PhDr. Petra Večeřová, Ph.D. Příspěvek představí hlavní trendy rozvoje knihovnictví v Československu v letech 1939-1959 s přihlédnutím k vývoji Národní a univerzitní knihovny. Na pozadí kulturně-politických událostí budou prezentovány změny a proměny postavení a rozvoje knihoven a informačních institucí v souvislosti se státní kulturní politikou, cenzurními opatřeními i proměnou nakladatelského sektoru.

1. EEA Grants
Norway Grants
Petra Večeřová
Československé knihovnictví v letech 1939-1959
31. března 2016

2. Knihovny

3. Legislativa
1. knihovnický zákon - Zákon o veřejných
knihovnách obecních – 22. července 1919
- ukládal povinnost zřizovat veřejné knihovny
ve všech politických obcích
- stanovil povinnost zakládat samostatné
menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová
oddělení tam, kde žilo jinonárodní
obyvatelstvo

4. statistika
• V roce 1919 bylo v českých zemích 1 133
spolkových knihoven s 383 851 svazky
• Počty obecních knihoven:
Počet obecních
knihoven
Počet dokumentů v
knihovnách
1920 3 342 1 645 000 sv.
1926 11 262 4 699 000 sv.
5 080 000 sv. (včetně
Slovenska)
1937 16 647
(včetně
Slovenska)
9 048 000 sv.
(včetně Slovenska)
1941 7 582 --

5. statistika
V roce 1935 bylo v Československu:
Národnostní rozdělení Počet knihoven
českých knihoven 9 315
německých knihoven 3 570
slovenských knihoven 2 958
maďarských knihoven 732
rusínských knihoven 434
polských knihoven 75
rumunských knihoven 4
židovských knihoven 1

6. Obsazení Sudet
Obsazení Sudet, říjen 1938
Foto: Bundesarchiv

7. Obsazení Sudet
Knihovní ztráty způsobené odstoupením Sudet
Ztracených
knihoven
Počet svazků Zdroj
1 378 844 313 Časopis
Knihkupec a
nakladatel
2 098 784 609 B. Lifka
4 540 2 731 441 J. Kladiva

8. Knihovny za protektorátu
Většinou se má za to, že Československo ztratilo
okupací pohraničního území cca 34,4 %
veřejných knihoven a 19 % knihoven
odborných a vědeckých
V roce 1941 bylo v protektorátu evidováno 7582
obecních knihoven.

9. Bibliobus
MKP - první bibliobus 30. léta 20. století
Foto: Městská knihovna v Praze

10. Bibliobus
MKP - vyklízení prvního bibliobusu 20. května 1940
Foto: Městská knihovna v Praze

11. Poválečné ztráty
Knihovna Ztráty
UK v Praze 500 000 sv.
ČVUT 80 000 sv.
MU v Brně 250 000 sv.
VŠ zemědělská v Praze 9 000 sv.
VŠ zemědělská v Brně 26 000 sv.
Knihovna Náprstkova muzea v Praze 14 000 sv.
Ústřední svaz československého
průmyslu v Praze
12 500 sv.
Gymnazijní knihovna v Opavě 45 000 sv. knih
10 000 sv.
časopisů
Československá obec sokolská 30 000 sv.
Knihovny sokolských jednot 3 000 knihoven

12. Přístup ke knize
Přístup ke knize omezovala:
• administrativní opatření redukující provoz
některých veřejných knihoven
• uzavírání celých knihoven a jejich slučování
s jinými například v rámci Zemské (dříve
Národní) a Univerzitní knihovny v Praze

13. (Z)NaUK
V důsledku válečných událostí v letech 1939-
1945 byla činnost knihovny ochromena, ale
k větším ztrátám nebo zničení knihovních
fondů však nedošlo.
Od 17.11. do 11. 12 1939 byla knihovna
uzavřena. Po otevření sloužila jen
německým studentům a profesorům.
Čechům byl povolen vstup jen „za účelem
odevzdání knih ve výpůjčně“.

14. (Z)NaUK
Propagace knihovny:
• denní tisk
• propagační film
• Projevy v rozhlase

15. Evakuace
Koncem roku 1943 byla pak většina
vzácného historického fondu evakuována
mimo Prahu.
Na podzim 1944 došlo ke stěhování knihovních
fondů i uvnitř Klementina ze skladišť ve třetím
patře do přízemí a do Zrcadlové kaple.

16. NaUK – evakuace knih
1943
• Karlštejn – 10 284 sv.
staré tisky, rukopisy, inkunábule, listiny apod. z majetku NaUK
• Zlatá Koruna – 40 vagonů (399 716 sv. knih)
46 830 sv. z knihovny ministerstva zahraničních věcí, 34 860 sv. konzervační odd.
NaUK, 30 567 sv. z knihovny České akademie věd a umění, 77 771 sv. z roudnické
Lobkovické knihovny, 88 110 sv. z knihovny Parlamentu, 10 878 sv. knihovny
židovské, 46 900 sv. knihovny Královské české společnosti nauk, 63 810 sv.
knihovny Emauzského kláštera a 14 balíků + 1 bedna z bývalé Rede- u. Lesehalle
• Pohled u Havlíčkova Brodu – 9 vagonů (82201 sv. )
pražská Lobkovická knihovna a odd. 26-36 (theologie)
• Horažďovice - 22 620 sv.
Odd. 10 (stará rétorika), 17 (technologie), 56 (schematismy), 68 (knihovna Vratislava
Černého), 71 (knihovna F.X. Šaldy)

17. NaUK – evakuace knih
V rámci Klementina bylo přestěhováno do nižších
pater a do přízemí:
• 350 000 sv. z odd. 1-18 NaUK
• 250 000 sv. z odd. 54
• 50 000 sv. z různých odd. (přemístěno ve skladišti)
• 250 000 sv. z knihovny Slovanské
• 140 000 sv. Knihovny T.G. Masaryka

18. NaUK – evakuace knih
Zlatá Koruna (?), Karlštejn (?)
Foto: Archiv NK ČR

19. NaUK – evakuace knih
Zlatá Koruna
Foto: Archiv NK ČR

20. NaUK – evakuace knih
Zlatá Koruna
Foto: Archiv NK ČR

21. NaUK – evakuace knih
Karlštejn
Foto: Archiv NK ČR

22. NaUK – evakuace knih
Dnes neidentifikovatelné místo
Foto: Archiv NK ČR

23. svozy
• V roce 1945 byla NaUK pověřena zajišťováním
a vytříděním zabavených knihoven, které se
staly majetkem státu
• Od května do prosince 1945 byly jenom
v Praze převzaty knihy z 520 míst a do
knihovny dopraveny na 445 autech nebo
povozech.

24. dvouletka

25. Gottwaldovy knihovny
Směrnice pro Gottwaldovy knihovny a razítko takovéto knihovny
Foto: lec.blog, skopal-jaroslav.blog

26. Práce se čtenářem

27. Literární důvěrník
Pojď s námi budovat nové Ostravsko, 1951
Foto: Aukční dům Sýpka

28. Dětský čtenář
Foto: mediar.cz

29. Fučíkův odznak

30. Fučíkův odznak
Tesla (Hloubětín) - svazáci vytvořili 10 kroužků Fučíkova odznaku

31. Fučíkův odznak

32. Zámecké knihovny
Zámecká knihovna Dačice
Foto: NPÚ, PROVENIO

33. Zámecké knihovny
• 1946 - Národní kulturní komise pro správu
kulturního majetku
– přejímala do své správy zámecký mobiliář včetně
zámeckých knihoven
– zanikla 1952
• 1952 – Ministerstvo školství a kultury
• 1953 – Státní památková péče
• 1954 – Knihovna Národního muzea

34. Zámecké knihovny
• tzv. interiérové – zůstaly ve svých prostorách a
předány do operativní správy organizacím
spravujícím jednotlivé památkové objekty
• tzv. svozové – ponechány ve správě KNM. Byly
umístěny většinou v depozitářích v objektech
I. památkové kategorie
• tzv. svěřené – fondy, které byly spolu s
objektem svěřeny státním institucím
• (tzv. restituované – navráceny oprávněným
majitelům)

35. Zámecké knihovny
• Knihovna Národního muzea
–do restitucí spravovala 340 zámeckých
knihoven s celkovým počtem 1 600 000
sv.
–do r. 1976 sepsány do lokálních katalogů

36. Klášterní knihovny
Praha, Strahovská knihovna, filosofický sál
Foto: Kanonie premonstrátů na Strahově

37. Klášterní knihovny
• Starost o církevní knihovny si vyhradilo Ministerstvo
informací a národní osvěty
• Bylo konstatováno, že není důvod, proč by se proti
tomu měly ohradit SÚC a ministerstvo vnitra, „protože
pro skutečné studijní účely tyto knihovny mají malou
cenu i při ohromné sběratelské ceně starých tisků“.

38. Klášterní knihovny
• Státní úřad pro věci církevní (1949-1956)
Jeho úkolem bylo:
„dbát o to, aby se církevní a náboženský život
rozvíjel v souladu s ústavou a zásadami lidově
demokratického zřízení, a zajistit tak pro
každého ústavou zaručené právo svobody
vyznání, založené na zásadách náboženské
snášenlivosti a rovnoprávnosti všech vyznání“

39. Klášterní knihovny
21. dubna 1950 se sešli zástupci Státního úřadu
pro věci církevní a Náboženského fondu
Dohoda - jen 3 knihovny zůstanou na svém
původním místě – Strahov, Teplá, Rajhrad

40. Klášterní knihovny
• 20. června 1950 – řízením svozu klášterních
knihoven a zastupováním zájmů státních
studijních knihoven (SVK) při jednání s SÚC
pověřilo Ministersto informací a osvěty
Národní knihovnu v Praze.

41. Klášterní knihovny
• Vytřídění a svoz knihovního materiálu měli provést:
1) Národní a univerzitní knihovna v Praze – kláštery v Praze a v kraji
pražském a ústeckém
2) Zemská a univerzitní knihovna v Brně – kláštery v Brně a v kraji
brněnském a jihlavském
3) Univerzitní knihovna v Olomouci – kláštery v Olomouci a v kraji
olomouckém a zlínském
4) SVK v Českých Budějovicích – kláštery z kraje budějovického
5) SVK v Plzni – kláštery z kraje plzeňského a karlovarského
6) SVK v Hradci Králové – kláštery z kraje královéhradeckého a
pardubického
7) SVK v Liberci – kláštery z kraje libereckého
8) SVK v Opavě – kláštery z kraje ostravského

42. Klášterní knihovny
20. června 1950 – změněna dohoda o 3
zachovaných interiérových knihovnách
doporučeno ponechat na svém původním místě
19 knihoven (2 již svezeny, 1 přibyla),
ponecháno 18 knihoven

43. Klášterní knihovny
• celkem se na jaře roku 1950 nalézalo ve
140 klášterních knihovnách v Čechách a na
Moravě 1 820 000 sv.
• Z toho:
1 000 000 sv. převzaly do své správy Státní
vědecké knihovny,
cca 260 000 sv. získaly archivy, muzea, lidové
knihovny a další organizace
cca 540 000 sv. bylo ponecháno v historických
interiérech

44. Klášterní knihovny
Kadaň
Foto NA, fond MV II SAK

45. Klášterní knihovny
Kadaň
Foto NA, fond MV II SAK

46. Klášterní knihovny
Kadaň
Foto NA, fond MV II SAK

47. Klášterní knihovny
• „Bylo zjištěno, že v akci vyklizování mužských klášterů,
byly spáchány na národním majetku, jak ze stránky
hmotné, tak i kulturní a historické nedozírné škody,
které se k dnešnímu dni odhadují asi na 6 miliard Kčs.
Tento obnos jen částečně vyjadřuje škody hmotné, ale
rozhodně nevyjadřuje škody z hlediska historického a
kulturního, které vyčísleny v penězích by dosáhly
závratné částky, která je daleko vyšší než 6 miliard
Kčs.“
Přehled sabotážní činnosti při akci vyklizování mužských
klášterů. 28. května 1952

48. Klášterní knihovny
• „celá akce byla prováděna sabotážním způsobem“
• Obviněni:
- přednosta IV. odboru SÚC – byl pověřen prováděním celé akce, měl za úkol
převoz knihoven, uměleckých a historických předmětů
- akce pod jeho vedením probíhala tak, že nebyla vedena téměř žádná evidence o
přebíraných předmětech. Nebylo postaráno o bezpečnost předmětů během přepravy a
uskladnění, tím docházelo k jejich zničení nebo rozkrádání. Je zjištěno, že cenné knihy a
obrazy byly přepravovány z místa na místo, vystaveny povětrnostním vlivům a dokonce
knižní unikáty a písemnosti byly nakládány vězni, nebo najatými lidmi, vidlemi na auta.
- přednosta III. odboru SÚC – měl za úkol podchytit veškeré klášterní
knihovny, muzea, archivy, hudebniny, obrazy jakož i další veškeré historické a umělecké
předměty ve vyklizovaných klášterech
- neměl dostatečný přehled o tom, ve kterých klášterech a ve kterých termínech již proběhla
odborná prohlídka a kde ne. Díky tomu se v některých objektech odborná prohlídka vůbec
neuskutečnila.

49. Klášterní knihovny
• „Bylo-li v zájmu našeho státu zlikvidovati
kláštery katolických řádů, bylo nutné provést i
likvidaci jejich knihoven.“
26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu
klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 –
několik poznatků pro celkové zhodnocení akce

50. Klášterní knihovny
• „Při nesmírných kvantech knižního materiálu,
který se přemisťoval, při stavu likvidovaných
knihoven, při nátlaku nových nabyvatelů
budov a jiných nepříznivých okolnostech jsme
pokládali za úspěch i to řešení, které se nám
podařilo.“
26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu
klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 –
několik poznatků pro celkové zhodnocení akce

51. Děkuji Vám za pozornost
a přeji krásný den