4. Základní informace Název: adamas = nepřemožitelný (řečtina) Alotrop uhlíku Krystalová soustava: krychlová soustava Tvrdost : 10 Hustota: 3,47 – 3,56 g/cm3 Index lomu: 2,417 (při 589,3 nm)
5. Vznik Hloubka více než 100 km Horniny: kimberlity čilamproity Extrémní podmínky Tlak okolo 7 GPa Teplota 1300 °C
6. Výskyt – Naleziště Indie První diamanty, které nacházeli v řečištích (př. Golconda) Majetek vladařů Rusko Velmi bohatá – Jakutská oblast na Sibiři Objevena v 50. letech 20. století
7. Výskyt – Naleziště Kanada Důl Ekati 1985 – první diamanty 1999 – začala těžba Austrálie Největší producent diamantů drahokamové kvality Důl Argyle
8. Výskyt – Naleziště Jihoafrická republika Nejznámější producent diamantů Historka 1866 – farmář Schalk van Niekerk si všiml chlapce (15 let) s třpytivým kamínkem. Shalk chtěl kámínek koupit, ale matka chlapce ho darovala. Poté kamínek vyměnil několik majitelů, než zjistili, že jde o diamant (21 karátů). Pojmenovali ho Eureka Eureka je nyní uložena v muzeu v Kimberley
9. Výskyt - Naleziště Jihoafrická republika největší ručně hloubený důl na světě v Kimberley hloubka 1,097 km pod úrovni terénu za 40 let vytěžili 22,5 tun zeminy, našli 3 tuny diamantů 1914 byl zatopen
10. Historie První diamanty byly nalezeny v náplavech řeky Golconda v Indii, přesný čas není znám 4. století před Kristem sepsána daňová kniha v sanskrtu našel se v ní první písemný záznam o diamantech Diamant byl symbol mužnosti a odvahy, proto byl ve vlastnictví vladařů
11. Historie Do Evropy je přivezl Alexandr Veliký Legenda o Údolí diamantů a obřích hadech Staré Řecko – slzy bohů, které spadly na zem 60 před Kr. – zmínka v Historii přírody – Plinius
12. Historie 14. století – diamantové centrum Evropy jsou Antverpy 15. století – zlepšení úpravy – štípání první zmínka, že byl diamant darován jako symbol lásky 1477 arcivévoda Maxmilián Rakouský - diamantový zásnubní prsten věnoval Marii Burgundské
13. Historie 17. století – začalo broušení různých tvarů např. kapka, ovál 19. století - Henry Morse v USA pokusy s prvním moderním briliantovým brusem 1919 – popsal brus v USA Marcel Tolkowskiy, dnes považovaný za vynálezce moderního briliantového brusu
15. Cesta Diamantu Cca polovinu obchodu ovládá De Beers– počátky sahají až do 19. století proto je obchod velmi stabilní
16. Cesta Diamantu Pozvou obchodníky (80 – 90) do Londýna na tzv. sight předloží boxy – kameny různé kvality s přesně stanovenou cenou pokud někdo nic nekoupí – příště už ho nepozvou
17. Cesta Diamantu Většina kupujících jsou brusírny bus je nejvýznamnější část cesty (výrazně ovlivňuje cenu) počítač pomáhá určit správný brus rozhodující slovo má brusič
18. Cesta Diamantu Diamant míří do prodeje 25 světových burz 4 v Antverpách nejstarší na světě BeursvoorDiamanthandel
19. Cena Diamantu Cenu a kvalitu určují 4C carat(hmotnost) color(barva) clarity(čistota) cut(brus)
20. Cena Diamantu Hmotnost – carat jednotkou hmotnosti je karát (ct.) = 0,2 g název odvozen od semene rohovníku obecného (tzv. svatojánský chléb) jeho semena mají vždy přibližně stejnou hmotnost 0,2 g
21. Cena Diamantu Barva – color nejvíce jich je bezbarvých jediný drahokamový druh, který se vyskytuje ve 11 hlavních barevných odstínech: červené, oranžové, žluté, zelené, modré, purpurové, růžové, hnědé, šedé, černé a bezbarvé sytě zbarvené – vzácné, nejvzácnější červené
22. Cena Diamantu Čistota – charity je určena množství obsažených nečistot např. cizorodé látky (inkluze), mechanické poruchy (většinou praskliny)
23. Cena Diamantu Brus – cut nejprve je nutné stanovit jeho tvar a typ hodnocení kvality brusu diamantů probíhá ve třech rovinách proporce, symetrie, kvalita opracování kamene
25. Známé Diamanty Cullinan 1905 – nalezen v JAR, jméno po majiteli dolu – Sir Thomas Cullinan 3106 karátů – největší nalezený diamant rozdělen na 105 různých briliantů – 9 velkých 96 malých
26. Známé Diamanty Cullinan Legenda – brusič plánoval rozdělení 2 roky po rozdělení omdlel (umřel) Cullinan I Hvězda Afriky Součástí Britských korunovačních klenotů – žezlo
28. Známé Diamanty Koh–I–Noor Hora světla Nalezen v Indii před 4–5 tisíci lety 14. století – první písemné zmínka vlastník držení král RajahMalwar 16. století – součást Pavího trůnu
29. Známé Diamanty Koh–I–Noor 1859 – darován Britské královně Viktorii nechala ho přebrousit – snížila jeho cenu z 186 karátů na 108,9 karátů umístěn ve středu korunovační koruny byl darován jako šperk královně – proto se tradovalo, že pokud by ho nosil muž, Británie by přišla o Indii
30. Známé Diamanty Hope Majetek amerického SmithsonianNaturalHistory Museum 45,52 karátu 1660 – v Indii zakoupen francouzským cestovatelem Od cestovatele ho koupil Ludvík XIV. nosil ho na zlatém pásku kolem krku
31. Známé Diamanty Hope Darován Marii Antoinettě – během revoluce jí byl ve vězení ukraden Na dlouho dobu se ztratil 1812 – se zase objevil Putoval od jednoho vlastníka k dalšímu př. soudili si o něj rodinní příslušníci, manželé při rozvodu atd.
32. Známé Diamanty Hope 36 let ho vlastnila EvelynWalshMcLean dárek do manžela nosila ho do bazénu její vnučka Hope žužlala, když jí rostly zuby nechávala svého psal pobíhat po dvorku s diamantem na obojku
33. Známé Diamanty Excelsior Pravděpodobně druhý největší Nalezen 1893 JAR Dělník ho málem vyhodil i s lopatou štěrku Nepravidelný tvar – 21 briliantů největší 69,80 karátů
34. Známé Diamanty De BeersMillennium Star Pochází z Konžské demokratické republiky V surovém stavu 777 karátů 203,04 karátů po vybroušení Je mimořádně čistý je považován za největší takto čistý diamant
35. Známé DiamantyAllnatt 101,29 karátů Sytě žlutá barva největší takto žlutý diamant Aby byla jeho barvaintenzivnější vybroušen do čtvercového tuporohého modifikovaného briliantu
36. Známé DiamantySteinmetz Pink Růžové diamanty jsou velmi vzácné V surovém stavu 100 karátů Po vybroušení největší 56,6 karátů a 49 menších briliantů
38. Známé Diamanty OceanDream 5,51 karátů Ojedinělá modrozelená barva Aby vznikla tato barva, musel být v blízkosti zdroje stálého tepla (stabilní teploty) po miliony let
46. Diamanty Zpracováno na katedře chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, Autorka: studentka 2. ročníku Martina Košková Úpravy: jan.gregr@tul.czleden 2010