1. Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
VLIV INFORMATIZACE SPOLEČNOSTI NA DEMOKRACII
Závěrečný úkol k předmětu KPI11 Kurz práce s informacemi
Autor: Tereza Fussová
UČO: 362348
Typ studia: prezenční
Ročník: 2.
Počet znaků: 5 374
Brno
2012
2. Argumentace
Téma jsem si vybrala, protože je aktuální. O tuto problematiku se zajímám nejen v rámci
svého studia, ale také jako běžný občan České republiky. Informatizace společnosti a její vliv
na demokracii je velmi široké téma. V tomto textu jsem se snažila především poukázat na
možnosti nového způsobu hlasování při volbách a to prostřednictvím elektronického zařízení.
Zavedení tohoto způsobu voleb je stále projednáváno, řeší se především otázky bezpečnosti
hlasování, vysoké náklady na zkušební provoz a také zájem občanů. Samozřejmě není pochyb
o tom, že tento způsob hlasování by zrychlil a usnadnil práci při sčítání hlasů, zajistil komfort
voličů a přinesl by spoustu dalších výhod.
Anotace
Text se zaměřuje na změny ve společnosti, která je ovlivněna příchodem informačních a
komunikačních technologií. Popisuje, jak mohou moderní technologie zlepšit současný
vládnoucí systém a to například zavedením elektronického hlasování při volbách, což by
zajistilo jak snadnější práci s daty, tak i komfort voličů. Text dále definuje elektronické volby,
které jsou v České republice v současnosti diskutovány.
Klíčová slova
informatizace, společnost, informační společnost, demokracie, zastupitelská demokracie,
přímá demokracie, elektronické hlasování, elektronické volby, e-volby
3. V dnešní společnosti si lidé stále rychleji zvykají používat moderní technologie, které
jim usnadňují práci, šetří čas a umožňují přístup k většímu množství informací. Tyto
technologie začínají ovlivňovat celé sociální prostředí, ve kterém žijeme. Naše společnost se
postupně proměnila z průmyslové na informační. V informační společnosti roste cena
informace a také hodnota vědění. „Mezi sociology, politology a dalšími humanitně a sociálně
orientovanými odborníky dnes převládá přesvědčení, že čím lepší přístup mají občané
k informacím, tím lepší podmínky pro demokracii.“1Informace se tedy stávají strategickou
surovinou, zdrojem moci a oporou demokracie.
Informatizace je s politikou přímo provázaná. Ukazuje se však, že ne dostatečně – už jen
kvůli tomu, že současný politický model není připraven efektivně řešit problémy informační
společnosti, ve které se životní styl a rozhodování čím dál více zrychlují. Zatímco občané
státu jsou informatizací zasaženi ve všech sférách života, vláda jí zatím příliš ovlivněná není.
Stále kontroluje pouze území vymezené státními hranicemi a těžce se přizpůsobuje principům
globalizace. Zatímco kultura a život jako celek směřují k decentralizaci, zároveň nad nimi
stojí centralistická vláda. Proto je zastupitelská demokracie stále více kritizována a projevuje
se snaha nahradit ji demokracii přímou nebo polopřímou.
Zastupitelská demokracie je forma vlády, kdy si lid volí své zastupitele, kteří za ně pak
řídí stát. Zde se mohou občané vyjadřovat k otázkám a návrhům zvolených zástupců (např.
v referendu), ale tato hlasování mají pouze poradní funkci a výsledky se většinou neberou
jako finální. Občané mohou volit během volebního období, později už ale nemají šanci na
změnu. V současnosti se volení zástupci „soustředí především na vítězství ve volbách,
kterému podřizují naprosto vše a jejich osobní názory či pravda samotná jdou stranou. Po
svém zvolení se pak soustředí hlavně na realizaci tzv. zájmů, ať už svých nebo kohokoli
jiného, namísto naplňování podstaty činnosti voleného zástupce.“2
Jistou alternativou je model přímé demokracie, kde se občané přímo podílí na řízení
státu, odpadá tedy volba představitelů a tím i nebezpečí s tím spojená (korupce, uzavřenost
politické elity). Přímá demokracie přináší možnost pro občany, aby se vyjádřili
k projednávaným návrhům, nebo je dokonce sami podávali. Jedním z hlavních nástrojů této
změny by mohly být informační technologie.
V některých zemích jsou již prvky přímé demokracie zavedeny. Informační
technologie by mohly zlepšit jak komunikaci mezi občany navzájem, tak i mezi občany a
1
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. s. 79.
ISBN 80-718-4767-4.
2
PEKÁREK, Aleš. E-participace a její současný stav v české praxi. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 4 [cit. 2012-12-
21]. Dostupné z: <http://ikaros.cz/node/4651>. URN-NBN:cz-ik4651. ISSN 1212-5075.
4. představiteli státu. Příkladem může být navržený nový volební systém, ve kterém by se
hlasovalo elektronickou formou, tedy přes internet nebo například formou SMS zpráv. Voliči
by tuto změnu ocenili především proto, že by nemuseli fyzicky navštěvovat volební místnost.
Mohli by hlasovat například z domova nebo z práce. Zavedení elektronického hlasování by
mohlo značně snížit náklady na tisk hlasovacích lístků, ale také by bylo ulehčeno sčítání
hlasů. Dále by to znamenalo daleko menší výskyt chyb a zrychlení ve zpracování výsledků
voleb.3 Země, které již tuto formu hlasování zavedly, jsou například Švýcarsko, Německo,
Nizozemí, Estonsko, Velká Británie, Španělsko a Rakousko. V České republice by zavedení
elektronických voleb znamenalo prozatím pouze jistou alternativu ke klasickému způsobu
hlasování.
Elektronické volby můžeme tedy definovat jako volby, ve kterých občané uskutečňují
svoji volbu kandidáta v elektronické podobě, tedy prostřednictvím elektronického zařízení.
„Výsledek je potom předán ke zpracování prostřednictvím elektronického přenosového media
(komunikační sítě) a dále zpracováván výhradně elektronickou cestou. Elektronické volby
představují vysoce komplikovaný technologický a procesní systém.“4
Elektronické volby dělíme do dvou typů. Prvním typem jsou volby, které se
uskutečňují v předem stanoveném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného
zákonem, které je umístěno ve volební místnosti, zpravidla označované jako „poll-site
electronic voting“. Druhý typ elektronických volem tvoří volby provedené v předem
stanoveném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, které musí splňovat
pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v
libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení
je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako
„e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.5
Zavedení elektronických volem by znamenalo značnou spoustu výhod. Jednak je tu již
zmiňovaný komfort voličů, eliminace nákladů, ale také by to mohlo znamenat potenciálně
vyšší voličskou účast, což bývá uváděno jako nejčastější důvod zavedení elektronických
voleb. Dále by se jednalo o rychlejší způsob zpracovávání výsledků. V porovnání s klasickým
způsobem přepočítávání papírových volebních lístků, pracuje počítač daleko rychleji.
3
Elektronické hlasování umožní volit na dálku. Vláda České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné
z: <http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/elektronicke-hlasovani-umozni-volit-na-dalku-99951/>
4
ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online]. 2006, č. 4, str. 14. [cit. 2012-
12-21]. Dostupné z: <http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf>
5
Tamtéž.
5. Pro porovnání rozdílů mezi klasickými volbami a e-volbami můžeme použít
následující schéma. Ohraničená oblast představuje fyzickou interakci voliče s volebním
systémem.
Klasické volby
E-volby
Obr. 1. ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online].
2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf
Moderní technologie přinášejí možnosti zlepšení současných vládnoucích systému,
nebezpečí s tím spojená jsou však stále příliš velká, především je tu velká možnost
manipulace a také nezájem lidí se na vládě podílet.
6. Použité zdroje
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha:
Karolinum, 1998. s. 79. ISBN 80-718-4767-4.
- uznávaný odborník, informační vědec
- stal se emeritní profesorem UK, přednášel také na univerzitách v Brně a Opavě
- v knize se věnuje informatizaci společnosti ve všech sférách lidského života
- kniha prošla recenzním řízením
- kniha je považována za důležitý zdroj oboru ISK
PEKÁREK, Aleš. E-participace a její současný stav v české praxi. Ikaros [online]. 2008, roč.
12, č. 4 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: <http://ikaros.cz/node/4651>. URN-NBN:cz-ik4651.
ISSN 1212-5075.
- doktorand na FF UK, obor informační věda
- zabývá se problematikou informací veřejného sektoru
- Ikaros je elektronický časopis o informační společnosti
- časopis obsahuje odborné články, píší do něj odborníci
- článek uvádí do problematiky zapojování občanů do veřejných rozhodovacích
procesů pomocí informačních technologií
Elektronické hlasování umožní volit na dálku. Vláda České republiky [online]. 2012 [cit.
2012-12-21]. Dostupné z: <http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/elektronicke-
hlasovani-umozni-volit-na-dalku-99951/>
- zpravodajský server o aktuálních věcech, týkajících se vlády ČR
- článek je aktuální (2 měsíce)
- předkládá informace o aktuálním stavu elektronických voleb v ČR
- seznamuje s výhodami elektronického hlasování
ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online]. 2006, č.
4, str. 14. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: <http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-
06/4.pdf>
- P. Šindelář se zabývá technologiemi ve veřejné správě
- článek vysvětluje princip elektronických voleb
- vizuálně ukazuje, jak funguje sčítání hlasů
- představuje země, které tento způsob hlasování již zavedly
