Dopady nafta na mexickou ekonomiku

Seminární práce

Dopady NAFTA
na mexickou
ekonomiku &
specifika a problémy
sektoru
maquiladoras

Tým:
Mojmír Hloža
Pavlína Bradáčová
Ivona Kořínková

Letní semestr 2007/2008
2SE301, Regionalismus ve světové ekonomice

Obsah

I. Predslov...............................................................................................................................................3
II. Úvod...................................................................................................................................................4
III. NAFTA ...............................................................................................................................................5
III.1 Vznik, cíle, motivy........................................................................................................................5
III.2 Obchodní vztahy (Mexiko – USA, Mexiko – Kanada)....................................................................6
III.3 Přímé zahraniční investice............................................................................................................7
III.4 Zahraniční obchod – export, import.............................................................................................9
III.5 Automobilový priemysel............................................................................................................11
III.6 Shrnutí dopadů NAFTA na Mexiko.............................................................................................13
IV. Maquiladoras..................................................................................................................................15
IV.1 Pojem maquiladoras..................................................................................................................15
IV.2 Vznik a vývoj maquiladoras........................................................................................................16
IV.3 Vliv NAFTA.................................................................................................................................17
IV.4 Maquiladoras &Mexiko..............................................................................................................18
IV.4.1 Pracovní podmínky..............................................................................................................18
IV.4.2 Negativní vliv na životní prostředí.......................................................................................19
IV.5 Výhled do budoucnosti..............................................................................................................20
V. Záver.................................................................................................................................................22
VI. Zoznam použitej literatúry..............................................................................................................23

2

I. Predslov

Dôvod, prečo sme sa rozhodli pre túto tému, spočíva v aktuálnej štruktúre ekonomických síl,
ktoré sa výrazne podieľajú aj na politickom rozložení moci a vplyvu vo svete. Hoci z ekonomického
hľadiska svet prestáva byť monopolárny, z geopolitického je stále bezpečne jasné, kto hrá prvé husle.
To bola jedna z príčin, prečo sme sa rozhodli pre severoamerický región. Ústredným prvkom je
spolupráca krajín na výrazne odlišných ekonomických pozíciách, ktorá môže byť z určitého pohľadu
paralelou zjednocujúcej sa „starej a novej Európy“ (napríklad v oblasti ochrany pracovného trhu).

Hlavným cielom práce bolo preskúmať problematiku fenoménu maquiladoras, pracovné podmienky,
aké tu vládnu, životnú úroveň, ktorú práca v nich poskytuje, dôvody existencie týchto tovární, ako aj
vplyv externých faktorov, hlavne Severoamerickej dohody o voľnom obchode – a to na maquiladoras,
na automobilový priemysel, ale aj na mexickú ekonomiku ako celok. Ako sa životná úroveň
Mexičanov po pristúpení k NAFTA zmenila, akú úlohu v tom zohrala samotná Dohoda. V krátkosti sú
podané motívy vstupu jednotlivých krajín, ale aj prúdy, ktoré procesu integrácie severoamerického
regiónu bránili. Práca má naznačiť aj možné smery ďalšieho vývoja programu maquiladoras. Snažili
sme sa čerpať z rôznych zdrojov a porovnávať získané informácie, ukázať niektoré tendencie vývoja
na grafoch a tabuľkách.

Práca sa skladá z úvodu a dvoch celkov – prvý z nich pojednáva a dohode NAFTA, venuje sa motivácii
prístupu krajín k dohode, ďalej sa analyzujú všeobecné obchodné vzťahy medzi Mexikom a zvyšnými
dvoma členmi, vplyvy paktu v oblasti priamych zahraničných investícií, zahraničného exportu
a automobilového priemyslu, ktorý má v hospodárskej štruktúre Mexika špecifické postavenie. Záver
prvej časti sumarizuje dopady dohody a jej rolu v novodobých dejinách krajiny.

Druhá časť sa zaoberá výhradne problematikou maquiladoras, skúma opodstatnenie ich existencie,
ciele, ktoré si vytýčila, a skutočné pomery, ktoré spustením programu nastali. Opisuje ich postavenie
a pôsobenie v štáte, pracovné podmienky a životné prostredie, ktoré výraznou mierou formuje.
V záverečnej časti načrtáva aktuálne a budúce trendy ďalšieho smerovania týchto tovární.

3

II. Úvod

Mexiko je považované za prirodzené premostenie dvoch hlavných ekonomických
a kultúrnych sfér západnej pologule1. Rozlohou i počtom obyvateľov sa jedná o druhý najväčší štát
Latinskej Ameriky2. Produkuje najväčší hrubý domáci produkt z krajín Latinskej Ameriky v celkovom
objeme, v prepočte na obyvateľa však túto pozíciu stratila.3 Do konca 80. rokov bola v podstate úplne
uzavretou ekonomikou. Zo začiatku táto stratégia dosahovala úspechy, hospodárstvo zázračne
naštartovalo v 40. rokoch a počas nasledujúcich troch dekád dosahovalo v priemere 6% ročného
tempa rastu.4 Zlom prišiel v 70. rokoch, v roku 1982 vyústil do obrovskej dlhovej krízy. Po zavedení
prísnych konsolidačných programov, veľkých štrukturálnych reformách a s pomocou medzinárodnej
kooperácie sa dôveru v krajine nakoniec podarilo obnoviť a ekonomická situácia sa začala zlepšovať,
pričom HDP rástlo medzi rokmi 1989 až 1994 priemerných tempom 3,4% ročne 5. V januári 1994
vznikol jeden z najväčších obchodných blokov na svete, ktorý zahŕňal 8 biliónov USD (8000 mld USD) 6
s obyvateľstvom o veľkosti 430 miliónov. Počas troch rokov od ohlásenia vyjednávaní rástol americký
obchod s Kanadou a Mexikom dvakrát rýchlejšie, než s ostatnými krajinami. Ekonomická integrácia
Severnej Ameriky by sa prehlbovala aj bez NAFTA, ale priebeh by bol pravdepodobne pomalší.

Počas prvej dekády existencie NAFTA rástli tri ekonomiky výrazne, priemerný ročný rast HDP medzi
rokmi 1994-2003 bol pre Kanadu 3,6, pre USA 3,3 a 2,7 pre Mexiko – napriek ostrej recesii v roku
1995. Hoci všetky tri ekonomiky rástli rýchlejšie, ako priemer OECD, mexický rast bol vzhľadom
k svojmu potenciálu podľa OECD nedostatočný. Vyšší rast by bol možný, pokiaľ by krajina uskutočnila
štrukturálne a regulačné reformy, primárne na zlepšenie infraštruktúry a vzdelávania.7

Od vzniku NAFTA sa interregionálny obchod zdvojnásobil, americké FDI do Kanady a Mexika rástli
ešte rýchlejšierýchlejšie.8 Ako však k tomuto rastu prispela NAFTA, to je otázka pre analytikov
i vedcov. Dôležité je zdôrazniť, že NAFTA je len súčasťou príbehu, obchod a investície sú iba časťou
z bohatého komplexu ekonomických vzťahov medzi troma krajinami. Makroekonomické udalosti –
kríza mexického pesa 94-95, americký high-tech boom v 90. rokoch a kanadská monetárna
a rozpočtová disciplína určite tvarovali hĺbku a tempo ekonomickej integrácie, efekty Dohody je preto
ťažké rozpliesť.9

1
BUSINESSINFO.CZ, Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR ve Spojených státech mexických,
2006.
2
CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - Population, 2007.
(Tretia Kolumbia nemala vtedy ani polovicu obyvateľov Mexika.)
3
CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - GDP (purchasing power parity), 2007.
(Tretia Argentína opäť nedosahovala ani polovičné HDP.)
4
Puschmann J. Mexiko teritoriální informace: pro exportéry a investory, CzechTrade, 1998.
5
OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends - Economic Growth - Evolution of GDP, 2007.
Larre, Benedicte a Wacquez, Bernard. The OECD Observer, jún/júl 1994.
6
OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends – Gross Domestic Product – Size of GDP, 2007.
7
OECD, Economic Survey of Mexico, 2007
8
UNCTAD World Investment Report 2007
9
HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 s.

4

III. NAFTA

III.1 Vznik, cíle, motivy

1.1.1994 vstoupila v platnost Severoamerická dohoda o volném obchodu mezi Spojenými
státy americkými, Kanadou a Mexikem - NAFTA. NAFTA je organizace, která si v době svého vzniku
kladla za cíl do 15 let eliminovat překážky volného obchodu v jednotlivých etapách. Jedním z cílů byla
také nejen ekonomická, ale i politická stabilizace Mexika.

Hlavními motivy Mexika stát se členem NAFTA byl otevřený a bezpečný přístup na trhy USA, příliv
přímých zahraničních investic a podpoření reforem započatých v roce 1985 jako jsou deregulace a
privatizace. Důvody USA byly především trvalý zájem na růstu a stabilitě jižního souseda, vyřešení
problému nelegální migrace, poptávka na mexickém trhu a využití potenciálu severoamerického
regionu. Oproti tomu kanadské motivy byly zcela odlišné. Zpočátku nechuť Kanady ke vstupu do
NAFTA, nakonec ale přistoupily na dohodu z obavy ztráty pozic na amerických trzích10.

Vstupní pozice jednotlivých států dohody NAFTA byly značně rozdílné. Sedmdesát procent mexických
vývozů do USA a asi stejný podíl amerických vývozů do Mexika představovalo celkový obrat asi 52
bilionů USD. Mezi Mexikem a Kanadou představoval mexický vývoz 1,2% a dovoz 1,8% v celkové
částce 2,3 bilionů USD11.

Poté, co v roce 1994 vstoupila v platnost Severoamerická zóna volného obchodu, se propracovalo
Mexiko podle nejposlednějších údajů z ledna roku 2008 na pozici třetího největšího obchodního
partnera USA s 11 % celkového vzájemného obchodu hned za první Kanadou (17,6 %) a druhou Čínou
(12 %)12, přičemž střednědobým cílem je stát se největším obchodním partnerem obou členských
zemí NAFTA, tj. USA a Kanady.

V roce 2007 tvořil vývoz do USA již 83% celkového mexického vývozu, do ostatních zemí směřoval
v podstatně menším objemu, například do Kanady pouze 2 % , jak je možné vyčíst z grafu mexických
exportů v oddíle III.4 .

Mexiko se zařadilo mezi nově industrializované země, je členem WTO (Světová obchodní organizace
– World Trade Organisation) a OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – Organisation
for Economic Co-operation and Development). Vzhledem k tomu je rovněž významným účastníkem
světové obchodní výměny – v roce 2007 bylo patnáctým největším exportérem světa13 a třináctým

10
Hnát, Pavel. Přednášky – Regionalismus ve světové ekonomice
11
LUTONSKÝ, Adam. Současná ekonomická charakteristika Mexika, 2004. Diplomová práce.
12
Pramen: Foreign Trade Statistics, http://www.2010census.biz/foreign-
trade/statistics/highlights/top/top0801.htm
13
The World Factbook - Rank Order - Exports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-
factbook/rankorder/2078rank.html

5

největším importérem14 a zároveň zemí, jejíž vývozy rostly v celosvětovém měřítku nejrychleji ze
všech zemí Latinské Ameriky15.

III.2 Obchodní vztahy (Mexiko – USA, Mexiko – Kanada)

Pro vývoj mexické ekonomiky mají zásadní význam USA. Spojené státy jsou trvale největším
mexickým obchodním a investičním partnerem. ,,Mexiko bylo do roku 2000 třetím největším
dovozcem do USA po Kanadě a Japonsku. Ovšem v roce 2000 se v důsledku NAFTA objem obchodu
ztrojnásobil (průměrný roční přírůstek činil 14,1 %), a Mexiko se tak stalo druhým nejdůležitějším
obchodním partnerem USA“16. Procentuální podíl vzájemné obchodní výměny a investiční závislosti
USA a Mexika se přitom od vstupu do NAFTA pravidelně zvyšuje. Jestliže mexické vývozy do USA
činily v roce 1994 53,128 mil. USD, pak v roce 2006 představovaly již 217,047 mil. USD, jak je patrné
z grafu mexických exportů v oddíle III.4 .

Jedním z velkých problémů vzájemných vztahů USA a Mexika je nelegální přistěhovalectví Mexičanů
do USA. Především z ekonomických důvodů, každoročně podle odhadů, asi 600 000 Mexičanů
migruje do USA. Zajímavé je například také to, že v roce 2003 příjem finančních prostředků zaslaných
mexickými přistěhovalci svým blízkým žijícím v Mexiku dosáhl přibližně 11 mld USD, což není
zanedbatelná částka pro mexickou ekonomiku. Jedná se o druhý největší příjem do země ze zahraničí
po energetickém sektoru. Od NAFTA se očekávalo, že pomůže vyřešit problém nelegální migrace
Mexičanů především tím, že pomůže vytvořit více pracovních míst v domácí ekonomice. Tato
představa se ale nenaplnila. Počet nelegálních přistěhovalců po podpisu Dohody výrazně vzrostl i
přes větší bezpečnostní opatření na hranicích po teroristických útocích v New Yorku.

„Vztahy mezi Kanadou a Mexikem se poněkud liší. Vzájemný obchod mezi Kanadou a Mexikem se
pohyboval před podpisem NAFTA okolo 2 mld USD. Kanada v té době byla pro Mexiko šestým
nejvýznamnějším obchodním partnerem a naopak Mexiko pro Kanadu na místě sedmnáctém. Se
vstupem NAFTA v platnost se stala Kanada čtvrtým nejžádanějším trhem pro mexické výrobky a
Mexiko se stalo třetím největším obchodním partnerem Kanady. V letech 1994 – 2001 došlo
k nárůstu vzájemného obchodu se zbožím o 200 %. V roce 2001 dovozy z Kanady převýšily 4,2 mld.
USD, což bylo 3,6krát více než v roce 1993. Ovšem obchod mezi Mexikem a Kanadou tvoří pouze 1,6
% obchodu v rámci NAFTA. Kanada je pro Mexiko významným zdrojem surovin jako například síry,
oceli, papíru a plastů.“ 17

14
The World Factbook - Rank Order – Imports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-
15
www.unctad.org, http://stats.unctad.org/Handbook/TableViewer/tableView.aspx
(http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/ReportFolders.aspx?CS_referer=&CS_ChosenLang=en)
16
Citace: BORSKÁ, Jindřiška. Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTA. [s.l.], 2003. VŠE. Diplomová
práce. (s. 91)
17
Citace: BORSKÁ, Jindřiška. Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTA. [s.l.], 2003. VŠE. Diplomová
práce. (s. 94-97)

6

V poľnohospodárskej oblasti sa zdá byť situácia pre Mexiko najhoršia. Americké dotácie sú obrovské 18
a americkí producenti z tejto výhody ťažia. Zatiaľ čo sú tieto dotácia zodpovedné za pokles cien
poľnohospodárskych produktov v Mexiku19, nie sú príčinou relatívne nízkej produktivity mexického
agrárneho sektora, hlavne pestovania kukurice. Okolo 68% mexickej poľnohospodárskej pracovnej
sily – a také isté je i percento obhospodárovania pôdy v Mexiku – sa venuje pestovaniu kukurice.20
Mexiko je relatívne pomalé v osvojovaní si poľnohospodárskych technológií, ktoré by posilnili
produktivitu práce na hektár21; dovoz kukurice sa medzi rokmi 1994 a 2000 zvýšil osemnásťkrát22, na
druhej strane však rovnako dramaticky vzrástol export cukrovej trstiny do USA z 2 miliónov ton
v rokoch 1990-93 na 32 miliónov v rokoch 1994-2000.23

FAO Statistics [v opere]; Celkové poľnohospodárske importy a exporty do sveta (USD)

III.3 Přímé zahraniční investice

Přes problémy způsobené vnějšími i vnitřními ekonomickými faktory zůstává Mexiko na
latinskoamerické poměry zemí s relativně nízkými investičními riziky, kterou charakterizuje politická
stabilita, poměrně levná pracovní síla a sdílení společného ekonomického prostoru s USA a Kanadou
v rámci NAFTA. Pro ilustraci, v 90. letech proudilo do Mexika každoročně kolem deseti miliard USD

18
OTÁHAL, Tomáš. Zemědělské dotace zbytečně zatěžují rozpočty a zdražují potravini, FinExpert.cz, 27. 12. 2005
http://www.finexpert.cz/Autori/Zemedelske-dotace-zbytecne-zatezuji-rozpocty-a-zdrazuji-potraviny/sc-48-
sr-1-a-4837/default.aspx
19
20
NADAL, Alejandro. The Environmental Impacts of Economic Liberalization on Corn Production in Mexico,
Oxfam GB and WWF International, September 2000.
21
DE JANVRY, Alain, SADOULET, Elisabeth. Income Strategies Among Rural Households in Mexico: The
Role of Off-Farm Activities in Poverty Reduction, 2001
22
CANAVAGH, John, ANDERSON, Sarah. A Bad Idea that Failed, Foreign Policy, 1. september 2002.
23

7

v oblasti PZI. V roce 2006 došlo k dalšímu růstu přílivu zahraničních investic, jak dokumentuje níže
uvedená tabulka.

PZI Mexika za posledních několik let (hodnoty v mld. USD)

2001 26,843
2002 14,774
2003 10,783
2004 18,940,7
2005 18,772
2006 18,938
2007 16,050,0

Předpokládá se, že PZI v Mexiku v roce 2008 budou i nadále jedny z nejvyšších v Latinské Americe.
Mexiko projevuje trvale eminentní zájem o příliv zahraničních investic, zejména přímých zahraničních
investic, a postupně v tomto směru upravuje a zjednodušuje legislativu. Státu stále náleží strategické
oblasti, v nichž není možné investovat: těžba ropy a petrochemický průmysl, elektřina, výroba
jaderné energie, radioaktivní nerosty, pošta a telegraf, emise bankovek a ražba mincí, kontrola a
dohled nad přístavy a letišti.

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem zejména po vstupu Severoamerické dohody
o volném obchodu (NAFTA) v platnost 1. ledna 1994. Od té doby dokázalo Mexiko přilákat přímé
zahraniční investice v hodnotě přes 130 mld. USD. Mexiko se stalo v 90. letech jedním z největších
příjemců přímých zahraničních investic na světě. V roce 2006 směřovaly přímé zahraniční investice
především do následujících odvětví mexického hospodářství: 58% do zpracovatelského průmyslu,
17% do finančních služeb a stejně tolik do ostatních služeb. Z hlediska teritoriálního se na přílivu
přímých zahraničních investic podílí rozhodujícím způsobem Severní Amerika (USA) s téměř 70%,
země EU se podílí na PZI necelými 30% (nejvíce Holandsko a Španělsko). Podíl ostatních států, včetně
Číny, Japonska a zemí Latinské Ameriky je zanedbatelný (necelá 3%).

Z hlediska členění do tzv. rozvojových zemí je Mexiko v investicích na 3. místě, ihned za Čínou a
Hongkongem. Perspektivními odvětvími pro investice v Mexiku jsou ta, jejichž produkce je žádána
nejen na mexickém národním trhu, ale zároveň i na trzích dalších dvou členských států NAFTA, tj.
v USA a Kanadě a pokud možno také v dalších zemích Latinské Ameriky a Karibské oblasti24.

24
Pramen: BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Mexiko.,
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s.45-48)

8

III.4 Zahraniční obchod – export, import

Z hlediska teritoriální struktury je mexický vývoz jednostranně zaměřen na USA, kam putuje
téměř 85 % mexického exportu.

Mil USD, pramen: http://www.economia.gob.mx/?P=226125

Mil USD, pramen: http://www.economia.gob.mx/?P=2261

25
Secretaría de Economía - Subsecretaría de Negociaciones Comerciales Internacionales - Inteligencia
Comercial, Fuente:SE con datos de Banco de México

9

Hlavními exportními artikly Mexika jsou ropa, zemní plyn, petrochemické produkty, služby a
turismus, automobilové komponenty, zemědělské produkty, potraviny, železo a ocel, textil a oděvy,
fotografické a optické přístroje, elektrospotřebiče a elektrická zařízení, vývoz dřeva a výrobků ze
dřeva, potraviny, nápoje a tabák.

V dovozu se jedná zejména o hotové či rozpracované stroje a zařízení, výpočetní techniku, dopravní
prostředky, automobily, chemické suroviny, minerály, drahé kovy, zemědělské produkty a potraviny.

Obchodní bilance Mexika je trvale pasivní. Pokud jde o její strukturu, ve vývozu převládají
jednoznačně zpracovatelské výrobky (81,4%), 14,6% podíl patřil výrobkům petrochemického
průmyslu, 3,4% zemědělským výrobkům. V dovozech převládají suroviny a polotovary (73,1%), na
investiční celky připadl 12,1% podíl a spotřební zboží tvořilo 14,8% celkových dovozů.26

Obchodní bilance za posledních několik let - vývoz, dovoz, obrat, saldo 27

Banco de Mexiko, Ministerstvo hospodárstva, mld USD

Růst výkonu mexických exportů byl ohromující během 90.let. Například mezi léty 1993 – 2002
celosvětový nárůst exportu byl méně než 75 % zatímco nárůst mexických exportů byl kolem 300 %28.

26
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007
27
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s. 30)
28
IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April 2004 –
M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. Towe (s. 13)

10

Klíčovým obchodním partnerem ve vývozu i dovozu, stejně jako v jiných odvětvích, jsou USA, které
pokrývají cca 79% veškerých dovozních potřeb Mexika, a dále Kanada pokrývající 6,3% veškerých
mexických dovozů.29 Tato závislost na severoamerickém trhu existuje přesto, že Mexiko podepsalo
bilaterální dohody o volném obchodu s řadou zemí, například se státy Latinské Ameriky - Kostarikou,
Guatemalou, Hondurasem, Salvadorem, Nikaraguou,Chile, dále pak s Japonskem, Izraelem, ale třeba i
s integrací ESVO (Evropské Sdružení Volného Obchodu).30

III.5 Automobilový priemysel

Autá a automobilové súčiastky tvoria zhruba 20% celkového intra NAFTA obchodu31.
Liberalizácia začala úspešne ešte pred NAFTA, ale dohoda proces rozšírila. Od 1965 Auto Pact
a CUSFTA v podstate integrovali automobilový obchod medzi Kanadu a USA, najväčší prínos NAFTA
automobilovému sektoru bolo uvedenie Mexika do spoločenstva; zničila tarifné a netarifné bariéry
obchodu s hotovými autami a súčiastkami. Mexiko dostalo 10-15 rokov, aby sa jeho priemysel
prispôsobil32. Rast v automobilovom priemysle vďačí jednak NAFTA a jednak aj Mexickým reformám.
Mexiko pritiahlo značnú časť investícií z USA, Japonska a Nemecka. Veľká časť zvýšeného obchodu
môže byť prisúdená aj špecializácií, keď sa výrobné závody preorientovali, aby využili výhodu úspor
z rozsahu.

OICA Statistics

Na kanadsko-americký automobilový sektor mala NAFTA iba nepriamy vplyv, pretože obe krajiny už
mali medzi sebou relatívne bezprekážkový prístup na trhy. Náročné vyjednávania sa všetky týkali
Mexika.

29
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s.22)
30
RTA Gateway, wto.org,15. března 2008
31
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/strategie-mexiko-vychozi-situace/1000581/40082/#a5
32
Prednášky Pavel Hnát; zvláštny režim pre automobily (do roku 2019)

11

Po prvé, "prah pravidla pôvodu"33 bol zdvihnutý v dvoch etapaáh v 1998 na 56 a v 2002 na konečných
62,5% pre automoblové produkty – značné zvýšenie z 50 percentného prahu v CUSFTA34. Prah bol
zvýšený, aby chránil pred zahraničnými auto producentami (hlavne japonskými), aby nevyužívali
Mexiko ako exportnú platformu pre predávanie do USA. Kanada odmietala zvýšiť prah príliš vysoko,
aby neprerušila existujúce ekonomické väzby, kedže sa do istého rozsahu spolieha na komponenty z
krajín mimo Severnej Ameriky.

Po druhé, cieľom Dohody bolo získat pre 5 automobilových firiem lepší prístup na mexický trh (Ford,
GM, Chrysler, Nissan, Volkswagen)35. Hoci Mexiko podnikalo kroky na liberalizáciu svojho
automobilového sektoru odkedy pristúpilo ku GATT v 1986, plná liberalizácia tohto odvetvia
vyvrcholila až s NAFTA. Dohoda nakoniec rozobrala protekcionistický automobilový režim, avšak
povolené bolo dlhé vyraďovacie obdobie36. Tieto opatrenia poskytli mexickému automobilovému
priemyslu priestor na stretnutie sa s konkurenciou. NAFTA zatiaľ ručila okamžitý a bezprekážkový
prístup mexických automobilových produktov na americký a kanadský trh37.

Mexické clá na osobné a ľahké nákladné autá importované z USA a Kanady boli znížene z 20 na 10%
v roku 1994, clá na ľahké nákladné vozidlá vymyzli v roku 1998 a na osobné autá v roku 2003,
rovnako tak clá na súčiastky. Mexiko prirodzene ďalej udržiavalo clá na autá a ich súčiastky
importované z nonNAFTA krajín. Ako rozširovalo sieť bilaterálnych obchodných dohôd, aj tieto clá sa
zredukovali alebo eliminovali. Napr. EÚ-Mexiko Obchodný Pakt obsahuje špeciálne ustanovenia pre
automobilový sektor, Mexiko súhlasilo so zlepšením prístupu pre vozidlá z EÚ. Clá na vozidlá boli
zredukované z 20 na 3,3%, ked pakt v r 2001 vstúpil do platnosti, zrušené v roku 2003. Zvýhodnený
prístup tiež platí pre európske autosúčiastky.38 NAFTA tiež vyžaduje postupné zrušenie netarifných
bariér pre automobilový obchod.

Pred rokom 1990 bol mexický obchod s autosúčiastkami relatívne skromný a vysoko chránený pred
medzinárodnou konkurenciou.39 Mexické firmy sa báli, že NAFTA bude znamenať koniec domácej
súčiastkovej výroby; v skutočnosti veľa malých podnikov trpelo pod silnou konkurenciou. Napriek
týmto tlakom, mexický priemysel so súčiastkami je ako celok zdravý a schopný medzinárodnej
konkurencie. Dohoda poskytla dlhú dobu pre mexických výrobcov, povolenie mexickým firmám
ponechať si určitú ochranu pred importami. V skutočnosti sa odvetvie adaptovalo rýchlejšie, než
vyjednávači predpokladali. Namiesto nahradzovania lokálnych výrobcov, zahraničné podniky
spolupracovali s mexickými závodmi. Spočiatku poskytovali technické a dizajnérske know how,
neskôr aj výrobné zariadenia a pracovnú silu.40 Spojenie so zahraničnými firmami dalo domácim

33
Rule-of-origin threshold - pravidlá pôvodu; sú definované ako kritérium na zistenie krajiny pôvodu tovaru
alebo služieb v medzinárovnom obchode. Je to rozhodujúca súčasť akéhokoľvek regionálneho obchodného
zoskupenia a slúži, aby zabránila nečlenom tohto zoskupenia využívať výhody odlišných zahraničných ciel
aplikovaných na členské štáty. Pravidlá pôvodu spočívajú na koncepte „podstatnej premeny“, takže pôvod je
prisúdený krajine, kde došlo k poslednej podstatnej zmene.
http://www.aseansec.org/10137.htm
34
HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.
35
36
Ad 13)
37
38
39
40

12

producentom technológiu, tým pádom schopnosť kunkurenčného predaja v Severnej Amerike a
urobilo Mexiko atraktívnejšou lokalitou pre investície z Európy a Japonska.

WARD's Communication (1993-1997), OICA Production Statistics (1998-2007)

Mexickí obchodní diplomati sa pokúšajú zväčšiť rozsah automobilových exportných destinácií, aby
vyťažili čo najviac aj mimo územia Severnej Ameriky. Množstvo obchodných dohôd, ktoré Mexiko
vyjednalo s inými partnermi sa stalo základnou črtou národnej obchodnej stratégie.

Mexiko vytvorilo veľkú sieť Zón voľného obchodu s krajinami v Európe, východnej Ázii a Latinskej
Amerike ako súčasť rozpínavej stratégie stať sa centrom globálneho obchodu a investícií41. Tieto
dohody podporujú nové investície v Mexiku v automobilovom priemysle a inde, aby slúžili trhom
Severnej Ameriky a aby otvorili príležitosti v západnej hemisfére, Európe a v Ázii.

III.6 Shrnutí dopadů NAFTA na Mexiko

Mexiko se hospodářsky vyvíjí v silné závislosti na USA, což dokumentuje i jednostranná
obchodní orientace (téměř 85%). Mexiko se ovšem díky přílivu amerického kapitálu stalo ze
zemědělského státu nově industrializovanou zemí, kde rychle roste moderní průmysl. Podíly
těžebního a zemědělského sektoru poklesly a přiblížily se evropské a severoamerické úrovni. Stejně
lze hodnotit i strukturu exportu, v němž dominují průmyslové výrobky. Tradiční zemědělské produkty
(banány, káva, fazole, kukuřice, citrusy a tropické ovoce – avokádo, papája, ananasy, melouny) se
dlouhodobě na vývozu podílí jen cca 5 % a nerostné suroviny (ropa, plyn) asi 10 %42.

41
wto.org, RTA Gateway
42
SKOKAN, Ladislav, et al. Hospodářský zeměpis 1. 3. přeprac. vyd. Praha : Fortuna, 2000. 135 s.
ISBN 80-7168-593-3.

13

Mezi ekonomické dopady NAFTA na Mexiko zcela jistě patří dynamický nárůst vzájemného obchodu
mezi všemi 3 členskými státy, růst vzájemných investic a tvorba nových pracovních míst 43. Právě
v rychlém rozvoji exportních odvětví a dramatickém vzestupu objemu vývozu, NAFTA skutečně něco
změnila. Zaručuje mexickým výrobcům bezcelní a bezkvótní přístup na trh v USA, který je největším
spotřebitelským trhem vůbec. Na země NAFTA připadá nyní téměř 19 % světových exportů a 25 %
importů, díky čemuž můžeme označit Severní Ameriku za nejaktivněji obchodující region na světě.
Mexiko od přijetí NAFTA zaznamenává velmi dynamický ekonomický růst. NAFTA měla výrazný dopad
na vývoz a toky přímých zahraničních investic do země. Například mexické vývozy do USA a Kanady se
ztrojnásobily v období 1993 – 2002. Ovšem výkonnost a rozvoj mexické ekonomiky by mohl být ještě
rapidnější, kdyby byl vyvíjen větší nátlak na dokončení strukturálních reforem v zemi.44

Ako všetky zmluvy, aj NAFTA je výsledkom komplexných rokovaní; zabrali 14 mesiacov dohadovania
s vedľajšími a dodatočnými dohodami prijatými neskôr. Výsledok je ďaleko vzdialený od naivity zóny
voľného obchodu. Viac ako sto strán reštriktívnych opatrení, hlavne v oblasti textilu, odevu
a automobilového priemyslu obojstranne deformujú obchod. Mexiko si zachovalo monopol nad
ropnou spoločnosťou Petroleos Mexicanos45. Pre najcitlivejšie produkty v poľnohospodárskom
sektore bol voľný obchod bol odložený na 15 rokov 46. Podporovatelia minimalizovali svoj kritický
postoj k protekcionistyckým črtám paktu vnímajúc ich ako cenu za dosiahnutý kompromis.

Aj po viac než desiatke rokov sú politické debaty dvojznačné. Veľa z toho, čo bolo sľúbené, sa nikdy
nemohlo dosiahnuť len prostým vytvorením FTA a veľa z toho, čo sa od ratifikácie NAFTA udialo, sa
nemôže prisudzovať politike zmien vynútených Dohodou. Kritici namietali, že tento pakt povzbudí
plány podnikov opustiť kanadský a americký pracovný trh a že nízkonákladové pracovné miesta
nahradia amerických pracovníkov. Kým protekcionisti hlásali, že "táto obchodná politika zabíja
pracovné miesta"47, iná skupina tvrdila, že voľný obchod poškodzuje rozvojové krajiny48. Veľa kritikov
NAFTA (a vôbec voľného obchodu) formovali spojenectvo okolo environmentálnych a pracovných
štandardov. Obľúbeným nápadom je vytvorenie predpisov proti importom, ktoré sú produkované za
porušovania vymenovaných pracovných a ekologických štandardov. Takéto pravidlá by potom do
značnej miery odopreli komparatívnu výhodu rozvojových krajín. NAFTA "pravidlá pôvodu"49
a antidumpingové jednania ilustrujú, ako môžu byť nové štandardy zneužité na vytvorenie
netarifných bariér, ktoré neprospejú ani životnému prostrediu, ani pracovným právam. Očakávnie
týchto efektov bolo do určitého stupňa relevantné, avšak kritici výrazne preháňali. 50 Napriek tomu

43
Hnát, Pavel. Přednášky – Regionalismus ve světové ekonomice
44
IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April 2004 –
M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. Towe (s. 6, 13, 28)

45
Symbol mexickej suverenity a obrovského zdroja verejných financií.
46
HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.
47
John Kerry's To Do List, BusinessWeek Online, 26. február, 2004.
48
49
Pravidlá pôvodu sú definované ako kritérium na zistenie krajiny pôvodu tovaru alebo služieb v medzinárovnom
obchode. Je to rozhodujúca súčasť akéhokoľvek regionálneho obchodného zoskupenia a slúži, aby zabránila
nečlenom tohto zoskupenia využívať výhody odlišných zahraničných ciel aplikovaných na členské štáty.
Pravidlá pôvodu spočívajú na koncepte „podstatnej premeny“, takže pôvod je prisúdený krajine, kde došlo
k poslednej podstatnej zmene.
50
PEROT, Ross a CHOATE, Pat. Save Your Job, Save Our Country: Why Nafta Must Be Stopped—Now!. 1993. 142
s.

14

vniesli do diskusií množstvo otázok, na ktoré nie je možné odpovedať mávnutím ruky (pokračujúci
vysoký stupeň ilegálnej migrácie, nízky pokrok v riešení environmentálnych problémov, prehlbujňce
sa rozdiely v príjmoch a slabý rast reálnych miezd, pašerovanie drog).

Niektoré tieto problémy korelovali s ekonomickou integráciou, napriek tomu je NAFTA iba časťou
problému, hoci tieto argumenty sú často reprezentované ako dôkazy jej zlyhania. Kritici poukazovali
na problémy, ale väčšina z nich nedokázala prísť s konštruktívnym riešením.

NAFTA nebola nikdy vytvorená preto, aby všetky tieto choroby liečila, napriek tomu politickí lídri
počas ratifikácie nafukovali sľuby o liečiteľských silách obchodu.

IV. Maquiladoras

IV.1 Pojem maquiladoras

Co jsou to vlastně maquiladoras? Kde se tento pojem vzal a co znamená? V širším slova smyslu jsou
to továrny nebo výrobní haly z pravidla v chudších zemích s levnější pracovní sílou, které vlastní
bohaté zahraniční společnosti. Společnosti do těchto továren dováží z vyspělé země suroviny
(popřípadě součástky určené ke smontování a stroje) a zde se pak provádí pracovně náročná výroba.
Po té jsou hotové výrobky zase exportovány do země původu. Společnosti využívají levné pracovní
síly, a tak snižují výrobní náklady. Bohužel jsou často s touto praktikou úzce spojeny i velmi špatné
pracovní podmínky a další negativní dopady.

V případě Mexika, odkud tento pojem pochází51, se jedná ještě o další specifické znaky, jež je třeba
znát. Většina těchto továren je soustředěna v oblasti severní hranice Mexika, ačkoli se po podepsání
Severoamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Agreement dále jen NAFTA)
nově objevily i v okolí hlavního města52. Zahraniční společnosti většinou z USA využívají nejen levné
pracovní síly, ale především i velice výhodných celních a daňových úlev, jež vznikly společně
s maquiladora programem a později s NAFTA. Ačkoli je v Mexiku pracovní síla dražší než v zemích
jihovýchodní Asie, nízké náklady na dopravu, tyto úlevy a možná i vyšší kvalita práce lákají zahraniční
investory čím dál tím více. V praxi to vypadá tak, že se sem z USA bezcelně dováží suroviny, materiál,
součástky ale také výrobní stroje a technologie, v těchto manufakturních továrnách se součástky
smontují a provede se výroba vyžadující velké množství práce, aby vzápětí mohly být výrobky
převezeny zpět do USA k distribuci nebo dalšímu zpracování. Z anglického termínu twin plants, jímž
se často nahrazuje termín maquiladoras, můžeme vyčíst i další typickou (ale ne nutnou)
charakteristiku: jedná se o dvě „sesterské továrny“, které spadají pod jednu společnost, ale jedna leží

51
Slovo maquiladoras je odvozeno od španělského slova maquila, což znamená poplatek mlynáři za umletí
mouky. V přeneseném významu znamená toto slovo přidanou hodnotu, jež se v továrnách maquiladoras
vytváří.
52
Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, s 1

15

na jih od hranice Mexika se Spojenými státy americkými (the United States of America – dále jen
USA) a druhá na sever. Jejich činnost se vzájemně doplňuje. V mexické části se jedná o již
zmiňovanou maquiladora a v americké části se nachází ona továrna, jež dokončuje výrobu náročnou
na technologie a lidský kapitál.

IV.2 Vznik a vývoj maquiladoras

Ačkoli se problematika maquiladoras stala značně diskutovanou zejména po vzniku NAFTA,
počátek sahá již do poloviny šedesátých let minulého století. Roku 1964 vznikl tzv. maquiladora
program, který měl zmírnit důsledky zrušení programu USA pro mexické zemědělce – „bracero
program“ (ti totiž od dob Druhé světové války - WW2 do roku 1964 mohli dočasně pracovat v USA
v oblasti zemědělství) a přinést do severní oblasti Mexika prosperitu, zaměstnanost a umožnit cizím
společnostem bezcelně a s daňovými úlevami dovážet stroje, technologie a suroviny ke zpracování,
pokud jejich produkty budou zpětně vyvezeny.53

Nejen tento program, ale i další okolnosti ovlivnily vývoj maquiladora průmyslu. V roce 1982 došlo
k propadu pesa, a protože většina maquiladoras měla rozpočet dán právě touto měnou a vyplácela jí
mzdy, snížily se znenadání výrobní náklady, a tudíž se i výroba v Mexiku stala výhodnější.

Vliv měl také fakt, že se Mexiko roku 1986 připojilo ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu (Generel
Agreement on Tariffs and Trade - GATT)54 a opustilo dlouhotrvající protekcionářkou politiku.
Zanedlouho po vstupu snížilo své vysoké dovozní cla téměř o 45%. Proto v tomto období vzrostla
zaměstnanost v maquiladoras v průměru o 19%.

Další boom zažila maquiladoras po roce 1994. Do této doby lze sledovat menší útlum a to zejména
díky tendenci posilování pesa, to ovšem roku 1994 prodělalo propad téměř o 60%, a tak se zahraniční
investice do Mexika začali zase stahovat a až do roku 2001 zaznamenávaly maquiladoras 11% roční
růst zaměstnanosti. Na začátku roku 2001 zaměstnával maquiladora průmysl o 300% více lidí než
v roce 1967 a dostal se na první místo ve vývozu Mexika.55

V druhé polovině roku 2001 ovšem spolu s recesí v USA a konkurenčním tlakem Číny dochází
k útlumu v maquiladora průmyslu. K dalším okolnostem, které tuto krizi také možná ovlivnily, patří
celkové snížení poptávky na světových trzích (zejména v textilním průmyslu), proměny v mateřských
továrnách a neexistující místní průmysl, který by tuto krizi mohl zmírnit. Výroba se snižuje, někde
dokonce úplně zaniká a přes 250 000 Mexičanů dostává výpověď.56

53
William C. Gruben, Economic & Financial Review, third quarter 2001, Was NAFTA Behind Mexico`s High
Maquiladora Growth?
54
www.wto.org, The 128 countries that had signed GATT by 1994,
http://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm
55
James T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrial park growth
in Mexico
56
Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, str. 6

16

Tato krize se ale již zdá být překonána a i nadále se mnoho velkých firem obrací k Mexiku. Tento
trend pokračuje dodnes, neboť je stále pracovní síla v Mexiku mnohem lacinější než v USA a navíc
maquiladora parky pronikají více na jih, kde je velmi vysoká nezaměstnanost, a tak i mzdové náklady
nízké.

IV.3 Vliv NAFTA

Podíváme-li se na vývoj ukazatele jako je třeba počet zaměstnaných v maquiladora průmyslu
(viz příloha), mohli bychom dojít na první pohled k závěru, že rok 1994 byl v tomto sektoru zlomový.
Tedy že obrovská expanze maquiladoras s NAFTA souvisí. Ovšem lze najít mnoho argumentů pro a
proti. Nemalou měrou záleží na tom, zda je Váš postoj k maquiladoras kladný či záporný a stejně tak
má vliv i to, zda se řadíte mezi odpůrce či zastánce NAFTA. Proto se na některé argumenty podíváme
z blízka a záleží pak na čtenáři, kterým záležitostem bude přikládat větší váhu.

NAFTA možná podpořila mnoho společností k vstupu na mexický trh, ovšem na druhé straně už pro
tyto společnosti nemusí být tak výhodné operovat zde pod programem maquiladoras. Důvodem je,
že většina dovozu, které byly dříve osvobozeny od cel jedině v rámci tohoto programu, od roku 1999
může být importována bez daňového zatížení a bez jakéhokoli propojení s maquiladora programem,
který vyžadoval zvýšenou administrativu.

Možná také kvůli zvýšené pozornosti, vznikaly tlaky na maquiladoras v otázce životního prostředí. A
proto se zde v některých oblastech setkáme s přísnějšími ekologickými normami, než které platí pro
továrny nespadající pod maquiladora program.57

Na druhé straně NAFTA ukončila mnoho zvýhodňujících programů v jiných oblastech mexického
průmyslu, a tím donutila mnoho společností vstoupit do programu maquiladoras. Skutečnost, že
NAFTA uvolnila obchod ve velmi citlivé oblasti jako je textilní a oděvní průmysl, měla také dopad na
růst maquiladoras v těchto odvětví. Produkce textilních a oděvních maquiladoras orientovaných na
vývoz se během 4 let po podpisu dohody zvýšila o více než desetinásobek. 58 Tento fakt mohl být také
ovlivněn skutečností, že v rámci NAFTA byly odstraněny kvóty na dovoz textilního zboží do USA.59A
nejen v oblasti textilního průmyslu NAFTA umožnila Mexiku zvýšit export do USA, tím se otevřel nový
prostor pro odbyt.60

Liberalizací ovšem také NAFTA z velké části odbourala domácí malé a střední podniky, které po
otevření trhu zkrátka nemohly konkurovat velkým zahraničním společnostem. Buď byly konkurencí
pohlceny, nebo úplně zanikly. Což vedlo k hromadnému propouštění, a tak některé pracovní
příležitosti, vytvořené nově příchozími americkými giganty, se zaplnili Mexičany, kteří i před

57
William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA and Maquiladoras: Is the
Growth Connected?; http://www.dallasfed.org
58
Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, s 3
59
William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA and Maquiladoras: Is the
Growth Connected?; http://www.dallasfed.org
60
NAFTA, A Decade of Strenghtening a Dynamic Relationship, www.nafta-sec-alena.org

17

podepsáním NAFTA byli stejně zaměstnáni. Ať se na míru vlivu NAFTA na toto odvětví díváme jakkoli,
jisté je, že NAFTA boom maquiladoras urychlila.

IV.4 Maquiladoras &Mexiko

Obecně lze říct, že levná pracovní síla a skvělá poloha Mexika společně s uvolněním obchodu
láká stále více zahraničních investorů, kteří pomáhají zvýšit HDP (hrubý domácí produkt) 61 Mexika
nemalou měrou. S přihlédnutím k tomu, že mexický trh je sice velký, ale více jak polovina Mexičanů
žije v chudobě62, a dokonce 18% obyvatelstva v extrémní chudobě (což přestavuje denní výdaje ve
výši 1$ na osobu),63je zřejmé, že produkce plynoucí z těchto investic nemůže být v Mexiku
spotřebována, tudíž se vyváží zpět zejména do Spojených států. Z toho vyplývá, že tyto investice
zvyšují HDP hlavně prostřednictvím nárůstu exportu. Export z maquiladoras předčil dokonce i vývoz
ropy a zaujímá podíl kolem 40% celkového vývozu zboží a služeb Mexika. 64 Hlavním cílem programu
maquiladoras vůbec ovšem zůstává zvýšit zaměstnanost a tím zlepšit životní podmínky Mexičanů. A
opravdu tyto továrny poskytují kolem jeden a půl miliónu pracovních míst. 65Bohužel pouze
kvantitativně tento sektor naplňuje původní očekávání.

IV.4.1 Pracovní podmínky

Pracovní podmínky, s nimiž se zde setkáme, by se běžnému Evropanovi mohly zdát mnohdy
až nelidské. Ačkoli v Mexiku uzákonili osmihodinovou pracovní dobu a to sice maximálně šest dní
v týdnu, v praxi je to vzácnost. Lidé často pracují až dvanáct hodin denně, v podmínkách
neodpovídajících hygienickým a ekologickým normám. Výdělek maquila pracovníků dosahuje výše
jeden a půl amerického dolaru za hodinu, což při běžné pracovní době nestačí na pokrytí základních
komodit spotřebního koše, nelze se proto divit, že je tato bída nutí přistoupit na špatné pracovní
podmínky v továrnách. Na první pohled by se mohlo zdát, že se zde přeci nemohou mít Mexičani tak
zle v porovnání s jižní částí země, kde průměrná mzda zdaleka nedosahuje onoho jeden a půl dolaru
za hodinu a kde je nezaměstnanost vůbec největší. Pravdou ale je, že v oblasti severní hranice Mexika
61
HDP Mexika v roce 2000 činilo dle UN 617 181 miliónů $;
http://cyberschoolbus.un.org/infonation/index.asp?theme=eco&id=484
62
Ing. Jindřiška Borská; Chudoba nutí Mexičany emigrovat; http://review.to/mexico/clanek_cz_01.pdf; str 1
63
Dle statistik Organizace Spojených Národů (The United Nations – dále jen UN);
64
El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; Cuenta de transacciónes corrientes noc el
exteriér; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=cuna03&s=est&c=6578
65
El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; CARACTERISTICAS PRINCIPALES DE LAS UNIDADES
ECONOMICAS MAQUILADORAS MANUFACTURERAS POR ENTIDAD FEDERATIVA, SUBSECTOR Y TIPO DE UNIDAD
ECONOMICA; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/censos/ce2004/tb_manu.asp

18

se život takříkajíc zdražil. V porovnání se zbytkem země, snad vyjma oblasti hlavního města, se zde
cenová hladina pohybuje o 30% výše.66

A nejen v tomto směru mexická rodina trpí. Směny jim mohou také znepříjemnit život. Pokud pracuje
v továrně matka i otec, ne zřídka se stává, že mají opačné směny, a tak jim je téměř znemožněno vést
normální rodinný život.67 Také diskriminace žen se stává mnohdy terčem kritiky. Pokud žena otěhotní,
bez nároku na jakoukoli náhradu ji okamžitě propustí a případě, že již čeká dítě, vůbec ji nepřijmou. I
přesto se společnostem se vyplácí najímat si ženy. Vzhledem k postavení ženy v mexické společnosti
se na ni nenahlíží jako na živitelku rodiny, a proto i její mzda nedosahuje výše mzdy vyplácené muži.

Abychom nezůstali pouze u kritiky, je třeba zmínit, že v posledních letech přibývá i programů na
rekvalifikaci pracovníků. Zahraniční firmy přesouvají stále větší část výroby do Mexika, což vyžaduje i
jisté znalosti a zkušenosti. Snaží se pracovníky motivovat. Například společnost Bombardier
Recretional Products (BRP, Valcourt, Quebec) nabízí zaměstnancům kurz sváření, kterým zlepší svoje
dovednosti a jejich práce se tak stává produktivnější, což může ve výsledku znamenat vyšší mzdu68.

S expanzí maquiladoras v některých oblastech souvisí také nutnost přilákat mexickou pracovní sílu a
to nejrůznějšími zvýhodněními. Příkladem nám poslouží společnost Electrolux Corp. (Augusta, Ga.),
která během dvou let postavila ve městě Juarez rozsáhlou továrnu, jež zaměstnala 3 400 pracovníků.
Aby co nejrychleji získala tento potřebný počet zaměstnanců, ke mzdám přidala ještě dvě teplá jídla
denně a dopravu do a z práce zdarma.69 Takže s růstem počtu a velikosti maquiladoras, můžeme
počítat i s růstem konkurence mezi těmito velikány navzájem, což může nakonec mít i pozitivní vliv
na podmínky pro zaměstnané Mexičany. Ovšem je třeba připomenout, že i tento problém společnosti
obcházejí. A to tím, že posouvají výrobu stále více na jih Mexika, kde je zatím dost vysoká
nezaměstnanost.

IV.4.2 Negativní vliv na životní prostředí

Bohužel s rostoucím průmyslem se zvětšuje i zátěž na životní prostředí. V Mexiku, jakožto
rozvojové zemi, i přes veškeré snahy pořád ještě nefunguje účinný legislativní systém, který by jasně
vymezoval normy v oblasti ekologie. Ačkoli možná na papíře něco takové již nalezneme, v realitě se
setkáváme s korupcí, která umožňuje najít si v legislativě skulinu. Čím přísnější jsou tyto normy, tím
se výroba více prodraží, a tudíž společnosti na ochraně životního prostředí zájem nemají. Proto
mexická vláda (ve snaze neodradit zahraniční investory) na striktní dodržování také příliš netlačí.
Důsledkem jsou znečištěné vody a vzduch, neúrodná půda, častější výskyt nemocí.

66
Matt Rosenberg; Maquiladoras in Mexico; Export Assembly Plants for the United States;
http://geography.about.com/od/urbaneconomicgeography/a/maquiladoras.htm
67
Jen Soriano; Mother Jones; November 24, 1999; Globalization and Maquiladoras;
http://www.motherjones.com/news/special_reports/wto/soriano1.html
68
James T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrial park growth
in Mexico
69
Viz odkaz č 17

19

IV.5 Výhled do budoucnosti

Jak se v posledních letech ukázalo, maquila průmysl dokázal ustát rozsáhlou krizi roku 2001.
Na druhou stranu zároveň odhalil svou zranitelnost a to především v otázce závislosti na vývoji
ekonomiky Spojených států. Proto by se měly prohloubit snahy o navázání obchodních vztahů i
s jinými zeměmi. V posledních letech se v Mexiku objevují i nové evropské a japonské společnosti,
skrze které se otevírají nové možnosti vstupu do tamních trhů.

Zatím se toto odvětví těší přílivu nových zahraničních investic, i když jeho pozice oslabuje a to
především díky konkurenčním tlakům jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. V oblasti mzdové se
Mexiko nemůže Číně vyrovnat. Čínští pracovníci dělají za mzdu trojnásobně nižší. A proto můžeme
spatřovat určitou diferenciaci v této oblasti. Zatímco do Asie směřují zakázky náročné na množství
pracovní práce, zpravidla méně kvalifikované, Mexiko přitahuje výrobu náročnější na kvalitu. Navíc ve
vztahu k USA hraje velkou roli dobrá geografická poloha, což snižuje dopravní náklady a hlavně
rychlost dodání. Nedochází ke zpoždění zásilek a téměř nehrozí, že by dodávka nedorazila vůbec. Tím
zde vzniká Mexiku jistý prostor pro flexibilitu, kterou státy jihovýchodní Asie často postrádají.

20

V. Záver

NAFTA nebola ani pohromou, ktorú zvestovali jej oponenti, ani spasením, ktoré sľubovali jej
podporovatelia. Kým celkový vplyv dohody je nejasný, ako je v práci niekoľkokrát uvádzané,
v určitých konkrétnych prípadoch sa dopady vysledovať dajú. Zrýchlila prechod krajiny smerom
k väčšej liberalizácii, avšak bez vytvorenia nevyhnutného prostredia, ktoré by regulovalo ekonomické,
sociálne a environmentálne otrasy zapríčinené obchodovaním s najväčšími ekonomikami sveta.
Dnešné reálne mzdy sú pod úrovňou z roku 199470 – zásadný úlohu v tom však zohrala kríza pesa v
rokoch 1994-95. Napriek zvýšeným kontrolám na hraniciach pokračovala migrácia cez severnú
hranicu Mexika – dôvody však opäť treba hľadať v kríze 1994-95 a v tvorbe pracovných miest v USA,
než v dohode NAFTA. Strach z obrovského znečistenia sa ukázal neopodstatnení, avšak negatívne
dopady na životné prostredie sú porovnateľné s prínosom z obchodovania, aj z pohľadu nového,
modernejšie spôsobu poľnohospodárskej výroby, využívajucej rôzne chemické prostriedky.

Mexické hospodárstvo sa stalo po pristúpení k NAFTA otvorenejším, a tým pádom zaujímavejším pre
amerických investorov, ktorí za vytvorenie zóny volného obchodu výdatne lobbovali. A práve s tým
súvisela vlna kritiky, ktorá poukazovala na to, že z vytvorenia NAFTA budú profitovať predovšetkým
investujúce americké firmy. Ich investície boli zmluvne chránené, na rozdiel od ochrany
zamestnancov či životného prostredia.

Vytvorenie pracovných miest a zvýšenie ich úrovne bol jeden z hlavných dôvod vytvorenia NAFTA. Za
prvých desať rokov existencie Zóny došlo k vytvoreniu asi 8 miliónov nových pracovných miest, je to
však zhruba polovica populácia, ktorá za tú dobu vstúpila do produktívneho veku.71 Naviac je
nemožné spájať vytvorenie týchto miest iba s existenciou NAFTA.

Podiel maquiladoras na mexickom vývoze stúpol a tvorí jeho výraznú časť, ale plynie z toho aj
negatívum v podobe faktu, že Mexiko v dôsledku toho vyvezie len málo tovarov, ktoré by sa tam
predtým nedoviezli. Na druhej strane je ale pozítivne to, že Mexiko nie je krajinou, ktorá iba vyváža
suroviny, ale naopak drvivú časť exportu tvoria výrobky, ktorých značná pridaná hodnota bola
vytvorená práve v Mexiku.

Integrácia v Severnej Amerike nebola zlou voľbou, tou ale bola jej forma. Pre Mexičanov je model
otvoreného trhu v tejto podobe krajne nevhodný. O súperení s americkou ekonomikou nemôže byť
ani reč a slúžiť ako zdroj lacnej pracovnej sily neprospieva ani mexickému hospodárstvu, ani
Mexičanom samým.72 Ať je boj o přežití v dnešním globálním světě jakkoli obtížný, mexické
maquiladoras zatím úspěšně odolávají a razí si svou vlastní cestu. Jak dlouhá bude, ukáže čas.

70
AUDLY, John J., PAPADEMETRIOU, Demetrios G., POLASKI, Sandra, VAUGHAN, Scott. NAFTA‘s Promises and
reality: Lessons from Mexico for the Hemisphere
71
HRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, 27. 10. 2003, Global Politics
http://www.globalpolitics.cz/clanek/komu-slouzi-nafta.html
72
HRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, časopis Global Politics, 27. 10. 2003
http://www.globalpolitics.cz/clanek/komu-slouzi-nafta.html

22

VI. Zoznam použitej literatúry

AUDLY, John J., PAPADEMETRIOU, Demetrios G., POLASKI, Sandra, VAUGHAN, Scott. NAFTA‘s
Promises and reality: Lessons from Mexico for the Hemisphere

Banco de Mexiko, Ministerstvo hospodárstva

Borská Jindřiška, disertační práce – Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTA

BUSINESSINFO.CZ, Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR ve Spojených státech
mexických, 2006.


CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - GDP (purchasing power parity), 2007.

CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - Population, 2007.

El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; CARACTERISTICAS PRINCIPALES DE LAS
UNIDADES ECONOMICAS MAQUILADORAS MANUFACTURERAS POR ENTIDAD FEDERATIVA,
SUBSECTOR Y TIPO DE UNIDAD ECONOMICA;
http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/censos/ce2004/tb_manu.asp

El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; Cuenta de transacciónes corrientes noc el
exteriér; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?
t=cuna03&s=est&c=6578

Foreign Trade Statistics, http://www.2010census.biz/foreign-
trade/statistics/highlights/top/top0801.htm

GROSS, Gregory Alan. Colosio's death still vivid : PRI presidential candidate slain 10 years ago today.
San Diego Union Tribune, 23. marec 2004.

HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 s

Hospodářský zeměpis

HRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, 27. 10. 2003, Global Politics http://www.globalpolitics.cz/
clanek/komu-slouzi-nafta.html



IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April
2004 – M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. Towe

Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku,

23

http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf

Ing. Jindřiška Borská; Chudoba nutí Mexičany emigrovat;
http://review.to/mexico/clanek_cz_01.pdf

International Labour Organisation, LABORSTA - database of labour statistics

James T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrial
park growth in Mexico

Jen Soriano; Mother Jones; November 24, 1999; Globalization and Maquiladoras;
http://www.motherjones.com/news/special_reports/wto/soriano1.html

John Kerry's To Do List, BusinessWeek Online, 26. február, 2004.

Larre, Benedicte a Wacquez, Bernard. The OECD Observer, jún/júl 1994.

LUTONSKÝ, Adam. Současná ekonomická charakteristika Mexika, 2004. Diplomová práce.

Matt Rosenberg; Maquiladoras in Mexico; Export Assembly Plants for the United States;
http://geography.about.com/od/urbaneconomicgeography/a/maquiladoras.htm

NAFTA, A Decade of Strenghtening a Dynamic Relationship, www.nafta-sec-alena.org



OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends – Gross Domestic Product – Size of GDP, 2007.

OECD, Economic Survey of Mexico, 2007

PEROT, Ross a CHOATE, Pat. Save Your Job, Save Our Country: Why Nafta Must Be Stopped—Now!.
1993. 142 s.

Puschmann J. Mexiko teritoriální informace: pro exportéry a investory, CzechTrade, 1998.

Secretaría de Economía - Subsecretaría de Negociaciones Comerciales Internacionales - Inteligencia
Comercial, Fuente:SE con datos de Banco de México

SKOKAN, Ladislav, et al. Hospodářský zeměpis 1. 3. přeprac. vyd. Praha : Fortuna, 2000. 135 s.
ISBN 80-7168-593-3.

The World Factbook - Rank Order - Exports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-

UNCTAD World Investment Report 2007

UNCTAD.ORG, Handbook of Statistics 2007

24

William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA and
Maquiladoras: Is the Growth Connected?; http://www.dallasfed.org

William C. Gruben, Economic & Financial Review, third quarter 2001, Was NAFTA Behind
Mexico`s High Maquiladora Growth?

Přednášky – Pavel Hnát

RTA Gateway, wto.org,15. března 2008

http://www.economia.gob.mx

http://www.aseansec.org/10137.htm

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/strategie-mexiko-vychozi-
situace/1000581/40082/#a5

http://www.economia.gob.mx/?P=2261

http://www.unctad.org, http://stats.unctad.org/Handbook/TableViewer/tableView.aspx,
http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/ReportFolders.aspx?
CS_referer=&CS_ChosenLang=en

http://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm

25

Dopady nafta na mexickou ekonomiku

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Empfohlen

Empfohlen (20)

Dopady nafta na mexickou ekonomiku