2. Příští výrobní revoluce – příležitost nebo
hrozba?
Martin Bunček
Místopředseda TA ČR
Technologická agentura ČR
24. 3. 2015

3. ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí
Podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH v %
Zdroj: Worldbank

4. Specializace ekonomiky
Zdroj: ČSÚ a UN
COMTRADE

5. Hodnota exportu ale není vytvořena pouze v ČR
Export v odvětví dopravních prostředků (NACE 29/30) dle zdrojů vytvořené PH
Zdroj: OECD

6. Závislá pozice ČR v hodnotovém řetězci
Index vzdálenosti k finální poptávce, odvětví výroby dopravních prostředků
Zdroj: OECD

7. Definice Industry 4.0 a příští výrobní revoluce
• Industry 4.0 - nový způsob výroby - předpokládá propojení
jednotlivých strojů, které dokážou při výrobě komunikovat.
→ Zavádění inteligentních propojených systémů, které podporují
aktivity napříč celým výrobním řetězcem.
• Příští výrobní revoluce (OECD) – dopad technologického vývoje,
který bude hnací silou změn ve výrobě v příštích 10 -15 letech. Tato
širší definice změn v moderní výrobě zahrnuje rozšíření globálních
hodnotových řetězců, vzrůstající důležitost znalostní ekonomiky a růst
digitální ekonomiky.

8. Faktory ovlivňující budoucnost výroby
Poptávka
- Globální posun k „emerging“
zemím
- Růst sektoru služeb
- Nutnost více zohlednit
potřeby zákazníka
Politiky a regulace
- Podpora domácí výroby
- Regulace kvality
bezpečnosti a udržitelnosti
- Ochrana duševního vlastnictví
- Korporátní daňové sazby
Nabídka
-Posuny v relativních
nákladech na práci
- Nedostatek talentů
- Změny cen komodit
- Ceny energií a dopravy
Technologie a inovace
- Nové materiály
- Design produktu
- Technologie výrobního
procesu
- Business modely
Rizika a nejistoty
- Proměnlivost poptávky
- Nestálost cen komodit
- Fluktuace měn
- Rizika výrobních
řetězců
- Nejistota nákladů na
kapitál

9. Technologie s největším dopadem na ekonomiku a
společnost
Robotika Pokročilé materiály Autonomní doprava
Mobilní internet Automatizace znalostně náročné práce
Genomika IOT (Internet věcí)
Cloud Skladování energie 3D tisk
Nové způsoby objevování a těžby ropy a zemního plynu
Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: McKinsey & Company (2013)

10. Role VaV v Industry 4.0
Relevantní nápady, řešení a
inovace
Dynamický end-to-end
engineering přes celý
hodnotový řetězec
(zázemí a nástroje pro kolaborativní
výzkum a vývoj založen na
propojenosti, např. dálkové simulace,
testování a programování…)
Vývoj plně řiditelných, na
kontext sensitivních nebo
samoregulačních výrobních
systémů
Nutnost
multidisciplinárního
přístupu
(znalosti engineeringu, IT, designu,
ale i psychologie a sociologie)
VaV pro
Industry 4.0

11. Implikace pro business
• Příležitosti:
– Posílení digitálních technologií ve výrobě – podstatný nárůst efektivity.
– Pokročilé možnosti práce s informacemi (Big data) – lepší orientace výroby na
poptávku.
– Spolupráce mezi výzkumem a průmyslem – rozvoj a zavádění nových technologií.
– Růst sektoru služeb navázaných na výrobu (od logistiky po reklamu).
– Možnost malých firem dostat se na světový trh díky ICT a e-komerci.
– Otevírající se trhy v emerging countries.
– Reindustrializace ve vyspělých zemích.
• Hrozby:
– Dopady na celý hodnotový řetězec, nejvíce na nižší pozice (nahrazení nižších
pozic integrací výroby na vyšší pozici umožněné technologickým pokrokem).
– Se vstupem informačních technologií do výroby roste hrozba průmyslové
špionáže.

12. Implikace pro veřejnou správu
• Příležitosti:
– Nové výrobní technologie a digitální technologie znamenají vyšší produktivitu a
konkurenceschopnost, ekologičtější výrobu a produkty řešící společenské výzvy.
– Návrat výroby do vyspělých zemí (nižší náklady na práci).
– Využití a podpora kvalifikované pracovní síly.
– Podpora inovativních firem, výzkumu a vývoje.
– Podpora infrastruktury včetně infrastruktury pro digitální ekonomiku.
• Hrozby:
– Ztráta konkurenceschopnosti českých firem v případě nezvládnutí příští výrobní
revoluce.
– Sociální otázky vycházející ze změn na trhu práce.
– Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro potřeby průmyslu, nedostatek talentů.
– Dramaticky se zvyšující soutěž o FDI mezi zeměmi.
• Nutné podmínky úspěchu:
– Komplexní porozumění různých průmyslových segmentů a širších trendů, které je
ovlivňují.
– Pracovat v souladu s trendy, nikoliv proti nim (podpora perspektivních odvětví a
nikoliv naopak)

13. Klíčové otázky
Je modernizace výroby ve smyslu Industry 4.0
příležitostí nebo hrozbou pro ČR?
Jak jsou české podniky s tímto trendem obeznámeny a
na něj připraveny?
Jaká technologické změny bude zavedení Industry 4.0
vyžadovat?
Jaké jsou nároky na infrastrukturu a bezpečnost
spojenou s propojenou výrobou, logistikou a datovými
toky v Industry 4.0?
Jaký dopad na lidské zdroje a jejich kvalifikaci
představuje trend Industry 4.0?
Jaká je schopnost výzkumné infrastruktury reagovat na
požadavky průmyslu v dalších 10 letech v souvislosti
s vývojem technologií pro Industry 4.0

14. Implikace / doporučení / next steps
1. Zaměření výzkumu a vývoje musí
reflektovat příležitosti spojené s
Industry 4.0
2. Popsat a pochopit trendy včetně
doporučení, jak se na ně připravit
 Reflektovat téma Industry 4.0 v
inovačních platformách S3 a
potažmo výzvách v operačních
programech
 Potřeba širší diskuse mezi podniky
a veřejnou správou = společně
definovat potřeby pro zvýšení
konkurenceschopnosti a
kvalifikace spojené s příští
průmyslovou revolucí

15. Děkuji za pozornost
www.tacr.cz