1. Říjen 2013
Americká ekonomika
Září 2013
Hlavní zprávy:
 České firmy v Pittsburghu
a Washingtonu
 Zemědělcům chybí lidi
 Rizikové nemovitosti pro
čínské investory
Další:
Nejasnosti v daních
Boeing se má dobře
Doprava politiky spojuje
Tomáš Hart
Předseda Senátu přivezl firmy do Pensylvánie
PROGRAM V PITTSBURGHU PRO IT, ZDRAVOTNÍ A DEVELOPERSKÉ FIRMY
Milan Štěch, předseda Senátu
ČR, v říjnu navštívil Pittsburgh,
kde proběhly oslavy 95. výročí
podepsání Pittsburgské dohody,
která stvrdila vznik společného
státu Čechů a Slováků po
1. světové válce. Do druhého
největšího
města
státu
Pensylvánie přivezl i několik
firem z oblasti IT, zdravotnictví
a realit. Velvyslanectví ČR ve
Washingtonu
pro
firmy
připravilo
program,
který
odpovídal
jejich
profilům
a zájmu, který vyjádřily přes
Hospodářskou komoru ČR, jejíž
místopředseda
Cílek
podnikatelskou skupinu vedl.
Mise se zúčastnily firmy
Corinth,
Zentity,
Health&Safety, CNS, Olive Hill
Development
a Prague
Investment Corporation. Na
půdě hlavního podnikatelského
partnera,
Allegheny
Conference, která podporuje
ekonomický
rozvoj
deseti
okresů v okolí Pittsburghu, se
konala byznys snídaně předsedy
Štěcha s místními podnikateli,
následovaná B2B jednáními.
Firmy také jednaly na půdě
Pittsburgh Technology Council,
které podporuje rozvoj nových
technologických
firem
a Innovation Works, které do
některých vznikajících firem
vstupuje v pozici investora. Na
půdě University of Pittsburgh se
setkaly s profesorem Vargem,
který je seznámil se svým
pohledem na klíčové faktory
úspěchu malých a středních
firem při podnikání v Americe.
Na Carnegie-Mellon University
se
seznámily
s projektem
Olympus,
kde
univerzitní
studenti mohou s profesionální
podporou zahájit podnikání
v oboru svého studia nebo
výzkumu. Většina firem měla
ještě domluvená samostatná
jednání mimo oficiální program.
Předseda Štěch při svém pobytu
využil
toho,
že
v okolí
Pittsburghu probíhá průzkum
a těžba
současného
energetického fenoménu, tedy
břidličného plynu. Navštívil vrt
firmy Penn Energy, která
prozkoumává oblast cca 50 km
severovýchodně
od
Pittsburghu.
Pittsburgh svým příběhem
připomíná města jako Liverpool,
belgický Genk nebo v poslední
době Ostravu, které se musely
vyrovnat s krizí ocelářského
a uhelného průmyslu a svoji
existenci založit na nových
oborech. V roce 1982 se do té
doby dominantní uhelný a těžký
průmysl v Pittsburgh dostal do
těžké krize, nezaměstnanost
přesáhla 20 % a z města houfně
odcházeli
jeho
obyvatelé.
Transformace Pittsburghu byla
založena na investicích do
vzdělávání,
z čehož vyrostly silné obory IT,
vzdělávání a zdravotnictví.
Pittsburgh se dnes opakovaně
umisťuje na předních místech
měst, vhodných pro život i práci,
nedávno
byl
vyhlášen
‚nejchytřejším‘
americkým
městem. Úspěch přerodu města
dokumentuje skutečnost, že
Pittsburgh je prvním velkým
městem v USA, které dokázalo
nahradit všechna pracovní místa,
ztracená během nedávné krize.
Rozvoj ekonomiky láká i nové
investory, mnoho městských
kancelářských budov vlastní cizí
investoři, kteří těží ze silné
ekonomiky, která zvyšuje ceny
nájemného a zisky developerů.
Milan Štěch na Allegheny Conference
13-metrová ‚kačenka‘ byla v říjnu
oblíbeným místem pro turisty i místní
Češi na zbrojní výstavě ve Washingtonu
JAKO JEDINÍ Z TZV. NOVÝCH ZEMÍ NATO
Česká republika se
poprvé oficiálně zúčastnila
veletrhu AUSA (Association of
the United States Army,
www.ausa.org) ve Washingtonu
D.C. Akce, která se konala 21.23.10., je významnou událostí,
na které se každoročně
prezentují jak největší světové
firmy v oblasti bezpečnosti
a obrany (Raytheon, Boeing,
BAE,...), tak jednotlivé státy,
které chtějí partnerům v USA
představit
svoje
nejlepší
technologie
a zdůraznit spojenecký vztahy
s USA (letos mj. Francie, Izrael,
Německo, ČR, ale také Spojení
arabské emiráty). ČR, pod
záštitou Asociace obranného
a bezpečnostního průmyslu, na
dobře
vypadajícím
stánku
reprezentovaly tyto firmy a
organizace:
Crytur,
ČVUT,
DICOM, ESC Aerospace, Lemax,
Meopta,
MESIT,
Network
Security Monitoring Cluster,
PBS Velká Bíteš,
Sellier&Bellott, S.P.M., Stap a VR
Group. ČR s USA vloni podepsala
smlouvu ‚Dohodu o vzájemném
pořizování materiálu a služeb
pro účely obrany‘ (ministři
Vondra a Panetta), která dává
firmám z obou zemí možnost
rovnocenné postavení v tendrech
pro armádu druhé strany. Po
podepsání smlouvy a letošním
semináři analytičky Emily Clark
v Praze a Brně o pravidlech
vojenských zakázek v USA šlo
o další, velice vhodný
Stránka 1

2. Říjen 2013
krok k podpoře českých firem
z obranného průmyslu. Protože
je jen málo pravděpodobné, že
by české firmy začaly brzy po
podpisu dohody vyhrávat tendry
pro složky US armády, je účast
na veletrzích AUSA dobrým
krokem pro navázání B2B
kontaktů
s největšími
americkými firmami,
které pro Pentagon vyrábí
a dodávají již desítky let a mají
tedy vybudované velice silné
vazby. Právě účast na některém
z projektů, realizovaných velkými
americkými kontraktory, se jeví
jako pravděpodobnější cesta
k úspěchu na specializovaném
a složitém vojenském trhu v USA.
Zájem návštěvníků AUSA o české firmy
byl
samozřejmě
rozdělen
nerovnoměrně. Prakticky všichni čeští
účastníci ale byli s rozhodnutím
zúčastnit se AUSA spokojeni a chtějí se
za rok do Washingtonu vrátit.
Domy a byty se opět prodávají. Ale jinak
VĚTŠÍ ROZDÍLY MEZI KUPUJÍCÍMI NÁSLEDKEM RECESE
Rok 2013 přinesl na trh
nemovitostí v USA nový trend,
který je přímým důsledkem
nedávné
recese.
Nově
postavené domy se v průměru
o dost zdražují, protože bohatší
kupující se ze ztrát během krize
dokázali dostat rychleji než
chudší domácnosti, které hledají
nové bydlení. Trh se po
skončení krize rozdělil na ty, co
mají a na ty, co nemají, čemuž
se developeři a stavební firmy
přizpůsobily velice rychle. Firmy
zvětšují
podíl
výstavby
a nabídky domů nad $300.000,
což je v USA chápáno jako
hranice mezi normálním
a lepším bydlením. Bohatší teď
mají větší a chudší menší
nabídku, což ztěžuje přístup na
trh mladým lidem, hledajícím své
první bydlení, které je většinou
z těch levnějších operací na trhu.
Ti nakupují své první byty a domy
a alespoň určitou útěchou jim
může být, že mnoho domů lze
koupit na aukcích, kde se
prodávají nesplácené a zabavené
domy. Podle statistik si průměrná
bohatá americká rodina v letech
2009-2012 v příjmech polepšila
o 6,2 %, střední třída o 3,3 %
a nejchudší lidé si ve stejné době
pohoršili o 0,5 %.
Všechny velké stavební US firmy, jako
KB Home, Tayllor Morrison nebo
Beazer Homes USA, ve své nabídce
mívaly až 2/3 levnějších domů, dnes je
to jen kolem 50 %. Bohatší kupující
mají vliv i na průměrnou prodejní cenu
jednoho domu: cena průměrného
obchodu podle údajů Beazer Homes
USA vyrostla z $221 tisíc na $360 tisíc.
Realitní
makléře,
procenty
zainteresované na výši ceny domu,
taková situace samozřejmě těší. Mění
se i geografie výstavby nových domů:
více se staví v dobře situovaných
čtvrtích s kvalitními školami.
Jaké daně v lednu?
FIRMY NEVÍ, KOLIK BUDOU PLATIT
Na začátku tohoto roku hrozil To nic nemění na tom, že
Americe tzv. Taxmaggedon, k poslednímu dni v roce vyprší
tj. velké zvýšení daní, kdyby platnost
55 federálních
politici včas neprodloužili daňových výjimek. Mezi nimi
některé
daňové
výjimky jsou i tak důležité normy, jako
a úpravy, které hrozily vypršet odpisy investic do výzkumu
k 31.12.2012. I když v menší a vývoje,
pravidlo
míře, nemalé problémy hrozí o nezdaněném transferu zisků
i na přelomu letošního roku – mezi zahraničními pobočkami
některým
daňovým US firem a možnost odepsat
předpisům končí platnost polovinu nových investic v roce
a Kongres zatím ještě jasně jejich pořízení. Jsou mezi nimi
nerozhodl
o jejich i úlevy pro vybrané druhy
budoucnosti. Politické spory podnikání, např. 15-leté odpisy
a třenice z poslední doby, u restaurací a maloobchodníků,
především kvůli zdravotní kteří výrazně zlepší stav svých
reformě a stropu na výši provozoven. Koncentrace na
státního dluhu, ale byly tak jiné politické spory navíc
intenzivní a hlasité, že téměř přitáhla
pozornost
všech
zastínily nastávající daňový významných
republikánů
problém.
a demokratů natolik, že dnes
není žádný významný člen
Kongresu, který by z daňových
problémů udělal svoje téma,
hodné jeho zvýšené pozornosti.
Americké firmy dnes podle
platných zákonů mají platit
nejvyšší daně mezi vyspělými
zeměmi světa, celkem asi 40 %.
Množství daňových výjimek tuto
úroveň ale výrazně snižuje – 389
firem, které jsou v indexu
S&P 500, v posledních šesti letech
v průměru zaplatilo daně ve výši
28,5 %.
Příslušné
výbory
Kongresu
zasedají
během
listopadu, a pokud rychle dojdou
ke
shodě,
uklidní
mnoho
významných firem, které čekají se
zásadními rozhodnutími na dobu,
kdy bude o daňových pravidlech
konečně jasno.
Stránka 2

3. Říjen 2013
Odbory bojují o Jih
PŘETLAČOVANÁ JAKO NIKDY
Odbory to na jihu USA neměly
nikdy lehké a většina velkých
podniků nikdy odbory neměla.
To láká zahraniční investory,
často velké automobilky, které
využívají toho, že náklady jsou
bez odborů nižší a umisťují tam
svoje americké investice. To se
potom hodí v konkurenčním
boji s velkou trojkou amerických
autovýrobců z okolí Detroitu,
protože v GM, Chrysler i Fordu
fungují
silné
odborové
organizace, které tlačí mzdy
i náklady
na
sociální
zabezpečení vzhůru. Současné
vedení UAW, United Auto
Workers, se pustilo do veké
bitvy, která dosahuje skutečně
globálních rozměrů. Odborářští
šéfové chtějí, aby se v továrně
Nissanu v Cantonu, Mississippi,
kde pracuje 2.000 lidí, založila
odborová buňka. Aby toho
dosáhli, najali tisíce brazilských
odborářů, aby atakovali dealery
v Brazílii, kde má
Nissan v roce 2016 sponzorovat
olympiádu a špatnou publicitu si
proto nemůže dovolit. Také
poslali dělníky a kněze do Jižní
Afriky, kde má Nissan montovnu,
aby ho tam obvinili, že v americké
továrně
porušuje
práva
zaměstnanců. Ještě se chystají do
Tokia a Paříže, kde chtějí
publikovat zprávu, že manažeři
v USA
ilegálně
vyhrožovali
dělníkům, že továrnu v Cantonu
zavřou, pokud tam založí odbory.
UAW má dnes sotva třetinu členů
než v roce 1979, kdy jich měla
přes 1,5 milionů, proto bojuje
s poklesem svého vlivu. Mnozí
chápou současnou bitvu jako
poslední šanci získat pozice
nejen v Nissanu, ale i dalších
automobilkách na Jihu, jako třeba
Volkswagenu v Tenessee nebo
Mercedesu v Alabamě. Když
získají hodně továrních dělníků na
svoji stranu, budou odbory
v pozici ‚wage setters‘, ne ‚wage
takers‘, kdy jen musejí
přijmout to, co jim vedení firmy
nabídne. Odbory jdou do boje s plnou
silou, protože nechtějí opakovat fiasko
z roku 2001, kdy dělníci v továrně
Nissanu ve Smyrně v Tennessee
v poměru 2:1 založení odborové
organizace odmítli. Samotní dělníci se
nemohou shodnout: hodně jich je
proti odborům, protože v nich vidí
riziko regulace přesčasů, díky kterým si
mohou vydělat navíc solidní peníze.
Těm, co jsou pro odbory, zase vadí, že
platy se za posledních pět let
prakticky nezvýšily. Na rozdíl od
amerických automobilek na severu ale
v Nissanu během krize nemuseli
nikoho propustit, protože si firma
mohla díky nižším nákladům dovolit
nabízet větší prodejní slevy a udržet
tak objem výroby na vysoké úrovni.
Volkswagen mezitím, pod tlakem
německých odborů IG Metall, už
oznámil,
že
ve
své
továrně
v Tennessee nebude založení odborů
bránit.
Doprava má zelenou
NA INFRASTRUKTUŘE SE POLITICI SHODNOU
Dnes je jen málo věcí, na
kterých
se
demokraté
s republikány
téměř
jednoznačně shodnou.
Ale
o tom, že stav dopravní
infrastruktury
není
v USA
uspokojivý, není potřeba nikoho
dvakrát přesvědčovat a nejlehčí
cestu Kongresem mají zákony
na podporu výstavby nebo
oprav dopravních cest. Nedávné
hlasování
ve
Sněmovně
reprezentantů
o finanční
podpoře
výstavby
prvního
přístavu, povodňové ochrany
a přehrady od roku 2007
skončilo
jednoznačným
poměrem hlasování 417:3.
I nejvíce fiskálně konzervativní
republikáni, jakým je třeba
Thomas
Massie
z Kentucky
souhlasí s tím, že federální vláda
má důležitou roli ve výstavbě
a údržbě silnic, mostů a přístavů.
I jiné projekty, jako třeba
federální vládou financované
opravy dálnic, mostů a jiných
staveb do října 2014, získaly
podporu v jinak silně rozděleném
Kongresu. Republikáni z jihu USA
vidí pro své státy příležitost
v brzkém rozšíření Panamského
průplavu a lobují za peníze na
prohloubení přístavů na jihu USA,
protože očekávají, že lodě
s větším ponorem budou využívat
služby amerických přístavů.
„Každý vám potvrdí, že ve financování
infrastruktury máme deficit“, říká
senátor Warner z Virginie. Jedním
z neřešených problémů je také
financování dálniční sítě, která získává
peníze z daně na benzín. Ta se ale za
posledních dvacet let nezměnila
($0.18 za benzín a $0.24 za naftu). Aby
se situace zlepšila, přesunul Kongres na
opravu dálnic od roku 2008 už
$41 miliard z rezervy ministerstva
financí. Stále ale zůstává potřeba
vyřešit tento problém systémově,
protože tyto peníze se do dvou let
vyčerpají.
Stránka 3

4. Říjen 2013
Školné roste pomaleji, studenti jsou opatrnější
ALE KLESÁ TAKÉ STÁTNÍ POMOC S HRAZENÍM NÁKLADŮ
Po desetiletích strmého růstu
se růst nákladů na školné
v Americe
zpomalil,
meziroční změna je 3,8 %.
I když cena vzdělání na
amerických univerzitách stále
roste, je tento růst pomalejší
než dříve. Dluhy studentů ale
stále rostou a překročily již
$1 miliardu a každý desátý
není schopen splácet půjčky,
které si na studia vzali.
Průměrná cena jednoho
ročníku
na
veřejných
vysokých školách je nyní
$12.620, u soukromých je
průměr
o hodně
vyšší,
$23.290. Nyní se schází
několik nepříznivých trendů,
které nutí univerzity,
aby byly s růstem cen více
opatrné:
měnící
se
demografická situace (méně
žáků), roky stagnující příjmy
domácností a růst pozornosti
politiků, kterým si jejich voliči
stěžují na stálé nákladnější
studium svých dětí. „Zhruba
před rokem jsme již s jistotou
věděli, že trh práce je nasycený
a nemůžeme prostě jen každý
rok zvednout ceny o 7 %, jako
dosud“, vysvětluje další důvod
zpomalení růstu cen Corbett
Broad z Amerického výboru pro
vzdělávání. Studenti samotní
také více než dříve sledují, kolik
jejich vzdělání stojí. Jejich
předchůdci dříve
nechávali tyto starosti rodičům
a netrápili se tím. Protože rodiny
ale stále více přesouvají problémy
s placením za studium na
samotné studenty, musejí se ti
více snažit, aby z brigád a práce
na částečný úvazek zaplatili svůj
podíl nákladů. Více než dříve se
také ukazuje, jak moc si vzdělání
mohou
dovolit
podporovat
jednotlivé US státy. New
Hamspire, například, si může
dovolit na jednoho studenta
univerzitám přispět jen $2.482
ročně, zatímco na ropu bohatý
Wyoming dává do vzdělání
vysokoškoláků v jejich státě přes
$15.000 na studenta ročně.(WSJ)
Malé banky ví, jak na to
V ODLEHLÝCH OBLASTECH SE LIDÉ LÉPE ZNAJÍ
Venkovské banky své prostředí
dobře znají
Skoro
každý
zná
jména
největších amerických bank, jak
Chase, Citibank nebo Bank of
America, které byly a stále jsou
v centru pozornosti regulátorů
a médií
kvůli
jejich
roli
v nedávné
finanční
krizi.
V Americe ale působí přes 6.000
bank, z nichž většina prošla krizí
bez větších problémů a dokázala
fungovat i v nejtěžším období.
Ekonomové se nyní začali více
zajímat, proč malé banky, které
nemají tolik dobře placených
bankéřů
a nemohou
ani
investovat
do
nákladných
počítačových algoritmů, mají
menší procento nesplácených
úvěrů. Výsledkem studií je, že
malé banky dělají obecně
rozvážnější úvěrová rozhodnutí,
která přečkají i zkoušku v těžkých
dobách.
Jejich
rozhodnutí
o poskytnutí půjček vychází ze
znalosti lidí, kteří o půjčky žádají
a jejich podnikání, které se
v méně osídlených oblastech
často
dědí
z generace
na
generaci. Často se vyhýbají
novým nebo neznámým typům
podnikání,
o kterém
nemají
dostatek informací. Daří se jim
vzdorovat i odlivu vkladatelů
k velkým bankám, 70 % obyvatel
v jejich blízkosti stále zůstává
u nich.
Ekonomové
tento
fenomén vysvětlují tzv. sociálním
kapitálem, který nejde změřit, ale
jeho přítomnost napomáhá dělat
dobrá rozhodnutí u lidí, které bankéři
z malých bank většinou znají osobně.
Ani jedna ze stran by si nedovolila se
nechovat zodpovědně. „Každý den se
musím večer vrátit domů a tam
potkám své dva sousedy“, vysvětluje
tento fenomén Ken Hale z Bank of
Montgomery. „V neděli jdeme
s rodinou do kostela a tam se zase
potkáme se svými přáteli z dětství“. Ve
velkých městech, kde jsou klienti bank
spíše čísly a daty, než živými osobami,
je jednodušší se schovat do anonymity
velkoměsta,
což
může
svádět
k nesplácení půjček při prvních
problémech.
Zemědělci bez lidí
ODSTÁVKA ZPOZDILA VYDÁVÁNÍ VÍZ
Když
vláda
v říjnu
nepracovala,
vízová
administrativa nevydávala H2A víza, která umožňují
v zemi krátkodobě pobývat
během zemědělské sklizně. To
dělá vrásky na čele zeleninu
pěstujícím
zemědělcům
a farmářům na citrusových
plantážích, jejichž sklizeň
začíná v listopadu. Největší
vyplňovat
žádosti
a dokumentaci koncem září, aby
se v říjnu věci vyřídily a cizí
dělníci
mohli
v listopadu
nastoupit. Kvůli odstávce ale
dochází ke zpožděním, kvůli
kterým jsou podnikatelé značně
nervózní. Podíl cizinců na polích
a plantážích se během sezóny
pohybuje mezi třetinou až
polovinou všech zaměstnanců
s dalšími pěstiteli tohoto ovoce,
jako
je
třeba
Brazílie.
Ministerstvo práce, poté, co se
vládní úředníci vrátili zpátky do
práce, začalo zpoždění urychleně
řešit a spolupracuje na tom
s ministerstvem
vnitřní
bezpečnosti, které schvaluje
vydávaná víza. Na farmách ale
stále ještě pracuje velké množství
lidí, kteř jsou ve Spojených
Na Floridě citrusy sbírají hlavně cizinci
Stránka 4

5. Říjen 2013
nedostatek lidí hrozí na
Floridě,
v Arizoně
a v Kalifornii, které tradičně
spoléhají na cizince, kteří
vezmou za vděk prací, kterou
Američané dělat nechtějí.
Farmáři musejí začít
a bez jejich práce by velká část
úrody jednoduše zůstala na
polích a shnila. Citrusy a ně
navazující výroba džusů je multimiliardový byznys, ve kterém
USA tvrdě soupěří
státech ilegálně bez patřičných
dokladů a pracovního povolení.
Hodně podnikatelů totiž H-2A
program obchází, protože jej
považují za byrokratický a drahý.
Hledám. Zn.: Prověřené poskytovatele cloudu
VLÁDA NUTÍ FIRMY K PROVĚRCE KVALITY A BEZPEČNOSTI
V Americe
není
dost
certifikovaných poskytovatelů
cloudových
služeb
podle
požadavků federální vlády. Ta
připravila,
pod
zkratkou
FedRAMP, náročný soubor
předpisů
a nařízení,
které
musejí firmy, které chtějí
obsluhovat
vládní
úřady,
splňovat, aby si u nich úředníci
mohli
služby
v cloudu
objednávat. FedRAMP bude od
června 2014 povinný pro
všechny
nové
programy
vládních agentur a samotná
procedura
získání bezpečnostního certifikátu
trvá
kolem
šesti
měsíců.
Ministerstvo
vnitra
plánuje
přemístit data a aplikace, které
jsou uloženy v 400 datových
centrech po celé Americe, do
cloudu a zvýšit tak efektivitu,
přičemž několik stovek datových
center chce uzavřít. Tato operace
by ministerstvu měla v letech
2016-2020 ušetřit $100 mil.
ročně. Aby vnitro dosáhlo na
levnější služby, potřebuje mít
možnost volby z velkého počtu
dodavatelů, což zatím
nemá. Jen osm firem je ke dnešnímu
dni certifikováno, mezi nimi třeba
Hewlett-Packard, Microsoft, Amazon
nebo AT&T. Program FedRAMP řídí
úřad pro všeobecné služby, který ho
chce zjednodušit a zrychlit. Firmy
pořád váhají, jestli se do programu
mají houfně zapojit, nebo jim za tu
námahu nestojí. Pořád totiž není úplně
jasné, v jakém objemu bude vláda
cloudové služby nakupovat a s jakým
ziskem
budou
moct
firmy
počítat.(Federal Times)
Boeing má zakázky do zásoby
LETECKÝ VÝROBCE SOTVA STÍHÁ OBJEDNÁVKY
787 Dreamliner, na kterého
má Boeing velké množství
objednávek,
umožňuje
výrobci letecké techniky
hledět
do
budoucnosti
s optimizmem. Nasmlouvané
kontrakty
dosáhly
historického maxima, se
zakázkami za $345 miliard
a dobrými
vyhlídkami
v sektoru komerčního létání
se firmě daří zvyšovat zisky.
Za třetí
čtvrtletí to letos bylo $1,16
miliardy. Boeing zvyšuje také
výrobu 737 a dálkových 777.
Vedení firmy chce do konce
letošního roku vyrábět deset
787 měsíčně, za tři roky už 12
měsíčně a na konci dekády to
má být celých 14 Dreamlinerů
měsíčně. Úspěchy u zákazníků
civilních letadel vyrovnávají
poklesy produkce pro armádu,
která snížila
svůj podíl na objednávkách
Boeingu z 39 na 36 %. Možné
škrty ve vojenském rozpočtu
Pentagonu mohou potenciálně
ohrozit divizi útočných letadel,
šéf firmy Jim McNerney však věří,
že tento moment je ještě daleko
a firmu teď neohrožuje žádná
možná hrozba. Pro vojáky má
Boeing už teď nasmlouvané
kontrakty za $70 miliard.
787 Dreamliner se vyrábí v Everettu ve státě
Washington
Privatizace nemusí znamenat úspory
STÁTY SE VRACEJÍ K VLASTNÍM VĚZENÍM
Idaho Correctional Center
provozuje soukromá firma CCA
Jak postupně v USA klesá počet
vězňů a státy musí šetřit, stává
se
soukromé
podnikání
s provozováním věznic méně
výnosným byznysem. Letos se
už zavřelo několik vězení na
Floridě, v Michiganu, New Yorku
a Virginii. Corrections Corp. of
America, soukromá firma, která
provozuje věznice, se rozhodla
nepokračovat ve vedení věznice
ve státě Idaho, kterou
si u ní objednávala vláda tohoto
státu. CCA se rozhodla odstoupit
ze soutěže i přesto, že na vítěze
čeká
smlouva
v hodnotě
$29 milionů a firma věznici sama
v roce 1990 postavila. Ve
Spojených státech pomalu končí
trend popularity soukromých
věznic, které si jednotliví
guvernéři a státy objednávali
u soukromých kontraktorů ještě
před deseti lety jako cestu
k úspoře státních prostředků. Změnu
v přístupu způsobují nejen snahy
ušetřit, ale i několik žalob, které např.
na stát Idaho podali bývalí vězni, kteří
si stěžují na to, že laxnost státních
úřadů při kontrole soukromého
kontraktora
vedla
k nedostatku
personálu ve věznici, což ulehčilo
šikanu mezi vězni. Se žalobami se
podle očekávání přidalo i několik
nevládních lidskoprávních organizací.
Stránka 5

6. Říjen 2013
Od uhlí k plynu
CONSOL VIDÍ VÍCE RŮSTU V TĚŽBĚ PLYNU
Consol Energy, přes 150 let
stará firma, která patří mezi
americké stálice v těžbě uhlí,
učinila
velice
závažné
a důležité
strategické
rozhodnutí: značně omezí
svoje uhelné aktivity, velkou
část jich prodá a utržené
peníze vloží do rozvoje
byznysu s břidličným plynem.
Ten prožívá boom, jehož velká
část se odehrává ve státě
Pensylvánie, kde je Consol
doma. Consol uzavřel dohodu
s firmou Murray Energy, která
je sice menší, ale v těžbě uhlí
už úspěšně působí od roku
1988. Obchod za cenu kolem
$3,5 miliardy převede do
držení
majitele
Murray
Energy,
Roberta E. Murraye, pět velkých
uhelných dolů, což z této
transakce
dělá
jeden
z největších přesunů majetku
v uhelném
průmyslu
za
posledních
několik
let.
Budoucnost uhelného průmyslu
je v Americe značně nejistá, což
ke každé větší transakci
přitahuje pozornost analytiků
a investorů, kteří se snaží
odhadnout, kterým směrem se
tento obor vydá. Na jednu
stranu jde o stabilní byznys
s dlouhodobými kontrakty, na
druhou
stranu
jeho
předvídatelnost
snižují
turbulence na trhu s energiemi
a státní regulace uhelných
elektráren, které zpřísňují a tím
pádem prodražují požadavky na
povolené
emise
z uhelných
elektráren. Murray Energy, která
si sama vyrábí důlní stroje a tak
snižuje náklady, také díky
obchodu získá flotilu 609
nákladních říčních člunů, které jí
také pomohou udržet nízké
náklady. Consol teď čeká náročná
přeměna z firmy, zvyklé na
stabilitu, na podnik, který se bude
snažit
využít
všech
podnikatelských příležitostí, které
sebou břidličný boom přináší.
„Měníme se z uhelné firmy, co
dělá i plyn na plynařskou firmu,
co dělá i uhlí“, říká ke změně CEO
firmy Nick DeIuliis.
Velká část uhlí se převáží po řece
Tentokrát je to jinak?
Akcie tech firem rostou, i bez zisků a tržeb
Když na začátku tisíciletí praskla
internetová bublina, hodně
investorů
se
díky
svým
nereálným očekáváním nehezky
spálilo. Velká část firem tehdy
nevykazovala žádné příjmy
a nebyla schopna představit
reálný model, jak budou
vydělávat peníze pro svoje
investory. Nyní se, podle
některých pozorovatelů, děje
něco podobného. Pinterest,
který nemá žádné příjmy, byl
venture kapitálem ohodnocen
na $4 miliardy; Twitter se cení
na $11 mld., také bez
vykázaného zisku a populární
Snapchat,
který
má
odhadovanou hodnotu kolem tří
miliard dolarů, nemá dokonce
žádné příjmy. I další příznaky,
jak je růst cen domů v okolí San
Francisca (letos +15 %) nebo
cena
pronájmu
kanceláří
v Silicon Valley (+23 % od
začátku roku) naznačují, že
investoři opět technologickým
firmám věří a jsou připraveni svoji
důvěru vyjádřit i finančně. Trendu
napomáhají i minimální úrokové
sazby, kterými se FED snaží
podpořit ekonomiku a malý růst
velkých a tradičních firem, což
investory nutí hledat příležitosti
všude, kde se dá. Některé věci
jsou ale nyní jiné, než při
internetovém fiasku před třinácti
lety, upozorňují znalci. Firmy mají
ve vedení o hodně zkušenější
manažery než tenkrát, existují
v průměru o hodně déle než
tehdejší start-upy (nyní 13 let,
tehdy čtyři roky) a na rozdíl od
minule, existují již dnes firmy,
které na Internetu dokázaly utržit
reálné peníze, což se tenkrát
téměř
nikomu
doopravdy
nepovedlo (nyní třeba Facebook,
Twitter nebo Linkedin) a mají
reálnou
uživatelskou
základnu
(Pinterest
má
43 milionů
registrovaných
uživatelů).
Další
novinkou, která zvyšuje přísun peněz,
je možnost malých investorů se
podílet, prostřednictvím investičních
poolů, na investicích do start-upů.
Někteří ale upozorňují, že venture
kapitál, ve své nejlepší formě, vydělá
jen asi na pětině investic, které udělá.
Investoři, kteří si nemohou dovolit
takové množství rozložených investic,
se vystavují 80%-nímu riziku, že o své
peníze
přijdou,
varují
odpůrci
sdružování peněz od individuálních
malých investorů na investice do startupů. Každopádně, akcie se prodávají
za vysoké ceny a opatrnější investoři již
uvažují o tom, nenastala-li již vhodná
doba z rozjetého vlaku vystoupit.
Stránka 6

7. Říjen 2013
Číňané se rizika nebojí
ČÍNŠTÍ INVESTOŘI NAKUPUJÍ PROBLÉMOVÉ REALITY
Jestli je nyní něčeho v USA
hodně, pak jsou to hypotékou
zatížené nemovitosti, se
kterými mají jejich majitelé
problém je splácet nebo už
propadli věřitelům. Na trhu se
ale stále častěji objevují
investoři, kteří se dosud
zaměřovali hlavně na luxusní
a prestižní realitní investice
v New Yorku, Los Angeles
a dalších vysoce ceněných
lokalitách. Čínští investoři ale
nedávno přišli na chuť
i problémovým
investicím,
u nichž se už předem
předpokládá, že klíčovými
faktory jsou trpělivost a někdy
velice nákladné rekonstrukce,
které se jen pomalu budou
splácet. Firmy z Číny např.
masivně nakupují v Detroitu,
který letos zbankrotoval a má
v centru města plno budov,
které jsou prázdné, ve špatném
stavu a nechtěné. Za pouhých
$13,6 mil. koupila společnost
Dongdu
International
dvě
budovy
v Detroitu,
včetně
ikonické Detroit Free Press
z roku 1925. Ta je prázdná
a čeká ji rozsáhlá rekonstrukce
na obytné jednotky. „Lidi z Číny
se podívají na ty dvě velké
budovy a řeknou si, že za tu cenu
koupí tak jeden byt v Šanghaji“,
říká
k nízkým
cenám
problémových budov Gounder
Gaw,
zakladatel
realitně
investiční firmy Gaw Capital
Partners. Pro toho, kdo se nebojí,
je tak v USA obrovský trh
s problémovými nemovitostmi.
Okolo $44 miliard nesplácených
úvěrů bylo převedeno do
cenných papírů, podložených
těmito budovami, které slouží
jako podkladové aktivum. Číňané
často budovy kupují také přímo
na aukcích, kde se draží majetek
zkrachovalých firem.
Free Press Building k Detroitu patří už skoro
90 let
Zázrak na 34-té ulici
MACY‘S BOJUJE PROTI ONLINE KONKURENCI
Zázrak na 34-té ulici je film,
který v Americe zná skoro
každý.
Vánoční pohádka,
natočená v roce 1947, je
filmovou klasikou a je už navždy
spojována s obchodním domem
Macy’s na newyorské 34-té ulici,
kde se pořizovaly záběry
vánočních výloh. Dnešní Macy’s
právě prochází
nákladnou
rekonstrukcí za $400 milionů,
která rozšíří prodejní plochu,
zvýší
zákaznický
komfort,
pozmění vnitřní architekturu
a přivede do něj nové prodejny,
v naprosté většině
luxusního
zboží.
Díky
návštěvníkům z celého světa
a bohatosti Newyorčanů chce
Macy’s na sebe strhnout větší
podíl prodejů nejdražšího zboží,
které se potom z města dostává
do
všech
koutů
světa.
Z 11 prodejních
podlaží
se
zásadní změny dočká především
přízemí
a 1. patro, špičková
restaurace Stella 34 Trattoria
bude na 6. patře, takže restaurací
už v Macy’s bude celkem 24.
Budova Macy’s, která zabírá celý
jeden blok
v samém centru Manhattanu, jen pár
ulici od ikonické Empire State Building
a téměř naproti Madison Square
Garden, byla postavena v roce 1902.
Macy’s, stejně jako jiné, tradiční
obchody na celém světě, se snaží
vypořádat s nástupem konkurence
internetových obchodů jako je
Amazon a další online maloochodníci.
Management firmy věří, že luxus
v centru New Yorku je tou správnou
strategií, jak se s touto konkurencí
vypořádat.(New York Times)
Ekonomické ukazatele
30.9.
31.10.
Dow Jones
Industrial Average
15.126
15.545
Nasdaq
3.765
3.919
EUR/USD
CZK/USD
10-let. dluhopis USA
1,351
19,05
2,65 %
1,373
18,85
2,54 %
Stránka 7

8. Říjen 2013
Ekonomika států: IOWA
Iowa patří k menším a méně nápadným
státům USA. Je jen málo charakteristik,
podle kterých by nějak obzvlášť
vyčnívala. Státem Unie se stala v roce
1846, za prezidenta Jamese K. Polka.
Centrálně umístěna v tzv. kukuřičném
pásu (Corn Belt), v oblasti občas
nazývané Americké srdce (American
Heartland), sousedí se státy Illinois,
Wisconsin, Nebraska, jižní Dakota,
Missouri a Minnesota. Zvláštností jsou
její východní a západní hranice – Iowa je
jediným US státem, který obepínají řeky
z východu
(Mississippi)
i východu
(Missouri). Hlavním městem je Des
Moines, v Iowa žije něco málo přes
3 miliony obyvatel. V druhém největším
městě, Cedar Rapids, žije početná česká
komunita. Ta byla silně postižena
záplavami v roce 2009
Vlajka Iowy má základ v upravené
francouzské
trikolóře,
reflektující
dobu, kdy Iowa patřila Francouzům. Na
rozšíření centrální bílé části je
zobrazen orel bělohlavý, který drží
stuhu s nápisem ‚Ceníme si našich
svobod a udržíme svoje práva‘. Na
znaku z roku 1847 je farmář obklopen
znaky ze zemědělského života, nad
kterým se vznáší stejný obraz orla
s nápisem jako na státní vlajce.
Iowa je známá jako primárně
zemědělský stát, celá historie státu je
s ním spojena. Funguje tam přes
92.000 farem s průměrnou plochou
obdělávané půdy 135 ha.
To však neznamená, že je většina lidí
zaměstnaná v zemědělství, podle
údajů z roku 2007 se tento sektor
podílel na tvorbě HDP pouhými 3,5 %.
Podíl přidané hodnoty, 16,5 %, ale
ukazuje na to, jak je zemědělství
důležité
pro
tvorbu
bohatství
z pohledu zpracování zemědělských
plodin a potravin. Co silně ovlivnilo
složení zemědělské produkce, je
ethanolová politika, která nutí
rafinérie přidávat do benzínu povinně
určité procento této suroviny. Na
výrobu ethanolu jde více než třetina
vypěstované
kukuřice
a v tomto
malém státě funguje několik desítek
výrobních závodů na ethanol. I když je
Iowa v amerických poměrech malý stát
a jeho ekonomika je, co do velikosti, až
zhruba třicátá mezi ostatními státy, je
největším
pěstitelem
kukuřice
v Americe. Také v chovatelství prasat
a pěstování sóji je Iowa jedním
z nejdůležitějšícjh
států.
Na
zemědělství a výrobu potravin je nějak
navázána i velká část strojírenských
podniků,
traktory
jsou
nejvíce
exportovanou položkou na cizí trhy.
Administrativa státu cíleně podporuje
rozvoj
některých
ekonomických
odvětví, o kterých soudí, že díky
historickým základům a současným
trendům
mají
v globalizované
ekonomice největší šanci na úspěch.
Mezi podporované aktivity patří
obnovitelná
energie,
především
z větru. Iowa má největší podíl energie
z větru na energetické bilanci mezi
US státy, 24,5 % je daleko před
ostatními. Přírodní podmínky dělají
z tohoto malého státu ideální místo
pro instalaci větrných turbín, proto se
do Iowy stahují také výrobci větrných
elektráren a komponentů k nim.
Výrobní sektor dává práci 16,9 %
zaměstnancům v Iowě a stát se snaží
podporovat vyspělé strojírenství.
V Iowě mají sídlo globálně působící
firmy jako John Deere (traktory),
Rockwell
Collins,
také
Alcoa
a Vermeer. Lákadlem pro tyto i další
firmy je nízká úroveň nákladů na
podnikání, report CNBC za loňský rok
vyhodnotil Iowu jako druhý nejlevnější
stát pro podnikání. V Iowě pracovní
právo
také
umožňuje
najímat
a propouštět
zaměstnance
bez
odstupného, pracovní smlouvy mohou
okamžitě
vypovědět
jak
zaměstnavatelé, tak zaměstnanci
(right-to-work state). Průměrná mzda
je o 14 % nižší než je průměr USA.
Elektřina a zemní plyn, které jsou
nakupovány jako surovina pro výrobní
proces, jsou navíc osvobozeny
od prodejní daně.
Se zemědělstvím je spojen i rozvoj
biotechnologií, především těch, které
jsou
nějak
spojeny
s využitím
zemědělských surovin, které se v Iowě
pěstují.
Iowa
State
University
a University of Iowa do biotech sektoru
investují až dvě třetiny svých výdajů na
vědu
a výzkum.
Přes
500 biotechnologických firem má
v Iowě svoji centrálu.
Vzhledem ke své historii i poloze je
Iowa výrazně bělošský stát, přes 90 %
obyvatel má bílou barvu pleti. AfroAmeričané netvoří ani tři procenta
populace. Iowa patří ke státům
s absolutně nejnižší kriminalitou
v USA, v porovnání s Nevadou nebo
jihem
Kalifornie
je
nižší
až
několiknásobně.
České muzeum v Cedar Rapids bylo zničeno
povodní v roce 2009, na obnovu přispěla
i česká vláda a Češi z ČR
Stránka 8

9. Říjen 2013
Americké hlavy: W. Edwards Deming
William Edwards Deming (1900-1993)
během svého života proslul více
v Japonsku než ve své rodné Americe,
kde se většího uznání dočkal až na
sklonku své aktivní kariéry. Muž,
kterého mnozí považují za jednoho
z nejdůležitějších strůjců japonského
ekonomického růstu po 2. světové
válce, založil svoje principy na kvalitě
procesů a podpoře inovací.
Deming se narodil a vyrostl ve státě
Iowa na kuřecí farmě svého dědy. Na
konci dvacátých let 20. století se
Deming seznámil s prací jednoho
z inženýrů firmy Bell, který se věnoval
statistické kontrole procesů a tak
začal jeho vědecký přesun do oblasti
statistiky při výrobě a řízení výrobních
procesů. Velkou část svého života
strávil výukou, v New Yorku mu
rukama prošla celá řada budoucích
lídrů velkých amerických společností,
které naučil věnovat pozornost kvalitě
a řízení procesů. Do Japonska se
dostal tak, že po konci války pomáhal
americkému ministerstvu obrany
připravit sčítání lidu v roce 1951.
Protože
byl
aktivní
pracovně
i společensky,
navázal
kontakty
s japonskou unií vědců a inženýrů, pro
kterou připravil sérii přednášek
o statistické kontrole ve výrobě. Do
Japonska se v 50. letech opakovaně
vracel a protože za svoje přednášky
odmítal brát peníze, ustavila vědecká
společnost na jeho počest cenu, která
každoročně
oceňuje
jednotlivce
a firmu za největší přínos ve statistice
nebo za její využití při lepší organizaci
práce, výroby nebo spotřebitelského
výzkumu. V roce 1960 byl Deming
vyznamenán japonským císařem, který
mu udělil řád posvátného pokladu,
2. třídy. Když v 80. letech minulého
století žila Amerika v obavách
z nástupu japonských firem, hlavně
automobilek, na US trh, byl Deming
zmiňován jako
jeden
z tvůrců
japonské absolutní kvality, se kterou
se třeba tehdejší americká auta
nemohla srovnávat.
Deming byl aktivním autorem, který
bohatě publikoval, mnoho jeho
principů se dodnes vyučuje na
podnikatelských školách jako základ
pro kvalitní řízení firem. Jednou
z nejznámějších je soubor 14 principů,
kterou poprvé prezentoval v knize Ven
z krize. Hodně manažerů zná mnoho
z nich nazpaměť, jako třeba Odstraň
závislost na kontrole, Nevyvolávej
strach nebo Zaveď vedení místo řízení.
Populární jsou také jeho zlidovělé
fráze, které dodnes připomínají, že
Deming nebyl jen suchopárným
statistikem, ale člověkem, který
rozuměl lidem a chápal důležitost
učení na všech úrovních firem:
Inovace přichází od výrobce, ne od
zákazníka; Učení není povinné... ale to
není ani přežití nebo Když nedokážeš
popsat, co děláš, jako proces, tak nevíš
co děláš. Velkou roli věnoval rozvoji
dovedností
nejníže
postavených
zaměstnanců a důrazu na jejich hrdost
na práci, kterou vykonávají. Z jeho
praxe také vyplynula definice Sedmi
smrtelných nemocí organizací, jako
např. Důraz na krátkodobé zisky,
Přílišné zdravotní výdaje nebo
Řízení pouze podle viditelných čísel.
Ač úspěšný a veřejně známý
v Japonsku, byl Deming jen minimálně
známou osobou ve své rodné zemi.
Z Washingtonu, kde bydlel, poskytoval
konzultační služby velkým i malým
firmám, které to s kvalitou myslely
vážně a chtěly se vyrovnat japonské
konkurenci. Asi nejznámější je jeho
působení ve firmě Ford, jejíž
automobil Ford Taurus se svého času
stal nejprodávanějším autem v USA
a druhým nejvíce prodávaným autem
na světě. V 80. a 90. letech vydal dvě
knihy, které si získaly velkou
popularitu mezi manažery: Ven z krize
(1982) a Nová ekonomika (1993), v níž
definoval čtyři části Hlubokého
poznání
(Profound
Knowledge):
respekt
k systému,
znalost
proměnných,
teorie
znalostí
a psychologie. Vůbec nejznámější je
ale jeho dobře zapamatovatelný
cyklus Plan – Do – Check – Act na
kontinuální zlepšování procesů.
Deming se ale slávy a všeobecného
uznání nakonec dočkal i doma. V roce
1987
ho
prezident
Reagan
vyznamenal Národní medailí za
technologii a hned o rok později ho
vyznamenala Národní akademie věd.
V Kalifornii působí The Deming
Institute, nezisková instituce na
podporu šíření Demingova učení
v oblasti kontroly kvality, řízení
a leadershipu. Deming bezesporu patří
k lidem, kteří v minulém století
zásadně ovlivnili podnikání a z jejichž
učení dodnes profitují celé generace
manažerů.
S pomocí Deminga se Ford Taurus stal
velice oblíbeným autem
Stránka 9

10. Říjen 2013
Americká
ekonomika
Říjen 2013
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New
Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako
obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR
v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako
poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září
2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele
agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy
pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti
GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013
byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od
srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve
Washingtonu.
Pro
kontakt
a komentáře
používejte
email
hart.tomas@gmail.com
Stránka 10