Prvky interakčního designu. Konstrukce významu. Sémiotický základ počítačové interakce.

1. Základy interakčního
designu
Mgr. Jan Brejcha - ZS 2007

2. Osnova

3. Osnova
• Prvky interakčního designu.

4. Osnova
• Prvky interakčního designu.
• Konstrukce významu.

5. Osnova
• Prvky interakčního designu.
• Konstrukce významu.
• Sémiotický základ počítačové interakce.

6. Prvky IxD

7. Prvky IxD
• elementy uživatelské zkušenosti (garrettovy)

8. Prvky IxD
• elementy uživatelské zkušenosti (garrettovy)
• normanova trojice (útrobní, chování, společenská)

9. Prvky IxD
• elementy uživatelské zkušenosti (garrettovy)
• normanova trojice (útrobní, chování, společenská)
• pohled sémiotiky (syntaktika, sémantika,
pragmatika)

10. Ch. S. Peirce
Pragmatika
Interpretant
Symbol
Syntaktika Sémantika
Znak (vehikulum) Objekt
Index Ikón

11. Koncepční model

12. Koncepční model
• Designérův model je designérovým koncepčním
modelem. Uživatelův model je mentálním
modelem vytvářeným na základě interakce se
systémem.

13. Koncepční model
• Designérův model je designérovým koncepčním
modelem. Uživatelův model je mentálním
modelem vytvářeným na základě interakce se
systémem.
• Systémový obraz vyplývá z postavené fyzické
struktury (vč. dokumentace, návodů a popisek).

14. Koncepční model
• Designérův model je designérovým koncepčním
modelem. Uživatelův model je mentálním
modelem vytvářeným na základě interakce se
systémem.
• Systémový obraz vyplývá z postavené fyzické
struktury (vč. dokumentace, návodů a popisek).
• Designér očekává, že uživatelův model bude
shodný s designérovým modelem. Ale designér
nemluví s uživatelem přímo a veškerá komunikace
se odehrává skrz systémový obraz.

15. Koncepční model
• Designérův model je designérovým koncepčním
modelem. Uživatelův model je mentálním
modelem vytvářeným na základě interakce se
systémem.
• Systémový obraz vyplývá z postavené fyzické
struktury (vč. dokumentace, návodů a popisek).
• Designér očekává, že uživatelův model bude
shodný s designérovým modelem. Ale designér
nemluví s uživatelem přímo a veškerá komunikace
se odehrává skrz systémový obraz.
• Nevytváří-li systémový obraz jasný a konzistentní
model designéra, pak uživatelé získají špatný
mentální model. (Norman, 2002:16)

16. Koncepční model
• Designérův model je designérovým koncepčním
modelem. Uživatelův model je mentálním
modelem vytvářeným na základě interakce se
systémem.
• Systémový obraz vyplývá z postavené fyzické
struktury (vč. dokumentace, návodů a popisek).
• Designér očekává, že uživatelův model bude
shodný s designérovým modelem. Ale designér
nemluví s uživatelem přímo a veškerá komunikace
se odehrává skrz systémový obraz.
• Nevytváří-li systémový obraz jasný a konzistentní
model designéra, pak uživatelé získají špatný
mentální model. (Norman, 2002:16)

17. Koncepční model
systém
systémový obraz
designér uživatel
designérův model uživatelův model
Norman, Design každodenních věcí

18. Systémové prvky

19. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)

20. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)

21. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická

22. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická

23. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická
2.3. kulturní

24. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická
2.3. kulturní
2.4. logická

25. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická
2.3. kulturní
2.4. logická
3. Vztažení (Mapping)

26. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická
2.3. kulturní
2.4. logická
3. Vztažení (Mapping)
4. Viditelnost (Visibility)

27. Systémové prvky
1. quot;Umožněníquot; (Affordance)
2. Omezení (Constraints)
2.1. fyzická
2.2. sémantická
2.3. kulturní
2.4. logická
3. Vztažení (Mapping)
4. Viditelnost (Visibility)
5. Zpětná vazba (Feedback)

28. Umožnění

29. Umožnění
• Affordance

30. Umožnění
• Affordance
• poprvé zmínil James J. Gibson (1979)

31. Umožnění
• Affordance
• poprvé zmínil James J. Gibson (1979)
• teorie afordancí: naše vnímání vždy zaměřeno na
akci - okamžitá orientace v prostředí

32. Umožnění
• Affordance
• poprvé zmínil James J. Gibson (1979)
• teorie afordancí: naše vnímání vždy zaměřeno na
akci - okamžitá orientace v prostředí
• “action affordance”: možnost akce přítomná v
prostředí nezávisle na tom, zda ji jedinec takto
vnímá. Buďto v prostředí je, nebo není.

33. Umožnění

34. Umožnění
• Norman definuje affordance především jako
“vnímanou možnost”

35. Umožnění
• Norman definuje affordance především jako
“vnímanou možnost”
• navádí nás, jak s danou věcí zacházet

36. Umožnění
• Norman definuje affordance především jako
“vnímanou možnost”
• navádí nás, jak s danou věcí zacházet
• může být závislá na zkušenostech, znalostech
nebo kultuře uživatele

37. Umožnění
• Norman definuje affordance především jako
“vnímanou možnost”
• navádí nás, jak s danou věcí zacházet
• může být závislá na zkušenostech, znalostech
nebo kultuře uživatele
• Umožnění se vztahuje k vnímaným a skutečným
vlastnostem věci, především k těm základním
vlastnostem, které určují, jak můžeme s věcí
nakládat.

38. Umožnění

39. Omezení

40. Omezení
• Constraints

41. Omezení
• Constraints
• Fyzická omezení vymezují možné operace. Jsou
nejúčinnější tehdy, pokud jsou snadno viditelné a
interpretovatelné, protože sada dostupných akcí je
vymezena dříve, než cokoliv uděláme.

42. Omezení

43. Omezení

44. Omezení
• Sémantická omezení vymezují možné operace na
základě významu dané situace.

45. Omezení

46. Omezení

47. Omezení
• Kulturní omezení spočívají na přijatých kulturních
konvencích, a to i tehdy, kdy nemají vliv fyzickou
nebo sémantickou funkci zařízení.

48. Omezení

49. Omezení

50. Omezení
• Logická omezení spočívají na logickém vztahu
mezi prostorovým či funkčním rozvržení
komponent a věcí, které ovlivňují, nebo kterými
jsou sami ovlivňovány. Neplatí zde fyzická ani
kulturní omezení.

51. Omezení

52. Vztažení

53. Vztažení
• Mapping

54. Vztažení
• Mapping
• Vztažení je technický pojem, který znamená vztah
mezi dvěma věcmi, v našem případě mezi
ovladači, jejich pohybem a výsledky této operace
ve světě.

55. Vztažení

56. Viditelnost

57. Viditelnost
• Visibility

58. Viditelnost
• Visibility
• Zviditelnit relevantní části systému

59. Viditelnost

60. Zpětná vazba

61. Zpětná vazba
• Feedback

62. Zpětná vazba
• Feedback
• Dát každé akci okamžitý a zřetelný efekt.

63. Zpětná vazba

64. Osnova

65. Osnova
• Prvky interakčního designu.
• Konstrukce významu.
• Sémiotický základ počítačové interakce.

66. Co zakládá IxD?

67. Co zakládá IxD?
• „Nulový bod” interakce

68. Co zakládá IxD?
• „Nulový bod” interakce
• „Konečky prstů (...) nejen stiskávají, nýbrž také na
něco ukazují, něco znamenají, ukazují na to, co
míní.“ [Flusser]

69. Co zakládá sémiotiku?

70. Co zakládá sémiotiku?
• rozlišování na základě vzájemných vztahů

71. Co zakládá sémiotiku?
• rozlišování na základě vzájemných vztahů
• paradigma (systém)

72. Co zakládá sémiotiku?
• rozlišování na základě vzájemných vztahů
• paradigma (systém)
• syntagma (proces)

73. Co zakládá sémiotiku?
• rozlišování na základě vzájemných vztahů
• paradigma (systém)
• syntagma (proces)
• konstanty a proměnné

74. Co zakládá sémiotiku?
• rozlišování na základě vzájemných vztahů
• paradigma (systém)
• syntagma (proces)
• konstanty a proměnné
• jazykové hry

75. Klasifikace vztahů

76. Klasifikace vztahů
základem strukturalistického pojetí je relativní
vymezení jednotek:

77. Klasifikace vztahů
základem strukturalistického pojetí je relativní
vymezení jednotek:
• ...myšlenky nejsou definovány na základě svého
pozitivního obsahu, nýbrž negativně svými vztahy k
ostatním pojmům v systému. Nejpřesněji je lze
charakterizovat tak, že jsou vším, čím nejsou
ostatní. [Saussure, 1966]

78. Klasifikace vztahů

79. Klasifikace vztahů

80. Klasifikace vztahů
nebo jinak:

81. Klasifikace vztahů
nebo jinak:
• quot;Informace jsou zvířátka, která žijí v kontextechquot;

82. Klasifikace vztahů
nebo jinak:
• quot;Informace jsou zvířátka, která žijí v kontextechquot;
[Bělohradský, 2005]

83. Klasifikace vztahů

84. Klasifikace vztahů
• optika-hmat

85. Klasifikace vztahů
• optika-hmat
• optika jako vidění na dálku

86. Klasifikace vztahů
• optika-hmat
• optika jako vidění na dálku
• hmat jako vidění na blízko

87. Klasifikace vztahů
• optika-hmat
• optika jako vidění na dálku
• hmat jako vidění na blízko
[von Hildebrand]

88. Klasifikace vztahů

89. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?

90. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:

91. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:
• intimní (erotická)

92. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:
• intimní (erotická)
• osobní

93. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:
• intimní (erotická)
• osobní
• společenská

94. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:
• intimní (erotická)
• osobní
• společenská
• veřejná (urbanistická)

95. Klasifikace vztahů
• proxemika: jaký význam nese vzdálenost mezi lidmi
a lidmi/objekty?
• 4 typy vzdálenosti:
• intimní (erotická)
• osobní
• společenská
• veřejná (urbanistická)
[Edward T. Hall]

96. Klasifikace vztahů

97. Klasifikace vztahů
• Vzdálenost - funkce

98. Klasifikace vztahů
• Vzdálenost - funkce
• každému objektu přísluší antropologicko-
prostorový princip

99. Klasifikace vztahů
• Vzdálenost - funkce
• každému objektu přísluší antropologicko-
prostorový princip
• např. oblečení má přímý kontakt s tělem, aby
naplnilo svoji funkci

100. Klasifikace vztahů
• Vzdálenost - funkce
• každému objektu přísluší antropologicko-
prostorový princip
• např. oblečení má přímý kontakt s tělem, aby
naplnilo svoji funkci
• obrazovka musí být naopak 2-3 m vzdálena, aby
fungovala co nejlépe

101. Klasifikace vztahů
• Vzdálenost - funkce
• každému objektu přísluší antropologicko-
prostorový princip
• např. oblečení má přímý kontakt s tělem, aby
naplnilo svoji funkci
• obrazovka musí být naopak 2-3 m vzdálena, aby
fungovala co nejlépe
[Edward T. Hall]

102. Klasifikace vztahů

103. Klasifikace vztahů
• oddělenost - spojitost

104. Klasifikace vztahů
• oddělenost - spojitost
• oddělené části nejsou závislé na kontextu (fonémy)

105. Klasifikace vztahů
• oddělenost - spojitost
• oddělené části nejsou závislé na kontextu (fonémy)
[Martinet]

106. Klasifikace vztahů
• oddělenost - spojitost
• oddělené části nejsou závislé na kontextu (fonémy)
[Martinet]
• Jazyk je ve své mluvené formě spojitý, a tudíž vytváří
kontext

107. Klasifikace vztahů
• oddělenost - spojitost
• oddělené části nejsou závislé na kontextu (fonémy)
[Martinet]
• Jazyk je ve své mluvené formě spojitý, a tudíž vytváří
kontext
[Garroni]

108. Klasifikace vztahů

109. Klasifikace vztahů
• dutost - naplněnost

110. Klasifikace vztahů
• dutost - naplněnost
• co je duté, může být prázdné, ale může i něco
obsahovat.

111. Klasifikace vztahů
• dutost - naplněnost
• co je duté, může být prázdné, ale může i něco
obsahovat.
• naplněnost má vnitřní a vnější část, které závisejí na
obsahu

112. Klasifikace vztahů
• dutost - naplněnost
• co je duté, může být prázdné, ale může i něco
obsahovat.
• naplněnost má vnitřní a vnější část, které závisejí na
obsahu
• vnější část bude často z pevnějšího materiálu, aby
uchránila obsah, příp. bude mobilní, aby s obsahem
bylo možno manipulovat

113. Paradigma

114. Paradigma
• systém

115. Paradigma
• systém
• systémy se vzájemně vylučují

116. Paradigma
• systém
• systémy se vzájemně vylučují
• tvoří vnější rámec, ve kterém jednáme a tvoříme

117. Paradigma
• systém
• systémy se vzájemně vylučují
• tvoří vnější rámec, ve kterém jednáme a tvoříme
• např. pravidla (v každé větě 1 sloveso)

118. Paradigma
• systém
• systémy se vzájemně vylučují
• tvoří vnější rámec, ve kterém jednáme a tvoříme
• např. pravidla (v každé větě 1 sloveso)
• akční paradigma: co je v dané chvíli dostupné
uživateli (viz kontextové menu)

119. Paradigma

120. Paradigma

121. Paradigma
• Uživatel by neměl být ale nucen vykonat jinou akci,
než původně zamýšlel

122. Paradigma
• Uživatel by neměl být ale nucen vykonat jinou akci,
než původně zamýšlel
• viz automatický směnárník a tlačítko END

123. Paradigma

124. Syntagma

125. Syntagma
• proces

126. Syntagma
• proces
• předpokládá systém

127. Syntagma
• proces
• předpokládá systém
• v systému zpravidla probíhá více procesů

128. Syntagma
• proces
• předpokládá systém
• v systému zpravidla probíhá více procesů
• podléhá interpretaci pravidel (např. slovesné
syntagma objekt+akce, akce+objekt)

129. Konstanty a proměnné

130. Konstanty a proměnné
• sémiotiku motivuje hledání konstant:

131. Konstanty a proměnné
• sémiotiku motivuje hledání konstant:
• Každá lingvistická teorie (...) musí hledat trvalost,
která by nebyla ukotvena v nějaké quot;realitěquot; mimo
jazyk - trvalost, která dělá jazyk jazykem, ať už je
jakýkoliv, a činí konkrétní jazyk identický sám se
sebou ve všech svých manifestacích. [Hjelmslev
1963a:8]

132. Konstanty a proměnné

133. Konstanty a proměnné
• Systém (jazyka) se utváří pomocí 3 funkcí a jejich
vztahů:

134. Konstanty a proměnné
• Systém (jazyka) se utváří pomocí 3 funkcí a jejich
vztahů:
• spojení (interdependence), K <> K

135. Konstanty a proměnné
• Systém (jazyka) se utváří pomocí 3 funkcí a jejich
vztahů:
• spojení (interdependence), K <> K
• předpoklad (determination), K > P

136. Konstanty a proměnné
• Systém (jazyka) se utváří pomocí 3 funkcí a jejich
vztahů:
• spojení (interdependence), K <> K
• předpoklad (determination), K > P
• konstelace (constellation), P - P

137. Konstanty a proměnné
• Systém (jazyka) se utváří pomocí 3 funkcí a jejich
vztahů:
• spojení (interdependence), K <> K
• předpoklad (determination), K > P
• konstelace (constellation), P - P
• konstanty musí vždy nastat, proměnné nemusí

138. Jak to je v řeči GUI?

139. Jak to je v řeči GUI?

140. Jazykové hry

141. Jazykové hry
• Jazyková hra je uzavřenou interakční jednotkou v
tom smyslu, že když bylo vysloveno poslední
slovo, nikdo není nucen pokračovat v
argumentační linii, jelikož cíl byl dosažen anebo
opuštěn. [Andersen, 1997]

142. Jazykové hry
• Jazyková hra je uzavřenou interakční jednotkou v
tom smyslu, že když bylo vysloveno poslední
slovo, nikdo není nucen pokračovat v
argumentační linii, jelikož cíl byl dosažen anebo
opuštěn. [Andersen, 1997]
• interakce tak zakládá jazykovou hru

143. Jazykové hry

144. Jazykové hry
• Jazyková hra sestává ze sekvencí verbálních aktů,
které se navzájem předpokládají a utvářejí jasně
definovanou jednotku ve vztahu k jiným aktům,
neboť mohou být shrnuty pod týž účel.“ [Andersen
cit.Holmqvist, 1997]

145. Jazykové hry
• Jazyková hra sestává ze sekvencí verbálních aktů,
které se navzájem předpokládají a utvářejí jasně
definovanou jednotku ve vztahu k jiným aktům,
neboť mohou být shrnuty pod týž účel.“ [Andersen
cit.Holmqvist, 1997]
• např. vytištění seminárky, objednání knihy

146. Osnova

147. Osnova
• Prvky interakčního designu.
• Konstrukce významu.
• Sémiotický základ počítačové interakce.

150. Sémiotika a IxD

151. Sémiotika a IxD
• Ronald Stamper - popisuje úrovně a doménu
informačního systému

152. Sémiotika a IxD
• Ronald Stamper - popisuje úrovně a doménu
informačního systému
• Mihai Nadin - rozhraní chápe jako vehikulum, jeho
funkci jako objekt, kontext a hodnoty interpretant

153. Sémiotika a IxD
• Ronald Stamper - popisuje úrovně a doménu
informačního systému
• Mihai Nadin - rozhraní chápe jako vehikulum, jeho
funkci jako objekt, kontext a hodnoty interpretant
• Niklas Luhmann - samoorganizační sociální,
psychický a biologický systém

154. Sémiotika a IxD
• Ronald Stamper - popisuje úrovně a doménu
informačního systému
• Mihai Nadin - rozhraní chápe jako vehikulum, jeho
funkci jako objekt, kontext a hodnoty interpretant
• Niklas Luhmann - samoorganizační sociální,
psychický a biologický systém
• Peter B. Andersen - teorie sémiotiky počítačů

155. Sémiotika a IxD
• Ronald Stamper - popisuje úrovně a doménu
informačního systému
• Mihai Nadin - rozhraní chápe jako vehikulum, jeho
funkci jako objekt, kontext a hodnoty interpretant
• Niklas Luhmann - samoorganizační sociální,
psychický a biologický systém
• Peter B. Andersen - teorie sémiotiky počítačů
• Clarisse S. de Souza - sémiotické inženýrství:
stejné role v komunikaci designéra a uživatele

156. Andersen

157. Andersen
• zakládá analýzu počítačových znaků na diagramu
Petrinet zobrazujícím vztahy a funkce (předpoklad,
spojení a konstelace)

158. Andersen
• zakládá analýzu počítačových znaků na diagramu
Petrinet zobrazujícím vztahy a funkce (předpoklad,
spojení a konstelace)
• jednoduché počítačové znaky klasifikuje dle jejich
interaktivní funkce a vlivu na ostatní znaky

159. Počítačové znaky

160. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor

161. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor
• znaky aktivity (actor), např. chybové hlášení

162. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor
• znaky aktivity (actor), např. chybové hlášení
• znaky ovládající (controller), např. okraj okna

163. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor
• znaky aktivity (actor), např. chybové hlášení
• znaky ovládající (controller), např. okraj okna
• objektový znak (object), např. písmena textu

164. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor
• znaky aktivity (actor), např. chybové hlášení
• znaky ovládající (controller), např. okraj okna
• objektový znak (object), např. písmena textu
• znak uspořádání (layout), např. obraz na pozadí

165. Počítačové znaky
• interaktivní znaky (interactive), např. kurzor
• znaky aktivity (actor), např. chybové hlášení
• znaky ovládající (controller), např. okraj okna
• objektový znak (object), např. písmena textu
• znak uspořádání (layout), např. obraz na pozadí
• znaky neviditelné (ghost), např. pasti

166. Charakteristiky znaků
+akce
-akce
+manipulace -manipulace
+přechodné Interaktivní z. Aktivity Objektový
+trvalé
-přechodné Tlačítko Ovládající Uspořádání
-trvalé Neviditelný

167. De Souza

168. De Souza
• oproti konceptuálnímu modelu UCD, ve kterém jde
o sestavení systémového obrazu dle designérova
modelu v souladu s požadavky uživatele se navíc
snaží komunikovat vizi uživateli

169. Koncepční model
systém
systémový obraz
designér uživatel
designérův model uživatelův model

170. De Souza - semiosis

171. De Souza - semiosis
• do rozhraní je zakódovaná poslední designerova
sémiosis, kterou je toto jednosměrné sdělení:

172. De Souza - semiosis
• do rozhraní je zakódovaná poslední designerova
sémiosis, kterou je toto jednosměrné sdělení:
• Toto je mé pochopení, kdo jste, co jsem zjistil, že
potřebujete nebo chcete dělat, jakým způsobem a
proč. Toto je systém, který jsem vám proto navrhl,
a toto je způsob, jakým byste ho měli používat,
abyste dosáhli spektrum cílů, které spadají do této
vize.

173. De Souza - zástupce

174. De Souza - zástupce
• Systém se tím pádem stává designérovým
zástupcem (designer's deputy) - komunikující
agent sdělující designerovu vizi.

175. De Souza - zástupce
• Systém se tím pádem stává designérovým
zástupcem (designer's deputy) - komunikující
agent sdělující designerovu vizi.
• Kde se designérův zástupce skrývá?

176. De Souza - zástupce
• Systém se tím pádem stává designérovým
zástupcem (designer's deputy) - komunikující
agent sdělující designerovu vizi.
• Kde se designérův zástupce skrývá?
• např. v online nápovědě, vysvětlivkách při
zadávání textu do formulářů

177. De Souza - zástupce
• Systém se tím pádem stává designérovým
zástupcem (designer's deputy) - komunikující
agent sdělující designerovu vizi.
• Kde se designérův zástupce skrývá?
• např. v online nápovědě, vysvětlivkách při
zadávání textu do formulářů
• prostředek, jak poznat designéry a vcítit se tak do
ideálního uživatele

178. De Souza - zástupce
• Systém se tím pádem stává designérovým
zástupcem (designer's deputy) - komunikující
agent sdělující designerovu vizi.
• Kde se designérův zástupce skrývá?
• např. v online nápovědě, vysvětlivkách při
zadávání textu do formulářů
• prostředek, jak poznat designéry a vcítit se tak do
ideálního uživatele
• na základě tohoto poznání můžeme úspěšněji
interagovat

179. De Souza - smysl

180. De Souza - smysl
• Na všech úrovních systému je nutné, aby vlastnosti
interfacu byly quot;verbalizovatelnéquot;, abychom o něm
mohli smysluplně mluvit nejen mezi sebou, ale
také se zástupcem designéra

181. De Souza - smysl
• Na všech úrovních systému je nutné, aby vlastnosti
interfacu byly quot;verbalizovatelnéquot;, abychom o něm
mohli smysluplně mluvit nejen mezi sebou, ale
také se zástupcem designéra
• pro smysluplnou interakci je nutno znát rozdíl
mezi lidskou a počítačovou perspektivou

182. De Souza - smysl
Lidé Stroje
výraz lexikum
obsah syntax
sémantika
záměr

183. De Souza - domény

184. De Souza - domény
• využití např. v EUP, kde chceme, aby uživatel mohl
zasahovat jen do některých částí systému

185. De Souza - domény
• využití např. v EUP, kde chceme, aby uživatel mohl
zasahovat jen do některých částí systému
• dále v online nápovědě

186. De Souza - domény
• využití např. v EUP, kde chceme, aby uživatel mohl
zasahovat jen do některých částí systému
• dále v online nápovědě
• v CSCW, např. Active Worlds

187. Active Worlds

188. Děkuji
za pozornost