1. Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
VLIV NOVÝCH MÉDIÍ NA SPOLEČNOST
Závěrečný úkol modulu 13 k předmětu KPI 11 Kurz práce s informacemi
Autor: Martin Štecher
UČO: 400360
Typ studia: kombinované
Ročník: 2.
Počet znaků: 5 138
Brno
2012

2. Argumentace
V souvislosti se studiem předmětů Informační věda a Úvod do nových medií jsem se
seznámil problematikou nových médií a jejich vlivu na společnost. Téma popisující sociální
chování současné společnosti mne zajímá nejen jako studenta oboru Informační studia a
knihovnictví, ale také jako běžného uživatele emailové komunikace a uživatele sociálních sítí,
především Facebooku, který je jedním z fenoménů posledních let.
Anotace
Denně jsme zahlcováni informacemi, které nás obklopují. Medializace skutečnosti velkou
měrou přispívá ke vzdělanosti a všeobecnému přehledu o světě. Ovšem, stáváme se díky této
rychlé záplavě dat poněkud zmatenější a také zranitelnější. Kmenový člověk žil v harmonické
rovnováze smyslů a svět vnímal vyváženě sluchem, zrakem, čichem, chutí a dotekem.
Technický pokrok rozšiřují lidské schopnosti a smysly, tím pádem mění rovnováhu smyslů, je
to změna, která mění společnost, jež onu techniku vytvořila. Media mohou být pro společnost
přínosem, ale také často velkým nebezpečím.
Klíčová slova
komunikace, společnost, člověk, sociální sítě, vztahy, internet, facebook
2

3. Obsah
1. Úvod 4
2. Sociální sítě 4
3. Závěr 5
4. Seznam použité literatury 6
3

4. 1. Úvod
„Jedním z nejvýznamnějších a současně nejtěžších úkolů člověka v moderních a pozdně
moderních společnostech je vůbec se orientovat ve světě, v němž žije, a pochopit, jak a v čem
1
na něj média mohou působit a působí.“ Žijeme v informační společnosti, ke které
neodmyslitelně patří masová média, jež prostřednictvím osobních počítačů, mobilních
telefonů, tabletů a jejich multimediálních obsahů, nemalou měrou působí na současnou
globalizovanou společnost.
2. Sociální sítě
Zpřístupnění internetové sítě veřejnosti umožnilo běžným lidem zřízení osobního
internetového účtu a posílat e-maily ze svých domovů. S novými možnostmi internetu
vznikají a rozšiřují se sociální sítě. V současné době patří mezi nejznámější a největší sociální
síť na světě Facebook.com s více než 981,6 milióny registrovaných uživatelů (23.12 2012). 2
981 666 940 uživatelů sítě FACEBOOK,
rozdělení dle kontinentů ke dni 23.12.2012
Afrika Oceánie
5% 2%
Jižní Amerika Asie
14% 28%
Severní Amerika
25% Evropa
26%
graf dle údajů ze dne 23.12.2012, dostupných z : http://www.checkfacebook.com/
1
JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 372, ISBN 978-807-3674-
663.
2
Checkfacebook [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.checkfacebook.com/
4

5. 3
„Facebook začaly ke svým účelům používat veřejně činné osoby a komerční subjekty. Stal se
také prostředkem k mobilizaci občanů. Do budoucna lze jen očekávat, že akcí typu
manifestace za Národní knihovnu Kaplického bude přibývat. Na jednu stranu je dobré, že lidé
mají možnost vyjádřit se k mnoha věcem a sdílet také zájem o věci veřejné, nicméně na
druhou stranu je virtuální prostředí nepředvídatelné a málo kontrolovatelné. Problém by
mohl vyvstat, pokud by se prostřednictvím Facebooku či jakékoli jiné sociální sítě
zmobilizovala extremistická hnutí. Jedno je nicméně jisté. Sociální sítě typu Facebook
představují nový způsob komunikace mezi lidmi a umožňují svým uživatelům snáz se spojit se
svými přáteli. Vytváří nové prostředí, především pro mladé lidi, které má svá vlastní pravidla
a funguje na jiných principech, než dosavadní komunikační prostředky.“ 4
V souvislosti se sociálními sítěmi je vážně ohrožena sounáležitost společnosti jako celku,
může docházet k extrémní izolovanosti jedinců a objevovat se různé formy závislosti na
elektronických médiích.
„Výrazné, nicméně dočasné nebezpečí spatřuji ve vlivu informatizace na oslabování přímé
sociální komunikace s jejími nezastupitelnými přednostmi. Rozšiřující se možnosti nepřímé
komunikace přinášejí nebezpečí povrchních styků, lidé stále častěji spolu komunikují, aniž by
se poznali v přímém styku. Dochází tak k jisté společenské izolaci části jednotlivců, k podpoře
samotářství, anonymity apod.“ 5
3. Závěr
Nežli člověk objevil fonetickou abecedu, byly všechny jeho smysly vyrovnané a simultánní,
všichni si s mírou vědomostí byli rovni, což znamenalo, že existovalo málo individualismu.
Lidé žili spontánnějším životem a v mezilidských vztazích si byli blíže nežli v současnosti.
Člověk v informační společnosti již neumí tolik naslouchat.
3
tamtéž
4
NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook [online] .E-polis.cz, 3. červen 2009. [cit.
2012-05-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/380-nova-media-pripadova-studie-
facebook.html>. ISSN 1801-1438.
5
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum,
2005, s. 109. ISBN 978-80-246-1037-5.
5

6. „Naslouchání, resp. umění naslouchat, jemuž je do značné míry nutno se naučit je více nežli
schopnost jednoho z našich smyslových orgánů. Jde o porozumění druhému, o pochopení
toho, oč mu v rozhovoru s námi jde, jaké úmysly a cíle sleduje. Vždyť mnohdy jde v rozhovoru
jen o popovídání, jen o to, aby člověk byl druhým přijat, aby mohl projevit svůj názor, o pocit
radosti z lidského slovního projevu, a to bez ohledu na to, o čem je řeč. A tak je nutno při
6
přímé komunikaci zapojovat nejen sluch, ale i zrak a schopnost vcítit se do druhého.“
Když se ohlédneme zpět, je vidět posun v celkové úrovni společnosti. Zavedení fonetické
abecedy, následně vynález knihtisku, objevení telegrafu, rozhlasu, televize, výpočetní
techniky, mobilního telefonu a v neposlední řadě internetu bylo pro lidstvo postupným
rozšířením, zdokonalením, ale současně každá extenze předchozích médií zákonitě přinášela
s sebou i nežádoucí účinky.
„V minulosti vnímali lidé účinky médií postupně, a to dovolovalo jedinci a společnosti jejich
dopad do jisté míry vstřebat a ztlumit. Věřím, že dnes v elektronickém věku okamžité
komunikace, závisí naše přežití nebo přinejmenším naše spokojenost a štěstí na pochopení
nového prostředí, elektronická média způsobující naprostou a téměř okamžitou přeměnu
kultury, hodnot a vztahů. Tento zvrat je bolestný a způsobuje ztrátu identity, což se dá zlepšit
jenom tím, uvědomíme-li si jeho dynamiku. Jestliže porozumíme jeho změnám způsobeným
novými médii, můžeme jejich účinkům předcházet a řídit je; jestliže ale setrváme ve svém
podprahovém transu, do něhož se sami uvádíme, staneme se jejich otroky.“ 7
6
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum,
2005, s. 184. ISBN 978-80-246-1037-5.
7
MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Dotisk 1. vydání. Brno:
Jota, 2008, s. 219. ISBN 9788072171286.
6

7. 4. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac.
vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 978-80-246-1037-5.
2. Checkfacebook [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z
http://www.checkfacebook.com/
3. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s.
ISBN 978-807-3674-663.
4. MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Dotisk
1. vydání. Brno: Jota, 2008, 415 s. ISBN 9788072171286.
5. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Vyd. 1. Překlad Miloš
Calda. Praha: Odeon, 1991, 348 s. Eseje (Odeon), sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.
6. NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook [online].E-polis.cz, 3.
červen 2009. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-
clanky/380-nova-media-pripadova-studie-facebook.html>. ISSN 1801-1438.
7

8. Hodnocení zdrojů:
Zdroj č. 1
 Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. (20. února 1928, Jevíčko - 26. prosince 2005, Praha)
byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník,
 velmi často citovaný autor
 průkopník informační vědy a knihovnictví
 spoluzakladatel oboru na VŠ v Brně, Praze a Opavě
 kniha je patří mezi základní literaturu při studiu informační vědy
Zdroj č. 2
 velmi často citovaný web v souvislosti s monitoringem Facebooku
 bezplatná platforma sledující aktuální počty uživatelů sociální sítě Facebook
 analytický nástroj pomáhající marketingu a výzkumným pracovníkům pochopit, jak se
Facebook šíří po celém světě
 pravidelně aktualizované údaje
 možnost výběru konkrétních údajů
Zdroj č. 3
 Prof. PhDr. Jan Jirák, PhD.,
mediální teoretik odborník, akademický pracovník, je členem Centra pro mediální
studia CEMES Fakulty sociálních věd UK v Praze a jedním z autorů koncepce
mediální výchovy pro základní a gymnaziální vzdělávání v ČR
 Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.,
historička českých a světových médií, vedoucí katedry mediálních studií a Centra
mediálních studií a Centra pro mediální studia CEMES Fakulty sociálních věd UK v
Praze
 velmi často citovaní autoři
 kniha patří mezi základní literaturu při studiu masových médií
 knihu vydalo nakladatelství Portál, vydávající odbornou literaturu
8

9. Zdroj č. 4 a 5
 kanadský filozof, sociolog a publicista. Zabýval se zejména filozofií historie, teorií
sociální komunikace a kulturologií. Populárním se stal zvláště svou filozofickou
historie vycházející v zásadě z technologického determinismu, kdy směnu historických
epoch určuje rozvojem prostředků komunikace a dorozumění. Tyto prostředky se úzce
váží k rozvoji komunikativních funkcí předmětů kultury (jazyk vědy, počítače).
 McLuhan subjektivisticky rozlišuje epochy kmenového, topografického, industriálního
člověka a dnešní elektronickou epochu.
 velmi často citovaný odkaz
 předpověděl rozšíření elektronické komunikace a nepřímo i vznik internetu
 knihy autora patří mezi základní literaturu při studiu informační vědy a sociologie
Zdroj č. 6
 velmi často citovaný odkaz
 ve studii je použito mnoho spolehlivých zdrojů, jsou k nim uvedeny citace a odkazy na
tyto zdroje
 autorka je konzultantkou internetového politologického časopisu E-Polis
 E-Polis je zaměřen především na publikaci textů převážně mladých autorů – studentů
a absolventů politických věd a příbuzných oborů.
 Časopis je indexován pod ISSN 1801-1438. A právě vhledem k tomuto ISSN je možné,
aby si mladí autoři připsali do publikační činnosti zde publikované články.
9