1. UŽITÍ STŘEDNÍKU V ONLINE ČLÁNCÍCH BBC NEWS
J AN V OLNÝ
1. ARGUMENTACE
Důvodem pro psaní této práce je posoudit, zda je středník, bezpochyby užitečný
gramatický nástroj, v současné době stále ještě relevantní. Krátký text, který zde předkládám,
je shrnutím mé bakalářské práce v oboru Anglický jazyk a literatura na MU Brno, a týká se
tedy používání středníku v angličtině; věřím ale, že i pro českého čtenáře mohou být její
výsledky přínosné.
2. ANOTACE
Cílem práce je posouzení současného využití středníku ve spisovné angličtině
praktickou analýzou současných článků BBC News. Zabývá se důvody, proč se středník
v současné době využívá stále méně, a snaží se je dokázat nebo vyvrátit na konkrétních
příkladech. V první části práce jsou definována gramatická pravidla pro používání středníku,
druhá část poukazuje na některé neshody mezi pravidly a realitou a třetí, závěrečná část,
posuzuje využívání středníků v 50 článcích publikovaných v září 2012. Tyto články jsou
zvolené jako reprezentativní médium současné spisovné angličtiny a současně vzorek, na
jehož základě je možné odhadnout celkovou situaci. Celková analýza současného anglického
jazyka přesahuje rámec této práce.
K LÍČOVÁ SLOVA :
Středník, interpunkce, angličtina, BBC
1

2. 3. SHRNUTÍ PRÁCE
Výše uvedená bakalářská práce na základě praktické analýzy posuzuje četnost užívání
středníku ve spisovných anglických textech. V první části se zabývá pravidly pro jeho správné
použití tak, jak je může znát průměrný vzdělaný rodilý mluvčí angličtiny, která jsou následně
ověřena důvěryhodným zdrojem (Quirk a col.: A Comprehensive Grammar of the English
Language). Dále se zabývá volností, jakou anglická interpunkční pravidla dávají autorům, a
rozebírá některé faktory, které mohou výskyt středníku zvýšit, nebo naopak snížit.
Cílem druhé části je poukázat na jeden z nedostatků v definicích anglické
interpunkce: comma splice. Zdá se, že je jazykovědci (Quirk, Firbas, Truss) zpravidla
považována za chybu; existují ale pravidla, s jejichž pomocí je možné rozlišit, zda je toto
použití čárky akceptovatelné, nebo není. Tato pravidla jsou v kapitole popsána. Třetí část se
pak zabývá možnými argumenty pro nepoužívání středníku v současné době, snaží se je
potvrdit nebo vyvrátit na základě praktické analýzy článků BBC News a porovnání se staršími
články z The Times.
O používání středníku v angličtině píše Writing Center of The University of Wisconsin:
1. Středník je nutné použít při spojování dvou na sobě nezávislých vedlejších vět.
Např.: „The cow is brown; it is also old.“
2. Středník je nutné použít při spojování dvou na sobě nezávislých vedlejších vět
pomocí výrazů nebo frází typu „however, nevertheless, in spite of“ atd. Např.: „I
like cows; however, I hate the way they smell.”
3. Středník se používá pro spojení položek ve výčtu, pokud jednotlivé položky
obsahují čárky, pro větší přehlednost.
4. Středník se používá pro oddělení větších celků v rámci souvětí pro větší
přehlednost.
2

3. Jak je patrné, v prvních dvou případech se jedná o pravidla, která je nutné dodržovat
v každém případě, zatímco body 3 a 4 poskytují spíše doporučení. Dále stránka zmiňuje, že
by se středník neměl používat, pokud spojované vedlejší věty nejsou nezávislé (např.: „The
cow is brown; but not old.“). Quirk nicméně tento případ pokládá za bezproblémové užití
středníku, které se žádným pravidlům nevymyká. Protože ale ostatní pravidla odpovídají, je
možné tvrdit, že běžný vzdělaný rodilý mluvčí angličtiny ví jak středník správně používat 1
nebo má alespoň možnost si požadovaná pravidla dohledat.
Při bližším zkoumání anglických interpunkčních pravidel vyjde najevo, že oproti
českým, která stanovují poměrně jednoznačná pravidla, dávají anglická autorům značnou
volnost: určují pouze hranice, ale ponechávají na autorech samotných, jak se v nich budou
pohybovat. Díky tomu v anglické interpunkci existují faktory, které mohou výrazným
způsobem ovlivnit četnost využívání středníku a interpunkce obecně. Řadí se mezi ně
oddělování nebo neoddělování vedlejších vět čárkami, tzv. Oxfordská čárka, pomocné
momenty a emotivně-volní a ekonomické činitele, tak jak je popsal Jan Firbas. Všechny
faktory jsou blíže rozebrány v samotné práci.
Existuje ale odchylka, která přímo porušuje výše zmíněné první pravidlo o používání
středníku, tzv. comma splice. 2 Jedná se o čárku, která odděluje dvě na sobě nezávislé
vedlejší věty – kdyby tak v příkladu u prvního pravidla byla místo středníku čárka, jednalo by
se právě o comma splice. I pro tuto odchylku ale byla definována pravidla; zdá se však, že
zatím nebyla plně akceptována. Důvodem může být zejména to, že správné použití comma
splice souvisí spíše s rétorikou než s gramatikou. Dvě nejpodstatnější kritéria jsou styl, kdy
úroveň jazyka musí být obecná nebo neformální, a právě rétorika, která stanovuje, že
efektem comma splice musí být rychlé tempo věty.
1
Výše uvedená neshoda mezi pravidly z internetu a gramatickou příručkou není gramatickou chybou,
pouze dodatečným zesílením pravidel, které ale není z gramatického hlediska nutné; jakkoli by to tak
podle Writing Center mohlo vypadat.
2
Tento pojem nemá v češtině ekvivalent, a v textu proto není překládaný. Lze ho přeložit jako
„rozdělovací čárka.“
3

4. Třetí část práce vychází z těchto předpokladů:
1. BBC je zdroj, který si dává záležet na stylu a správnosti. Ve zkoumaných článcích
by neměly být žádné chyby, nebo jen velice málo.
2. Stylistická úroveň jazyka je vyšší než obecná angličtina, a comma splice by se
proto v textech vůbec neměla objevovat.
3. Předchozí dva předpoklady vytvářejí vhodné prostředí pro používání středníku: lze
tedy očekávat, že se bude v článcích vyskytovat poměrně často.
První a druhý předpoklad byly praktickým zkoumáním potvrzeny. V článcích byly
nalezeny celkem tři případy comma splice, nicméně u dvou z nich se jednalo o citace
z rozhovorů, kde je úroveň jazyka méně formální, a užití comma splice je tedy v pořádku.
Jedna chyba v 50 článcích je dostatečně malý počet na to, aby mohly být oba předpoklady
potvrzeny.
Navzdory vhodnému prostředí se ale v článcích dohromady objevují jen dva
středníky; jeden z nich navíc pouze odděluje převody měn v závorce a pouze druhý je
použitý přímo ve větě. Protože bylo dokázáno, že styl jazyka je dostatečně formální a
jazyková kompetence autorů článků dostatečně vysoká, nezbývá než usoudit, že nevyužívání
středníku je způsobené především rozhodnutím samotných autorů. V článcích je prokazatelně
množství vět, které by středník obsahovat mohly, ale autoři raději využívají pomocných
momentů (např. spojky) a středníku se vyhýbají.
Starší novinové články z The Times, vydané v roce 1950, navíc ukazují, že na třech
novinových stranách bylo použito celkem 38 středníků. Starší autoři se tedy k pomocným
momentům neuchylovali tak často jako ti současní. Vzhledem k tomu, že ostatní předpoklady
byly vyloučeny, nezbývá než konstatovat, že středník se v současné době skutečně stal
zastaralým interpunkčním znaménkem.
4

5. 4. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRÁCE
5

6. 6

7. 5. KOMENTOVANÁ BIBLIOGRAFIE
BROSNAHAN, Irene Teoh. A Few Good Words for the Comma Splice. [online]. National
Council of Teachers of English, 1976, s. 184-188 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z:
http://www.jstor.org/stable/376343
 Zdroj, který definuje pravidla pro comma splice.
 Je zveřejněn na kvalitním a důvěryhodném portálu JSTOR.
 Konstruktivně napadá a řeší šedou zónu v anglické interpunkci.
 Autorkou je učitelka.
 K dispozici je elektronická verze.
FIRBAS, Jan. Anglická Větná Interpunkce (Pokus O Její Linguistický Výklad). 1954, s. 152-
164.
 Popisuje faktory, které snižují nebo zvyšují výskyt středníku.
 Upozorňuje na rozdíly mezi českou a anglickou interpunkcí.
 Rozebírá volnost, která je dána anglickým autorům.
 Poukazuje na využívání interpunkce pro zdůraznění informace nebo emoce.
 Jedná se o práci významného lingvisty, která by ve zdrojích pro tuto práci neměla
chybět.
QUIRK, Randolph, Sidney GREENNBAUM, Geoffrey LEECH a Jan SVARTVIK. A
Comprehensive grammar of the English language: Appendix III: Punctuation.
London: Longman, c1985, s. 1609-1639.
 Vysoce důvěryhodný zdroj, který slouží jako hlavní autorita.
 Popisuje pravidla pro používání středníku.
 Zabývá se pravidly pro používání dalších interpunkčních znamének, zejména čárky.
 Téma rozebírá velice podrobně.
7

8.  Přesně vysvětluje rozdíl mezi užitím spojky a čárky nebo středníku, a vzájemně se tak
doplňuje s Firbasem.
Práce samozřejmě obsahuje více zdrojů. Celý text práce a kompletní bibliografie včetně
všech 50 článků BBC News pravděpodobně nebudou zveřejněny na internetu, ale jsou
k dispozici na vyžádání na e-mailu janvolny@gmail.com.
8