1. Argumentace
Téma Arthur Schopenhauer jsem si vybrala z důvodu mého zájmu o tohoto filozofa a také
z důvodu zaměření mého studia což je občanská výchova, kde tvoří filozofie velkou
součást. Zalíbily se mi Schopenhauerovy názory, které se mi zdají nadčasové a ztotožňuji
se s nimi. Tudíž jsem se rozhodla o jeho osobu hlouběji zajímat.
Anotace
Článek pojednává o osobě a díle Německého filozofa Arthura Schopenhauera. V první
části je rozbrán Schopenhauerův život, v další části je rozebráno jeho nejvýznamnější dílo.
Dále jsou zde vypsána další autorova díla a v poslední části kapitoly Dílo je rozebraná
kniha Metafyzika pohlavní lásky. Závěr práce tvoří citáty Schopenhauera.
Klíčová slova
Arthur Schopenhauer, život Schopenhauera, dílo Schopenhauera, citáty, Metafyzika
pohlavní lásky, Svět jako vůle a představa.
1. Životopis osobností. Arthur Schopenhauer. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z:
http://zivotopis.osobnosti.cz/arthur-schopenhauer.php – Dobře popsán životopis, informace jsou pravdivé,
stručné a výstižné
2. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. 4. vyd. Praha: Zvon, 1995, 559 s. ISBN 80-711-3115-6. - Kniha je
využívána i jako učebnice na mnoha školách, je odborně zpracovaná, někdy těžké vyvodit pointu, autor je známý
svými knihami o filozofii a náboženství
3. SCHOPENHAUER, Arthur. Metafysika lásky a hudby. V Olomouci: Votobia, 1995. ISBN 80-858-8538-7. -
Samotné Schopenhauerovo dílo, z čeho jiného taky vycházet, při rozboru díla.
4. Citáty slavných osobností. [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/arthur-
schopenhauer/ -
Obsah
Život a dílo Arthura Schopenhauera

2. Život
Arthur Schopenhauer se narodil dne 24. 2. 1788 v Gdaňsku, v Polsku a zemřel dne 21. 9. 1860 ve
Frankfurtu nad Mohanem, v Německu.
Arthur Schopenhauer byl významný německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické
filosofie a ač zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě
světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mj. Friedricha Nietzsche.
Schoenhauer byl synem gdaňského velkoobchodníka. V roce 1793, tedy pět let po synově narození,
přesídlil otec do Hamburku. Devátý až jedenáctý rok strávil mladíček Schopenhauer u otcova
přítele v Le Havruu, kde se dokonale naučil francouzsky. Také později brali s sebou rodiče chlapce
na své dlouhé cesty Belgií, Francií, Švýcarskem a Německem. Za svého půlročního pobytu v Anglii
se důkladně seznámil s anglickým jazykem a literaturou.
V šestnácti letech vstoupil na přání svého otce do učení u hamburského obchodníka. Otcova smrt, k
níž došlo krátce poté, přiměla matku Johannu Schopenhauerovou, později známou spisovatelku,
která byla o dvacet let mladší než manžel, aby přesídlila do Výmaru. Zde se setkával mladý
Schopenhauer s např. Goethem, Schlegellovými apod. a osvojil si vzdělání potřebné k tomu, aby se
mohl zapsat na univerzitu.
Dva roky studoval v Göttingenu, pak stejně dlouho v Berlíně. Roku 1813 promoval prací O
čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu. Následná čtyři léta žil v Drážďanech, kde napsal spisy
O vidění a barvách (1816) a pak i své hlavní dílo Svět jako vůle a představa (1819).
Roku 1829 se habilitoval v Berlíně, ale po neúspěšném prvním semestru, kdy všichni posluchači
následovali slavného Hegela, se stáhl do ústraní. Hodně cestoval (Itálie aj.) Když se v roce 1831
vrátil nazpět do Berlína, vypukla cholera, které podlehl i Hegel; Schopenhauer se odstěhoval do
Frankfurtu nad Mohanem, kde setrval do své smrti roku 1860.1
Dílo Arthura Schopenhauera
Své hlavní dílo napsal již jako třicetiletý.
1Životopis osobností. Arthur Schopenhauer. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/arthur-
schopenhauer.php

3. Svět jako vůle a představa
Ve svém hlavním díle podal Chopenhauer jako mladý muž geniálním rozmachem celou svou
filozofii. Všechno, co jinak napsal, je jenom komentářem k tomuto dílu a jeho rozpracováním v
jednotlivostech. „Přesto abych ji sdělil, nemohl jsem najít, nedbaje námahy, žádnou jinou cestu, než
tuto knihu.“ Tato myšlenka je podle Schopenhauera to, co lidé ve všech dobách dosud marně hledali
pod jménem filozofie. Podle toho, z které strany se na tuto myšlenku díváme, je to metafyzika (v
prvních dvou knihách), etika (ve třetí knize) a estetika (ve čtvrté knize). Je to však jediný organický
celek. Tuto myšlenku vystihuje už titul knihy: Svět jako vůle a představa.
Další díla
− Jak býti zdravým
− Svět jako vůle a představa
− Životní moudrost
− O animálním magnetismu a magii
− Genius – umění – láska – světec
− Eristická dialektika
− O ženách
− O smrti
− Metafyzika lásky a hudby
− Spisovatelům a čtenářům2
Metafyzika pohlavní lásky
Metafyzika pohlavní lásky patří k nejproslulejším partiím jeho díla. Sotva se živá bytost postarala o
zachování sebe sama, už usiluje o rozmnožování, o zachování. Vůle se tu projevuje téměř nezávislá
na poznání. Má-li u člověka poznání (dobrý rozum) své místo v mozku, jsou pohlavní orgány, místo
pohlavního pudu, vlastním ohniskem vůle a protipólem mozku.
Láska je iluze, jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu. Každý miluje to, co jemu samému
chybí. Nejmužnější muž bude hledat nejženštější ženu a naopak. Vystřízlivění se dostavuje zejména
2STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. 4. vyd. Praha: Zvon, 1995, 559 s. ISBN 80-711-3115-6.

4. v manželství uzavřeném z lásky. Jako v pohlavní lásce vychází najevo, že jednotlivec je pouhým
nástrojem druhu, tak platí i obecně, že individuum (vůbec každý myslitelný jev) je střídání látky v
téže formě. Tím ale Schopenhauer skoncoval s důležitým předpokladem, který byl uznáván od dob
renesance, že svět je harmonický. Svět není logický, je alogický. Od optimismu přechází k
pesimismu.3
Citáty
„Osud míchá karty, my hrajeme.“
„Mnohý člověk má čisté svědomí jen proto, že má slabou paměť.“
„Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš se svým dítětem.“
„Duchaplné řeči nebo nápady patří před duchaplnou společnost, v obyčejné jsou nenáviděny,
abychom se v obyčejné líbili, musíme být povrchní a omezení. V takové společnosti se musíme tedy
s těžkým sebezapřením vzdát tří čtvrtin svého já, abychom se podobali ostatním.“
„Není nic těžšího než vyjádřit významnou myšlenku tak, aby jí každý rozuměl.“
„Lidé se starají tisíckrát více o to, aby získali bohatství, než aby vzdělali svůj rozum a své srdce,
ačkoli je pro lidské štěstí nepochybně důležitější, co člověk je, než co člověk má.“
„Zdraví není vším, ale bez zdraví je všechno ničím.“
„Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.“
„To, co lidé nazývají osudem, jsou většinou jen jejich vlastní hloupé činy.“
„Obyčejný člověk přemýšlí, jak by zaplnil čas. Talentovaný člověk se ho snaží využít.“
„O významu zdraví nejlépe svědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.“
„V říší života je nejsilnějším projevem vůle k životu rozmnožovací pud. Ten dokonce překoná i
smrt. Láska je iluze, jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu.“
„Kdo se nebojí života, nebojí se ani smrti.“
„Toužím najít moudrost, ne pevnou vůli: vůle je silný slepec, který nese na zádech chromého, který
vidí.“4
Zdroje
5. Životopis osobností. Arthur Schopenhauer. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/arthur-
schopenhauer.php
6. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. 4. vyd. Praha: Zvon, 1995, 559 s. ISBN 80-711-3115-6.
3SCHOPENHAUER, Arthur. Metafysika lásky a hudby. V Olomouci: Votobia, 1995. ISBN 80-858-8538-7.
4 Citáty slavných osobností. [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/arthur-schopenhauer/

5. 7. SCHOPENHAUER, Arthur. Metafysika lásky a hudby. V Olomouci: Votobia, 1995. ISBN 80-858-8538-7.
8. Citáty slavných osobností. [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/arthur-schopenhauer/