2. třída nahosemenných rostlin
jiným názvem konifery („šiškonoši“)
vývojově starší než listnaté stromy
zástupci v řádu borovicotvaré (dělí se na 6 čeledí)
pryskyřičné kanálky
(obsah „smůly“ - rychlé zacelení ran)
4. fosilní stopy už z doby druhohor
větrosnubné stromy nebo keře
šupinovité, častěji jehlicovité listy
po oplození samčí šištice dřevnatí (ale např. u tisu červeného
vzniká kolem semena dužnatý obal)
samčí šištice zpravidla ve spodních
částech koruny, samičí ve vrchních
tvoří asi třetinu plochy všech lesů
5. jednodomé, většinou vždyzelené
jehlice na brychyblastech
skupiny šištic ve šroubovici
šišky se semeny zrají obvykle 2-3 roky
semena okřídlená
♂ šištice borovice lesní
modřín opadavý
4 podčeledi (borovicové, jedlové, smrkové,
modřínové)
konstrukční materiál, výroba papíru…
6. Smrk ztepilý
vzrostlý strom
šišky
výskyt - střední a severovýchodní Evropa
plochý a mělký kořenový systém
jehlice 10-25 mm dlouhé, čtyřhrané
využití dřeva - nábytkářství
papírnictví
šišky – nerozpadavé, podlouhlé
vytápění
v ČR nejběžněji používané dřevo
7. Borovice lesní
vzrostlý strom
šiška
výskyt – mírný a chladnější pás Eurasie
mohutný hlavní kořen, široká koruna
jehlice ve svazečcích po dvou (z brachyblastů)
využití dřeva – lékařství (kůra, jehličí)
šišky – kuželovité, vejcovité
výroba pražců
stavba lodí
palivo
8. Jedle bělokorá
vzrostlý strom
šiška
výskyt – Evropa, severní Afrika
našedlá borka
jehlice dvouřadě uspořádané
využití dřeva – vodní stavby
výroba šindelů, sudů
šišky –rozpadavé, vzpřímené, válcovité
rekonstrukce histor. budov
z českých lesů pozvolna mizí
9. Modřín opadavý
vzrostlý strom
šiška
výskyt - mírné pásmo severní polokoule
opadavý
jehlice ve svazečcích (po 30-50 ks)
využití dřeva - nábytkářství
stavebnictví
po vysemenění zůstávají na stromě
ještě 2-3 roky
šišky - nerozpadavé
11. výskyt jen na jižní polokouli (Nový Zéland,
Austrálie, Filipíny, Jižní Amerika…)
stálezelené
3 rody - blahočety
blahočet Bidwillův
wollemie vznešená
damaroně
wollemie
listy jehlicovité a kopinaté
měkké světlé dřevo
do r. 1994 dva rody, poté objev wollemie
12. výskyt na jižní polokouli
stálezelené
stromy s rovným kmenem nebo keře
většinou dvoudomé
samčí šištice podobné „kočičkám“,
samičí šištice redukované, někdy z listenů
semeno v nepravém dužnatém míšku
Dacrydium balansae
nohoplod velkolistý
(♂ šištice)
13. jediný druh - pajehličník přeslenitý
stálezelený
endemit z jižních oblastí Japonska
jednodomý
jehlice dlouhé 5-12 cm (nepravé listy)
pravé listy - drobné šupinky na stoncích
strom většinou kuželovitého tvaru
šišky pajehličníku
pajehličník přeslenitý
14. všechny kontinenty (kromě Antarktidy)
vstřícné postavení listů
oranžovo/červeno hnědá kůra
♂ šištice – drobné
♀ šištice – kulovité/vejcovité/podlouhlé
zralé šišky – dřevnaté, kožovité nebo zdužnatělé
cypřiše, sekvoje, jalovce… obsahují 1-20 semen
♀ šištice tisovce lesního
♂ šištice cypřišku Lawsonova
15. Sekvoj vždyzelená
vzrostlé stromy
šišky
výskyt – USA (národní strom Kalifornie)
stálezelená
2 cm dlouhé jehlice
červenohnědá měkká borka
červenohnědé šišky sudovitého tvaru
nejvyšším žijícím stromem na světě je
sekvoj vždyzelená jménem „Hyperion“
(115,5 m)
16. Další příklady cypřišovitých
sekvojovec obrovský jménem
„Generál Sherman“
nejmohutnější živý organismus
na planetě Zemi
cypřiš stálezelenýcypřiš Cupressus funebris
jalovec obecný tisovec dvouřadý
17. keře - většinou nižšího vzrůstu
dvoudomé
čárkovité nebo kopinaté jehlicovité listy
(uspořádané dvouřadě/spirálovitě/křížatě)
větrosnubné
šupinovitá nebo rýhaná borka
výskyt převážně na severní polokouli
nejvýznammější rod – tis (Taxus)
hlavotis peckovitý
tis čínský
18. Tis červený
výskyt v Evropě, Malé Asii a Zakavkazí
keřovitý nebo stromovitý vzrůst
nepřítomnost přyskyřičných kanálků
jedovatý, až na červený dužnatý nepravý míšek
v ČR volně v přírodě
tis červený
využití dřeva - nábytkářství
výroba luků
lékařství
tis červený