Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů

Liberec pod lupou
týmové projekty studentů bakalářského
programu Geografie

sborník řešených projektů

Katedra geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické
Technické univerzity v Liberci

www.fp.tul.cz | www.kge.tul.cz

pořádáno v rámci akce Dny GIS Liberec 2011 |
Krajská vědecká knihovna v Liberci 23. 11. 2011

Představené práce jsou výsledkem projektové činnosti studentů 3. ročníku bakalářského studijního
programu Geografie (studijní obory Aplikovaná geografie a Geografie se zaměřením na vzdělávání).
Zadaná témata byla řešena v rámci předmětu Praktikum z GIS a DPZ v měsících 10/2011-11/2011.

Editor: Jiří Šmída, Liberec 2011

Tato publikace neprošla jazykovou ani odbornou korekturou.

Technická univerzita v Liberci
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Katedra geografie
Studentská 2, 461 17 Liberec
www.kge.tul.cz| jiri.smida@tul.cz

Dny GIS Liberec 2011 | Liberec pod Lupou – projekty studentů Fakulty přírodovědně- 2
humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci

Seznam projektů

1. Student - vozíčkář na Technické univerzitě v Liberci (Student - Wheelchair Bound at
Technical University Of Liberec)
Václav Bendl, Eliška Činková, Luděk Grabec, Tereza Langová, Karolína Nosková, Pavla
Vurmová

2. Tramvaj v Liberci (Tram in Liberec)
Kárová Zuzana, Knopová Markéta, Krejčíková Eva, Kozáková Tereza, Maryško Jan, Smolík
Michal
3. Liberec sportovní (Liberec, a sport-friendly city)
Tomáš Durdil, Lukáš Hrubý, Martin Mašek, Alena Svobodová

4. Liberec industriální (Industrial Liberec)
Alice Kolářová, Nikola Kučerová, Kateřina Prokopová, Mariana Slámová, Ivan Vávra

5. USE – IT Liberec
Tomáš Pecháček, Václav Matoušek, Radomír Vlk, Petr Eimann, Pavel Šťovíček, Petr Koťátko

6. Liberec pivní (Liberec beery)
Jan Horák, Adam Chrumko, Petr Klápště, Pavel Kohoutek, Radek Ostrčil

7. Lyžařský areál Ještěd (Ski area Jested)
Filip Chráska, Jaroslav Nauč, Gabriela Pekárková, Soňa Semanová

8. Dostupnost jednotlivých budov TUL z kolejí Harcov (The accessibility the buildings TUL
from the dormitories of Harcov)
José Ricardo Barreto, Marek Baše, Klára Čermáková, Lukáš Novák, Jan Smolák

9. Liberecké graffiti (Graffiti in Liberec)
Zdeněk Čapek, Michaela Gromovská, Petra Machková, Tomáš Kadlec, Petr Pech, Tereza
Slavotínková


Student-vozíčkář na Technické univerzitě v Liberci / Student-Wheelchair Bound at Technical University Of Liberec

STUDENT - VOZÍČKÁŘ NA TECHNICKÉ UNIVERZITĚ V LIBERCI
Student - Wheelchair Bound at Technical University Of Liberec
Václav Bendl, Eliška Činková, Luděk Grabec, Tereza Langová, Karolína Nosková, Pavla
Vurmová

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra
geografie
email: vaclav.bendl@tul.cz, eliska.cinkova@tul.cz, ludek.grabec@tul.cz, tereza.langova@tul.cz,
karolina.noskova@tul.cz, pavla.vurmova@tulcz

Abstrakt

Toto téma jsme si vybrali, protože se ve svém životě s překážkami potýká každý, pro vozíčkáře však
mohou být neřešitelnou součástí života. V naší práci budeme považovat našeho studenta na vozíčku za
soběstačného, jenž bude využívat pouze základní pomoc (otevření dveří). V naší práci jsme se zaměřili
na komunikace (sklon, výška apod.) a na budovy (budovy Technické univerzita, tak i budovy pro
denní používání (obchody, kina, divadla)). U budov jsme sledovali hlavně jejich bezbariérovost
(přístup, záchody, chodby, učebny). Toto jsme řešili ze třech pohledů: z teoretického – to co jsme
objevili v různých publikacích Technické univerzity, z terénního – to co jsme zjistili my a s posledním
pohledem nám pomohl student TUL, který je na vozíku.
Abstract
We have chosen this topic, because each of us face with some barriers in our lives, but for people
wheelchairs could it be insoluble part of their lives. In our work we will consider our student in a
wheelchair as self-sufficient, who will use only basic support (open door). In our work we focused on
communications (incline, height, etc.) and buildings (buildings of Technical University of Liberec and
also buildings for daily use (shops, cinamas, theaters). The main factor for bulilding we had
wheelchair accessible (acces to toilets, corridors, classrooms, etc.) This was sold from three
perspectives: from theoretical - which we found in different publications of TUL, from terrain-view -
what we foud out by ourself and with the last one perspective helped us one wheelchair student from
TUL.
Klíčová slova
handicap, vozíčkář, bariéry, Technická univerzita v Liberci

Keywords
handicap, wheelchair bound, barriers, Technical University of Liberec

Cíle projektu a předpoklady/ hypotézy
Nejzákladnějším cílem našeho projektu je vytvořit „mapu studenta na invalidním vozíku“. V této
mapě budou vyznačena důležitá místa z pohledu studijního (budovy TUL, koleje, menzy) tak i z
pohledu zábavy a denní potřeby (obchody, kina, divadla, bazén) a chtěli bychom zjistit míru
přístupnosti těchto budov.



Výchozím bodem, odkud se bude student pohybovat, budou koleje Harcov, jako místo pobytu většiny
studentů TUL. Jelikož budeme posuzovat budovy na území Liberce, tak k nim musíme vytvořit i
přístupovou cestu. Proto v naší mapě uvedeme i komunikace, které rozdělíme na dvě skupiny. Na ty,
které splňují podmínky pro bezpečnou jízdu vozíku (vyhláška o úpravě chodníků 369/2001 a sklon
komunikací) a na ty, které ne.
Nebudeme počítat jen s tím, že handicapovaný student se dopravuje pouze pomocí vozíku. Kde to
bude možné, bude student využívat MHD (hlavně na územích, kde je velký sklon komunikací). U
MHD nás bude zajímat časová náročnost, která je způsobená podmínkou, že se handicapovaný student
může přepravovat pouze v bezbariérových autobusech.
A poslední část, na kterou bychom chtěli v naší práci poukázat, by byly vzdálenostní rozdíly mezi
studentem s handicapem a bez handicapu.
Naše vstupní hypotéza je: Předpokládáme, že překážky nejsou tak velké, aby student na vozíku
nemohl studovat na TUL a pohybovat se po Liberci bez větších omezení.

Teoretická východiska projektu
Projekt Student na vozíku byl vypracován jako součást semestrální práce studentů předmětu
Praktikum z GIS a DPZ, vyučovaném na Katedře geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a
pedagogické Technické univerzity v Liberci. Smyslem práce bylo najít překážky, jež zabraňují
studentovi na vozíku v pohybu po předem daných trasách.

Východiskem pro zpracování projektu byla jak geografická data, tak i terénní výzkum obohacený o
subjektivní názory studentky univerzity na invalidním vozíku. Výsledky projektu umožňují vytvořit si
alespoň přibližnou představu o problémech s dopravou, jenž studentovi, upoutaném na invalidní vozík,
působí ve srovnání s ostatními studenty bez omezení. Díky týmové terénní a hlavně analytické práci
jsme byli schopni určit překážky a navrhnout ideální trasu pohybu studenta. V potaz jsme brali
překážky stavební, mezi něž jsme počítali schody nebo vyvýšené obrubníky, které nesplňovaly
Vyhlášku o úpravě chodníků z roku 2001 [6], i překážky přírodního charakteru, za které jsme
považovali především ty komunikace, jejichž sklon přesahuje danou normu 8,33%.

Postup zpracování a použité metody
Postup naší práce lze rozčlenit do tří etap:
Vyhledávání informací
Informace jsme čerpali hlavně z internetových zdrojů. Zde jsme vyhledali dokument vypracovaný
Technickou univerzitou „Průvodce Technickou univerzitou v Liberci pro studenty se zdravotním
postižením“ [7] a na základě těchto informací jsme provedli vlastní terénní průzkum.
Jelikož překonání vzdáleností mezi jednotlivými budovami využívanými studenty je pro vozíčkáře
náročné, byl zde předpoklad využití nejen vlastního invalidního vozíku, ale i MHD. Proto jsme také
v první etapě určili poměr bariérových a bezbariérových autobusů.

Terénní průzkum
Cílem této fáze bylo ověřit pravdivost informací z internetu a popřípadě zjistit nové skutečnosti.
Část skupiny zjišťovala dostupnost školních a volnočasových budov (bazén, knihovna, divadlo,…) pro
vozíčkáře. Prověřovali jsme, zda konkrétní budovy mají vhodně uzpůsoben výtah či zda je zde
„schodolez“. Dalším kritériem byla přítomnost alespoň jednoho bezbariérového WC. Získané
poznatky jsme porovnávali s oficiálním dokumentem vydaným TUL [7].



Zbytek skupiny kontaktoval odpovědné pracovníky na Městském úřadě v Liberci, kteří nás odkázali
na tzv. bezbariérovou vyhlášku 369/2001 [6]. A v neposlední řadě jsme důležité informace získali od
studentky TU na invalidním vozíku, s kterou jsme také námi zjištěný stav konzultovali [1].

Zpracování informací
Námi zjištěné informace jsme zpracovali v programu ArcGIS 10 a získali tak několik mapových
výstupů.
Na základě bezbariérové vyhlášky[6] vznikla mapa sklonitostí komunikací v Liberci, kde jsme určili
cestu, kudy vozíčkář projede bez vážných problémů a kudy nikoli. Sklonitost jsme vytvořili pomocí
několika vrstev. Tři vrstvy byly liniové: ulice, pěšiny a cesty. Tyto tři vrstvy jsme spojili pomocí
funkce intersect a vytvořili z nich polygonovou vrstvu všech komunikací města Liberce. Z vrstvy
GRIDu blízkého okolí Liberce jsme vytvořili vrstvu sklonitosti, kterou jsme nakonec aplikovali pouze
na vytvořenou vrstvu komunikací. Výsledkem je síťová mapa sklonitosti ulic města Liberce.
Dalším výstupem byla dostupnost kolejí Harcov. Zde jsme zjišťovali nejen možnost ubytování
handicapovaného studenta, ale i dostupnost restaurací a menzy v areálu kolejí. Poslední námi
vytvořená mapa se zaměřila na srovnání tras chodce a vozíčkáře mezi budovami. U map Harcova a
srovnávání trasy jsme si vytvořili novou vektorovou vrstvu formátu ESRI Shapefile, ve kterém jsme
editací zanesli do mapy místa, běžně využívané studentem a náležitě jsme je rozlišili podle funkčnosti.
U mapy srovnání tras jsme navíc editací rozlišili ulice a pěšiny, které používá student bez handicapu,
ty které používá student na invalidním vozíku (ty jsme srovnali se sklonitostí komunikací v předešlé
mapě) a cesty používané oběma. Z této mapy jsme z atributové tabulky pomocí funkce "Statistics…“
vygenerovali tabulku, kde jsme zaznamenali jak vzdálenost, tak i bezbariérovost jednotlivých budov.

Výsledky a doporučení
Výsledky
Většina budov v rámci TUL je bezbariérově přístupných, avšak pouze částečně. Budovy C, D bez
nájezdových ramp, se „schodolezem“. Budovy S, H – doporučuje se doprovod asistenta, v budově C je
jeho přítomnost nezbytně nutná. V budovách S, H není přístup uzpůsoben oběma typům vozíků.
Budova B je celkově nepřístupná. Centra zábavy a jiná místa denní potřeby jsou bezbariérová, jedinou
výjimkou je Divadlo F. X. Šaldy (jelikož se nachází v historické zástavbě, není možná úprava
budovy).
viz Tab. 1: Dosažitelnost využívaných budov

Z porovnání vzdáleností (nejbližší zastávka – budova TUL) mezi chodcem a vozíčkářem vyplývá, že
je z více jak poloviny případů rozdílná. Ve třech případech je vzdálenost kratší pro vozíčkáře (budovy
A, C, D), v šesti je kratší pro chodce (budovy F, S a dále bazén, krajská knihovna, OC Fórum a
botanická zahrada). Vozíčkář má v celkovém součtu delší trasy o více jak tři sta metrů.
Z analýzy frekvence jízdy bezbariérových vozů MHD vyplývá, že z celkového počtu 165 spojů linek
15 a 29 (trasa Fügnerova – Stodolní; pouze v pracovní dny) je 43,6 % bezbariérových a 56,4% vozů
s bariérou. Bezbariérové vozy vyjíždí po celý den. Problémovou je linka 19, která vede přes zastávky
Březová alej a Lesní správa (směr Harcov Střelnice), na tuto trasu vyjíždějí jen vozy s bariérou.



Graf 1: Poměr jízd bariérových a bezbariérových autobusů (vlastní zpracování: Grabec)

Tab. 2: Poměr autobusů bariérových a bezbariérových na linkách č. 15 a 29 [8]
linka č. 15 linka č. 29 Celkem
Typ vozu
Stodolní - Fügnerova - Stodolní - Fügnerova - počet počet v %
Fügnerova Stodolní Fügnerova Stodolní
Bariérový 27 25 9 11 72 43,6

Bez bariéry 39 40 9 5 93 56,4

Vytvořili jsme mapu areálu kolejí Harcov, na které jsme zachytili přístupné a nepřístupné budovy,
nepřístupné cesty a riskantní terén. Z důvodu riskantního terénu jsme vyřadili linku MHD č. 19 jako
další možnost dopravy na koleje. Mezi nepřístupné budovy patří blok B a C, menza a dále pak čtyři
studentské kluby.
Nejen vysoké chodníky bez nájezdů a schody jsou pro člověka na invalidním vozíku překážkou.
Poměrně velkým problémem je i sklonitost terénu, ve kterém se „vozíčkář“ pohybuje. Liberec je
přesně takové město, ne příliš vhodné pro handicapované na vozíku. Podle vyhlášky o úpravě
chodníků z roku 2001 (tzv. bezbariérová vyhláška 369/2001) je maximální sklonitost, kterou jsou
vozíčkáři schopni překonat, 8,33%. Většina silničních komunikací a chodníků v Liberci má větší
sklonitost než je maximum. Takových je kolem 68%. Chodníků s vyhovující sklonitostí je pouhých
32%. Příkladem nevhodné, velké sklonitosti je okolí studentských kolejí Harcov. Ulice Pražská a
Moskevská, které spojují některé vybrané budovy. Kvůli tomuto je student na invalidním vozíku
závislý na městské hromadné dopravě, avšak ani ta ne vždy uspokojuje jeho potřeby.

Doporučení
Jediné ubytování pro vozíčkáře je na TUL umožněno v budově H. Na kolejích Harcov je pouze jediný
bezbariérový pokoj, a to na bloku A. Student vozíčkář je tedy ochuzen o ten „pravý studentský život“,
to vede ještě více k jeho vyčleňování. Navrhujeme zrekonstruovat v přízemí několik dalších
bezbariérových buněk, ve kterých by mohli studenti na vozíku bydlet.
Technická univerzita se snaží vozíčkářům co nejvíce usnadňovat život a průběh studia – existuje
Akademická poradna a poradna pro zpřístupňování vysokoškolského studia lidem se zdravotním
postižením, pokud není možný nájezd do budovy, nebo budova nemá výtah, jsou k dispozici
schodolezy nebo plošiny. V takových případech je vozíčkář omezen. Nedostačující jsou bezbariérová



WC – na budovách B, C, D, I, N (Jablonec n. Nisou) a v menze na Harcově nejsou žádná bezbariérová
WC. Navrhujeme v rámci možností (při dalších stavebních úpravách atd.) vybudovat alespoň jedno
bezbariérové WC v každé budově. Z hlediska rozmístění budov TUL je ideální studium v okolí
Husovy ulice, kde se jich nachází polovina.
Je zřejmá snaha TUL a celkově města v odstraňování bariér, avšak nesmíme zapomínat na
nejdůležitější a asi nejvýraznější problém, kterým je profil Liberce. Je to město plné strmých kopců –
riskantního terénu, a i když je možno využívat MHD, není to zrovna univerzitní město pro fyzicky
postižené.

Závěr
Dle dostupných informací je patrné, že hypotéza byla správná. TUL je jedna z mála vysokých škol,
která se snaží pomoci handicapovaným studentům v běžném (prezenčním) studiu. Dopravní podnik
měst Liberce a Jablonce nad Nisou vypravuje dostatek bezbariérových autobusů, které může student
upoutaný na vozík využívat. Bohužel koleje Harcov nejsou dostatečně uzpůsobeny k pohybu
vozíčkářů. Stačily by drobné stavební úpravy (snížení nájezdových prahů na výšku 20mm a méně),
které by mohli pomoci k tomu, aby se vozíčkáři mohli začlenit do běžného studentského života.

Věříme, že studenti na vozíku a nejen oni, budou mít chuť se vzdělávat a žít v městě Liberec, protože
překážky a bariéry jsou od toho, aby se překonávaly.

Zdroje
[1]
Michala Rutteová – studentka TUL, které bychom chtěli poděkovat za ochotu podělit se s námi o
vlastní zkušenosti a tím nám i pomoci vypracovat tento projekt.



Použitá literatura

[2]
Klub aktivních vozíčkářů [online]. 2008 [cit. 2011-11-12]. Liberec. Dostupné z WWW:
<www.kav.cz>.
[3]
Občanské sdružení bez bariér [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Liberec. Dostupné z WWW:
<http://www.bezbarier.cz/liberec/liberec.html>.
[4]
Průvodce TUL pro studenty se zdravotním postižením [online]. 2009 [cit. 2011-11-12].
Přístupnost budov TUL. Dostupné z WWW: <http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-
handicap.pdf>.
[5]
Vozíčkář- časopis nejen pro sedící [online]. 2010 [cit. 2011-11-12]. Informační portál.
Dostupné z WWW: <http://ligavozick.skynet.cz/ip/bariery.php?oblast=9000085>.
[6]
Vyhláška o úpravě chodníků z roku 2001 (tzv. bezbariérová vyhláška 369/2001)
[7]
Akademická poradna a centrum podpory na TU v Liberci [online]. 16.3.2009 [cit. 2011-11-19].
Průvodce Technickou univerzitou v Liberci Pro studenty se zdravotním postižením. Dostupné z
WWW: <http://www.fp.tul.cz/attachments/219_pruvodce-handicap.pdf>.
Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce n.N., a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]. Jízdní řády.
[8]

Dostupné z WWW: <http://www.dpmlj.cz/mhd-liberec/jizdni-rady/>.

Použitá data

Národní geoportál inspire [online]. 2010 [cit. 2011-05-11]. WMS. Dostupné z WWW:
http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/
cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSServer

Použitý software

ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1. Redlands: ESRI [přístup 14. 11. 2011].



Příloha
Tab. 1.: Dosažitelnost využívaných budov (vlastní zpracování: Bendl)
hodnocení
vzdálenost od vzdálenost od
studentky na
nejbližší nejbližší
název budovy přístupnost vozíčkáře oficiální [7]
vozíčku
zastávky pro zastávky pro
(1 nejlepší, 5
chodce (m) vozíčkáře (m)
nejhorší) [1]
TUL A bezbariérová nevyužívá 157,8 149,7

TUL B nepřístupná nevyužívá 246,9 246,9
bezbariérový přístup možný pouze částečně a
to zásadně prostřednictvím nájezdových lyžin
a elektrického zařízení tzv. „schodolezu“, při
TUL C nevyužívá 261,9 252,6
vstupu a pohybu vozíčkářů do objektu a v
objektu je
podpora asistentů nezbytně nutná
TUL D jako u budovy TUL C nevyužívá 370,2 252,6
bezbariérově přístupná jak hlavním, tak i
TUL E 1 213,7 213,7
zadním vchodem
na základě telefonické dohody budou otevřeny
TUL F spojovací dveře do chodby k ordinacím 1 83,4 237,6
praktického lékaře a zubní ordinace
venkovní nájezdová rampa, uvnitř budovy je
TUL P bezbariérový přesun zajištěn prostřednictvím 2 62,6 62,6
dvou schodištních plošin
přístupný pro mechanické vozíky, ale není
TUL S dostatečně přístupný pro vozíky elektrické – 5 184,1 223,5
doporučujeme doprovod asistentní služby
přístupný pro vozíky elektrické –
TUL H 1 377,8 377,8
doporučujeme doprovod asistenční služby
přístupná jak z Tř. 1. máje tak i z parkoviště u
zadního traktu objektu, v rámci budovy je
TUL K 3 370,7 370,7
pohyb pro vozíčkáře možný výtahem, nejvyšší
patro je bez výtahu
bazén bezbariérový vstup, chybí zvedák do bazénu 2 688,4 705,6
Divadlo F. X.
nepřístupné 5 306,9 306,9
Šaldy
krajská
bezbariérová 1 330,1 347,2
knihovna
Malé divadlo bezbariérové 2 467,7 467,7

OC Forum bezbariérové 1 32,4 102,9

ZOO větší část bezbariérová 2 24,7 24,7
botanická
bezbariérová 2 454,9 524,6
zahrada
celková
4449,0 4764,4
vzdálenost


Tramvaj v Liberci / Tram in Liberec

Tramvaj v Liberci
Tram in Liberec
Kárová Zuzana, Knopová Markéta, Krejčíková Eva, Kozáková Tereza, Maryško Jan, Smolík
Michal

Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra geografie
e-mail: zuzana.karova@tul.cz, marketa.knopova@tul.cz, eva.krejcikova@tul.cz,
tereza.kozakova1@tul.cz, jan.marysko@tul.cz, michal.smolik@tul.cz

Abstrakt
Projekt Tramvaj v Liberci je rozdělen na tři hlavní části: historii, současnost a budoucnost.
Historická část popisuje hlavní milníky tramvajové dopravy v Liberci, což zahrnuje vznik
tramvajových tratí a s tím spojené nehody. Práce samozřejmě neopomíjí ani vývoj tramvajových vozů.
Ze současnosti se práce zaměřuje především na analýzy dostupnosti a využití jednotlivých linek. Třetí
část je věnována názorům lidí na tramvajovou dopravu a návrhu nové tramvajové tratě do liberecké
části Ruprechtice.

Abstract
The Project Tram in Liberec is divided into three main parts: the past, the present and the future.
The first part describes the main milestones of tram transportation in Liberec, which include formation
of tram tracks along with accidents and tram cars development. The second part is focused mostly on
analyses of availability and usage of individual tram lines. The third part is concerned with people´s
opinions on the tram transportation and with a plan of a new tram track to Ruprechtice city part.

Klíčová slova
tramvaj, tramvajová trať, Liberec, mapa, historický vývoj

Keywords
tram, tram line, Liberec, map, historical development

Cíle a hypotézy
Cíle projektu lze shrnout do čtyř základních bodů. Zaprvé, snaha o zaznamenání všech
důležitých změn tramvajové dopravy v její historii. A přehledně jsme je znázornili. K tomu jsme
použili mapové a tabulkové vyjádření. Za druhé, jsme zjistili a rozebrali současný stav, momentální
postavení a problémy tramvajové dopravy. Zatřetí, z našich zjištěných poznatků a možností jsme
navrhli novou tramvajovou trasu po Liberci. A na závěr jsme zpracovali dotazníkové šetření, ve
kterém jsme zhodnotili výsledky, vytvořili závěry a z nich se pokusili navrhnout řešení na zlepšení
liberecké tramvajové dopravy.



K našim hypotézám patří, že by se tramvajová doprava měla stát páteřní dopravou městské
aglomerace na úkor autobusů, současně by tato ekologicky čistá doprava měla přispět k omezení
automobilové dopravy v centru města a tím výraznému omezení výfukových zplodin a potažmo
vylepšení kvality ovzduší ve městě. Dále by měla být tramvajová doprava přístupná co nejširšímu
počtu obyvatel Liberce (potažmo Jablonce n. N.) a současně by měla splňovat požadavek efektivní
dopravy z hlediska dopadů do rozpočtu města, v porovnání ceny a kvality za služby a výše dotace
z městských rozpočtů. Pozitivních výsledků našeho šetření (výzkumu, práce) lze dosáhnout širokým
zapojením respondentů z hlediska různých vrstev obyvatelstva Liberce a Jablonce nad Nisou. Tj.
zjistit kvalitu služeb, která je poskytována DPMLJ, šíři tramvajové sítě a ekonomickou dostupnost
městské dopravy Liberce Jablonce nad Nisou s přihlédnutím k rozvoji tramvajové dopravy.
V neposlední řadě je nutno získat relevantní informace od provozovatele tramvajové dopravy,
představitelů města a nutno zohlednit specifika tramvajové dopravy z hlediska investic do technického
vybavení, fyzického stavu kolejových vozidel a kvality tramvajového svršku (koleje).

Teoretická východiska
Jak již bylo nastíněno v obecné úvodní části věnované projektu Tramvaj v Liberci můžeme říci,
že se ve své podstatě jedná o projekt, jehož smyslem je doplnit informace o tramvajové dopravě
v Liberci. Výsledky by měly přinést alespoň hrubou představu o využívání tramvajové dopravy, ale
také by mohli přinést požadavky občanů na novou trať. S pomocí Dopravního podniku města Liberec
a dotázaných občanů jsme vytvořili novou trať, která by městu Liberec a hlavně obyvatelům usnadnila
cestování. Naším dalším zájmem byla snaha porovnat, jaké byly tramvajové tratě v historii a jaké jsou
nyní.
Východiskem pro zpracování se stal Statní okresní archiv Liberec, kde jsme získali důležité
informace v podobě historických map. Naším dalším důležitým zdrojem informací se stali
zaměstnanci Dopravního podniku města Liberec a Jablonec nad Nisou. Hlavní Informace o tramvajové
dopravě v Liberci jsme čerpali na základě historický údajů z knih, které nám poskytly jak historické
znázornění tratí tak náhled na dřívější stroje.[1]

Celý projekt Tramvaj v Liberci jsme rozdělili do několika částí, kdy každému členu skupiny
byly přiděleny dané části. Jedna z hlavní části celého projektu byla historie tramvajové dopravy
v Liberci a její vývoj. Pro tuto část projektu byl vytvořen poster o velikosti A0, kde se Zuzana Kárová
a Markéta Knopová zaměřily a popsaly tramvajové vozy od počátku až po současnost. O historii
tramvajové dopravy obecně a výstavbě jednotlivých tramvajových tratí se postarali Jan Maryško a
Tereza Kozáková. K těmto částem projektu byly vytvořeny i mapové podklady, které vytvořil Michal
Smolík. Další části projektu byly zaměřeny na současnost tramvajové dopravy a možnosti jejího
rozšíření v budoucnosti. Současnost popsala Eva Krejčíková a o zbylé části se postarala společně celá
skupina.
Na začátku celého projektu bylo nejdůležitější si obstarat co nejvíce zdrojů a dokumentů, ze
kterých jsme čerpali a získali inspiraci pro náš projekt. Proto jsme navštívili Krajskou vědeckou
knihovnu a Státní okresní archív v Liberci, kde jsme získali knihu zabývající se kompletní historií
tramvajové dopravy v Liberci a staré mapy Liberce, kde jsou znázorněny konkrétní tramvajové tratě
z let 1897, 1899, 1904, 1912, 1932, 1952, 1960 a 1984.[1] Z dokumentů byla dána dohromady
historie, která se skládá z textové části, map a schémat tramvajových tratí a historických fotografií,
které byly získány z knižní publikace nebo z webových stránek Dopravního podniku měst Liberec a



Jablonec nad Nisou. Mapy a schémata vývoje tramvajových tratí byly vytvořeny v programu ArcMap
10.1, kde došlo k připojení WMS služby, která nám tvořila podkladovou mapu. WMS služba s názvem
„cenia_t_podklad“ a zobrazovací data (základní topografický podklad - DMÚ25 a další vrstvy) byla
použita ze serveru Národního geoportálu INSPIRE (dostupného na geoportal.gov.cz). Poté jsme
v programu ArcCatalog 10.1 vytvořili několik nových shapefilů, kdy každá nová vrstva byla pro
letopočet, kdy došlo k otevření nové tramvajové tratě. Poté došlo k editaci jednotlivých vrstev, do
kterých se podle podkladové mapy zaznamenávali tramvajové tratě, tak jak byly kdysi postaveny a
využívány. Vrstvy byly nastaveny na typ „Polyline“ a souřadnicového systému S-JTSK Krovak East
North.
Pro část zaměřenou na současnost tramvajové dopravy v Liberci byl veden řízený rozhovor
s panem Ing. Tomášem Krebsem z ředitelství Dopravního podniku města Liberce, konkrétně.
Poskytnuté informace jsme znázornili na mapách znovu pomocí nově vytvořených vrstev a editací
jejich atributové tabulky. Tyto vrstvy jsme použili do znázorněných analýz vytvořených v programu
ArcMap 10.1. Do tabulky atributů vrstvy tramvajové tratě přidáme dvě pole: Bunka/short integer a
Rychlost/double. Rozbalíme kontextové menu a u pole Buňka vybereme funkci Field calculator. Do
kolonky bunka= vyplníme číslo 10 (10m). Toto číslo použijeme i pro rozměr jednoho pixelu ve vrstvě.
To znamená, že pixel bude mít velikost 10x10m. V kontextovém menu atributu Rychlost – funkce
Field Calculator vyplníme 10/30000. Tedy dráha/rychlost. To znamená, že tramvaj pohybující se
průměrnou rychlostí 30km/h, urazí dráhu jednoho pixelu za 0,00033 hodiny. Poté použijeme funkci
„Feature to raster“ z nabídky nástrojů „Spatial analyst“. Tuto funkci použijeme celkem dvakrát, kdy
jednou při konverzi do rastru použijeme pole „bunka“ a podruhé pole „rychlost“. V dalším kroku jsme
pracovali stále se „Spatial Analyst“. „Váhový přístup“ (Spatial Analyst → Distance → cost Weighted.
Tuto funkci použijeme u obou vytvořených rastrů, na kterých nám vznikne barevné schéma. Jedná se o
analýzy časové a vzdálenostní dostupnosti, u kterých byl jako počáteční bod brán terminál MDH
Fügnerova. Ke grafickým prvkům jsme přidali i doplňující text. Do této části projektu jsme zahrnuli i
metodu dotazníkového šetření mezi libereckým obyvatelstvem. Výsledky dotazníku byly znázorněny
grafem. V našem projektu jsme se dále pokusili navrhnout možnost výstavby nové tramvajové tratě,
která by spojila hustěji zabydlenou oblast Liberce s centrem města. Tento mapový výstup byl vytvořen
znovu v programu ArcMap s připojenou WMS službou.
Jako podkladovou mapu pro náš projekt jsme zvolili historickou mapu Liberce: „Pharus-plan
Reichenberg“, která byla vytvořena okolo roku 1913. [5] Toto mapové dílo, společně s dalšími
mapami, nám bylo poskytnuto ve Státním okresním archivu v Liberci a sloužilo nám jako zdroj pro
tvorbu schémat historických tramvajových tratí na posteru Historie. Podkladová mapa slouží jako
ukázka, aby i veřejnost věděla, jak vypadala kartografická tvorba z počátku 20. století.

Můžeme říci, že se nám podařilo splnit většinu předem stanovených cílů projektu, ale u
některých částí jsme narazili na problémy a proto museli tyto části vynechat. Vytvořili jsme návrh
nové trati, podle toho jak je v Liberci vedena autobusová doprava, a kde se vyskytuje hustě obydlená
oblast, která by se tak lépe propojila s centrem Liberce. Trať je dlouhá cca 2,5 kilometru a spojuje
okolí centra města s Libereckou částí Ruprechtice. Tato trať by měla, ulevil autobusové dopravě a
urychlit přepravu cestujících.
Cílem našeho dotazníkového šetření bylo získání širokého spektra názorů lidí, kteří jednak v
Liberci žijí a občanů, kteří místní dopravu, zejména pak tramvajovou, využívají. Dotazník jsme
předložili 80ti lidem, kde jsme tentokrát nedělali rozdíly mezi muži a ženami. Pro zajištění co



nejširšího a nejobjektivnějšího pohledu na toto téma jsme vybrali takovou skupinu respondentů, která
nám umožnila tento názor získat. Ve světle získaných informací, které průřezově pocházejí od všech
účastníků našeho dotazníkového šetření, je zřejmé, že obyvatelé Liberce, jakožto lidé, kteří dojíždějí
do Liberce za prací, si neumí městskou hromadnou dopravu bez využití tramvajových linek představit.
Na druhé straně však drtivá většina účastníků tohoto šetření poukazovala na dlouhodobé neduhy
tramvajové dopravy, a to především na kvalitu a rozsah sítě tramvajových linek a neadekvátní ceny
jízdného. Závěrem je ale nutné podotknout, že občané Liberce tramvajovou dopravu preferují i do
budoucna s tím, že příslušné orgány městské samosprávy a dopravního podniku musí bezodkladně
řešit uvedené nedostatky.
Podoba dotazníku pro projekt

Na Obr. 1 je jasná patrná vytíženost jednotlivých tramvajových zastávek na lince číslo 2 podle
toho kolik lidí na dané zastávce nastupuje. Nejvíce vytížené jsou zastávky Dolní Hanychov, Nádraží a
Fügnerova v centru města, zatím co nejméně využívána cestujícími jsou zastávky Lidové sady a 5.
května. Další mapové výstupy jsou znázorněny na výsledném posteru našeho projektu spolu
s přiloženým komentářem a grafikou.



rok 2010, zdroj statistických dat: DPMLJ, upraveno
ukázka schémat tramvajových tratí vytvořených v programu ArcMap 10.1

Zdroj statistických dat: DPMLJ, upraveno



Závěr
Výsledná práce našeho projektu je velmi obsáhlá, kde se vyskytuje mnoho mapových výstupů,
textových částí a fotografií, hlavně těch historických. Vznikli celkem dva postery o velikosti A0.
Prvníposter je zaměřen na historii tramvajové dopravy a zbylý na současnost a dotazníkové šetření,
které nám ukázalo na spokojenost lidí s tramvajovou dopravou v Liberci. Předpoklady pro náš projekt,
bylo představit tyto zmíněné kapitoly široké veřejnosti v přehledné a zajímavé formě. Proto ve
výsledné práci velké množství map a schémat, doplněné o fotografie. Tyto předpoklady se nám
podařilo splnit a doufáme, že práce obohatila znalosti obyvatel Liberce o tramvajové dopravě ve
městě.

Zdroje

[1] DVORSKÝ, P.; GRISA, I.; JÄKL, G. Úzkorozchodné tramvajové provozy. Vyd. 1. Praha :
Corona, 2007. 459 s. ISBN 80-86116-49-2.
[2] Ročenka Liberecké architektury 2009. Liberec : Karel Čtveráček, 2010. 104 s. ISBN 978-80-01-
04475-9.
[3] ŠMERDA, Roman. Tramvajová doprava v Liberci [online]. [s.l.], 2008. 55 s. Bakalářská práce.
Univerzita Pardubice. Dostupné z WWW:
<http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/29614/1/SmerdaR_Tramvajova%20doprava_JB_2008.pdf>.

Další použité zdroje informací
[4] Dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou, a.s. – pan Ing. Tomáš Krebs
[5] Státní okresní archiv v Liberci – historické mapy Liberce z 20. století
[6] Dopravní podnik města Liberce a Jablonce n. Nisou, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-11-18].
Dostupné z WWW: <www.dpmlj.cz>.

Použitá data
Základní báze geografických dat ČR – ZABAGED
WMS služba „cenia_t_podklad“ se základním topografickým podkladem, připojená přes Národní
geoportál INSPIRE (dostupného WWW: geoportal.gov.cz)

Použitý software
ESRI ArcMap 10.1 a ArcCatalog 10.1, ESRI Data & Maps 10.1, ESRI 2011
Microsoft Office 2007


Liberec sportovní / Liberec, a sport-friendly city

Liberec sportovní
Liberec, a sport-friendly city
Tomáš Durdil, Lukáš Hrubý, Martin Mašek, Alena Svobodová

e-mail: TDurdil@seznam.cz, luk.hruby@gmail.com, cassi@astronomie.cz, a.svobodova@fonservis.cz

Abstrakt
Tento studentský projekt se zabývá výskytem sportovních oddílů a možnostmi sportování
v katastrálním území města Liberec. Výstupem jsou dva mapové postery. První z nich se věnuje všem
sportovištím a oddílům, kam si lidé mohou jít sami aktivně zasportovat. Druhý poster obsahuje
informace o klubech a oddílech, které hrají různé sportovní soutěže (na různých úrovních) a je možné
se na ně přijít podívat a zafandit si. V následujících částech jsou popsány cíle projektu, postup práce a
její výsledky.

Abstract
This student project presents various sports clubs and sport opportunities in the cadastral area
of Liberec. Two map posters come as an output. The first poster features all the sports grounds and
sports clubs, where people can engage in sports actively. The second poster shares information about
sports clubs that play sports league (on different levels) and whose fans can come enjoy the match.
The following sections describe objectives of the project, work progress and results.

Klíčová slova
Sport, Liberec, sportoviště, sportovní organizace, poster

Keywords
Sport, Liberec, sports grounds, sports organization, poster

Cíle projektu a předpoklady
Hlavním cílem této práce bylo ukázat na Liberec jako na sportovní město v návaznosti
na vyhlášení Liberce coby Evropského sportovního města roku 2012.

Na mapě bychom chtěli prostorově předvést sportovní organizace, kterým je možno fandit. Dále
sportoviště, turistické a cykloturistické trasy, kde si může zasportovat každý. Vznikne tím přehled
sportovního zázemí v Liberci, kde je možné se účastnit sportovního dění. Z obou map následně
vyplyne vzájemná prostorová koncentrace již zmíněných ploch.
Tento cíl bude znázorněn skrze dva mapové postery, které budou mapovat námi zvolené téma. První
poster ukáže veškerá sportoviště a sportovní vyžití v Liberci (včetně turistických tras, cyklotras a



splavné části řeky Nisy). Na většině těchto sportovištích a v halách mají sídla kluby a organizace, kam
si lidé mohou jít zasportovat a zacvičit sami aktivně. Druhý poster znázorní sportovní organizace
působící v Liberci. Na soutěžní utkání klubů, které hrají sportovní ligu, mohou lidé chodit a podpořit
svůj tým.

Smyslem našeho studentského projektu je představit lidem rozmístění a koncentraci sportovního
zázemí na námi zvoleném území.
Východiskem a základním podkladem se pro nás stal seznam sportovních organizací, sportovišť a
dalších sportovních vyžití v Liberci zpracovaný informačním centrem Liberec, námi aktualizovaný a
rozšířený vlastním průzkumem na internetu a v terénu.
Město Liberec získalo prestižní ocenění Evropské město sportu 2012 (European City of Sports).
Oficiální předání se bude konat na konci listopadu 2011 v Bruselu, uděluje ho Asociace evropských
měst sportu (ACES EUROPE). Ocenění je jedinečná příležitost k propagaci města ve světě. Udělování
těchto ocenění je podporováno Komisí evropských společenství. Komise v roce 2007 vydala Bílou
knihu o sportu (Commission of the European Communities 2007). V této publikaci je sport zdůrazněn
svojí společenskou rolí a prostředkem k utužení zdraví. Mimo to je sport důležitým nástrojem pro
místní a regionální rozvoj (impuls k modernizaci infrastruktury, nová pracovní místa).
Pro rozdělení sportů jsme vycházeli z více prvků. Za prvé bylo nutné definovat, co přesně sport
představuje (Choutka, Dovalil, 1991). Za druhé kluby jsou ve velké míře dobrovolné organizace a
poskytují mnoho sportovních či rekreačních zázemí, jak pro své členy, tak i pro zájemce z řad
veřejnosti (Delaney, Madigan, 2009). A za třetí bylo nutné sporty klasifikovat podle různých sportů a
míst činností, pro větší přehlednost mapového posteru bylo nutné generalizovat sportovní aktivity.
Kritériem pro vymezení území byla katastrální výměra města Liberec. Výjimku tvoří katastrální území
obce Stráž nad Nisou, které není součástí Liberce, ale je s ním velmi úzce spjato. V minulosti, v letech
1976 - 1990 bylo dokonce jeho součástí.

Postup se skládal z několika dílčích prací. Nejdříve jsme přistoupili k rešeršním pracím. K
tomu jsme využili své vlastní pozorování, internetovou adresu informačního centra Liberec a dále
internetové adresy Tipsport arény v Liberci a jednotlivých klubů a organizací, které se ve městě
nacházejí.
Po shromáždění všech dat jsme přistoupili k vytváření samotných posterů. Mapy jsme vytvářeli v
programu ArcGIS 10.
První mapový poster pojednává o jednotlivých sportovištích v Liberci. V první řadě jsme si museli
vytvořit bodovou vrstvu. V příslušné atributové tabulce jsme vytvořili pole (nazev a sport). Na
podkladovou mapu, kterou jsme si zanesli a ohraničili, jsme postupným přidáváním bodů vyznačili
sídla klubů, organizací a sportovišť. Do atributové tabulky a jednotlivých polí jsme zapisovali názvy
sportovních oddílů a sporty, kterými se zabývají.
Po následném zmapování všech námi nalezených sportovních zařízení jsme do atributové tabulky
přidali další pole s názvem piktogramy. Jelikož bylo mnoho různých sportovních odvětví, bylo
zapotřebí jejich výčet zúžit. Sporty, které spolu souvisí, nebo si jsou podobné, jsme přiřadili buďto



zvláštní skupinu (bojové umění) nebo jeden charakteristický sport pro vybranou skupinu sportů
(aerobic, gymnastika, střelba). Jednotlivým sportovním odvětvím jsme vyrobili charakteristické
piktogramy, které je budou znázorňovat v mapě. Zanesli jsme je do mapy a vedle nich názvy
jednotlivých sportovišť, klubů a oddílů.
Problém se vyskytl v okolí Tipsport arény, kde se nachází více sportovišť a sportovních oddílů na
malém prostoru. Vytvořili jsme tedy výřez této lokality a umístili ji na okraj mapového posteru. V
tomto výřezu jsme znázornili příslušná sportoviště a oddíly i s jejich názvy.
Turistické trasy, cyklotrasy a sjízdnou část řeky Nisy jsme vytvořili pomocí liniových vrstev.
Jednotlivé linie jsme zanášeli podle podkladové mapy (WMS server http://geoportal.gov.cz, rastrové
ekvivalenty topografických map1.) Jako pomocná mapa pro přesnější zanášení tras nám posloužila
turistická mapa na portálu mapy.cz. Po zhotovení příslušných liniových vrstev jsme jednotlivé linie
barevně rozlišili. Dále jsme zanesli do posteru: název, legendu, měřítka (číselná a grafická), severku a
tiráž. Dokončovací designové práce jsme provedli ve freeware programu GIMP 2.
Druhý mapový poster znázorňuje sportovní organizace působící na území Liberce, postup byl
podobný postupu posteru pvnímu. Ze získaných dat byla vytvořena bodová vrstva, ve které byly
jednotlivé organizace přiřazeny k místu, kde provozují svůj sport. Atributová tabulka byla
nadefinována jednotlivými poli: nazev, sport, prostredi, liga, umisteni. Bohužel ne ke všemu byly
zjistitelné všechny údaje. Po zanesení všech dostupných klubů došlo k úpravě zobrazovacích bodů
úpravou barvy, dle jejich prostředí a následně také nadefinování velikosti podle jejich sportovního
významu, tj. liga, kterou hrají v případě kolektivních sportů a úroveň soutěží, na kterých se účastní
jedinci ohledně individuálních sportovišť. Ke všem bodům byly také přídány popisky na základě pole
název, tj. název daného klubu. Kvůli velké koncentraci klubů v okolí Tipsport arény byla
zdigitalizováním letecké ortofotomapy vytvořena vektorová vrstva této oblasti a v posteru to bylo
zaneseno jako mapa č. 2 a ve větším měřítku než mapa hlavní. Poté již zbývaly pouze designové práce
na posteru prováděné ve freeware programu Gimp 2.
Volná místa na mapových posterech jsme vyplnili našimi poznatky a různými informacemi, které jsme
nashromáždili v průběhu práce. Například stručnou historii zajímavých klubů, informace a fotky
vybraných areálů. Postery jsou doplněny také grafy. Například jaký je procentuální podíl mezi
využíváním venkovních a vnitřních sportovišť, kolik průměrně zaplatíme, pokud budeme chtít nějaké
sportoviště navštívit a sami si aktivně zasportovat. Dále jsme chtěli poukázat na další informace, která
se týkají klubů a sportovišť, statistiky návštěvnosti na neoblíbenějších sportech a jiné informace a
poznatky.

Liberec si nedávno získané ocenění Evropské sportovní město roku 2012 určitě zaslouží.
Na území Liberce se nachází 46 sportovních oddílů, které se zabývají různými sportovními odvětvími.
Mezi jednotlivými sportovišti převládají vnitřní před vnějšími, jsou na vysoké úrovni a poskytují
sportovcům v čele s oddíly dostačující služby a komfort pro provozování sportů. Nejvýznamnější
sportovním areálem je Tipsport Park, kde se nachází největší koncentrace sportovišť a sportovních
klubů na celém námi zkoumaném území.
Téměř polovinu sportů provozují jednotlivci. Cenově nejdostupnější pro aktivní sport je veřejné
bruslení, tanec a minigolf. Na druhé straně jsou extrémní sporty a golf. Mezi divácky nejoblíbenější
kluby patří FC Slovan Liberec a HC Bílí Tygři, průměrná návštěvnost na jejich utkání se pohybuje
okolo 5000 diváků. Venkovní stadion FC Slovanu má větší diváckou kapacitu než Tipsport aréna, ve
které hrají svá utkání HC Bílí Tygři. Z ekonomického hlediska je určitě pro diváka příznivější si zajít



na fotbal, jelikož nejlevnější lístek vyjde na polovinu (80 Kč) částky za lístek na hokej (160 Kč). Tato
dvě mužstva a i některá další se starají o reprezentaci města a regionu nejen v rámci České republiky,
ale i v zahraničí (působením v různých evropských pohárech apod.). Největší, co se počtu pododdílů a
členů týká je TJ Lokomotiva Liberec. Hmatatelným výsledkem naší práce jsou dva postery, které
zachycují všechny námi zjištěné informace a poznatky.
Všeobecně se doporučuje, aby lidé sportovali. Liberec je pro to více než ideální. Velké množství
oddílů, sportovišť, turistických a cyklistických tras se k tomu více než nabízejí. Důležité ale také je,
aby kluby byly otevřeny nově příchozím. Komu by se však nechtělo sportovat aktivně, tak se může
zapojit alespoň jako divák. Možností je v Liberci víc než dost. Pro zachování tohoto kvalitního
sportovního zázemí je také potřeba pomoci města klubům a sportovištím. Město by mělo být aktérem
a přispívat oddílům a sportovištím a pomoct jim i třeba v získávání evropských dotací.

Obr. 1 - Výřez okolí Tipsport areny (zdroj: HRUBÝ, 2011)

Závěr
Vytvořili jsme mapové výstupy, které mapují sportovní možnosti v katastrálním území Liberec.
Během projektu jsme prováděli rešeršní práce. Zjistili jsme, že je zde spousta sportovišť a aktivních
sportovních klubů.
Svoji významnou roli v celé záležitosti hraje také samotné město Liberec. Bez jeho pomoci by některé
kluby a sportoviště ani neexistovaly. Byli bychom rádi, kdyby naše práce vnesla mezi občany (nejen
Liberce) lepší vnímání sportů, sportovišť a sportovních oddílů a že se v rámci jejich možností zapojí i
aktivně.
Myslíme si, že město Liberec si své nově získané ocenění Evropské město sportu pro rok 2012
zaslouží.
V následujících letech uvidíme, jestli bylo dostatečně využito pro propagaci sportu a samotného
města.



Zdroje

COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. White paper on sport [online]. Brussels
2007 [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/sport/white-
paper/doc/wp_on_sport_en.pdf>.
ČTK - Česká tisková kancelář. Liberec se stal Evropským městem sportu 2012. Aktuálně.cz [online].
6.10.2011, [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW:
<http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/liberecky/clanek.phtml?id=716701>.
DELANEY, T.; MADIGAN, T. Sports: why people love them!. Lanham, Maryland : University press
of america, 2009. 248 s. ISBN 978-0761844891.
CHOUTKA, M.; DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha : Olympia,1991. 331 s. ISBN 80-
7033-099-6
KADEŘÁBEK, L. Český a československý fotbal - lexikon osobností a klubů. 1. vydání. Praha : Grada
Publishing, 2007. 264 s. ISBN 978-80-247-1656-5.
KARPAŠ, R. a kol. Kniha o Liberci. 2., dopl. a rozš. vyd. Liberec : Dialog, 2004. 704 s. ISBN 80-
86761-13-4.
MINSTROVÁ, Z. Liberec bude prvním městem sportu z Čech. Liberecký deník [online]. 7.10.2011,
[cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberec-bude-prvnim-
mestem-sportu-z-cech-20111007.html>.
NICHOLSON, M.; HOYE, R. Sport and social capital. first edition. Oxford : Elsevier, 2008. 363 s.
ISBN 978-0-7506-8586-3.
Seveřan.eu [online]. Historie Liberce. [cit. 2011-11-20]. 2011 Dostupné z WWW:
<http://www.severan.eu/vse/historie/historie_straz.html>.

Použitá data
1) Rastrové ekvivalenty topografických map - WMS služba. Dostupné z
<http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/ CENIA/cenia_rt_RETM/mapserver/WMSServer>.
Národní geoportál INSPIRE. [online]. 2010 [cit. 2011-11-08].
2) Základní topografický podklad CENIA (ARcČR 500): 1:500000, vektor,
DMÚ 25: 1:25 000, vektor. Dostupné z <http://geoportal.gov.cz>. Národní geoportál INSPIRE.
[online]. 2007-10-05 [cit. 2011-11-9].
3) Mapa sportovního parku Liberec: 1:5000, vektor. HRUBÝ, Lukáš. 2011. - na základě: Ortofoto
České republiky: rozliseni 25 cm, raster. Dostupné z <http://geoportal.gov.cz>. Národní geoportál
INSPIRE. [online]. 2011-09-13. [cit. 2011-11-9].

Aeroklub Liberec [online]. 2008 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.aeroklub-
liberec.cz/>.
Atletický klub AC Slovan Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.atletikaliberec.cz/aktuality.htm>.
BK Kondoři [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.bk-kondori.cz/>.
Centrum Babylon [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.centrumbabylon.cz>.
FC Slovan Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.fcslovanliberec.cz/cz/aktualne/>.
Firmy Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.firmy-liberec.cz>.



Floorball club Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.fbcliberec.cz/>.
Golf Club Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.gc-liberec.cz>.
Gymlib [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.gymlib.cz/>.
HC Bílí Tygři. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.hcbilitygri.cz/>.
Liberec je Evropským městem sportu roku 2012. Dostupné z WWW: <http://www.liberec.cz>. Upload
Wikimedia [online]. [cit. 2011-11-10].
Liberecký sport [online]. 2006 [cit. 2011-11-09]. Rozcestník Libereckých sportovních oddílů.
Dostupné z WWW: <http://www.liberecky-sport.wz.cz/>.
Liberecký tenisový klub [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.ltkliberec.cz/cz>.
Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-08]. Turistická. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz>
Město sportu: Liberec si titul zaslouží. Sedmička [online]. 2011-10-19, [cit. 2011-11-10]. Dostupný z
WWW: <http://www.sedmicka.cz/liberec-jablonec-nad-nisou/clanek/mesto-sportu-liberec-si-titul-
zaslouzi-255967>.
Městské informační centrum Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Sport. Dostupné z WWW:
<http://www.infolbc.cz/cz/liberec/sport1.html>.
Severní Čechy.info [online]. 2008 [cit. 2011-11-13]. Hory a ubytování.Dostupné z WWW:
<http://www.severnicechy.info>.
SK Ještěd [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.skjested.cz/lyzarskaskola/>.
SKI Ještěd [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.skijested.cz/leto/cz>.
SpinFit [online]. 2010 - 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: <http://www.spinfit.cz/>.
Sport park Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Sportovní kluby. Dostupné z WWW:
<http://www.sportparkliberec.cz/cs/sportoviste/article/sportovni-kluby>.
Sportovně střelecký klub Liberec. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://strelba.vrchlickeho.cz/klub.aspx>.
Squash arena Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.squasharena.li/>.
Statutární město Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupný z WWW: <
http://www.liberec.cz>.
Tenis Slovan Liberec. [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: <http://www.tenis-
slovan.com/index.php>.
Tipsport aréna. Dostupné z WWW:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Tipsport_Arena,_Liberec.JPG>.
Titans Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://titansliberec.cz/sekce/Team-Clanky>.
TJ Jiskra Vratislavice nad Nisou [online]. 2011 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.jiskravratislavice.cz/>.
TJ Lokomotiva Liberec [online]. 2006 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW: <http://www.tj-loko-
liberec.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=1>.
VSK Slavia TU Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.vskslavialib.cz/>.
VSK Slavia TU Liberec [online]. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.slaviatuliberec-badminton.cz/index.php>.

Použitý software
The GIMP Development Team, 2011. GIMP [software]. Version 2.


Liberec industriální / Industrial Liberec

Liberec industriální
Industrial Liberec
Alice Kolářová, Nikola Kučerová, Kateřina Prokopová, Mariana Slámová, Ivan Vávra

e-mail: kolarovaalice@seznam.cz, nikola.kucerova@tul.cz, kate.prokopova@seznam.cz ,
mariana.slamova@gmail.com, ivan.vavra1@gmail.com

Abstrakt

V projektu Liberec industriální jsme lokalizovali průmyslové objekty 19. a 1. poloviny 20.
století a určili jejich tendenci výstavby. Snažili jsme se ověřit hypotézu, že většina průmyslových
objektů byla soustředěna do centra města a zásadní význam pro jejich výstavbu měla přítomnost
vodního toku. Hlavním cílem našeho projektu je zmapování industriálních staveb 19. a 1. poloviny 20.
století v jednotlivých katastrálních územích Liberce a pomocí geostatistických metod určit jejich
intenzitu. Výsledkem projektu jsou tři mapové výstupy.

Abstract

In our project-Industril Liberec, we located the industrial buildings of the 19th and the first half
of the 20th century and we determined their tendency of building – up. We tried to verify the
hypothesis that the majority of industrial buildings has been concentrated in the city center nad that the
cardinal importent was the presence of water flow for their construction. Princpal aim of project is to
map the industrial buildings of the 19th and the first half of the 20th century in various areas of Liberec
's cadastral community. For it we used geostatistical methods to detemined their intensity. The results
of the project are three map output.

Klíčová slova
industriální stavba, technická a kulturní památka, katastrální území, Liberec, intenzita
průmyslové zástavby

Keywords
industrial buildings, technical and cultural monuments, cadastral community, Liberec,
intensity of industrial estates



Hlavním cílem projektu je zmapování industriálních staveb 19. a poloviny 20. století v
Liberci. Předpokládáme, že většina průmyslových objektů byla soustředěna do centra města. Zajímá
nás trend výstavby manufaktur, který velmi souvisí s průmyslovou revolucí (18. - 19. století).
Domníváme se, že zásadní význam pro výstavbu měly říční toky a železnice.
Pomocí geostatistických metod se budeme snažit určit hustotu průmyslové zástavby 19. a
poloviny 20. století v jednotlivých katastrálních územích Liberce.
Nasbíraná a analyzovaná data budou v sofwaru ArcGIS10 vyhodnocena do mapových
výstupů.

Pro správnou práci na projektu, bylo vhodné nastudovat mnoho tištěných i internetových
zdrojů. Studované materiály spojovalo společné téma a to industriální historie Liberce, průmyslová
revoluce, průmyslová odvětví, … Důležité bylo rozlišit kulturní a technickou památku.
Vstupní data jsme získaly z Magistrátu města Liberec (katastrálně členěný plán města) a z
WMS služby (vodní toky). Z obou vrstev vznikl topografický podklad budoucích mapových výstupů.
Ostatní data byla vytvořena přesnou digitalizací průmyslových objektů.
Samotnou mapovou část jsme vytvořili v softwaru ArcGIS10. Na finální podobu posteru,
který zahrnuje texty, obrázky a designové prvky bylo využito programu Photoshop. Na dílčí úkony v
rámci celého projektu jsme použili sadu Microsoft (Word, Excel).

Po nastudování teoretických východisek projektu jsme v programu ArcMap10 zpracovali
získaná data. Výsledky jsme vyhodnotili ve třech mapových výstupech (viz Výsledky a doporučení).
Topografický podklad je pro všechny výstupy shodný, tvoří ho katastrálně členěný územní plán města
Liberec, který je doplněný o síť hlavních říčních toků.
První etapa práce v programu spočívala v digitalizaci jednotlivých průmyslových budov z 19.
a poloviny 20. století. K této činnosti nám výrazně pomohla odborná literatura (Industriál Libereckého
kraje. Technické stavby a průmyslová architektura, 2007) a následný terénní průzkum. Výsledkem je
bodová vrstva industriálních objektů.
Topografický podklad spolu s novou vrstvou tvoří základní vstupní data pro následné analýzy.
Pro správné vyhodnocení našich výsledků jsou vhodné analýzy spojené s intenzitou. Vyhodnotili jsme
proto hustotu průmyslové zástavby v jednotlivých katastrálních územích Liberce ( Spatial Analyst
Tools/Point Density).
Panel nástrojů malování (Drawing) nám pomohl při vyhodnocení výsledků do třetího
mapového výstupu. Tři velikosti kruhů jsme využili k obecnějšímu znázornění rozmístění a intenzity
industriálních ploch.



Výsledkem celé práce, tedy sběru a analýzy dat, jsou tři mapové výstupy. Z terénního mapování
hlavních průmyslových staveb jsme pořídili mnoho fotografií. Tato fotodokumentace tematický doplní
mapový poster.
Hlavní mapový výstup tvoří digitalizovaná vrstva industriálních staveb 19. a poloviny 20. století
(viz Obrázek 1: Typy industriálních staveb). Jednotlivé manufaktury jsou barevně rozlišeny podle
tehdejšího průmyslového odvětví. Červené bodové znaky, které výrazně převládají, znázorňují textilní
průmysl, který byl pro Liberci nejdůležitější. Významnou textilní továrnou byla Textilana Johanna
Liebiga. Průmyslové objekty se soustředily do centra města kolem Lužické Nisy a jejích přítoků.
Druhou rozsáhlou průmyslovou oblast tvořilo Kateřinské údolí (Černá Nisa).
Obrázek 1: Typy industriálních staveb



Ve druhém mapovém výstupu jsme se zabývali intenzitou industriální zástavby na území
Liberce (Obrázek 2: Intenzita industriální zástavby). Nejvíce průmyslových objektů se nacházelo
v centru města. Hustota průmyslové zástavby ve středu Liberce nesouvisela pouze s přítomností
vodních toků, ale také se železniční tratí. Doprava po železnici měla v 19. a 20. století velký význam.
Obrázek 2: Intenzita industriální zástavby

Třetí a zároveň poslední mapový výstup se věnuje počtu a rozmístění průmyslových objektů na
území města Liberce (Obrázek 3: Počet a rozmístění industriálních staveb). Množství industriálních
staveb je vyhodnoceno metodou tří odlišně velkých kruhů. Velikost kruhu závisí na počtu



průmyslových staveb v jednotlivých částech, jeho umístění je dáno lokalizací těchto objektů. Opět
vidíme, že největší kruh, tedy nejvíce průmyslových staveb, se nachází poblíž středu města.
Kateřinské údolí bylo druhou nejvýznamnější industriální oblatí.
Obrázek 3: Počet a rozmístění industriálních staveb



Závěr
Zpětné zhodnocení vstupní hypotézy, předpokládaných výsledků s výsledky získanými, jsme
došli k závěru, že naše hypotéza se z velké části potvrdila. Hlavní průmyslová oblast Liberce v 19. a
polovině 20. století opravdu existovala ve středu města. Druhou významnou průmyslovou oblast
tvořilo Kateřinské údolí. Výskyt říčních toků a přítomnost železnice v těchto hlavních industriálních
oblastech potvrdili i naši druhou domněnku.

Zdroje
BERAN, Lukáš; VALCHAŘOVÁ, Vladislava, 2007. Industriál Libereckého kraje: Technické stavby
a průmyslová architektura. České vysoké učení technické v Praze. ISBN 978-80-01-03798-0.
BERGMANOVÁ, Vlasta. Textilana v obrazech a datech. Liberec: Technická univerzita v Liberci,
2008.
ČTVERÁČEK, Karel; MOHR, Jan, 2001. Liberec mezi vzpomínkou a přítomností: Ve stínu továrních
komínů. ISBN 8023876678.
KABÍČEK, Jan, 1977. Liberec. Severočeské nakladatelství.
KARPAŠ, Roman, 2008. Liberec: staré pohlednice: Liberec na začátku rozvoje.
KARPAŠ, Roman, 1996. Kniha o Liberci: Liberec.
PIVODA, Martin, 2007. Tovární čtvrť „Liebiegovo město“ v Liberci 1853 – 1923. Diplomová práce.
Technická univerzita v Liberci.
TECHNIK, Svatopluk; RUDA, Vladimír, 1980. Liberec minulosti a současnosti. Severočeské
nakladatelství.
ZELENKA, Josef; PÁSKOVÁ, Martina, 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha:
Ministerstvo pro místní rozvoj. ISBN (Váz.).
Internetové
Denik.cz [online]. 2005. 100 let dělí dnešek a RAF. Dostupné z WWW:
<http://www.denik.cz/z_domova/20071215100_let_raf.html>.
I-magazine.cz [online]. 2007. Historie automobilky RAF. Dostupné z WWW: <http://www.i-
magazin.cz/view.php?cisloclanku=2007020005>.
Národní památkový ústav [online]. 2003-11. Aktualizováno 20.2. 2011.Památkový zákon. Dostupné z
WWW: <http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-
dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/>.
Použitá data
Národní geoportál INSPIRE, 2011. ortofoto cenia_rt_ortofotomapa_aktualni.[WMS]. [1:60 000]. [cit.
2011-11-10]. Dostupné z WWW: <
http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSSer
ver>.
Národní geoportál INSPIRE, 2011. cenia_arccr. [WMS]. [1:60 000]. [cit. 11. 11. 2011]. Dostupné z
WWW: < http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_arccr/mapserver/WMSServer>.
ČÚZK, 2011. META_WFS-SPRAVHRAN_SERVICE. [WFS]. [cit. 11. 11. 2011]. Dostupná z WWW:
http://geoportal.cuzk.cz/wfs_au/wfservice.aspx?service=WFS&request=getCapabilities
Použitý software
Microsoft, 2010. Microsoft Word [software]. Version: 14.0. Redmond: Microsoft [přístup 11. 11.
2011].

Microsoft, 2010. Microsoft Excel [software]. Version: 14.0. Redmond: Microsoft [přístup 11. 11.
2011].
Adobe Systems, 2011. Adobe Photoshop CS6 [software]. Version 13.0. San Jose: Adobe [přístup 11.
11. 2011].


USE – IT Liberec

USE – IT Liberec
Tomáš Pecháček, Václav Matoušek, Radomír Vlk, Petr Eimann, Pavel Šťovíček, Petr
Koťátko

e-mail: tomas.pechacek@tul.cz, vaclav.matousek@tul.cz, radomir.vlk@tul.cz, petr.eimann@tul.cz,
pavel.stovicek@tul.cz, petr.kotatko@tul.cz

Abstrakt
Cílem tohoto projektu je dát novým návštěvníkům Liberce do ruky nástroj, který jim usnadní
orientaci ve městě a především v jeho centru. Takovým nástrojem je speciální mapa se zaměřením na
místa, která by měl cizinec navštívit. Projekt je tedy zaměřen na mladé návštěvníky přijíždějící ze
zahraničí. USE – IT Liberec je volně inspirován nekomerčním projektem USE – IT Prague.
Výsledkem je tedy tematická mapa vytvořená kompletně v anglickém jazyce a je distribuována
zadarmo ať už v tištěné nebo elektronické verzi. Za účelem vytvoření takové mapy jsme museli
nejdříve získat nějaký seznam míst, která by cizinci neměla uniknout a pak získat podkladová data pro
samotné vytváření mapy. Získávání míst probíhalo formou volně šiřitelného dotazníku, kam nám
anonymně lidé psali místa vhodná navštívit. Podkladová data jsme získali od magistrátu města
Liberce. Po zredukování a výběru těch nejvhodnějších míst ze seznamu byla v programu ArcGis
vytvořena finální mapa.

Abstract
The main aim of this project is to give by a new visitors of Liberec city some instrument to their
hand, Which should make an orientation in the city, and mainly in the centre of the city, much more
easier. Some kind of instrument can be a special map, Which is focused on the places in Liberec, that
should have not been missed. So we can say the project is focused on young foreign visitors. USE – IT
Liberec is taking free inspiration from non-commercial project USE – IT Prague. The thematic map,
like result our efforts, is thus created completely in an English language and distribution is for free in
electronics or prints form. In order to creation of such kind of map was must been done first step.
Somehow to get to our hand a list of places, which the foreign visitor cannot missed. Secondly to get a
base data for creation of the map. The acquisition of places was in progress thanks by a question-form,
Where the people in anonymity were writing the places of interest. The base data was given us from
the municipal authority of Liberec. We made a reducing and choosing of the most acceptable places
from the question-form. After that was created the final map with help of ArcGis program.

Klíčová slova
Mapa, Liberec, návštěvníci, mladí, USE - IT

Keywords
Map, Liberec, visitors, young, USE - IT


USE – IT Liberec

Vytvoření tematické mapy, nástroje k lepší orientaci v městě Liberec, bylo hlavním cílem
tohoto projektu. Díky této jedinečné mapě může zahraniční návštěvník ušetřit spoustu času, který by
například promrhal v zácpách. Nebo může ušetřit třeba peníze, které by zbytečně utratil, byl-li by šel
do předražené nebo nekvalitní restaurace s nedostatečnými službami apod.. Chceme tedy, aby se
cizinec vyhnul takovým místům, ale zároveň si užil a viděl Liberec v celé jeho kráse. Neopomíjíme
tak ani klasická turistická lákadla. Nabízíme netradiční pohled na město Liberec tak, jak jej známe my,
Liberečané, potažmo studenti zde přebývající na kolejích. V projektu se zaměřujeme jak na klasická
místa, která jsou tak důležitá, že by je cizinec neměl minout, tak na místa netradiční. Pro mladého
cestovatele cenově dostupné bary, restaurace, kavárny, diskotéky. Zapadlé parky a netradiční místa.
Muzea, divadla, kina, sportoviště.
Druhým cílem bylo vytvořit ke stávající mapě ještě další poster. Hlavní myšlenkou bylo
vytvořit speciální tematicky zaměřenou mapu na kulturní místa. Tedy divadla, kina, přednáškové
kluby, muzea a architektonické skvosty.

Jak již bylo nastíněno v části Abstrakt, tento projekt není přímo
navázán na projekt USE – IT Prague. V podstatě se jedná o projekt,
jehož cílem je získat unikátní a jinou představu o městě Liberec než
můžeme získat z běžných zdrojů. Smyslem našeho snažení bylo
ukázat město Liberec v „netradičním kabátě“ a přiblížit toto centrum
Libereckého kraje mladým zahraničním návštěvníkům. To ovšem
neznamená, že výsledné mapy nemůže užívat například místní
Liberečan středního věku. Mapy jsou dostupné pro všechny, co mají
zájem o netradiční pohled na Liberec a mají mladého ducha.
Výsledkem by měli být dvě mapy. První mapa obecná zahrnující
všechny zájmová místa i třeba sportoviště jako místa pro bruslení,
míčové hry, kurzy sebeobrany, gymnastické tělocvičny atd.. Tam se
zřejmě projeví nejvíce mladý duch návštěvníka. Druhá mapa kulturní
se zaměřením například na netradiční divadelní tvorbu,
architektonické skvosty nebo málo známá kulturní centra města
Liberce.
Obr. 6 Logo projektu (Zdroj: autoři)

Projekt oficiálně nelze porovnávat s projekty běžícími v zahraničí. Sice je mu nejbližší projekt
USE – IT Prague, ale z něho si my bereme pouze inspiraci. Odlišností našeho projektu je, že ve
výsledku může sloužit jako podklad pro práce studentů na katedře geografie formou WMS služby.
Další odlišností je grafika, která má jinou podobu a také rozsah, kdy vytváříme ještě navíc jeden další
speciální poster.
Východiskem pro tvorbu map byli dva zdroje dat. Prvním byl seznam míst, který vzešel
z dotazníkového šetření a následné korekce a výběru těchto míst námi, autory projektu. Po těchto
krocích už to byla jenom otázka umění správně pracovat s programem ArcGis a vytvořit si správně


USE – IT Liberec

datovou vrstvu těchto míst na podkladových datech. Jak už bylo naznačeno, tím druhým zdrojem jsou
podkladová data, která byla poskytnuta z magistrátu města Liberec.

Tvorba tohoto projektu měla více dílčích částí. Tyto části byly rovnoměrně rozděleny mezi
členy autorského týmu a každý se nějakým způsobem podílel na tvorbě projektu USE – IT Liberec
(viz. Obr. 6). Pro získání seznamu zájmových míst bylo použito dotazníkové šetření. Jeho tvorbu a
distribuci měl na starosti Václav Matoušek. Se sběrem podkladových dat nám pomohl Mgr. Jiří
Šmída, Ph.D.. Díky němu nám byla tato data poskytnuta z magistrátu města Liberce panem Janem
Jakchsem. Vlastní tvorbu mapy měli na starosti Petr Koťátko a Petr Eimann. Petr Koťátko se staral o
tvorbu grafiky, zatímco Petr Eimann o vhodnou mapovou kompozici. Vhodné bodové znaky pro
zájmová místa vybral a vytvořil Václav Matoušek. Textovou část mapy měli na starosti Tomáš
Pecháček, Pavel Šťovíček a Radomír Vlk. Radomír sesbíral informace o místech a vytvořil ucelený
stručný popis místa v češtině. Tomáš Pecháček, Pavel Šťovíček a Petr Eimann se postarali o překlad
těchto textů do angličtiny. Textový příspěvěk do sborníku projektů připravil Tomáš Pecháček.
Prvním úkolem bylo sestavit body zájmu. Byl tedy vytvořen jednoduchý dotazník v programu
Microsoft Excel. Ten se nasdílel do Google Docs a na stránku našeho projektu na Facebooku. Díky
tomu mohli lidé vepisovat do dotazníku anonymně místa, která doporučují pro návštěvu. Z takto
vzniklého seznamu míst byla vybrána ta nejdůležitější, která by na mapě neměla chybět. Tato místa
byla pak zanesena do mapy ve formě bodové vrstvy.

Obr. 1 Dotazník (Zdroj: https://docs.google.com)


USE – IT Liberec

Podobně, jak uvádějí autoři projektu USE – IT Prague (Danielová, 2011), byly vytvořeny body
zájmu v mapě. Zájmová místa byla rozdělena do několika kategorií a těm byla přiřazena různá barva
(viz. Obr. 2). Ke každému místu byl pak ještě přidán specifický symbol (číslo). Díky tomu se uživatel
mapy může orientovat v textové části, kde ke každému místu byl vytvořen jeho stručný popis. Pro
místa s větší důležitostí byl vytvořen speciální znakový klíč. Například pro nemocnici znak klasického
písmene H (Obr. 4 ). Místa byla rozdělena do šesti kategorií podobně, jako to udělali autoři projektu
USE – IT Prague (USE – IT Prague, 2011). Z důvodu úspory místa v textové části okolo mapového
pole, se některá místa neoznačovala bodem ve formě kapky. Místo toho se použilo textové pole
s odkazující šipkou na polohu místa. Druhým důvodem pro tuto metodu bylo zaplnění nepotřebného
(nedůležitého) prostoru v mapovém poli.

Obr. 2 Barevné kapky (Zdroj: autoři) Obr. 3 The Pub (Zdroj: http://www.thepub.cz/
templates/images/thePUB-logo.png)

Tvorba samotného mapového okna probíhala ve dvou vlnách. Prvně byla vložena do programu
ArcGis vstupní data ve formě „shapefile“. Ulice a tramvajové linky. Po úpravě těchto dat přišla na
řadu vektorizace leteckých snímků Liberce. Takto byla vytvořena vektorová data vodstva, která nám
nebyla poskytnuta z magistrátu. Finálním krokem byla vizualizace vektorových dat. Ta probíhala
jednoduše tak, aby se dosáhlo co největší přehlednosti v mapě. Ulice byli například vizualizovány
v odstínech šedi, vodstvo modrou barvou, lesy a parky potom v odstínech zelené. Do mapy by se daly
umístit všechny městské linky hromadné dopravy, ale pro přehlednost byly do mapy zaneseny pouze
tramvajové linky. Tramvaj je tak charakteristickým prvkem města Liberce, že jej nelze opomenout.
Vytvoření přehledné legendy a měřítka mapy bylo samozřejmostí. Měřítko je vyobrazeno jak
v grafické podobě, tak v podobě číselné pro co největší srozumitelnost.
Předposledním krokem na cestě ke konečné mapě bylo vytvořit textové popisky k místům
označených v mapě. Cílem bylo stručně a pokud možno výstižně charakterizovat dané místo. Metodou
byla textová pole, která se vhodně umístila okolo mapového pole. Každé je označeno specifickým
symbolem (číslem), které se shoduje s čísly v kapkách z mapového pole. Některé texty jsou ještě
doplněny o symboly (viz Obr. 3 ), díky kterým návštěvník snadněji najde místo, kam se chce podívat
(člověk si lépe zapamatuje obraz než text).
V této fázi byla kompletně hotová obecná mapa. Cílem našeho projektu bylo však vytvořit ještě
další d mapový poster, který by se věnoval hlavně kulturním místům. Byl by tedy už tematicky
zaměřený. Postup a metody tvorby tohoto dalšího posteru byl téměř shodný s obecnou mapou Liberce.
Úprava dat, vizualizace i tvorba textových polí a popisků probíhala stejně. Rozdíl byl v kompozici,
kde jsme potřebovali využít opravdu každý prostor mapového pole. Přitom jsme se chtěli vyhnout
tomu, aby v mapě byly nějaké mrtvé prostory (nezajímavé plochy atd.). Proto jsme užili metodu
Čočkové analýzy, kde vpravo dole se nachází největší kružnice. Tam je vyznačeno nejvíce zájmových


USE – IT Liberec

míst. Tato kružnice částečně překrývá obdelníkové mapové pole a zároveň je jeho součástí. Má také
menší měřítkonež má mapové pole. V něm jsou pak zaneseny menší kružnice, kde je menší počet
míst. Tím že tyto kružnice byly vytvořeny přímo v mapovém poli, návštěvník vidí, jak se dostane
k určitému kulturnímu místu.

Obr. 4 Speciální znakový klíč (Zdroj: autoři)

Dva mapové postery. To je výsledek naší práce, našeho projektu. Prvním výstupem je tedy
obecná mapa města Liberce. V ní jsou promítnuta zájmová místa získaná z dotazníkového šetření
(Matoušek, 2011). Některá místa se v této mapě nezobrazují anebo jsou tam zanesena pouze okrajově.
Týká se to hlavně kulturních míst, kterým je věnován druhý mapový poster. Unikátní kompozice
propojuje textovou a grafickou část mapy a vcelku působí velmi kompaktním dojmem. Dílčím cílem
bylo také zajistit přehlednost a snadnou orientaci v mapě. Což se snad povedlo. Cestovatel se hned
zorientuje v tom, na který bod v mapě právě kouká. To je zajištěno kombinací barvy jednotlivých
kapek (míst) s číslováním každého místa. Číslo se nachází jak uvnitř pole kapky, tak i v textové části,
kde je k němu přiřazen popisující text. Tak například návštěvník kouká na červenou kapku s číslem
pět. Ihned se zorientuje, protože podle legendy vidí, že červená barva může představovat restauraci, či
hospodu. Navíc je tam číslo pět, takže se může podívat na popisek v okolí mapového pole. Hledání
tohoto popisku s číslem pět se řídí opět podle barvy a také podle řazení popisků (viz. Obr 2 a Obr. 5).
Ty jsou řazeny odshora dolů vzestupně. Orientace je tedy snadná. Výsledkem je dobře přehledná
mapa, kde lze jasně rozeznat hlavní orientační body, Tím je tramvajová trasa, vodní nádrž Harcov a
centrální stanice Fügnerova.

Obr. 5 Vzhled textových příspěvků (Zdroj: autoři)
Dalším dílčím cílem bylo vytvořit tematickou mapu kulturních míst. Výsledkem je tedy další
unikátní mapa. Je unikátní v tom, že zachovává přehlednost danou první mapou a jasné označení
zájmových míst. Přitom se ale snaží uspořit co nejvíce místa. To vše díky metodě Čočkovitého
modelu. Vpravo dole největší mapový výřez ve tvaru kružnice (v něm se nachází nejvíce míst), okolo
něj (nad ním) menší výřezy taktéž ve tvaru kružnic (jenom jedno nebo dvě místa). Kružnice jsou jasně
navzájem vymezeny, protože jsou součástí mapového pole.


USE – IT Liberec

Závěr
Dalo by se říci, že při tvorbě projektu USE – IT Liberec jsme uplatnili všechny dosud nabité
znalosti z našeho studia na TUL. Připomněli si také zásady práce s programem ArcGIS 10. Zjistili
jsme, jak lehké nebo naopak těžké může být pracovat v týmu a tak jsme nabyli další neocenitelnou
zkušenost. Věříme, že mladí návštěvníci Liberce si užijí město daleko lépe, než kdyby neměli v ruce
naší mapu. Celý tým přeje všem návštěvníkům města Liberce příjemné zážitky a co nejméně bloudění.

Zdroje

Sborník SGP [online]. 2011, roč. 7, Mariana Danielová, USE – IT Prague [cit. 6. 11. 2011]. ISBN
978–80–904450–5–5. Dostupné z WWW: ˂
http://download.arcdata.cz/doc/2011/Student_GIS_Projekt/Sbornik_SGP_2011.pdf˃
USE – IT Prague [online]. Červen 2011, 1. vydání, USE – IT Prague city map [cit. 10. 11. 2011].
Dostupné z WWW: ˂http://www.use-it.cz/download/Use-It_Prague_mapa2011_v2.pdf˃

Použitá data
CENIA, 2011. cenia_rt_ortofotomapa_aktualni [webová mapová služba WMS]. [1:10 000]. [cit. 10.
11. 2011]. Dostupné z WWW:
˂http://geoportal.gov.cz/ArcGIS/services/CENIA/cenia_rt_ortofotomapa_aktualni/mapserver/WMSSe
rver?˃

Data předaná přes email panem Janem Jakschem z magistrátu města Liberce: ČÚZK, 2011.
Zabaged_Liberec [datová sada ZABAGED]. [1:10 000]. [cit. 31. 10. 2011].
MATOUŠEK, Václav. Http://docs.google.com [online]. 2011 [cit.14. 10. 2011]. USE IT LIBEREC.
Dostupné z WWW: <https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AoOEO-
2yQElVdDMzdlhUN0ZhcGZxMm5JQXE1R1FDbEE&hl=en_US#gid=0>.

Použitý software
ESRI, 2010. ArcGIS [software]. Version 10.1.


Liberec pivní / Liberec beery

Liberec pivní
Liberec beery
Jan Horák, Adam Chrumko, Petr Klápště, Pavel Kohoutek, Radek Ostrčil

e-mail: jan.horak1@tul.cz, adam.chrumko@tul.cz, petr.klapste@gmail.com, pavel.kohoutek@tul.cz,
radek.ostrcil@tul.cz

Abstrakt
Rádi bychom podali určitý pohled studentů, kteří nemají trvalé bydliště v Liberci, na
rozmístění hospodských zařízení, barů a restaurací po statutárním městě. Lokalizace všech objektů po
městě byla velmi obtížná. Díky časovému rozpětí projektu nešlo zařadit všechny objekty do mapy.
Jednak proto, že neexistuje ucelený rejstřík hospodských a restauračních zařízení, ale i proto, že
zkoumaná plocha je až příliš rozlehlá. Naším informačním zdrojem pro sběr dat byly webové stránky a
vlastní zkušenosti (orientace v prostoru města). Po získání základních informací a mapové vrstvy,
jsme spolupracovali s ArcMap 10. Pomocí bodů jsme vytvořili vrstvu zobrazující rozmístění
restauračních zařízení po Liberci. Dále jsme použili kartogramy a kartodiagramy, které obsahují
informace o počtu obyvatel a počtu restauračních zařízení v jednotlivých ZSJ města Liberce.

Abstract
We would like to show a view of a few students who don´t have permanent adress in Liberec
to the placement of pubs, restaurants and bars in the city. The localization of these places was too hard.
We can´t map all the objects because of the time limitation. The first reason was that the integrated
list of restaurants and pubs doesn´t exist. The second one is that the placement is very extensive. Our
information source of collecting data were websites and self experiences. After getting the basic
information and map´s structure we cooperate with the programme ArcMap 10. We created the
structure which shows the placement of the restaurants in Liberec. We used cartogram and
cartodiagram which included information of the number of inhabitants and restaurants in particular
basic settlement unit of the city Liberec.

Klíčová slova
Pivo, restaurační zařízení, pivovar

Keywords
Beer, restaurants, brewery



Hlavním cílem projektu bylo zjistit prostorové rozmístění restauračních zařízení ve Statutárním
městě Liberec a to za využití prostorových analýz softwarového prostředí geografických informačních
systémů.
Druhým cílem bylo zjištění hustoty restaurací a porovnání počtu obyvatel v základních
stavebních jednotkách s počtem restaurací ve stejných stavebních jednotkách.
Třetím cílem bylo vytvoření schématu zobrazujícího vzdálenosti daných zařízení od centra
města.
Čtvrtým cílem bylo vytvoření přehledu pivovarů a tzv. minipivovarů na území města Liberec.
Pátým cílem bylo zjištění převládajících značek piva v závislosti na jejich poloze.

Podíl lidí, kteří v České republice konzumují pivo, dosahuje 90 % u mužů. U žen je toto číslo o
trochu menší, pohybuje se mezi 50 a 60 % obyvatelek.
První hypotézou naší práce byl předpoklad, že v centru města je více restauračních zařízení
oproti ostatním částem města. Tento předpoklad by ale byl příliš jednoduchý a proto byl rozšířen na
nejhustěji obydlené lokality (např. sídliště, oblasti s vysokou hustotou zástavby bytovými domy,
jejichž obyvatelé po práci jdou do společnosti). Vycházíme z předpokladu, že v centru města je více
kanceláří a prodejních ploch než bytů a restaurace v centru slouží spíše turistům, obchodním jednáním,
a rychlému stravování.
Další naší hypotézou byla domněnka, že restaurace pro lokální zákazníky (dobře dostupné
v hustě obydlených částech města) preferují lokální značky piva (z Liberce, respektive Libereckého
kraje). Oproti tomu restaurace v centru preferují známější značky jak z České republiky, tak často i ze
světa.
Samostatnou kategorii restauračních zařízení tvoří subjekty primárně určené k zábavě studentů,
kteří jsou ubytovaní na kolejích. Těchto studentů je velký počet a tomu odpovídá i počet podniků.
Provozování těchto podniků má velice významný podnikatelský potenciál a svým prostorovým
rozmístěním je více než zajímavým jevem.

Počátečním krokem bylo získání dat. Použili jsme vektorovou vrstvu jednotlivých základních
sídelních jednotek (dále jen ZSJ) Liberce, dále data o počtu hospod a v neposlední řadě o počtu
obyvatel dle jednotlivých ZSJ v Liberci. V prvním kroku jsme vytvořili bodovou vrstvu, která
obsahovala lokaci všech hospod, barů a restaurací. Jelikož sme každý vytvářel svoji část, tak jsme
posléze museli všechny vrstvy spojit pomocí funkce Merge, kterou najdeme v horním panelu nástrojů
v záložce Geoprocessing. Výslednou vrstvu jsme nazvaly hospody. Tento krok nám pomohl k lepší
manipulaci s daty a při pozdějším vytváření tematické mapy. Následně jsme vyhledali informace o
počtu obyvatel dle jednotlivých ZSJ. Tyto údaje jsme zadali do atributové tabulky vrstvy ZSJ Liberce.



V dalším kroku jsme vytvořili kartogram podle počtu obyvatel v jednotlivých ZSJ a na stejné
vrstvě i kartodiagram podle počtu hospod dle jednotlivých ZSJ. Tato vrstva tvoří základní mapu
posteru.

Dalším krokem bylo vytvoření vzdálenostní analýzy. Pro tento krok budeme muset vytvořit
výchozí bod, od kterého se nám bude analýza vypočítávat. Jako počáteční bod jsme zvolili centrum
města Liberec – nám. Dr. E. Beneše. Tento bod jsme nazvaly stred_LB.

Následně vytvoříme čtyři kruhy v určitých vzdálenostech od města Liberec, abychom dle
Euklidovské vzdálenosti mohli vyhodnotit, jak daleko od centra se nacházejí jednotlivé hospody. Tyto
tzv. kruhy vytvoříme pomocí funkce Buffer, kterou najdeme v horním panelu nástrojů v záložce
Geoprocessing nebo v panelu ArcToolbox→Analysis tools→Proximity→Buffer. Do prvního řádku
vyplníme vstupní bodovou vrstvu, ze které budeme vycházet, v tomto případě stred_LB. Do druhého
řádku zadáme cestu, kam se nám má výsledná vrstva uložit. Do pole Distance – Linear unit zadáme
vzdálenost v m. Tento proces jsme opakovali 4x, pro 2000m, 4000m, 6000m a 7500m. Následně
vytvoříme mapovou kompozici posteru dle zásad vytváření tematických map.

Pro zobrazení výsledků naší práce byly vytvořeny mapy v programu ArcMap. Naším cílem
nebylo vytvořit plnohodnotné mapy, ale pouze ukázkové mapy, na kterých by bylo znázorněno
prostorové uspořádání restauračních zařízení a pivovarů na území města Liberec. Mapa by měla
sloužit pro získání přehledu o umístění jednotlivých provozoven.
Na první mapě můžeme vidět, že náš výzkum potvrdil námi výše vyslovenou hypotézu (v centru
města je více restauračních zařízení než v nejhustěji obydlených částech města). Z mapy je jasně vidět,
že množství restauračních zařízení je zdaleka největší v centru města (sloupcové grafy). Ale je také
potřeba říct, že ZSJ, která byla námi označována jako centrum města Liberec, patří k nejhustěji
obydleným částem města (hustota obyvatel je vyjádřena rozdílnou intenzitou barev). Ostatní části
(ZSJ) se však centrální oblasti nemohou počtem podniků rovnat.
Na druhé mapě můžeme podrobně vidět prostorové rozmístění restauračních zařízení na území
města Liberce. Dále můžeme na mapě vidět, že největší počet restaurací se nachází v oblasti do 2000
metrů vzdálené od námi zvoleného středu města. Druhý největší počet podniků leží ve vzdálenosti do
4000 metrů od středu. Ve třetí oblasti (vzdálenost do 6000 metrů) je pouze několik restaurací, lze
počítat na jednotky. Ve vzdálenosti od 6001 do 7500 metrů jsme zjistili pouze jednu restauraci.
Všechny výše v tomto odstavci uvedené vzdálenosti jsou vzdušnou čarou.
Podařilo se nám zjistit, že na území města Liberec se nachází jeden pivovar, konkrétně Pivovar
Konrad Vratislavice. Na území města se dále nachází několik minipivovarů. Do výsledků naší práce
nebyl zahrnut tzv. homebrewing, což znamená domácí vaření piva pro svoji vlastní potřebu. Tato
výroba je omezena na 200 litrů piva ročně. Minipivovarů zabývajících se dalším prodejem piva jsme
v Liberci zjistili tyto podniky: Minipivovar u Vozků, Pivovar Studánka a Rodinný minipivovar
Vendelín Krkoška.


Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů

Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Mehr von Jiří Šmída

Mehr von Jiří Šmída (20)

Liberec pod lupou - sborník zpráv o řešení projektů