1 mám rodinu a podnikám podnikám a mám rodinu - program
Podnikám a mám rodinu
1. Podnikám a mám rodinu
JAK SLADIT OSOBNÍ ŽIVOT, PODNIKÁNÍ S PÉČÍ O DĚTI A
PARTNERSKÝM VZTAHEM?
Radka Janebová
2. Obsah
1. blok (9.00 - 10.15) - S jakými problémy se mohou rodiče malých dětí
setkávat při slaďování podnikání a péče o rodinu?
(Mýtus pracujícího/podnikajícího rodiče jako špatného rodiče. Mýtus
sobectví. Rizika partnerských a rodinných konfliktů.)
2. blok (10.30 - 11.45) - Jak překonat bariéry podnikání na straně vlastní
rodiny?
(Akceptace sebe sama. Jak reagovat na kritiku rodiny.)
3. blok (12.00 - 13.00) - Jak překonávat překážky podnikání na straně
potenciálních klientů?
(Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětí.
Konkurenční výhody podnikajících rodičů. Jak jich využít při propagaci
služeb.)
3. Východiska
Odmítnutí teze o mužské a ženské
„přirozenosti“
Respekt k lidské rozdílnosti
Gender – sociální konstrukce pohlaví (sdílené
představy o mužství a ženství)
Feminismus - tento pojem se obtížně definuje
jednoznačně. Nejčastěji je chápán jako
označení životního postoje žen usilujících o
rovnoprávnost s muži a o nezávislost na
mužích.
4. S jakými problémy se mohou rodiče malých
dětí setkávat při slaďování podnikání a péče o
rodinu?
Vnímání ovlivňuje společenské prostředí.
Genderové stereotypy - zjednodušený popis
určité sociální skupiny (obecně), zobecnělé
představy, jak vypadá „muž“ a jak „žena“
5. Příklady genderových stereotypů
Stereotyp ženy Steretyp muže
Lokalizovaná v oblasti Lokalizován ve veřejné
rodiny sféře politiky a práce
Zaměřená na vztahy Zaměřený na výkon
Emotivní, intuitivní Racionální, systematický
Nekonfliktní Přiměřeně agresívní
Podřízená Ovládá druhé
Je pro ni důležitý její vzhled Nesmí vykazovat ženské
vlastnosti
6. Genderová situace v České republice
Role žen a mužů v rodině
Ženy statisticky významněji spojují rodičovství s naplněním
života (61 % žen a 51 % mužů se domnívá, že pro výchovu dětí je
důležitější matka než otec).
Ve dvou třetinách rodin se věnuje péči o děti výhradně žena, v
jedné třetině oba partneři a v jednom procentu pouze muž.
V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republice
myslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svoji
rodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o malé
děti je převážně záležitostí ženy.
40 % mužům vadí vyšší příjem partnerky (oproti 5 % žen), vyšší
pracovní pozice ženy vadí 44 % mužů (7 % žen), vyšší vzdělání
partnerky vadí 40 % mužů (oproti 10 % žen).
7. Genderová situace v České republice
Domácí práce
Nerovné rozdělení domácích prací, na kterých výrazněji
participují ženy (průměrná česká žena věnuje péči o domácnost
25 hodin týdně, zatímco muž 15 hodin týdně).
Obě pohlaví by přivítala rovnoměrnější rozdělení domácích
prací (77 % žen a 44 % mužů).
Muži vnímají situaci jako méně nespravedlivou (49 % mužů se
domnívá, že dělba práce je spravedlivá, i když „nestejně
rozložená“, zatímco podobný názor má pouze 37 % žen). Lze to
vysvětlit tím, že muži o řadě činností vykonávaných ženami
nevědí.
8. Ale zároveň…
Ženy jsou výrazně méně spokojeny s manželským
životem (nedostatek blízkosti, komunikace účasti
muže na chodu rodiny).
Ženy jsou nejvíce spokojené ve fázi bězdětného
vztahu, naopak nejméně spokojené jsou ženy se
dvěma dětmi.
U mužů se míra spokojenosti s rodinným životem
zvyšuje úměrně počtu dětí.
Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že počet rozvodů na návrh
ženy činí 66 % z celkového počtu rozvodů, na návrh
muže je jich 34 %.
Nejméně spokojené jsou tedy ženy naplňující český
9. Co je sexismus
Nadřazenost mužů nad ženami.
Atributy, přisuzované ženám, jsou v této
kultuře méně hodnocené než atributy
přisuzované mužům.
10. Příklady sexismu
Problematizace vysoké účasti žen v určité společensky
relativně významné oblasti, kdy se společnost straší feminizací
školství a zdravotnictví, zatímco o maskulinizaci byznysu a
vědy se nehovoří.
Problematizace absence otců v rodinách, spojená s otázkou,
kam se bude ubírat vývoj „opravdového muže“ ve společnosti,
kde chlapce vychovávají jen matky (spolu s učitelkami)?
Platová diskriminace žen oproti mužům na stejných pozicích.
Diskriminace v zaměstnání (54 % žen uvádí zkušenost s
diskriminací na základě pohlaví, oproti 10 % mužů).
11. Mýtus pracujícího/podnikajícího
rodiče jako špatného rodiče.
Lidé v ČR hodnotí dopady kombinace zaměstnání a mateřství na děti a
rodinu méně pozitivně než obyvatelé západní a severní Evropy:
polovina populace soudí, že předškolní dítě strádá, pokud matka chodí
do zaměstnání,
tento názor více podporují muži, z nichž polovina soudí, že pracující
žena nemůže svému dítěti poskytnout stejnou lásku, jako žena v
domácnosti (oproti třetině žen)
Za těmito konzervativními postoji je představa, že rodinná hra je hrou s
nulovým součtem: Uspokojují-li se zájmy jednoho člena rodiny, dochází
nutně k zanedbávání jiných členů rodiny.
Česká matka musí být „supermatka“ (do tří let musí být stále s dítětem,
musí vše zvládnout sama a musí u toho být šťastná).
Důsledkem je to, že nástup matky na tříletou rodičovskou dovolenou se
automaticky očekává a české ženy tomuto očekávání vyhovují.
12. Realita
Naplnění a seberealizace žen mimo rodinu
výchovu dětí spíše obohacuje:
Spokojená matka = spokojené dítě
Výchova není rutina, ale relaxace od zaměstnání (a
opačně)
Žena, která je vystavena podnětnějšímu prostředí,
více rozvíjí osobní identitu dětí.
13. Mýtus sobectví
Žena, která nastoupí před třetím rokem dítěte do zaměstnání se
vystavuje riziku, že bude označena za sobeckou matku, či
„kariéristku“.
Třetina žen a polovina mužů nepovažuje za správnou výměnu
rolí, kdy žena zajišťuje hlavní příjem rodiny a muž pečuje o
děti a domácnost.
Pokud k takové výměně dojde, obdivuje okolí spíše muže, než
ženu. Naopak ženy jsou problematizovány jako „špatné
matky“.
I samy matky v netradiční roli pojímaly sebe sama jako
„krakavčí matky“, než živitelky rodiny. Cítily výčitky
svědomí, že neplní tradiční roli matky, přestože svým dětem
poskytovaly kvalitní péči.
14. Realita
Pracující matky poskytují svým dětem stejně kvalitní péči jako
matky v domácnosti, ale jejich kontakty s dětmi jsou
intenzívnější.
Tyto matky plní jednu ze zásadních rolí v rodině – jsou
živitelkami rodiny (přesto se pojímají spíše jako špatné matky,
než živitelky).
Po návratu z práce většinou přejímají odpovědnost za péči o
děti i domácnost (muži byli ochotni přijmout roli otce, ale
nikoliv pečovatele o domácnost), zatímco otcové měli
„opušťáky“. I v těchto případech to byly ženy, na kom zůstalo
větší břímě.
15. Rizika partnerských a rodinných
konfliktů.
Od ženy se očekává sebeobětování kariéry rodině jako důkaz
nezištné lásky (zatímco od muže nikoliv). Muži (nejen) toto od
žen očekávají, a pokud ženy jejich očekávání nenaplní,
dochází ke konfliktům.
Rodina je idealizována jako poslední bašta nezištnosti, kde
nemají místo žádné egoistické vztahy, individuální zájmy ani
moc.
Pokud se žena odmítne obětovat (zůstat doma s dětmi, pečovat
o manžela a domácnost) a upozorňuje, že z daného uspořádání
v rodině profituje její partner, riskuje, že bude obviněna z
toho, že její láska není nezištná.
Pro ženy tak vzniká past: Když se obětují, je to na úkor jejich
ambicí a zájmů, když se neobětují, jsou označeny za sobecké.
16. Jak překonat bariéry podnikání na straně
vlastní rodiny?
Akceptace sebe sama:
Překonat stereotyp „sobecké ženy“.
Mít se ráda a starat se o sebe.
Mít srovnány v hlavě odpovědi na otázky
(cvičení):
Může existovat „zdravé sobectví“?
Kde je jeho hranice?
Ve vztahu k dětem
Ve vztahu k partnerovi
Ve vztahu k rodičům
17. Jak překonat bariéry podnikání na straně
vlastní rodiny?
Jak reagovat na kritiku rodiny:
Argumenty přínosu pro vás:
Zlepšíte svou finanční situaci.
Zachováte si finanční nezávislost.
Získáte možnost seberealizace i mimo sféru péče o děti.
Rozvinete svůj osobní potenciál (znalosti, dovednosti, zkušenosti).
Zvýšíte si svou sebeúctu.
Podnikání vám může umožnit lepší skloubení pracovního a rodinného života.
V případě ukončení podnikání nebo jeho kombinace se zaměstnáním jste lépe zaměstnavatelní,
protože vaše zkušenosti jako OSVČ zvyšují atraktivitu pro zaměstnavatele.
Argumenty ve vztahu k celé rodině:
Zlepšení finanční situace.
Jako OSVČ zvyšujete kredit rodiny v jejím okolí.
Argumenty ve vztahu k dětem:
Spokojený rodič, který má možnost se realizovat, je tím nejlepším rodičem pro své děti.
Působíte jako pozitivní vzor pro děti, protože jim ukazujete, že umíte vzít budoucnost do
vlastních rukou.
Argumenty ve vztahu k partnerovi:
Je více témat k povídání, protože komunikace se neomezuje pouze na péči o děti.
18. Jak překonávat překážky podnikání na
straně potenciálních klientů?
Konkurenční výhody podnikajících rodičů.
Jak jich využít při propagaci služeb.
19. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
Na jedné straně se deklaruje, že rodičovství je
jednou z nejvyšších hodnot, na straně druhé
mají matky velmi nízký status:
S mateřstvím se spojuje pokles inteligence.
Zaměstnavatelé/klienti rodiče diskriminují.
Očekává se, že péče o děti bude neviditelná (např.
zákaz vstupu kočárků do veřejných prostor,
absentující bezbariérové přístupy pro kočárky).
Tyto společenské postoje se přenáší a násobí
ze strany zaměstnavatelů a klientů.
20. Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím
rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
Očekává se, že ženy budou Ženy sice věnují rodině více
pracovat méně výkonně a času z pracovní doby, než
spolehlivě kvůli starostem o muži, ale mají vyšší
rodinu a děti (nemoci). produktivitu práce a
pracovní úkoly plní ve svém
volném čase.
V případě možnosti
flexibilní pracovní doby
dosahují lepších výsledků,
než muži.
21. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
Od žen se očekávají Pokud se ženy chtějí
podnikatelské aktivity , prosadit v mužské profesi,
související se „ženskými musí být lepší, než muži. V
pracemi“. V případě tzv. realitě je kvalita ženské
„mužských podnikatelských práce v mužských profesích
aktivit“ se předpokládá nižší vyšší, než práce odváděná
odbornost. muži. Ženy musí být lepší,
aby se prosadily.
22. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
Očekává se, že matky jsou Náročnost péče o dítě
méně kompetentní k posiluje u žen kompetenci k
jakékoliv práci mimo péče. plánování organizace času a
práce. Tato organizační
kompetence je velmi
silným předpokladem
dobrého podnikání.
23. Jak využít rodičovství a gender
při propagaci služeb
V případě tzv. „ženských aktivit“ je mateřství konkurenční
výhodou.
V případě genderově „neutrálních aktivit“ či tzv. „mužských
aktivit“:
Lze se zaštítit označením „společensky odpovědné firmy“, která
podporuje zaměstnávání rodičů po rodičovské dovolené.
Funguje vtipná propagace (přirovnat činnost podnikání k péči o dítě –
„i toto jsem zvládla“, „Pat a Mat vám nehrozí..“)
Vyzdvihnout jedinečnost („Jediná žena na trhu v oblasti…“)
Profesionalita (dochvilnost, poctivost, transparentnost, kvalita)
Případně lze gender při vyjednávání služby skrývat (telefonický
kontakt), při následném přímém kontaktu klient málokdy odmítne