2. Prostor(ovost)
 Reprezentace prostoru?
 GIS – souřadnicová soustava
 Role ICT při transformaci vztahů lidí a prostoru
 Kyberprostor, virtuální realita x prostorové modelování, skutečná realita
(něco mezi?)
 Absolutní (Euklidovská geometrie, Newtonovská fyzika a Descartovská filosofie)
 Relativní
 Relační (!)
„Site has a value, not because of its own isolate existence but because
it contains relationships with other sites“ (Harvey 1973, 13-14)
Hynek, Vávra 2007: (Přinejmenším) čtyři prostorovosti krajiny

3. 1. Přírodní
přírodně konstitutivní/hybridní
(Hynek, Vávra 2007)
(antropizované) přírodní procesy,
technologie, složkové interakce
živly, pohromy
Přírodní geometrie krajiny. Tvůrcem jsou přírodní procesy.
geometrická povaha – hmatatelný rozměr, prostorové
uspořádání (primárně přírodních) polycentricky pojímaných
krajinných ekosystémů. Látkově-energeticky působící faktory
– teplo, vlhkost a látková úživnost (trofita) – formují určitou
prostorovou pravidelnost jejich uspořádání. Zdůrazňována
role času (klimatologie, pedogeografie...).

4. 1. Přírodní
přírodně konstitutivní/hybridní
Využití GIS při vizualizaci přírodní a socioekonomické prostorovosti;
kombinace vrstev/složek do výsledné mapové reprezentace
Zdroj: Trávníček, Trojan 2010

5. 2. Socioekonomická
(Hynek, Vávra 2007)
využívání přírody – zdroje, služby, náklady/užitek
prostorová organizace kulturní krajiny
nodalita, urbanizace, suburbanizace
venkov, gradient využití
Je utvářena působením společnosti na přírodní složky
krajiny. Příroda je zdrojem statků a služeb poskytovaných
a využívaných společností (látky, energie, potenciál pro
aktivity např. prostřednictvím turistiky atd.), vzniká tak
kulturní krajina. Typická je interakce urbánního a rurálního
prostoru a jejich oboustranné přechody. Význam mají
komunikační sítě (vč. informačních) s přesahy do dalších
prostorovostí (percepční a performativní)

6. 1. Přírodní + 2. socioekonomická
Trojan, Trávníček 2010

7. 2. Socioekonomická
(Hynek, Vávra 2007)
využívání přírody – zdroje, služby, náklady/užitek
prostorová organizace kulturní krajiny
nodalita, urbanizace, suburbanizace
venkov, gradient využití
Je utvářena působením společnosti na přírodní složky
krajiny. Příroda je zdrojem statků a služeb poskytovaných
a využívaných společností (látky, energie, potenciál pro
aktivity např. prostřednictvím turistiky atd.), vzniká tak
kulturní krajina. Typická je interakce urbánního a rurálního
prostoru a jejich oboustranné přechody. Význam mají
komunikační sítě (vč. informačních) s přesahy do dalších
prostorovostí (percepční a performativní)
Počet obyvatel v Jihomoravském kraji podle SLDB 2001

8. 2. Socioekonomická - 3D
3D modelace: landmark (Lynch 1960) brněnského
výstaviště na podkladu satelitního snímku
(Google Earth 6.0 beta)

9. 2. Socioekonomická – 3D?
promítnutí socioekonomické prostorovosti ve StreetView
– okolí ÚAN Zvonařka
(Google Earth 6.0 beta)

10. 3. Percepční, imaginativní
(Hynek, Vávra 2007)
reflexivita, prožitky, odezvy, vzpomínky, představy
symboly, ikony, nálepky, sny, naděje
topofilie, topofobie (Tuan)
...významy, současně materiální i symbolická (na místo
zažitých binárních polarit/opozit). Interpretativní schéma
porozumění prostoru, lidská percepce i normativní
představy (územní plán, zákony…) formujících předávaný
morální rozměr, který se zároveň stává referencí pro
hodnocení stavu (např. krajiny). Vytvářena v procesu
sociální konstrukce i jako virtuální svět možného
(kyberprostor).

13. 3. Prostorovost
Zdroj: http://ge.ecomagination.com/smartgrid/#/augmented_reality

14. 4. Performativní
(Hynek, Vávra 2007)
aktéři/aktanti, asambláže, rhizomy, materiality
podílníci, dotčení, rozhodovatelé
fyzický kontakt, pohyb
moc a odpor (Foucault)
Performativní prostorovost se projevuje skrze činy, v jednání
aktérů jdoucích v souladu či proti aktantům. Dochází ke
generování moci, která přetváří i krajinu, zpravidla za vzniku
rezistence (odporu) vůči přímým či zprostředkovaným
krokům dominujících členů společnosti, které mají často
fatální dopady na krajinné ekosystémy, resp. na životní
prostředí.

15. 4. Performativní
běžně dostupná augmented Foto: J. Trojan
reality

16. Diskuze, závěr
 Současný kyberprostor
 Platformně mobilní
 Dynamický vývoj
Zvyšující se možnosti ICT, zejména kyberprostoru
 Mocenské ovlivnění sociálně konstruované prostorovosti a rostoucí
dominance verze prostoru, které zároveň slouží k potlačení či vyloučení
verzí jiných
 stávají se součástí permanentního utváření prostoru skrze procesy, které
v něm probíhají (Murdoch 2006)
 Prostorovost jako „plovoucí koncept“
 Produkt i konstrukt v procesu sociální konstrukce prostoru

17. Zdroje použité v prezentaci
Harvey, D. (1973): Social Justice and the City. London: Edward Arnold, 336 s.
Hynek A., Vávra J. (2007): (Přinejmenším) čtyři prostorovosti krajiny. In: Herber, V.
(ed): Fyzickogeografický sborník 5 z 24. výroční konference fyzickogeografické
sekce České geografické společnosti 13. a 14.února 2007 v Brně. Fyzická geografie-
výzkum, vzdělávání, aplikace. MU Brno, s. 7-14
Murdoch, J. (2006): Post-structuralist Geography: A Relational Guide to space. London:
Sage Publications. 220 s. ISBN 9780761974246
Trávníček, J., Trojan, J. (2010): Changing Landscape in GIS Dynamization in Practice:
Using Old Maps at Educational Project for Secondary School in South Moravia,
Czech Republic. In Proceedings of the 5th International Workshop on Digital
Approaches in Cartographic Heritage. Vienna : Vienna University of Technology, s.
565-575, 10 s.
Trojan, J., Trávníček, J. (2010): Spatiality of functional units in rural landscape in the
greater Brno area: Lipůvka-Lažany-Újezd. GeoScape, Vol. 5, N. 2. ISSN 1802-1115.
V tisku.