Přednáška představila závěry výzkumu, který šetřil jak postkomunistický systém městského plánování ovlivňuje revitalizační strategii Dolní oblasti Vítkovic. Tato je srovnávána se strategiemi revitalizace podobných hutních areálů v Dortmundu a Duisburgu. Autor se zamýšlel nad charakteristikami městského plánování v postkomunistických městech jako je adaptivní rozhodování bez vazby na zásady, nedostatek odbornosti, služba politicko-podnikatelským zájmovým koalicím a nízká míra hledání konsensu a zapojování občanů do plánování rozvoje města. Platnost těchto charakteristik pak testuje na příkladu územního a rozvojového plánování města Ostravy.  Zároveň byly na základě přezkumu odborné literatury, která popsala zkušenosti s revitalizačními projekty v různých částech Evropy, shromážděny kritické faktory rozhodující o úspěšnosti revitalizačních strategií. Výzkumnou metodou rozhovorů s hlavními aktéry revitalizací hutních areálů v Ostravě, Duisburgu a Dortmundu autor porovnal jak tyto strategie reflektují ony kritické faktory. Mohl tak vyhodnotit, jaká je šance, že přispějí k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti daných měst. více informací na http://onplanlab.com/research-regeneration-of-defunct-ironwork-germany-czech-republic/

1. Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy:
následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model
Duisburgu, Dortmundu, nebo jde svou vlastní, postkomunistickou
cestou?
Ing. Petr Návrat, MSc (petr.navrat@gmail.com)
přednáška na Katedře socialni geografie a regionalniho rozvoje, PF Ostravské Univerzity, 19/11/2012

2. Struktura přednášky
I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky
II. Postkomunistické plánování měst
III. Představení strategií revitalizace v Duisburgu, Dortmundu
a Ostravě
IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizace
V. Závěr a doporučení

3. I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky
1.1 Co je revitalizace měst?
1.2 Kritika revitalizace v západní Evropě
1.3 Plánování měst – definice
1.4 Cíl studie
1.5 Specifické cíle studie

4. 1.1 Co je revitalizace měst?
Revitalizace měst (urban regeneration)
komplexní a integrovaná vize a jednání, které vede k vyřešení problémů města
a které se snaží dosáhnout trvalých zlepšení ekonomického, hmotného (např.
infrastruktura), sociálního a ekologického stavu oblasti, která byla předmětem
intervence. (Roberts, 2000, s 17)
Jako reakce na degeneraci měst která nastala:
• nerovným hosp. vývojem a přirozeností kapitalistického systému
• demografickými vlivy (suburbanizace, kontraurbanizace)
• konkrétními politikami státu (např. privatizací)

6. London Docklands, 80. léta

7. London Docklands, současnost

8. La Piscine, Musée d'art
et d'industrie, Roubaix

9. Případová studie:
Revitalizace Roubaix, Francie
• revitalizace od konce 80. let
zahrnovala:
• napojení na TGV
• policentrický rozvoj
metropolitní oblasti Lille
• investice do nejzaostalejších
částí tzv. priotiních čtvrtí
(Roubaix, Tourcoing) např. nové
stranice metra
• zkvalitnění veřejného prostoru
• přilákání obchodů zpět do
centra města
• investice města do výzkumu a
vývoje v tradičním odvětví:
textilním průmyslu

10. 1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě
• kritika nefunkčnosti “trickle down effect” revitalizačních strategií
započatých za vlády Thatcherové ve VB (Turok, 1992; Minton, 2009)
• revitalizační strategie, které se orientují pouze na změnu zastavěného
prostředí města neřeší hlavní příčiny strádání jako je např. nesoulad mezi
schopnostmi a vzděláním obyvatel a poptávkou na trhu práce
• revitalizace = gentrifikace (Smith, 2002)
• některé revitalizace sází na magické formule jako je teorie kreativní třídy
(Florida, 2002)
• revitalizace tažena kulturními projekty (např. Evropské město kultury)
může zlepšit pocit identity a sounáležitosti ve městě, ale jeho ekonomické
dopady jsou často minimální (Colombe, 2011)

11. 1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě
Návrhy
• revitalizace by neměla být chápána jen jako byznys investorů a developerů
• měla by klást důraz na život lidí v daném místě a na vytváření společenství
(Colantonio & Dixon, 2010)
• Evans navrhuje organiciký model revitalizace zezdola, která by vystřídala
převažující revitalizace tažené soukromým sektorem (Evans et al., 2009)

12. 1.3 Co je plánování měst?
• v EU neexistuje jednotné názvosloví, i samotný obor může v každé zemi
znamenat něco trochu jiného:
town planning ≠ Raumplannung ≠ aménagement du territoire ≠ územní
plánování
• současnou definici plánování měst v anglosaském diskurzu dobře vystihnul
Peter Hall (2002):
– městské plánování je procesně orientovaný obor (nikoliv výroba jednoho
územního plánu), řízení složitého městského systému, svým rozsahem
multidimensionální, který se snaží dosáhnout současně mnoha cílů a který
vyžaduje odborné znalosti v mnoha rozličných oblastech

13. 1.4 Cíl studie
Zjistiti, zdali jsou systémy plánování měst v
postkomunistických zemích střední Evropy
schopny zaručit, že projekty městské
revitalizace přispějí k udržitelnému
ekonomickému rozvoji a sociální
soudržnosti?

14. 1.4 Cíl studie
EU fondy: čerpání postkom. zemí střední Evropy (CZ, PL, SK, HU, SL), rok 2010
Kohézní fond
Strukturální fond
€ 9,6 mld.
postkomun.
€ 4,1 mld.
střední
zbytek EU postkom Evropa, 33%
49% střední
Evropa
51% Obyvatelstvo zbytek
EU, 67%
13%
87%
zdroj: (EC, 2011)

15. 1.4 Cíl studie
Finanční prostředky alokovány na Dolní oblast Vítkovic (Kč)
ERDF (EU) Veř. rozpočty ČR Celkem
Doprovodná infrastruktura cestovního
65,000,000
ruchu 102,902,927
Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice 424,947,725 75,049,275 499,997,000
Energocentrum 18,330,250
Trojhalí 283,655,178 56,027,822 339,683,000
Svět techniky 455,760,857 85,699,500 571,330,000
Celkem 1,247,694,010 216,776,597 1,513,912,927

16. 1.5 Specifické cíle studie
1. Identifikovat specifické znaky městského plánování v postkomunistických
městech střední Evropy
2. Prozkoumat klíčové okolnosti, které rozhodují o úspěšnosti revitalizace v
přispění k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti
3. Testovat na případu Ostravy specifické znaky postkomunistického
plánování
4. Analyzovat jak aspekty postkomunistického plánování ovlivňují
revitalizační strategii, porovnání se strategiemi Duisburgu a Dortmundu
5. Doporučit zlepšení politik, aby revitalizační strategie v
postkomunistických městech stř. Evropy více přispívaly k hospodářskému
rozvoji a sociální soudržnosti

17. 1.5 Specifické cíle studie
Teoretický rámec
Theoretical concept A Theoretical concept
testing validity B
Ostrava Critical aspects in
Characteristics of regeneration
strategies leading to
post-communist assessing impact
economic dev. and
planning social cohesion
Regeneration of
Dortmund defunct ironwork
Control cases sites
Duisburg

18. II. Postkomunistické plánování měst
2.1 Co je postkomunistické město?
2.2 Kultura plánování v postkomunistické střední Evropě
2.3 Charakteristiky postkomunistického plánování měst ve střední Evropě
2.4 Testování charakteristik na příkladu Ostravy

19. 2.1 Co je postkomunistické město?
postsocialistické, nebo postkomunistické?
• používám postkomunistické, abych zdůraznil přechod z totalitárního
komunistického režimu
• odlišit od měst s dlouhou vládou socialistických, ale demokratických stran
• odlišit o čínských měst, kde ke změně režimu ještě nedošlo
hlavní znaky
• transitivní (přechodný) stav, který chápeme jako změnu na úrovni:
– institucí
– sociální struktury obyvatel
– zastavěného prostředí měst
• takováto definice je problematická :
– není zřejmé kterým směrem by se takovýto přechodný stav měl
vyvíjet, směrem ke kapitalismu (idea začátku 90. let) nebo k samostatnému
modelu
– není zřejmé kdy tento přechodný stav skončí (Hirt, 2012)
– kategorizace měst na postkomunistická -> zjednodušení, nutno rozlišovat dle

20. 2.1 Co je postkomunistické město?
• dvojí paralelní změna po roce 1989:
1. transformace z komunismu směrem ke kapitalismu vyjádřen modelem
mnohočetných transformací (Sýkora&Bouzarovski, 2012)
2. náhlé vystavení strukturální změny fordismu -> postfordismu, které se v
kapitalistických městech projevovalo od konce 70. let, režim flexibilní
akumulace (Harvey, 1989)

21. 2.1 Co je postkomunistické město?
A. Transformace z komunismu B. Strukturální změna
fordismus ->
neo-liberal
doctrine, recommendatio postfordismus
ns by supranational
agencies, entrepreneurial
ism
economies of
scope, flexible
accumulation, off-
shoring, FDI from transnat.
companies, new division of
labour, shifts in industrial
organization
gentrification of labour
neighbourhoods, aesth
eticized land use
intensification, catering
to TCC taste, inner city
decline

22. 2.1 Co je postkomunistické město?
Nerovnoměrný ekonomický rozvoj: srovnání HDP per capita v %, (EU průměr = 100%)
200
177.0
171.5 171.7
175 161.6
153.6 154.3 158.3
145.1 147.4
150 135.9 136.3
124.8 128.0 130.0 133.0
125
100
75.8 76.9 79.8 80.3 80.3
73.2 75.1 73.0 70.3 70.2 70.3 73.1 74.9
69.6 68.3
75
67.1 67.2 69.3 65.5
50 64.1 63.3 61.4 64.2 64.0
58.2 55.9 53.5 54.8 54.2 56.7
25
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
zdroj: Český statistický úřad, 2011

23. 2.1 Co je postkomunistické město?
Nerovnoměrné zapojení do globální ekonomiky
• už v roce 1999 Praha, Varšava a Budapešť byly na základě ekonomiky
zahrnuty do 55 světových měst (Beaverstock, Taylor & Smith, 1999)
• přítomnost “advanced producer services” – bankovnictví, marketing,
právní služby a účetní služby rozhoduje o pozici města v hiearchii měst
(Sassen, 1994)
• kumulativní kauzality (Myrdal, 1957) – úspory z rozsahu a úspory z
agglomerace, úspory z externalit
• tradiční centra těžkého průmyslu mají nevhodnou strukturu pracovní síly,
rozpadající se areály -> odpuzuje nová odvětví (Hall, 1985)

24. 2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě
• charakteristiky systému plánování měst jsou zakotvené v modelech
společnosti a jejich kultur (Stead & Nadin, 2009)
• tři společné rysy středoevropského postkom. plánování (Maier, 2012):
– kontinuita z dob habsburské a německé říše („Städtebau”, odnož
francouzského „urbanisme“)
– společná minulost pod sovětským diktátem
– vyšší odhodlání k reformám po roce 1989
• doktrína levicového sociálního inženýrství 20. a 30. let (v Čsl. B. Fuchs) byla
přijata i komunisty, ale během 60. a 70. let plánování měst degradovalo do
pouhé technické disciplíny, která musela poslouchat rozhodnutí státních
úřadů plánujících hospodářství celé země -> hlavní úkol byl pouze zaručit
soulad s technickými normami, nikoliv stavět místa pro život a poskytovat
vize.

25. 2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě
• od východoevropského postkomunistického plánování se odlišuje:
– kontinuitou systému, zachování územních plánů, katastrů během změny
režimu
– ilegální stavby spíše výjimkou
– menší degradace veřejného prostor
– menší segregace např. gated communities

26. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropě
současný systém je výsledkem trojího historického dědictví (Maier, 2012):
1. degradace městského plánování jako profese během komunismu
2. neoliberální nálady 90. let, kdy každý kolektivní čin byl zpochybňován
3. vlivy spojené se vstupem do EU
Vývoj po roce 1989:
• většina směrnic byla zrušena, strnulé plánování měst bylo shledáváno v
rozporu s tržním hospodářstvím
• ale zároveň systém zdědil silné zakotvení v právu a pevnou hierarchii úřadů

27. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropě
Základní rysy
založeno na pracích: (Newman & Thornley, 1996; Maier, 2012;
Kempen, Vermeulen, & Baan, 2005; Sýkora 2006; Sýkora & Bouzarovski, 2012).
A. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v
pevně definovaných zásadách
– úřady postrádají doktrínu, komunistická nebyla nahrazena novou
– zachovaly si ale nátlakový přístup ze shora
– nové zásady udržitelného rozvoje jsou definovány na národní úrovni, ale do
rozhodnutí úřadů na místní úrovni se často nepromítají
B. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni
– jednání, kterým v komunismu úředníci vzdorovali nařízením ze shora, je i v
demokratickém zřízení znovu užíváno, aby byly schváleny kontroverzní projekty
„vlk se nažral a koza zůstala celá“
C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří, jen
zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování (funkční?)
– plánovači (architekti) si navzájem konkurují, musí splnit podmínky obce, které
nemusí vždy být v souladu se zájmy občanů
– v profesní etice (Kodex ČKA) je nadřazena služba klientovi nad veřejný zájem

28. 2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropě
Základní rysy (pokračování)
D. Úřady pro územní plánování postrádají odborníky s odpovídajícím
vzděláním
– většina urbanistů přešla do soukromé sféry, ale rozhodovací pravomoci zůstaly
ve veřejném sektoru
E. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému koalicemi „městských
režimů“ (viz. Stone, 1989) – politicko-podnikatelské koalice
– jako důsledek nedostatku odborné nezpůsobilosti úředníků a „ohýbání“
národních nařízení a politik
F. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká
zaangažovanost občanů do plánování měst
– úředníci nejsou vyškoleni v budování konsensu, role mediátora konfliktu není
přijata
– konzultace s veřejností jsou často sníženy na formalitu

29. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
sestaveno z výpovědí respondentů a analýzy dostupných dokumentů
Předpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým
chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách
• úředníci Útvaru hlavního architekta Magistrátu přiznali, že neví, jak
plánovat rozvoj města v kapitalistickém prostředí, nechtějí omezovat
soukromé vlastníky
• příklad změny záměru podoby obchodního centra Nová Karolína
– „mysleli jsme si, že když můžeme mít ve městě stavbu architekta světového
formátu, neměli bychom zasahovat do návrhu obchodního centra....vždy se to
dá srovnat se stavbou Eiffelovy věže, která taky vzbuzovala negativní
ohlasy...neříkám, že *ten monolitický blok+ bude symbolem města... ale nechme
se překvapit, co to udělá s městem v budoucnosti.“ (respondent z ÚHA
Magistrátu MO)

30. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým
chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)
Příklad územního řízení o Nové Karolíně
Návrh Multi Vest, který vyhrál soutěž developerů Realizovaná podoba

31. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým
chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)
• ad hoc rozhodování je zapříčiněno:
– úředníci nechtějí klást podmínky investorům v obavě před ztrátou investic
– následkem lobby investorů a developerů a vytvářením zájmových koalic
představitelů města a developerů
– nedostatkem zkušeností s plánováním v kapitalistickém systému
• Evropská komise: „takto nesystematický rozvoj měst ponese vysoké
náklady v budoucnosti“ (EC, 2009).

32. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad B: Rozpor mezi národními politikami a místními plánovacími
dokumenty. („vlk se nažral a koza zůstala celá“)
• hlavní aktéři revitalizace DOV nebyli schopni přesně popsat jaký
ekonomický a sociální dopad bude revitalizace mít, přestože tyto dva
faktory jsou základní cíle fondu, ze kterých je financována a museli na ni
odpovědět v projektových návrzích
• projektové návrhy jsou brány jako formalita, nezbytná k získání dotace, ne
jako vize a akční plán, se kterým se dál pracuje

33. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad C: Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány
nevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování
• v Ostavě se nepotrvdila, město si nechalo celý plánovací aparát (Útvar
hlavního architekta)
• sestavuje plánovací podklady a územní plán samo
– „Máme všechny informace potřebné k vytvoření územního plánu. Kdybychom
to měli poptávat od externistů, museli bychom jim tyto informace
poskytnout, a museli bychom jim říct, jak tyto informace analyzovat... takže
externí urbanisti by byli práce navíc pro nás.“ (respondent z ÚHA Magistrátu
MO).

34. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad D: Úřady pro územní rozvoj postrádají odborníky s
odpovídajícím vzděláním.
• v Ostravě je problém s odborností na úrovni městských částí, které si
nemohou dovolit zaměstnat urbanisty
• zaměstnanci mají často jen středoškolské vzdělání
• vysokoškolské vzdělání není požadováno ani podle zákona, stačí
několikatýdenní kurz
• „máme obavy, že úředníci stavebních úřadů v městských částech nebudou
schopni nový územního plán a regulativy interpretovat
správně...“(respondent z ÚHA Magistrátu MO).

35. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad E: Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-
podnikatelskou koalicí
• neoliberální přístup k rozvoji města bez větší regulace
– „Podnikatelé ví nejlépe, které území je nejvhodnější pro jejich investice. Město
by nemělo podrobně určovat funkce území....
k nám se investoři nehrnou jako do Prahy, nebo do Londýna, takže když jejich
záměry jsou rozumné, nechceme jim stát v cestě.“(respondent z ÚHA
Magistrátu MO)
• pro území DOV město nespecifikovalo funkce území, pouze vyloučilo těžký
průmysl a vymezilo infrastrukturu

36. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
Předpoklad F: Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká
zaangažovanost občanů do plánování měst
• současná legislativa stojí na pomezí mezi direktivním komunistickým
územním plánování a ideálem participativního plánování
– „Zákon nás nezavazuje odpovědět na komentáře k územnímu plánu. Stačí nám
napsat, že vaše komentáře namohly být brány v úvahu“ (respondent z ÚHA
Magistrátu MO).
• od reformy územního plánování z roku 2006 soudy mohou rozhodnout o
neplatnosti ú.p. na žádost soukromé osoby
• úředníci ÚHA potvrdili, že nejsou vyškoleni na to, aby moderovali veřejné
konzultace ú.p. a taky jejich neochotu diskutovat s veřejností, pokud jím to
zákon vyloženě nepříkazuje

37. 2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy
A. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí
ukotvení v pevně definovaných zásadách ✔
B. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni ✔
C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří,
jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování ✗
D. Úřady pro územní rozvoj/plánování postrádají odborníky s
odpovídajícím vzděláním ✔
E. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-
podnikatelskou koalicí ✔
F. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká ✔
zaangažovanost občanů do plánování měst

38. III. Představení strategií revitalizace v
Duisburgu, Dortmundu a Ostravě
3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord
3.2 Dortmund: Phoenix
3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic

39. 3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord
• revitalizace začala v roce
1992 na základě
mezinárodní soutěže IBA
• navržen jako rozsáhlý
městský park (200 ha) s
rekreačními
možnostmi, který
zachováva průmyslové
dědictví
• sportovní a kulturní vyžití
• volně přístupný
• stal se symbolem města

50. 3.2 DORTMUND: Phoenix
• huť Phoenix v provozu 1858 – 1998
• rozloha 200 ha, ve dvou částech se
čtvrtí Hörde uprostřed
• východní část: přeměněna na
jezero s rekreačním přístavem, a
převážně obytnou funkcí
• západní část: proměněna na high-
tech průmyslovou zónu
specializovanou na micro
technologie

51. 3.2 DORTMUND: Phoenix

52. 3.2 DORTMUND: Phoenix

53. 3.2 DORTMUND: Phoenix

54. 3.2 DORTMUND: Phoenix

55. 3.2 DORTMUND: Phoenix

56. 3.2 DORTMUND: Phoenix

57. 3.2 DORTMUND: Phoenix

58. 3.2 DORTMUND: Phoenix

59. 3.2 DORTMUND: Phoenix

60. 3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)
• hutní výroba započala v roce 1828
• tzv. DOV zahrnuje Důl Hlubina,
vysokou pec a plynojem
• prohlášen za národní kulturní
památku
• vysoká pec přestavěna, naučná trasa
o výrobě železa
• plynojem: multifunkční hala
• Malý a Velký svět techniky

61. 3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)
science world
gasometer conference hall
blast furnace

62. IV. Čtyři okolnosti rozhodující o
úspěšnosti revitalizace
4.1 Vedoucí role městské samosprávy
4.2 Propojení revitalizace s rozvojovými plány města
4.3 Udržitelnost strategie
4.4 Zapojení občanů

63. IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizace
Posun od tvrdých k měkkým cílům revitalizací
• neúspěch revitalizačních strategií (“trickle down effect”) v mnohých
částech Evropy -> posun od tvrdých cílů (zastavěné prostředí) k měkkým
cílům (lidský faktor) revitalizací měst
• důraz na řešení příčin sociálního vyloučení obyvatel čtvrtí, které se mají
revitalizovat
• práce s komunitami a jejich přímé zapojení do realizace revitalizace
(Atkinson R, 2003)
čtyři okolnosti
• shromážděny z několika celoevropských studií, které se zabývaly
faktory, které předurčují úspěšnost revitalizací
• výběr čtyř klíčových z mnoha

64. IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizace
místní ekonomický rozvoj
• „výsledek kdy životní úroveň komunity může být zachována a zvýšena
procesem lidského a materiálního rozvoje, který stojí na principech
spravedlnosti a trvalé udržitelnosti“ (Fitzgeral & Leigh, 2002)
sociální soudržnost
– společné morální zásady
– absence hrozeb současného zřízení
– harmonický ekonomický rozvoj
– vysoký stupeň společenské interakce
– silný vztah a ztotožnění se (identita) s místem
(Forrest & Kearns, 2001)

65. 4.1 Vedoucí role městské samosprávy
Proč je důležitá?
• hlavní role městské samosprávy koordinaci revitalizace aby se předešlo
nesystematickým, kusým intervencím
• poskytuje dlouhodobou finanční a institucionální stabilitu
• zároveň ale neexistuje jedna administrativní struktura, která by
poskytovala lepší výsledky, než jiné (Couch, Fraser & Percy, 2003):
– v Německu silná role spolkových zemí -> financují revitalizace
– francouzský a holandský systém: silné metropolitní samosprávy, které využívají
financování z národních programů (centrální úroveň)
• městské regiony si konkurují, proto strategické řízení revitalizací by se
mělo odehrávat na této úrovni (Cadell et al. , 2008)

66. 4.1 Vedoucí role městské samosprávy
DORTMUND a DUISBURG
• městská samospráva iniciovala a vedla revitalizaci -> zvláštní organizační
jednotka zodpovědná přímo městu
• V Dortmundu: město vede i když pozemky byly vykoupeny spolkovou zemí
• Respondenti: soukromý investor by tak rozsáhlý projekt nemohl vést, jeho
návratnost se počítá na desítky let a je nejistá
OSTRAVA
• Revitalizace DOV není vedená městem
• Sdružení právnických osob, Dolní oblast Vítkovice -> hlavní slovo Vítkovice
Machinery Group a. s.
• Sdružení spolupracuje s řadou organizací, iniciativ a orgánů státní správy
• stěžuje si na nedostatečné zapojení města „nedostatek vizí“

67. 4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města
• revitalizační strategie, které byly vytvořeny v rámci integrovaných plánů
města jsou účinnější -> využívají synergie (Colantonio & Dixon, 2011)
• to vyžaduje spolupráci mnoha odborů města a dalších organizací napříč
sektory
• vyžaduje dlouhodobé odhodlání na různých stupních správy (místní,
regionální) ale zároveň mezi různými odborníky (Cadell, Falk, & King, 2008)
• Evropská komise doporučuje aby revitalizace byla součástí integrovaného
přístupu, který zahrnuje (EC, 2009):
– využití území
– vytvoření rovných příležitostí
– ochranu životního prostředí
– zohlednění demografických změn (např. stárnutí populace)
• Integrované plány jsou ale i kritizovány (Friedmann, 2005): nepraktické,
intelektuální cvičení, navrhuje akční plánování společně napříč sektory

68. 4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města
DORTMUND a DUISBURG
• strategie obou revitalizací byly součástí integrovaného plánu rozvoje města
• Dusiburg: výsledek mezinárodní soutěže IBA – Internationalle
Bauausstellung Emscher Park -> holistický pohled na přeměnu Porůří
OSTRAVA
• jeden dokument který by specifikoval cíle, ekonomický a sociální přínos
celé revitalizace neexistuje
• jen jednotlivé projektové žádosti k jednotlivým grantům
– „Pro nás to je o možnostech, ideách a možnostech. Je to jako stavba ze
stavebnice. Jestliže se naskytne finanční možnost z grantu a příslušné úřady
jsou schopny rychle vydat nezbytné souhlasy, my připravíme projekt...“
(respondent z DOV)
• nikdo z dotázaných nebyl schopen odpovědět kolik pracovních míst celá
revitalizace DOV vytvoří, jaký bude sociální dopad
• pohled DOV: strategie = fyzická přeměna areálu + kulturní program

69. 4.3 Udržitelnost strategie
• zachování positivních dopadů revitalizace do budoucnosti musí být
vbudováno do strategie
• financování veřejných služeb např. kulturních a sportovních zařízení musí
být zajištěno i po konci revitalizačního programu
• jedna z hlavních výzev revitalizací (EC, 2009)
• nutné počítat s tím, že dosažení změny trvá -> zajistit financování strategie
na 5 – 10 let
• řešení: partnerství
– se soukromým sektorem
– nevládním sektorem
• faktory, které zamezují inovativním partnerstvím s nevládním sektorem:
– existující mocenské struktury, které určují pravidla hry
– občanský sektor často postrádá nezbytné schopnosti (Taylor, 2003)
• finanční krize paradoxně otevřela prostor inovativním partnerstvím
(Evans, Jones & Kruger, 2009)

70. 4.3 Udržitelnost strategie
DUISBURG
• revitalizace financovaná z 90% ze zdrojů spolkové země NRW, ale
• provoz areálu = € 5 mil. ročně, jen € 2 mil. z příjmů, € 3 mil zatěžují
městskou kasu
– „město si nemůže dovolit, aby další oblast těžkého průmyslu byla
revitalizována tímto stylem“ (respondent z MÚ Duisburg)
DORTMUND
• cesta komerčního využití: bydlení + lehký průmysl a služby
• většina zařízení byla zešrotována, vysoká pec -> prodej soukromému
subjektu za € 1.
OSTRAVA
• finanční dohoda není jasná -> DOV: pokryjí z příjmů, Město: řekli si o
příspěvek 25 mil Kč ročně.
• kdo by se postaral o areál pokud Vítkovice Machinery Group změní
vlastníka, nebo se dostane do složité finanční situace?

72. 4.4 Zapojení občanů
• sousedství, která jsou předmětem revitalizace často trpí mnohočetnou
deprivací – sociálním vyloučením
• trvalého pozitivního dopadu revitalizace je možné dosáhnout jen pokud
těmto komunitám budou poskytnuty možnosti rozvoje a zapojení se do
revitalizace (Richardson & Le Grand, 2002)
• revitalizace by měla zahrnovat opatření, která posílí pocit sousedství a
ztotožnění se s místem (EC, 2009)
• inkluze minoritních skupin, nalezení nových schopností, uplatnění na trhu
práce, podpora kulturní různosti (Colantonio & Dixon, 2011)
• pomoc při překonávání překážek na pracovním trhu, školení a counselling -
> přispívá k posílení sebeúcty

73. 4.4 Zapojení občanů
DUISBURG
• revitalizace začala jako reakce na protestní akce místní komunity (bývalých
zaměstnanců) -> areál byl 5 let zavřený, hyzdil město, zátěž životního prostředí
• současnost: učňovské kurzy pro místní mládež, park volně přístupný celý rok
DORTMUND
• jezero Phoenix navrženo bez konzultace, ale poskytuje novou identitu místu
– „místo na který může být střední a vyšší třída hrdá, drží jít to ve městě“(respondent
z MÚ Dortmund)
• bydlení vysoké kvality jen pro majetnější, kvalitní veřejný prostor pro všechny
OSTRAVA
• posílení identity s místem, hrdost a vylepšení značky města
• šance propojit revitalizaci s programem sociálního začleňování, který probíhá
ve Vítkovicích nevyužita, možnost synergického efektu
• odbor sociálních služeb se nezapojil do strategie DOV
• „nechceme suplovat roli města nebo kraje v řešení sociálního
vyloučení, chceme revitalizovat národní kulturní památku“ (respondent DOV)

75. V. Závěr a doporučení
5.1 Závěry
5.2 Doporučení

76. 5.1 Závěry
• potvrzeno, že postkomunistické plánování má vliv na podobu revitalizační
strategie
– město hraje sekundární úlohu
– otevírá možnosti inovativního partnerství, financování soukromým subjektem
– ale strategie nezohledňuje hlavní problémy lokality
– strategie DOV postrádá a ani neaspiruje na to přispět k ekonomickému rozvoji
města a sociální soudržnosti (velký rozdíl s Duisburgem a Dortmundem)
– nedostatečné zapojení občanů (ale nejen problém postkomunistického
sytému, v Dortmundu rovněž)
– zapojení filantropa je spíše náhoda, než výsledek práce města -> vystavuje
nebezpečí ohledně budoucích nákladů

77. 5.2 Doporučení
....co myslíte?

78. Děkuji vám za pozornost!
Ing. Petr Návrat, MSc (petr.navrat@gmail.com)