1. Martina Volavková
UČO: 371538
Vznik a vývoj informační vědy
ARGUMENTACE VÝBĚRU TÉMATU:
Téma informační věda studenty provází celým prvním semestrem studijního oboru
Informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě MU v Brně, to je jedním z důvodů,
proč jsem si toto téma zvolila. Vzhledem k tomu, že celý obor informační vědy je velmi
rozsáhlý, musela jsem téma zúžit. Po delším zvažování jsem se rozhodla zabývat se historií
oboru, konkrétně vznikem a jednotlivými vývojovými etapami.
ANOTACE:
Seminární práce s názvem Vznik a vývoj informační vědy je rozdělena na tři hlavní oddíly.
Každý oddíl je zaměřen na jednotlivé etapy vývoje informační vědy. Zkoumá její vznik od
úplných počátků, kdy byla v Asýrii vybudována první knihovna. Velká část je věnována 20.
století, kdy proběhlo největší utváření informační vědy a postupně se dostává k současnosti.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Informační věda, historie informační vědy, vývojová období informační vědy

2. Informační věda se jako nová interdisciplinární věda vyvíjela velmi neuspořádaně. Její
vývoj byl ovlivněn lidskou zkušeností, poznáním a výzkumy, které se zabývaly informačně
komunikačními jevy a procesy ve společnosti. Názory na vznik a vývoj informační vědy jsou
tudíž poměrně odlišné. Americký vědec Glynn Harmon ve svém článku „On the Evolution of
Information Science“ z roku 1971 uvedl, že obecná věda o informaci se vyvinula
z dokumentace, což je systematický sběr, pořádání, vyhledávání a distribuce potenciální, tj.
znakově zaznamenané informace a také z teoretického praktického oboru dokumentalistiky,
jejíž utváření začíná rokem 1895. Tehdy v Bruselu vzniká Mezinárodní bibliografický ústav
(FID) pod záštitou francouzských právníku Paula Otleta a Henri La Fontaina, jejichž cílem
bylo zpracovat veškerou světovou paměťovou produkci (knihy, muzejní exponáty,
fotografie). Na základě klasifikace Melvila Deweyho společně vytvořili jednotnou soustavu
věd známou pod názvem Mezinárodní desetinné třídění (MDT), která organizovala znalosti a
poznatky do navigačního systému. Účelem tohoto navigačního systému bylo vyhledávání a
rešerše v materiálech uložených po celém světě. Někteří američtí odborníci považují za první
známku vzniku informační vědy publikování článku Vannevara Bushe „As We May Think"
v americkém časopise Atlantic Monthly v červenci roku 1945.1 Stěžejním tématem tohoto
článku je použití stroje MEMEX (memory extender).
Vznik informační vědy však sahá do dávné historie, do let 669 – 630 př. n. l., kdy
vzniká v Asýrii nejstarší knihovna na světě. Král Aššurbanipal ji nechal vybudovat
z hliněných tabulek popsaných klínovým písmem jako organizovanou sbírku zaznamenaných
a uspořádaných znalostí. Vznik prvních starověkých sbírek byl snahou o dosažení
nesmrtelnosti, o uchování paměti a znalostí, které dříve zanikaly současně se smrtí člověka.
Profesor Cejpek v předmluvě knihy Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí od E. Currás
uvádí: „Písmo spolu s reprodukovaným obrazem a zaznamenaným zvukem má opravdu
jedinečnou schopnost zachytit a uchovat po dobu výrazně delší, než je průměrný lidský věk,
lidské znalosti, zkušenosti, příběhy, prožitky a pocity.“2
1.1 Období formování informační vědy
Informační vědu ovlivňují dva vývojové proudy lidského poznání. První proud,
sociální a humanitní, byl ovlivněn teoriemi a metodikami vycházejících ze zkušeností archivů,
knihoven a dalších dokumentačních a informačních pracovišť. Druhý proud, matematicko-
1
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 135.
2
CURRÁS, Emilia. Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí. str. 7.

3. technický a kybernetický, vychází z binární soustavy, matematické logiky, programování a
algoritmických jazyků.
První proud má původ v knihovnách a v dalších informačních pracovištích. Ve 2.
polovině 19. století dospěly knihovny v kulturně a technicky vyspělých zemích natolik, že
tato práce si žádala větší úroveň profesionality. Spolu se vznikem knihovnického povolání
vzniká potřeba knihovnických organizací a odborných knihovnických škol. V roce 1876
vzniká první profesní organizace American Library Association (ALA) a v roce 1887
následuje otevření první knihovnické školy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku School
of Library Economy, která byla zaměřená spíše na praxi. Až roku 1926 vzniká na univerzitě
v Chicagu škola nového typu Graduate School of Library Science. Knihovna zde byla
chápána jako sociální jev (social agency), čímž došlo k upevnění knihovnictví (knihovní vědy
– library science) po celém světě.
Teorie knihovnictví byla ve 20. století obohacována výsledky oborů jakou sociologie,
psychologie, lingvistika aj. V Evropě se vytvářel samostatný obor knihověda, který zkoumal
vnější znaky knihy. Knihověda byla ovlivněna pozitivistickým proudem v 19. století. Ve 20.
století je obor rozšířen o psychologicko-sociologická hlediska ve zkoumání tvorby, sociálního
zprostředkování a užití knih ve společenských souvislostech. Na přelomu 19. a 20. století
vzniká teoretický a praktický obor dokumentace, a to v důsledku rozrůznění knih na různé
typy dokumentů. Jak uvádí profesor Cejpek: „Dokumentace zavedla pojem dokumentu pro
všechny soudobé druhy nosičů symbolicky (písmem, obrazem i zvukem) zaznamenaných
znalostí, zkušeností a prožitků.‘‘3 Právě dokumentace předcházela jako první ucelená
koncepce vzniku informační vědy.
1.2 Období vnitřního sjednocování a upevňování informační vědy
Matematicko-technický a kybernetický proud se rozvinul po druhé světové válce. Na
vývoj informační vědy měla vliv kybernetika, která vznikla na konci 40. let a její vznik
ovlivnil matematik Norbert Wiener a neurofyziolog Artur Rosenbluth. Profesor Cejpek
definuje obor takto: „(…) kybernetika dnes studuje chování složitých organizovaných
otevřených systémů technických, biologických a sociálních. Jde o složité dynamické systémy
3
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 121.

4. čili dynamické systémy řízení nebo zkrátka systémy řízení.‘‘4 Kybernetika řízení chápe jako
informační proces, kde je informace a řízení spojeno pevnou vazbou. Tento informační proces
je uskutečňován prostřednictvím příjmu, uchování, zpracovávání a předávání informace ve
složitém dynamickém systému. Proto je kybernetika označována jako věda o příjmu,
uchovávání, zpracovávání a využívání informace.
Následkem vzniku kybernetiky vzniká aplikovaný obor označovaný jako věda o
počítačích neboli informatika (computer science). Díky vývoji počítače zaznamenal tento
obor značný rozvoj, stále však ve středu zájmu zůstává počítač se svým technickým a
programovým vybavením.
1.3 Období dozrávání informační vědy
V 70. a 90. letech došlo v USA k dynamickému vývoji informační vědy. Zřetel byl
brán především na to, že tento vědní obor zkoumá jak informační procesy v systémech
vytvořených člověkem, tak i v systémech vytvořených přírodou. Nutnost spolupráce mezi
přírodními a humanitními vědami byla silně zdůrazňována.
Myšlenková mapa na téma informační věda:
4
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 121.

5. POUŽITÁ LITERATURA:
1. BUSH, Vannevar. As We May Think. In: Atlantic Monthly [online]. [cit. 2012-04-11].
Dostupné z: <http://www.theatlantic.com/doc/194507/bush>.
2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 1998. 180 s. ISBN 80-7184-767-4.
3. Information science. Encyclopædia Britannica. 2007. Encyclopædia Britannica
Online. 26 Sept. 2012. [online] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:
<http://www.britannica.com/eb/article-9367974>.
Ad 1) kvalifikace autora, objektivní informace, vysoká citovanost, aktualizovaný zdroj,
důvěryhodný zdroj
Ad 2) kvalifikace autora, ověřené informace, problematikou se zabývá do hloubky, vysoká
citovanost, přesné vyjadřovací schopnosti
Ad 3) ověřený zdroj, web je pravidelně aktualizován, funkční odkazy, je uvedeno datum
publikování, přehledná navigace