1. Tvar: možnost pojetí prostoru Robert Osman

2. Tvar jako možnost
pojetí prostoru
• PETŘÍČEK, Miroslav. Myšlení obrazem. Praha : Herrmann
& synové, 2009. 204 s.
• Matematické modely morfogeneze : sborník přednášek :
Bechyně, 26.-30. září 1988. Praha : Československá
vědeckotechnická společnost při FGÚ ČSAV, 1989. 315 s.
• SCHWENK, Theodor. Sensitive chaos : the creation of
flowing forms in water and air. Forest Row : Rudolf Steiner
press, 1996. 144 s.
• THOMPSON, D'Arcy Wentworth. On growth and form.
Cambridge : At the University Press, 1917. 793 s.
• Rivers and Tides

3. tvar mají především místa v
prostoru; ta ho dodávají tělům,
případně prázdnotě; tvar
nějakého těla je tvar toho místa
v prostoru, jež je v daném
okamžiku tímto tělem zaplněno

4. obrázek pole

5. obrázek zoraného pole

6. obrázek bitevního pole

7. obrázek herního pole

8. pole
• gravitační
• elektromagnetické
• sémantické
• morfogenetické

9. gravitace dle Einsteina
• všechny předměty padají v gravitačním poli stejně rychle
• svědčí o nezávislosti pádu na vlastnostech padajícího tělesa
• pád tělesa není starostí tělesa samého, ale je to zabezpečeno nějak
prostěji
• tělesa vůbec nepociťují účinky nějaké tíhy, protože se volně vznáší v
prostoru
• jestliže volně padáme, nepociťujeme vůbec účinky síly, která za nás
"tahá" - jsme v beztížném stavu, přestože se pohybujeme se zrychlením
• co přitahuje aby všechno padalo stejně rychle?
• povrch Země se totiž určitě nepohybuje někam nahoru

10. gravitace dle Einsteina
• nepotřebuje pojem síly
• gravitaci vysvětluje jako vlastnost samotného prostoru a času
• tělesa, která nepociťují setrvačnost, se prostorem a časem (pohyb časem je obyčejné
stárnutí) pohybují po nejkratších možných drahách
• kdykoli se časoprostorem pohybujeme po jiné než nejkratší trajektorii, pociťujeme
účinek síly
• pokud cítíme sílu na povrchu Země, musí to znamenat, že se při pobytu na Zemi
pohybujeme časoprostorem po nějaké dráze, která není nejkratší možná
• pokud volně padáme v gravitačním poli, necítíme žádný účinek síly prostě proto, že
se pohybujeme časoprostorem po nejkratší možné cestě
• aby taková trajektorie časoprostorem byla přesto ta nejkratší, to je možné zařídit
jedině tehdy, když bude zakřiven sám časoprostor
• je-li časoprostor zakřiven, těleso sleduje toto zakřivení - klouže opět po nejkratší
cestě časoprostorem
• nejkratší cesta danou oblastí časoprostoru je navíc pro všechna tělesa stejná - její
tvar má na starosti prostoročas a ne ona tělesa

11. elektro
magnetické
pole

12. Morfologie,
morfogeneze,
morfogenetické pole
• tvar mají především místa v prostoru;
• ta ho dodávají tělům, případně prázdnotě;
• tvar nějakého těla je tvar toho místa v prostoru, jež je v daném okamžiku
tímto tělem zaplněno;
• o možných tvarech různých těl rozhoduje prostor, a to tak, že jim poskytuje
místa;

13. morfogenetické pole
• Proč by síla měla mít hlubší ontologický status než tvar?
• Tvar není ad hoc uskutečněn, nýbrž je aktivním výběrem z tvarových možností.
• Jednotlivé možnosti nejsou stejně pravděpodobné: jejich rozložení nazvěme
morfologií.
• Výběr z těchto nabídek vede k naplnění jedné z možností, tj. k uskutečnění,
povstání určitého tvaru na dané morfologické úrovni.
• Tomuto vzniku tvaru se říká morfogeneze.
• Morfogeneze je společným jmenovatelem pochodů a jevů jak tělesných, tak
duševních.

14. morfogenetické pole
• MORFÉ znamená tvar, GENESIS pak vznik, zrod;
• prostor, kterým probíhají (elektromagnetické) siločáry dostal název (silové)
pole;
• něco zde muselo být co zprostředkovává působení elektromagnetických sil
– materiální plností, ne prázdným prostorem;
• Zavedením pojmu pole nejsou zaváděny nové síly, nýbrž morfologii určité
úrovně: tvar vtištěný silám na nižší úrovni, tj. potencialitám zaujmutí
prostoru ve viditelném světě;
• Médiem působení, polem může být samotný prostor;

15. sensitive chaos
• určité archetypální formy pohybu mohou být
nalézány ve všech proudících médiích bez
ohledu na jejich chemické a fyzikální
vlastnosti;
• lze tak hovořit o základním principu proudění
vody jako její vlastní seberealizace bez
ohledu na materiál okolního prostředí;

16. řada vodních živočichů zahrnuje
archetypální spirální pohyb do svých tvarů

17. Vlna
rejnok ve svém pohybu
přebírá tvar vlny

18. morfogenetické pole
• Pobyt stejně jako každé jiné jsoucno – neexistuje odděleně od jiných
jsoucen, totiž nikdy nemůže do existence vcházet odděleně, samostatně,
nýbrž jen s dalšími jsoucny, s nimiž tvoří své okolí a svět.
• Každá věc je rozvrhem svých možností, totiž uskutečnitelných vztahů k
jiným jsoucnům na světe.
• Prohlížím-li si obraz na stěně, je mi tento obraz bližší než brýle, které mám
na nose.
• Prostor je především prostorem možností, možností, které jej tvarují.
• Prostřednictvím tvaru věcí jsme schopni sledovat tvar prostoru, možnosti
prostoru.

19. tvar mají především místa v
prostoru; ta ho dodávají tělům,
případně prázdnotě; tvar
nějakého těla je tvar toho místa
v prostoru, jež je v daném
okamžiku tímto tělem zaplněno

20. Literatura
• BRÁZDIL, Rudolf. Úvod do studia planety Země. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 365 s.
• DESCARTES, René; GLOMBÍČEK, Petr; MARVAN, Tomáš. Meditace o první filosofii. Praha : Oikoymenh,
2010. 127 s. ISBN 9788072984275.
• DESCARTES, René; MARVAN, Tomáš; GLOMBÍČEK, Petr. Principy filosofie : výbor doplněný dvěma
Descartovými dopisy princezně Alžbětě Falcké : Bilingva. Praha : Filosofia, 1998. 179 s. ISBN 8070071125.
• EINSTEIN, Albert. Relativity: The Special and the General Theory. London : Barnes & Noble, 2004. 144 s.
ISBN 9780760759219.
• HEBKÝ, Jan. Gravitace v Minkowského prostoročasu. Praha : [K+K Humburky], 2008. 173 s. ISBN
9788025434345.
• LEWIN, Kurt. Principles of topological psychology. New York : McGraw-Hill Book Company, 1966. 231 s.
• LEWIN, Kurt; CARTWRIGHT, Dorwin. Field theory in social science : selected theoretical papers. New York :
Harper Torchbook, 1951. 346 s.
• NOVOTNÝ, Jaroslav. Mezi rozprostraněností a významovou orientací. In NOVOTNÝ, Jaroslav, et al. Člověk
mezi rozprostraněností a krajinou : studie k rozmanitosti chápání prostoru. Praha : Togga, 2008. s. 17-37. ISBN
9788087258040.
• Matematické modely morfogeneze : sborník přednášek : Bechyně, 26.-30. září 1988. Praha : Československá
vědeckotechnická společnost při FGÚ ČSAV, 1989. 315 s.
• PETŘÍČEK, Miroslav. Myšlení obrazem. Praha : Herrmann & synové,
2009. 204 s.
• SCHWENK, Theodor; SCHWENK, Wolfram; JACOBI, Michael. Tři úvahy o podstatě vody. Hranice : Fabula,
2005. 70 s. ISBN 808660022X.
• SCHWENK, Theodor. Sensitive chaos : the creation of flowing forms in water and air. Forest Row : Rudolf
Steiner press, 1996. 144 s.
• ŠMEJKAL, Václav. Krize newtonovsko-karteziánské vědy. E-LOGOS : Electonic journal for philosophy [online].
1997, 4, [cit. 2011-01-09]. Dostupný z WWW: <http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/smejkal.htm>. ISSN
12110442.
• THOMPSON, D'Arcy Wentworth. On growth and form. Cambridge : At the University Press, 1917. 793 s.