3. 7
Reportáž o uničovském kinu 2 Maus (Myš)
Art Spiegelman na tomto komiksu pracoval
dlouhých třináct let. A stvořil něco, co jste určitě ne-
četli. Je krátce před druhou světovou válkou a v Ev-
Při zakládání školního časopisu jsme měli udělat reportáž o rádiu, které se nachází ropě to vře. Vladek Spiegelman, mladý Žid, si právě
v Olomouci. Jelikož Radimu Lisovi selhalo spojení s nějakým pánem z rádia, reportáž vzal Anju. Narodí se jim syn. V práci je spokojený. Ale
se neuskutečnila a dostali jsme nový nápad, udělat reportáž o uničovském kinu. Tato čím dál tím častěji slýchává o fašistech a jejich teroru
na Židech. A najednou je válka! Nacisté likvidují Židy,
se i přes prvotní komplikace uskutečnila a městským kinem nás provedl pan Ševčík.
Vladek a Anja se synem před nimi prchají. A dál už si
to přečtěte. Občas nebudete věřit, čeho byli (jsou?)
Asi jedna z nejdůležitějších místností kina je lidé schopni. Občas si budete myslet, že je to vymy-
strojovna, ve které jsou především dva promítací pří- šlené. Není.
stroje. Film se může promítat buď z DVD (jak, to zřej- Vladek i Anja válku přežijí, ale jejich syn ne. Dru-
mě nebude třeba dále rozepisovat), nebo klasicky z hý syn, Art, se jim narodí až po válce. A právě ten celý
filmové pásky - ta se musí navinout na cívku, která se příběh vypráví. Židy zde nakreslil jako myši (proto
poté vloží do promítacího přístroje a ten ji promítne MAUS), Němce jako kočky a Poláky jako prasata. Dru-
na plátno. há světová válka Vladka naučila si všeho vážit a vším
Film nejede v promítačce plynule, ale trhaně (35 šetřit. Chová se tak i za čtyřicet let: přepočítává sirky,
okýnek/1sekunda). Na jednu cívku se vejde 20 min. každy cent třikrát obrátí...
filmu, takže průměrný dvouhodinový film je na šesti MAUS má dva díly a oba si můžete půjčit ve
cívkách. Připravené filmy se vkládají do tzv. trezo- ŠKOLNÍ KNIHOVNĚ. — Radim Lisa
ru. Ze strojovny, konkrétně z promítačky se ovládá ký sál vytápěn, nebo klimatizován. V kině se také
EROR
osvětlení ve velkém sále. nachází bufet a malý sál, tyto místnosti snad všichni
znají.
foto: www.mkzunicov.cz
Málokdo však ví, že mezi promítacím plátnem
a zdí ve velkém sále je asi dvoumetrový prostor, ve
kterém je ozvučení, které je také po stranách velkého
sálu.
Ozvučení je za plátnem, takže plátno musí být
zvukopropustné, aby kvalita zvuku byla co největší.
Plátno v našem kině měří na délku sedm metrů a nyní
je docela nové. 3. číslo studentského časopisu Gymnázia Uničov Únor 2011
V uničovském kině najdeme také unikáty, jako
například věšáky na kabáty, které jsou patentem
uničovských strojíren, v současné době jsou bohužel
1 Editorial — Na začátek citát: „Hlavy mladých lidí by se
neměly nacpávat fakty, jmény a vzorci. Abyste je znali,
1 — Editorial
pozměněny. na to nepotřebujete navštěvovat univerzitní přednášky, 2 — Maus (Myš)
Uničovské kino na nás reportéry udělalo velký můžete je najít v knihách. Účelem výchovy je naučit lidi 3 — Senselessness
dojem, a proto vás vyzýváme, abyste ho navštěvovali myslet a dát jim takový výcvik, který nemohou nahra-
Kino ovšem není jen o strojovně, je zde místnost častěji. Podpoříte tím modernizaci kina, ve kterém by dit za žádné učebnice. Je opravdu zázrak, že moderní
4 — Comics
s generátorem, kdyby náhodou došlo k výpadku mohly být v budoucnu nová sedadla. výchova úplně nezadusila svatou zvědavost, která je 5 — SPGU informuje
elektrického proudu. To se stává jen občas, hlavně — Ondřej Kobza (IV - reportér), pan Ševčík (prů- základem výzkumu.“ Albert Einstein.
když je výjimečně v kině hodně lidí. V kině je také vodce po kině), Dobromila Malíková (VI - fotograf- Jistě vás zaskočil malý formát tohoto čísla. Tako-
6 — Rozhovor s bývalou paní
chladící místnost, dílna, sprcha, atd. Pod schody vel- ka), Jiří Antes (IV - záznam reportáže), více fotografii vý můj experiment. Šetříme papír. Zkoušíme novou profesorkou Annou
kého sálu je prostor, kde by měly být pouze nehořla- naleznete v online verzi ;-) formu. Vlezlo se sem však vše, co by mělo: editorial,
Valouchovou
vé materiály a velmi nás překvapilo, jak přísně se tato rozhovor, reportáž, recenze, komiks, básnička, infor-
pravidla dodržují, také nás velmi příjemně překvapi- mace... a dokonce i dvojjazyčně. Na konec doufám, 7 — Reportáž o uničovském kinu
lo, jak je všude v uničovském kině čisto a uklizeno. Ve že za měsíc (nebo dva) vyjde další číslo ERORu. Přeji
schodech velkého sálu jsou průduchy, kterými je vel- příjemné čtení. — Vojtěch Janoušek
4. 3 Senselessness 5 SPGU informuje 6
Rozhovor s bývalou paní
profesorkou Annou Valouchovou
YOU ARE MY NIGHTwISH Události — 22. 12. 2010 proběhla studentská Lyra, později to-
IN YOUR FULL bEAUTY lik diskutovaná. 12. 1. 2011 se konala schůze SPGU. Pan ředitel
bUT I‘M SO SELFISH na ní vyjádřil negativní názor na Lyru 2010 z důvodů přehnané
AND LOOKNG FOR ETERNITY vulgárnosti. Den na to vyšel v Uničovském zpravodaji článek Legenda mezi kantory. Od 23 do 60 let ve hře. Annu Valouchovou jste mohli ve škole
předsedy SPGU o prosincové Akci pro uničovské kino. V lednu
se také vybíraly peníze na adoptovanou Haiťanku. Týdenní zahlédnout ještě minulý rok, než odešla do zaslouženého důchodu. Tady je krátký
I PAY MY DUCE
AND ALwAYS KEEP ON výstava s názvem „Děvčata z pokoje 28“ na naší škole připo- rozhovor, jak se dnes u ní věci mají, co se změnilo a co zůstalo při starém.
wHEN GOING THROUGH DARK mněla Den památky obětí holocaustu (27. leden). 2. 2. 2011
Radim Lisa: Jak se dnes máte? Jak trávíte svůj volný čas?
wITHOUT HOPE wHICH IS GONE proběhla 1. schůzka Majálesu - motiv: hudba, tanec, zpěv; před-
Anna Valouchová: Jako každý důchodce. Mám poho- Volný čas? Co to je?
běžné heslo: UNIČOV HLEDÁ GYMUNSTARS (studenti mohou
navrhnout i jiné heslo). du a klid a hlavně můj každodenní režim neovlivňuje
IN THIS bIG SENSELESSNESS zvonění školního zvonku. Jste šťastná?
NOw, wE ALL ARE IN Akce pro uničovské kino č. 2 —
Jsem spokojená a to je štěstí.
wONDERING, HOw TO GET AwAY V pátek 25. března se bude promítat film
Jak velká změna ve vašem životě nastala, když jste
o Facebooku The Social Network (8 nomi-
wE wILL NEVER GIVE IN přestala učit? Je za co v životě bojovat? Má to cenu?
nací na Oskara). Začátek bude mezi 17-18
hod. Vstupné 40 Kč (platit zastupitelům Zásadní. Nedokázala, jsem si představit, že ráno ne- Rozhodně má cenu bojovat neustále proti lidské
wE MUST FILL OUR HEARTS půjdu do práce. Jenže všechno v životě má svůj začá- hlouposti, lži, podvodům…
SPGU). Film mohou navštívit jako minule
wITH FAITH AND TRUTH tek, svůj čas a taky konec. Člověk má vyhráno, když se
kamarádi, kantoři i rodiče. Potřebujeme
OR ALL wHAT wE LOVE tímto faktem smíří. Učíte se stále novým věcem?
nejméně 50 lidí. ;-)
wILL DISAPPEAR LIKE YOU Jasně! Konečně mám čas na počítač – užívám si to!
Přátelský florbalový turnaj — pro
střední školy pořádaný SPGU proběhne Co vám chybí? Co ne? Chodím do kurzu pletení z pedigu a hledám sílu zno-
— Tomáš Novák (VIII) Chybíte mi vy, studenti!!! Nechybí mi spěch, stres a vu se přihlásit do angličtiny.
20. dubna v naší hale.
zvonění školního zvonku.
senselessness = nesmysl Hi! Check out English comics made by our friend Josh bau- Jak se změnilo školství po čas vaší učitelské karié- Sportujete?
selfish = sobecký man from berlin. If you won‘t understand it, don‘t be afraid ry? Ráda bych, ale jsem limitována zdravím. Čeká mě
eternity = věčnost and ask your teacher of English language. You can find more Možná byste byli překvapeni, kolik změn proběhlo za operace kyčelního kloubu.
Josh‘s strips at www.caffeinatedtoothpaste.com. Enjoy it! moji „kariéru“. Co se nemění? Přítomnost studentů a
Comics
4
i
kantorů. Co si myslíte o počítačích, mobilech, internetu?
Pokrok se nedá zastavit – jsou to úžasné, neuvěřitel-
né věci. Přesto si myslím, že se bez těchto pomůcek
v civilním životě žilo klidněji.
Stíháte stíhat?
Mnohdy nestíhám!
Rada do života?
Žijte! Život je hrozně krátký a čas zatraceně rychle
utíká. Využijte všechno, co vám život nabízí.
— Radim Lisa
Tiráž — Studentský časopis EROR
erormag.ic.cz | erormag@gmail.com
Gymnázium Uničov, Gymnazijní 257, Uničov 783 91
www.gymun.cz
EROR vznikl díky Studentskému parlamentu Gymnázia Uničov
www.gymun.cz/studentskyweb
Redakce: Vojtěch Janoušek (V) - grafická úprava, redaktor
Radim Lisa (VI) - redaktor
6. 8
Fotografie k reportáži
7 8
o uničovském kinu
1 2
9 10
3 4
11 Popis:
1 — promítacé kabina
2 — úschovné boxy na filmové cívky
3 — dílna
4 — „Co kdyby v kině vypadl proud?“
5 5 — prostor za promítacím plátnem
6 — promítací cívka s filmem
7 — promítačka
6 12 8 — zařízení na převíjení cívek
9 — sálek
10 — prostor pod hledištěm
11 — detail na promítací plátno
12 — promítačka z profilu
7. 9
Rubin 102
Jednoho prosincového večera roku 1972; venku krásně poletuje sníh na dlážděný chodník a vedle toho
chodníku, čtyři patra nad zemí, v panelovém domě, dívají se idylicky babička s dědečkem na televizor značky
Rubin 102. Krásný to televizor – úhlopříčka obrazovky 43 centimetrů! I dívají se tedy babička s dědečkem na
Vojtěch Janoušek tuto povídku napsal pro paní profesorku Zbořilovou. byl to nějaký večerní pořad, usmívají se u toho, a hle – bum!, televizor nehraje.
jeden z dílčích úklolů v ekologické soutěži Recyklohraní.* Práce se natolik líbila, „Dědečku,“ děla babička, „zase nám praskla lampa! Musíme říci panu Safírovi, aby ji nám přišel vyměnit a
že se z celé České republiky umístila v kategorii pro střední školy na 2. místě. Díky opravit to.“
tomu dostalo Gymnázium Uničov v této soutěži 500 bonusových bodů. Celkově „No ba, já mu zítra řeknu…“
i
má nyní naše gymnázium v soutěži 2383 bodů. Za tyto body se na konci roku Následující den tedy řekne dědeček panu Safírovi, že pokazila se jim televize a zpraviti by ji chtěli. Víte, totiž
budou moci vybrat určité studijní pomůcky či jiné materiální odměny. pan Safír je amatérský opravář televizorů. Dělá to rychle a levně. Kdyby teď dala babička s dědečkem televizor
* Recyklohraní je školní recyklační program pod záštitou MŠMT České repub- do opravny, trvalo by to nejméně čtrnáct dní, než by se opravil, a ke všemu budou přece svátky! Vánoce by byly
liky, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v oblasti třídění a recyklace odpadů o něco ochuzeny, pokud by se babička s dědečkem nemohli na Silvestra dívat na zábavný program v televizi.
a umožnit jim osobní zkušenost se zpětným odběrem baterií a použitých drob- V podvečer přijíždí pan Safír na kole značky Ukrajina a dává si ho do stojanu vedle toho dlážděného chodní-
ných elektrozařízení. ku. Zvoní, dostává se do nitra moderního panelového domu a vyjíždí výtahem do čtvrtého patra za babičkou a
dědečkem. babička s dědečkem jej zvou dál a ukazují mu jejich rozbitý Rubin 102. Pan Safír se na něj zaduma-
ně dívá, ale s úsměvem na rtech, jelikož aspoň může zrovna dělat to, co ho opravu baví.
„Tak se do toho dáme,“ řka a opravdu se dává do práce. Po skoro hodině má televizor zpravený. Venku už
je dávno tma. Amatérský opravář však potřebuje ještě nejméně hodinu televizor pozorovat, jestli to všechno
opravil správně. A už je dávno po času večeře a babička nabízí opraváři odměnu a zákusky, vdolky a domácí
babiččin štrúdl. Dědeček však ukazuje větší gesto – připíjí si s opravářem na jejich opravený televizor značky
Rubin 102. I připíjí si s opravářem po hodině znovu, poněvadž televizor opravdu funguje tak jak má. A znovu
si připíjí a teď už nevím na co…
Někdy po půlnoci dědeček přivolává do čtvrtého patra výtah. Opravář i dědeček do něj vrávoravou chůzí
foto: http://www.radijoimtuvai.lietuvoje.net
nastupují a něco si pro sebe žvatlají, usmívajíc se při tom na sebe. Oba vychází na dlážděný chodník před
panelový dům. Pan Safír si jde docela oklikou pro svoje kolo. Člověče, ještě, že ho nemá zamčené… Ten by se
asi netrefil…
„Hehe, děkuju ti Pavle, za tu televizi,“ huláká dědeček do tmavé noci, ale hlavně na pana Safíra s kterým se
již za ten večer stihl krapet víc seznámit, „fakt dík!“
„Není za co, Pepo,“ otáčí se za ním pan Safír, který už jede na kole, ale zrovna málem spadl, jak se otáčí,
„fakt,“ a pořádně se na Pepu usměje.
To jsou lidé hodní, co? Pan Safír proto, že dědečkovi a babičce opravil televizor Rubin 102; babička a hlavně
dědeček proto, že mu za to dali pořádnou odměnu; a všichni ostatní lidé proto, že panu Safírovi to nezamčené
kolo značky Ukrajina nikdo za celý ten den neukradl.
— Vojtěch Janoušek, říjen 2010
Televizor Rubin 102
8. 10
Odraz světových dějin v literatuře vidinou spořádaného života mezi místní smetánkou.
Namísto bohatých výdělků z kávové farmy, k jejíž koupi
nocení kritiky. V roce 1985 získal Oscara za nejlepší film,
režii, za adaptovaný scénář, kameru, původní hudbu, vý-
krásné a na filmovém plátně — byla přemluvena manželem a idylického života v kruhu
zdejších aristokratů ji však čeká jen řada větších či men-
ších životních katastrof.
pravu a za nejlepší zvuk.
Jako závěru bych rád využil jednu, dle mého názo-
ru, výstižnou recenzi filmu, která v podstatě v několika
Vzpomínky na Afriku Filmového zpracování románu se ujal americký
režisér Sydney Pollack. Hlavní hrdinku ztvárnila Meryl
bodech popisuje i některé mé vlastní pocity po prvním
zhlédnutí tohoto snímku. Třeba v ní někteří objeví i své
Streep, jejího manžela Klaus Maria brandauer a v roli vlastní dojmy z filmu, nebo naopak možná přiměje k
mužného lovce Denyse Hattona, do něhož se hlavní hr- jeho premiérovému promítnutí.
Tento článek byl napsán pro Studentksý web
Gymnázia Uničov a do budoucna by na něm měl Vzpomínky na Afriku dinka nakonec zamiluje, exceloval Robert Redford.
Dějovou linii příběhu však nastíním pouze ve zkrat-
Říká se, že kdo jednou navštíví Afriku, bude se tam chtít
stále vracet. Nemohu zatím bohužel toto rčení potvrdit či
vzniknout seriál článků na tuto tématiku. Když jsem přemýšlel jaký film pro tento příspěvek ce, abych případným zájemců nepokazil chuť si film vyvrátit, ale tento film mi naznačil, proč se to asi říká. Af-
vybrat, zrovna jsem pročítal paměti Ernesta Heming- pustit (třeba se někdo najde). K charakteristice děje vyu- rika totiž není o životě, ale o srdci. Popíšu Vám teď situaci,
Proč jsem se vůbec rozhodl něco psát a proč waye, velkého milovníka Afriky a narazil na jeho po- žiji pouze jedno krátkého odstavce, a to citace oficiální- za které komentuji tento snímek. Z repráků mi hraje hudba
zrovna TOHLE? Vlastně ani sám nevím. Když mě Vojta známku, podle níž je dílo dánské autorky Karen bli- ho distributora tohoto snímku. Johna Barryho a na monitoru svítí nápis Out of Africa a já
požádal, jestli bych něčím nepřispěl do Vašeho Stu- xenové, její vlastní autobiografie nazvaná Vzpomínky „Vzpomínky na Afriku patří mezi největší romantické nenacházím skutečně mnoho slov na komentář k filmu,
dentského webu, přišlo mi to pouze jako zdvořilostní na Afriku, „nejlepší knihou o Africe” jakou kdy sám filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen nicméně nacházím někde hluboko v sobě vzpomínky na ty
nabídka, nebo jako jeho zoufalá snaha, aby nemusel Hemingway četl, což přirozeně znamenalo velikou Blixenové ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým krásné rozlehlé pláně s divokými zvířaty, na ty dialogy mezi
vše tvořit sám. V každém případě však sledoval je- poctu, a právě to stálo u výběru mého tématu. nevěrným manželem, baronem Brorem von Blixenem řídí Meryl Streep a Robertem Redfordem, které se prostě nemo-
den cíl, a to nějakým způsobem web obohatit a něco kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překva- hou nikdy oposlouchat, vzpomínky na nesmírně půvabnou
nového nabídnout. Nemám tušení, zdali to dokážu pení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické a odvážnou ženu, plnou vůle a odhodlání a až se sebe de-
splnit a něčím Vás zaujmout, přesto se o to nakonec země, místních lidí a tajemného bílého lovce Denyse Finche strukční touhou po obrovské lásce, na chlapa, který pod-
alespoň pokusím a přinejhorším si tak jen procvičím Hattona”. statu slova “chlap” splňuje nejen svými slovy, ale především
své bídné vyjadřovací schopnosti. Co se hodnocení a přínosu filmu týče, jsou Vzpomín- svými činy. Něco mi napovídá, že když Robert Redford myl
Protože si pochopitelně nedělám iluze, že kaž- ky na Afriku přes víceméně banální zápletku (hrdinka se Meryl Streep vlasy, hodně holkám ujelo jen tak mimoděk
dého z Vás zajímá historie tak jako mě, rozhodl jsem v rámci „sňatku z rozumu” provdá do Afriky, s manželem z úst ono závistivé holčičí, ale v tomhle případě neškodné
se nabídnout snad přijatelnou alternativu. Ona totiž se rozejde a zamiluje se do charismatického lovce, který “Ta se má.” Africký filmový výlet Vzpomínky na Afriku, totiž
zrovna historie je bohužel asi jedinou věcí, které já je však příliš svobodomyslný pro trvalejší vztah) mnoho- není, jak už jsem psal výše o životě, ale především o srdci.
sám nějakým způsobemrozumím (i když, jak se v po- vrstevnatým filmem, který sděluje mnohem více, než se — Tomáš Vojáček, bývalý student Gymnázia Uničov
slední době ukazuje, ne tolik jak jsem myslel), tudíž se na první pohled zdá. Navíc věrohodně a bez příkras za-
v článku nějakým způsobem stejně promítne. chycuje ztrátu nevinnosti Afriky s příchodem západních
I přes tento nedostatek si myslím, že přeci jen kolonialistů počátkem dvacátého století.
všichni máme něco společného - věřím, že také rádi Přesto je celá kniha (s pár obměnami i film) pravdi-
posedíte doma v pohodlí a pustíte si dobrý film. A vou autobiografií života Karen blixenové. Kromě jejích
právě filmům bych se chtěl věnovat. V posledních le- životních osudů dílo umožňuje nahlédnout do prostředí
tech byla natočena spousta výborných snímků, které a tajů Afriky v první polovině 20. století, ať už se jedná o
dokázaly dokonale zmapovat různé historické etapy návštěvu pánského klubu Muthaig, místa oddechu všech
a problémy v rozličných prostředích. Spousta z nich britských gentlemanů v Keni, kde se samotná autorka
vznikla podle románových scénářů vynikajících au- stala jedinou ženou v historii, jíž bylo dovoleno se zde
torů. A právě tito spisovatelé, kteří psali o době, ve napít společně s muži, či popisy neúspěšných snah, jak
které sami žili, nám dokázali zanechat živoucí odraz vzdělávat zdejší domorodce v duchu evropské kultury.
dané doby. Málo co je pro nás tak cenné, jako poznat Prostřednictvím srozumitelného a poutavého vyprávění
život jiných lidí z různých perspektiv. Dnes se napří- Děj knihy (i filmu) se odehrává v Keni kolonizo- autorky také poznáváme krásy Africké přírody, která je
klad do Paříže za „pár korun” může podívat téměř vané brity, kam se autorka roku 1914 odstěhovala nezaměnitelná. Obzvláště ve filmovém zpracování jsou
každý, ale ne každý ví, jak se zde žilo před 80 lety, a se svým manželem baronem brorem von blixenem. panoramatické záběry, podbarvené dokonalou hudbou,
právě docenit historickou hodnotu a odkaz vlastní Karen blixenová pocházející z dánského aristokratic- doslova úchvatné.
kultury stále patří k nejcennějším lidským hodnotám. kého prostředí se odstěhovala na černý kontinent s O nesporných kvalitách filmu svědčí také jeho ohod-
