3. Jazykový vývoj dítěte s postižením sluchu závisí na
zvoleném jazyce. Pokud je rodiči za komunikační
prostředek dítěte zvolen mluvený jazyk, pak u dětí s
těžkým postižením sluchu s největší
pravděpodobností dojde k vývojovému zpoždění
jazyka nebo k neúplnému vývoji, případně dítě
utone v bezjazyčí. Narušený jazykový vývoj pak
negativně ovlivní i kognitivní vývoj dítěte a tím i
celou jeho osobnost.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
4. V případě, že je rodiči zvolen jako
první komunikační prostředek
dítěte znakový jazyk, probíhá
jazykový vývoj dítěte se
sluchovým postižením (na
velikosti ztráty sluchu nezáleží)
obdobně jako u dítěte slyšícího
v mluveném jazyce. Vyvíjí-li se
dítě (neslyšící i slyšící, např.
slyšící dítě neslyšících rodičů)
pomocí znakového jazyka, vyvíjí
se duševně stejně jako slyšící
dítě pomocí mluveného jazyka.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
5. Podobnost jazykového vývoje není
překvapivá, protože neurologické výzkumy
dokázaly, že oba jazyky (znakový jazyk a
mluvený jazyk) vznikají ve shodné části
mozku. Jazyk tedy není závislý na vstupních
a výstupních kanálech. Každé dítě má
geneticky zakódované dispozice naučit se
jazyk, ale není dáno, jaký jazyk to bude.
Druh jazyka je ovlivněn prostředím.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
6. Dovednost čtení (gramotnost) je pro osoby s postižením sluchu
velmi důležitá, protože jim umožňuje lépe chápat a poznávat
svět slyšících lidí, který je všude kolem nich. Čtením knih se
neslyšící člověk učí chápat jazyk, historii a kulturu země, ve
které žije.
Známe dva typy gramotnosti:
technickou gramotnost
funkční gramotnost
Technická gramotnost znamená znát písmena a sestavovat z nich
slova –člověk čte, ale přečtenému nerozumí. Děti se sluchovým
postižením jsou často pouze technicky gramotné.
Funkční gramotnost umožňuje číst s porozuměním. Zásadním
cílem výuky českého jazyka u dětí s postižením sluchu by měla
být funkční gramotnost.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
7. Předpoklady funkční gramotnosti
Slovní zásoba – slova jazyka jsou pro porozumění textu
důležitá , ale pouze jejich znalost nestačí. V textu je
důležité porozumět především klíčovým slovům.
Gramatická pravidla jazyka – gramatická pravidla
českého jazyka je neslyšícím lidem potřeba vysvětlovat
stejným způsobem jako cizincům, není možné spoléhat
na zažité vzorce jako u slyšících lidí. Při výuce je vhodné
také využívat porovnání gramatických struktur českého
jazyka a gramatických struktur českého znakového
jazyka (tzv. kontrastivní výuka jazyka).
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
8. Slohová výstavba textu – schopnost sledovat postup
vyprávění, povahu a chování jednotlivých postav,
zaujímat k nim citové stanovisko je pro čtení
s porozuměním velmi důležitá. Neslyšící, kteří mají
tuto dovednost ve znakovém jazyce, ji budou lépe
uplatňovat i při čtení. Tuto kompetenci lze
podporovat již u malých dětí vyprávěním pohádek a
příběhů.
Kontext – každý příběh je zasazen do určitého
prostředí (kontextu) místního, kulturního i
historického. Pokud je člověku toto prostředí
(kontext) známé, čtený příběh se mu lépe chápe.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
9. Nebezpečí představuje rozdíl mezi
kalendářním věkem (skutečný – biologický
věk) a čtenářským věkem (věk, kterému
odpovídá čtenářská dovednost). Pokud
čtenářská schopnost neslyšícího dítěte ve
čtrnácti letech stačí např. jen k přečtení
pohádky O perníkové chaloupce, nikoliv
k přečtení Harryho Pottera , je zde značný
rozdíl mezi kalendářním a čtenářským
věkem. To s sebou přináší řadu problémů.
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
10. Pokud nerozumíte/těžko
rozumíte jakémukoliv jazyku,
budete číst?
Pokud nerozumíte světu kolem
sebe, neznáte kulturu dané
země, jakým způsobem
budete chápat kontext
literárního díla?
Pokud je k vám svět slyšících
lidí nepřátelský, diskriminuje
vás, budete se zajímat o jeho
kulturu?
Pokud je pro vás čtení spojeno
jen s negativními pocity,
budete číst?
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
12. osoby prelingválně neslyšící, tj. lidé, kteří
přišli o sluch před vytvořením jazyka (
uživatelé znakového jazyka) => jazyková a
kulturní menšina Neslyšících
z hlediska čtenářství - skupina lidí, pro které
není český jazyk jazykem mateřským, ale z
hlediska znalosti a vztahu jazykem cizím
12.9.2012 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
13. jazyky audio – orální i jazyky vizuálně –
motorické velmi výrazně ovlivňují své
uživatele - výrazné jazykové i kulturní
odlišnosti (v nejširším slova smyslu - způsob
humoru, přístup k informacím, hodnotový
žebříček, způsob práce, výběr partnerů atd.)
jazyk minority x jazyk většiny
12.9.2012 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
14. Čtete rád/a? V případě, že ano, proč? V
případě, že nikoliv, proč?
Chodíte do knihovny?
Máte nějaké doporučení, nápad či návrh, jak
by bylo možné přivést do knihovny více
neslyšících lidí?
12.9.2012 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
15. 18 respondentů :
- 10 - knihovnu nenavštěvují vůbec,
- 4 - knihovnu navštěvovali dříve(např. při
studiu), ale nyní již ne,
- 1 do knihovny chodí, ale málokdy,
- 3 knihovnu navštěvují pravidelně.
12.9.2012 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
16. Přiblížit prostředí knihovny neslyšícím čtenářům různého věku
– tlumočené přednášky na zajímavé téma v prostředí
knihoven,kulturní akce přístupné neslyšícím v prostředí
knihoven, exkurse škol pro neslyšící do knihovny, kontakt s
organizacemi neslyšících…
Zpřístupnit prostředí neslyšícím čtenářům – bezbariérový
kontakt (znakový jazyk, neslyšící knihovníci, písemná forma
komunikace, pravidla odezírání, přeložené webové stránky…)
Zařadit do knižního fondu pro neslyšící atraktivní publikace –
komiksy, upravené knihy pro cizince, publikace o neslyšících a
pro neslyšící – časopisy Gong, InfoZpravodaj, dvd publikace
Zařazovat do knižního fondu kvalitní publikace o neslyšících pro
slyšící veřejnost – osvěta většinové populace je velkým krokem k
zplnoprávnění neslyšících
17.9.2013 Mgr.Kateřina Červinková Houšková
