1. Evoluce II.

2. Cílem vědy není otevírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu. Bertold Brecht

4. Vývoj života na Zemi

5. GEOLOGICKÉ ÉRY STAROHORY (PROTEROZOIKUM) PRAHORY (ARCHAIKUM) PREKAMBRIUM Vznik života současnost Č TVRTOHORY (KVARTÉR) TŘETIHORY (TERCIÉR) KENOZOIKUM DRUHOHORY (mezozoikum) PRVOHORY (paleozoikum)

7. PREKAMBRIUM první organické sloučeniny, první jednobuněčné organismy, rozvoj mořských řas 4000 2500 PRAHORY (ARCHAIKUM) vzácné zkameněliny mnohobuněčných bezobratlých (“ediakarská fauna”) 570 STAROHORY (PROTEROZOIKUM) CHARAKTERISTIKA ČAS (miliony roků) Éra

8. Ediacara Hills - Austrálie Dickinsonia Tribrachidium Charniodiscus Mawsonites

9. Ediakarská (vendská) „fauna“ Spriggina

10. Možná rekonstrukce fosilních nálezů ediakarské „fauny“

12. PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE 500 Kambrium radiace plazů (včetně forem příbuzným savcům) – mnoho zástupců však vymřelo koncem permu 225 Perm první plazi, radiace obojživelníků (krytolebci), rozvoj křídlatého hmyzu 280 Karbon „ v ě k ryb “ , rozvoj oboj ž ivelník ů – vznik prvních obratlovc ů dýchajících vzdušný kyslík, na zemském povrhu se objevují první lesy tvo ř ené rostlinami stromového vzr ů stu 345 Devon pancéřnaté ryby; první živočiši dýchající vzdušný kyslík (klepítkatci ze skupiny Eurypterida ), první suchozemské rostliny 395 Silur první ryby, trilobiti stále poměrně hojní, koráli, mlži, graptoliti, první strunatci 430 Ordovik CHARAKTERISTIKA Č AS (mil.rok ů ) PERIODA

13. Kambrická radiace (kambrická exploze)

14. Počátek prvohor – Kambrium

15. Kodymirus vagans – naše nejstarší známá makrofosilie

16. Pikaia – tajemná fosilie z Burgesova průsmyku

17. Pikaia - rekonstrukce

19. Evoluce genů genovou duplikací

20. Speciace následkem genové duplikace

22. PRVOHORY (Paleozoikum) rozvoj trilobitů, ramenonožců, žahavců, a dalších bezobratlých, první strunatci; KAMBRICKÁ RADIACE 500 Kambrium radiace plazů (včetně forem příbuzným savcům) – mnoho zástupců však vymřelo koncem permu 225 Perm první plazi, radiace obojživelníků (krytolebci), rozvoj křídlatého hmyzu 280 Karbon „ v ě k ryb “ , rozvoj oboj ž ivelník ů – vznik prvních obratlovc ů dýchajících vzdušný kyslík, na zemském povrhu se objevují první lesy tvo ř ené rostlinami stromového vzr ů stu 345 Devon pancéřnaté ryby; první živočiši dýchající vzdušný kyslík (klepítkatci ze skupiny Eurypterida ), první suchozemské rostliny 395 Silur první ryby, trilobiti stále poměrně hojní, koráli, mlži, graptoliti, první strunatci 430 Ordovik CHARAKTERISTIKA Č AS (mil.rok ů ) PERIODA

23. Život v permu – Dimetrodon

24. Masové vymírání organismů na přechodu permu a triasu Předpokládá se, že koncem permu vyhynulo více než 90% tehdy existujících druhů.

25. Vymírání druhů na přechodu permu a triasu bylo pravděpodobně nejrozsáhlejší v geologické historii Země. Jednou z příčin mohla být vysoká vulkanická aktivita, popř. změna cirkulace vody v oceánech. Vyloučen není ani pád kosmického tělesa nebo jiné vlivy.

26. Vymírání druhů je významnou složkou makroevoluce.

27. Vývoj života na Zemi - pokračování

28. DRUHOHORY (Mezozoikum) Hranice K-T (66 – 65 mil.let): hromadné vymírání rozvoj amonitů, převládají plazi, výskyt prvních dinosaurů a vejcorodých savců, rozvoj nahosemenných rostlin 190 Trias placentální savci a vačnatci, vymizení dinosaurů, rozvoj krytosemenných rostlin 66 Křída rozvoj dinosaurů (včetně létajících a vodních forem), první primitivní ptáci 136 Jura CHARAKTERISTIKA Č AS (miliony rok ů ) PERIODA

29. Kráter Chixculub (Mexiko) místo dopadu vesmírného tělesa o průměru cca 10 km

30. Kenozoikum Homo sapiens sapiens výskyt Prosimii 53 Paleocén Homo habilis Homo erectus Homo sapiens neanderthalensis Hominidé ( Australopithecus ) 1,8 Pliocén rozvoj primátů rodu Dryopithecus 5 Miocén výskyt Hominoidea 25 Oligocén výskyt Anthropoidea 35 Eocén TŘETIHORY (TERCIÉR) současnost Holocén 0,01 Pleistocén Č TVRTOHORY (KVARTÉR) CHARAKTERISTIKA Č AS (mil.rok ů ) PERIODA

31. Vývoj člověka

33. Možné fylogenetické vztahy hominidů I. Čas (miliony let) Třetihory Čtvrtohory 6 5 4 3 2 1 0,5 0 0,25 Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“ neanderthalensis Homo erectus Homo habilis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Australopithecus. africanus Homo heidelbergensis

34. Možné fylogenetické vztahy hominidů II.

35. Australopithecus africanus lebka dítěte (Taungský chlapec) – nalezena v jižní Africe

36. Australopithecus africanus

37. Australopithecus afarensis

38. Autralopithecus afarensis kostra „Lucy“

39. Stopy A.afarensis (Laetoli, Tanzanie) doklad vzpřímeného pohybu hominidů na zadních končetinách

40. Australopithecus afarensis

42. Homo habilis

44. Homo erectus

45. Homo erectus

46. Homo heidelbergensis

47. Možné fylogenetické vztahy hominidů I. Čas (miliony let) 6 5 4 3 2 1 0,5 0 0,25 Homo sapiens sapiens Homo „sapiens“ neanderthalensis Homo erectus Homo habilis Australopithecus afarensis Ardipithecus ramidus Australopithecus. africanus Homo heidelbergensis

49. Homo neanderthalensis

50. Homo neanderthalensis X Homo sapiens

51. Homo neanderthalensis

52. Homo neanderthalensis

54. Moderní Homo sapiens Jeskyně Lascaux (Francie) – 17 000 let staré malby

56. Monocentrický model (Out-of-Africa Theory)

60. http://mujweb.atlas.cz/Veda/mitochondrie/1.htm Tintoretto: Adam a Eva (1550, olej na plátně)

64. Jak vypadal Homo floresiensis ?

67. Každá věda vyvolává v člověku představu nekonečna a vzbuzuje v něm smysl pro tajemství. Pierre Termier: Sláva Země (1940)

68. Metody evoluční biologie

70. Relativní stáří zkamenělin

72. Změny podílu radioizotopu – princip radiometrického datování hornin 0,5 1,0 0 t podíl radioizotopu čas od vzniku horninového minerálu radioizotop rozpadový produkt poločas rozpadu

74. Ukázka jednoduchého kladogramu savců ptakopysk ježura vačice kočka slon bodliny živorodost placenta chobot

76. http://www.modernhumanorigins.com/