Prezentace k příspěvku přednesenému na otevřené konferenci "Autoři, knihy, knihovny, technologie,
právo, věda a etika v doběinternetu aneb Pokus o mapování problému“, která se uskutečnila 11. 5. 2012 v Praze.
3. Archaický básník a Músy
Homér:
„Nyní povězte mi, Músy, jež obýváte Olymp – vždyť vy jste bohyně,
všudypřítomné, vy víte vše; my slyšíme jen zvuk, my nevíme nic –
povězte mi...“ – a čeká na inspiraci, na „vdechnutí pravdy“. Protože
jedině prostřednictvím Mús může dojít k poznání, ony: „...mají
privilegium říkat pravdu, ony‚říkají, co je, co bude, co bylo‘;1 jsou
slovy Paměti.“2
• Simónidés z Keu
první autor; člověk, jehož řemeslem je skládat verše
1Hésiodos 32 a 38.
2Detienne 1994.
4. Středověk
• Invence byla spíš „...nálezem optimálního řešení, které v nějakém smyslu už
předem existuje a umělec je šťastně nachází.“3
• Ve společnosti, která byla ve své většině „funkčně negramotná“,4 hrál obraz/
ikona klíčovou roli.
• Od antiky do baroka autoři vkládají do textů a obrazů výroky svých
předchůdců nebo i současníků, aniž by je citovali.
• „Některé ženy si zaslouží více milenců. A některé motivy zase víc fotografů.“5
3 Bartlová, s. 55.
4 Tamtéž, s. 56.
5 Dostupné (on‐line) na: http://www.paladix.cz/clanek.php?aid=11485&did=13926 (13. 4. 2012)
5. Rozšíření knihtisku
• 1709 ‐ Zákon královny Anny
• Bez autora: liturgické texty, folklor, přírodní zákony,
matematické vzorce, apod.
6. Novověk
• Milan Kundera: moderní autor „propůjčuje hlas vlastnímu nitru, aby
probudil u posluchačů city a nálady, které sám prožívá“. 6
• „Cesta románu (…) se rýsuje jako paralelní historie novověku.“ 7
• Umění novověku: „dokázalo vytvořit (...) prostor, kde nikdo není
majitelem pravdy a každý má právo být pochopen.“8
• Romanopisec a jeho dílo jsou „jedno a totéž“ (…) „nebylo tomu tak
vždycky. A nebude tomu tak vždycky.“ 9
6
Kundera 1993, s. 11.
7 Tamtéž, s. 17.
8 Kundera 2005, s. 45.
9 Tamtéž, s. 26.
7. Roland Barthes
• Vidí v osobě autora „moderní postavu vytvořenou naší společností, která
postupně (…) objevila prestiž individua, neboli ‚lidské bytosti‘.“ Obraz
literatury je „tyransky zaměřen na autora“.10
• „...hlas ztrácí svůj původ, autor vstupuje do své vlastní smrti a tehdy
začíná psaní“.
• je potřeba řečí samotnou nahradit toho, „...kdo byl až doposud pokládán
za jejího majitele.“12
• „... text je tkanivem citací, pocházejících z tisíce kulturních zdrojů“ ... do
nějž se všechny „stopy“ díla zapisují. „Svodidlem všech nitek, z nichž je text
upředen je čtenář “, říká Barthes. 13
• „…zrození čtenáře musí být zaplaceno smrtí Autora.“14
10 Barthes 2006, s. 75.
11 Tamtéž.
12 Tamtéž.
13 Tamtéž, s. 76.
14 Tamtéž, s. 77.
8. Michel Foucault
• Představa autora a jeho díla „tvoří silný prvek individualizace v dějinách
myšlení.“ 15
• Autora nahradila jeho funkce, která představuje charakteristický způsob
existence, oběhu a působení určitých diskursů uvnitř nějaké společnosti.
• Autoři, kteří kromě svých děl také vyprodukovali možnost a pravidlo pro
formování jiných textů, stojí na takzvané transdiskursivní pozici.
• 15 Foucault 1994, s. 44.
10. Svobodná kultura
• Opakem svobodné kultury je „kultura povolení“; „…svět, v němž člověk
může tvořit pouze s povolením mocných, či autorů z minulosti.“16
• „Paul... napíše do okénka „plotinos“ a klikne na ikonku vyhledávání. Když
se na obrazovce objeví stránka s googlovskými odkazy, Paul na ni chvíli
nechápavě zírá. Očekával, že mu vyhledavač oznámí, že našel tisíce
stránek, ale namísto toho se dívá na jediný odkaz na jinak prázdném
monitoru.“ 18
• Vynález Tima Bernerse Leea se stal rozhodujícím nástrojem přístupu
k informacím. Jeho následkem došlo ke změně základního paradigmatu
doby.
• Neomezené jsou možnosti inspirace za pomoci počítače. 19
• „…představení duševního díla jiného autora půjčeného nebo
napodobeného v celku nebo z části, jako svého vlastního.“19
16 Lessig 2006, s. 4
17 Ajvaz 2011, s. 8.
18 Kadeřábek 2011.
19 ISO 5127‐2003.