vysočina). V okrese Kar
viná získali sociální demokraté 36 % hlasů, v okresech Bruntál a Frýdek-Místek
332
11. po 29% , v okresech Ostrava město a Chomutov po 28% , Most 2(>% ,i Zď.u n
Sázavou 25% hlasů. Nezaměstnaní a sociálně slabí podezřívali pravicové sli.n
že mají v úmyslu omezovat míru přerozdělování, zejména snižovat podporu v i
zaměstnanosti a sociální dávky, a že hodlají nastolit přísnější podmínky pro jcji
vyplácení.
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010
(vítězové voleb v jednotlivých volebních krajích)
□ ČSSD ■ ODS 0 TOP 09
Pramen: Český statistický úřad (www.volby.cz).
V Senátu vzniká v tendenci jiná konstelace politických sil než v Poslanec-ke •
movně. Na konci devadesátých let se podařilo tehdejší Čtyřkoalici vyproíilc
jako hlavní opoziční síla proti mocenskému kartelu stran „opoziční smloir
Čtyřkoalice triumfovala v senátních volbách roku 2000 a vytvořila s 39 mane
nejsilnější politické uskupení v Senátu. Také senátní volby v listopadu 2002 I
lební účast 33% ) změnily konstelaci politických sil v horní komoře parlamc
ve prospěch opozice. Vládní koalice z ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU ztratila v Soi
většinu. Největší volební úspěchy zaznamenali kandidáti ODS a nezávislí.
Stejně tak v senátních volbách roku 2010 zvítězila opozice. Vládní (
ztratila 11 senátorských křesel, opoziční sociální demokraté jich získali nove'1
To umožnilo ČSSD vytvořit senátorský klub s 41 senátory, čímž tento klub
kal v této komoře absolutní většinu. Výsledky senátních voleb, ve kterýc 11 v
denci dosahují větších úspěchů kandidáti opozičních stran, odpovídají inten
Ústavy. Prostřednictvím odlišného volebního systému a jiného termínu vole
12. POL ITI CK Ý SYSTÉM ČESKÉ R E P UB LI K Y
Složení Senátu v letech 1996-2010
(počet senátorů)
Pramen: www.senat.cz; Ekonom 43/2010, s. 38.
pravidelně dosahuje odlišného politického složení Senátu, než jaké je v Poslanecké
sněmovně. Tím se funkce Senátu a jeho význam posilují.
Personální složení parlamentu 2010
V Poslanecké sněmovně zvolené roku 2010 zasedá 78% mužů a 22% žen. Zastou
pení žen se oproti Poslanecké sněmovně v legislativním období 2006-2010, kdy
bylo mužů 85 % a žen jen 15 %, o 7 % zvýšilo. Průměrný věk poslanců je 47 let, nej
staršímu je 72 a nejmladšímu 23 let. Velká většina (83 %) zákonodárců v Poslanecké
sněmovně má vysokoškolské, 17% středoškolské vzdělání (www.volby.cz). Do sně
movny bylo zvoleno 20 poslanců, kteří nebyli členy žádné politické strany, ale byli
jako nestraníci na kandidátkách stran - často v zadních pozicích, ale díky preferen
čním hlasům byli zvoleni do parlamentu (Mladá fronta Dnes 31. 5. 2010, A9).
Ve volbách 2010 se radikálně změnilo složení Poslanecké sněmovny. Plných
114 zákonodárců (57% členů sněmovny) zvolených v roce 2010 je v parlamentu
nováčky. Jen 86 poslanců (43 % členů sněmovny) má zkušenosti s parlamentní
prací. Tento jev je „vedlejším účinkem" hojně udělovaných preferenčních hlasů,
jejichž vliv novelou č. 480/2006 Sb. volebního zákona č. 247/1995 Sb., v platném
znění, značně posílil. Na základě stručné novely, přijaté zákonem č. 480/2006 Sb.,
mohou voliči označit („zakroužkovat") na volebním lístku zvolené strany čtyři
334
13. U S T A V IN I 1IN 9 I I 1 W n n .» n.- . > .. . r- . _ ________
kandidáty (předtím dva) dané sl rany, kterým dávají přednost. Pokud kandidál
čité st rany obdrží ve svém volebním obvodu alespoň 5 % hlasů (před novelou 7
seřadí se kandidátka této strany podle počtu získaných preferenčních lil
(srov. příslušná zákonná ustanovení, dále Kneblová, 2010, s. 160).
Možnost „kroužkování" byla voliči ve volbách 2010 čile využívána, celkem I
uděleno přibližně 3,7 milionu preferenčních hlasů (Mladá fronta Dnes 31. 2(
A8). Obecně jsou preferenční hlasy přínosným prvkem volebního systému,
posiluje prvek přímé demokracie ve volebním právu. Rada špičkových polit
kteří se v minulosti kompromitovali, byla ze svých prominentních po/,i< „vyk11
kována".
V předcházejících legislativních obdobích 1 9 9 0 -2 0 0 6 podíl poslanců se zk
nostmi s prací v parlamentu kontinuálně rostl, po volbách v roce 2006 to
přibližně dvě třetiny. Obdobný trend zvyšování počtu zkušených zákonod
probíhal i v Senátu. Jen 16% senátorů zvolených v senátních volbách roku 1
mělo předchozí zkušenost s prací v zákonodárném sboru. Roku 2008, kdy by
volbách zvoleno 27 senátorů, měly již dvě třetiny ze zvolených zkušenosl i s |
chozí činností v parlamentu (www.volby.cz). Parlamentní volby roku 2010 l
trend, který měl jak pozitivní, tak negativní aspekty, zvrátil ve prospěch „no
tváří".
Platy a náhrady poslanců a senátorů
Poslanci a senátoři pobírají podle zákona č. 236/1995 Sb., v platném znění,
jejichž výše je odvozena od platů úředníků státní správy. Platová základna ( i
1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nomin.il n
síční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (zákon č. 236/1995 Sb., §!:
Roku 2010 činil základní plat poslanců a senátorů 58 944 korun. Za i
parlamentní funkce, jako např. za předsednictví klubů či výborů, dostávají
nodárci příplatky. Předseda a místopředsedové Poslanecké sněmovny i S
mají nárok na auto s řidičem. Předsedové komor pobírali roku 2010 plat v
158 304 korun. Stejný plat jako předsedové komor má předseda vlády. Mísit:
sedové komory pobírají plat ve výši 112 512 korun měsíčně, předsedovi'1v)
komisí a delegací mají plat 83 040 korun a místopředsedové výborů, stejn
předsedové podvýborů, 71 040 korun měsíčně. Místopředsedové podvýb
přijdou na 65 000 korun (Právo 10. 9. 2010, s. 3).
Vzhledem k výraznému navýšení poslaneckého platu jakoukoli parlan
funkcí je o tyto funkce vždy intenzivní zájem. Na počátku volebního <
