1. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
CHEMIEJan Grégr & Martin Slavík
Obsah
Témata přednášek
Proč potřebují strojaři znát chemii
Základní pojmy
Atomy
Periodický zákon a tabulka
CHE 01
Katedra chemie FP TUL: http://www.kch.tul.cz
2. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
2
Odkazy QR kód
Jan Grégr
http://www.kch.tul.cz/people/jan-gregr
Martin Slavík
http://www.kch.tul.cz/people/martin-slavik
Katedra chemie FP TUL
http://www.kch.tul.cz
Materiály
http://bit.ly/che-tul
3. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
3
Jak se jmenují přednášející?
Kde najdete texty?
Co si pamatujete?
Jak se jmenuje děkan FS TUL? Oslovování.
prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld
Bernhard Maier, Dr. Ing. h.c.
předseda představenstva Škoda Auto (generální ředitel)
Pane profesore… (výuka)
Pane děkane… (jednání)
Pane Maiere…
7. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
7
Dva navazující písemné testy
1) 45 minut, chemické názvosloví a výpočty
≥ 50 % správně postup do dalšího kola
2) 25 minut, teorie, ≥ 50 % správně
Termíny KZ – zkouškové období, přihlašování STAG
Povinné vědomosti – pokud je nebude vědět,
nezachrání Vás nic
Splněním podmínek KZ získáte 3 kredity
Co je klasifikovaný zápočet?
8. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
8
Pište si poznámky, co si nenapíšete zapomenete
Zjistěte, co je důležité – informace (Z, KZ, Zk),
jména, laboratoře, cvičení, termíny…
Udělejte to, co nejdříve – jednejte
Choďte do školy (aspoň tehdy, když to je nutné)
Obecné tipy
Pozor! Zkoušíme všechna témata (otázek je více)
Kolující odpovědi na otázky obsahují chyby.
10. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
10
Úvod, zákony, periodická tabulka
Chemické vazby a nevazebné
interakce, vlastnosti látek
Názvosloví. Výpočty složení ,
rovnice
Chemické reakce, energetika,
kinetika, katalyzátory, rovnováha
Přednášky 01–04
O
OH
S
OH
O
18. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
18
moderní trendy v materiálo-
vém inženýrství, např.
kompozity a nanomateriály
Lotosový efekt. Kapičky vody
na lístku řeřichy zobrazené
pomocí environmentálního
rastrovacího elektronového
mikroskopu (ESEM)
Proč potřebují strojaři znát chemii
35. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
35
sloučeniny směsi
složeny z molekul nebo
iontů v konstantním
poměru a s definovanou
strukturou, vyznačují se
konkrétními fyzikálními
vlastnostmi
soustava tvořená
alespoň dvěma
složkami, složená
z různých molekul nebo
krystalických fází
v proměnném poměru
Základní formy hmoty
O2, N2, NO2… Vzduch: N2 + O2 + …
39. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
39
Zákon zachování energie
Celková energie soustavy je stálá nezávisí
na změnách, které v ní probíhají, tj. energii
nelze vytvořit, ani ji nelze zničit.
Příklad:
Při vzniku 9 g vody z vodíku a kyslíku se
uvolní 1,4 . 105 J a hmotnost soustavy
klesne o 1,6 . 10-9 g
Zákon zachování energie: E = mc2
40. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
40
Zákon o zachování hmotnosti
(Lavoisier)
Při každé chemické reakci je
součet hmotností zúčastněných
látek nezměněn
Základní chemické zákony
C3H8 + 5O2 = 4H2O + 3CO2
3C | 8H | 10O = 3C | 8H | 10O
Rovnají se počty částic i hmotnosti
Zákon zachování energie: E = mc2
42. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
42
Zákon množných poměrů slučovacích
(Dalton)
Tvoří-li dva prvky více sloučenin,
pak hmotnosti jednoho prvku, který
se slučuje se stejným množstvím prvku
druhého, jsou vzájemně v poměrech,
které lze vyjádřit malými celými čísly C1O1
C1O2
C3O2
Základní chemické zákony
nestechiometrické sloučeniny!
Fe0,95–1O; SnO2-x
44. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
44
Avogadrův zákon (Avogadro)
Za stejného tlaku a teploty je
ve stejných objemech různých plynů stejný
počet částic
NA = 6,023.1023 mol–1
Základní chemické zákony
[ID] T, p: Vm=V/n = konst.
Ideální plyn: p V = n R T
VM (0 °C, 101 325 Pa) = 22,41 dm3 .mol-1
48. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
Rutherford (1906) – experiment s Au-fólií
a částicemi α(He2+) vedl k planetární
představě o atomu
Thomson (1897) – v řadě
experimentů s katodovými
trubicemi dokázal existenci
elektronů, atom je „kladně
nabitá koule s rozptýlenými
elektrony“
atom ~10-10 m = 1 Å jádro ~10-15 m, ρ ~1012 kg/m3
49. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
Millikan (1909) – experiment
s olejovými kapkami k ověření
existence elektronů a jejich
náboje
Chadwick (1932) - jádro obsahuje kromě protonů ještě elektroneutrální
neutrony
52. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
Struktura atomu
Atomové (protonové) číslo: Z počet protonů v jádře
U elektroneutrálních atomů rovno počtu elektronů
v elektronovém obalu
Neutronové číslo: N počet neutronů v jádře
Nukleonové (hmotnostní) číslo: A = Z + N
Izotopy - atomy se stejným Z, mohou se lišit v N(A)
Nuklid - prvek obsahující pouze atomy s daným Z a N(A)
58. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
58
Je charakterizována čtyřmi kvantovými čísly
• Hlavní kvantové číslo (energie – 1, 2…)
• Vedlejší kvantové číslo (tvar orbitu – s, p, d, f)
• Magnetické kvantové číslo (orientace orbitu)
• Spinové kvantové číslo (moment rotace)
Výstavba elektronového obalu 1
-1/2 ↑
+1/2 ↓
6C 1s2 2s2 2p2
„adresa“
elektronu
Valenční elektrony
67. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
67
Existuje několik výjimek z výstavbového principu.
Stabilní konfigurace jsou např. také:
– Z poloviny zaplněná podslupka d: d5:
• Cr má konfiguraci [Ar]4s13d5;
• Mo má konfiguraci [Kr] 5s14d5
– Zcela zaplněná podslupka d: d10:
• Cu má konfiguraci [Ar]4s13d10
• Ag má konfiguraci [Kr]5s14d10.
• Au má konfiguraci [Xe]6s14f145d10
Výjimky se objevují u větších prvků které mají blízké
energie orbitalů.
Anomální konfigurace
70. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
70
Ionizační energie atomu je definována jako práce
potřebná k odtržení a úplnému vzdálení nejslaběji
poutaného elektronu z atomu v základním stavu.
Nejnižší ionizační energie mají alkalické kovy (Na, K, Rb, Cs)
jsou také označovány jako elektropositivní
Ionizace – vznik kationtů
71. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
71
Elektronegativita = empiricky nalezené číslo vyjadřující
schopnost atomu prvku přitahovat vazebné elektrony kovalentní
vazby.
Elektronová afinita je energie, která se uvolní při připoutání
elektronu k atomu za vzniku aniontu. Nejvyšší elektronovou afinitu
mají halogeny a dále chalkogeny (O, S atd.)
Elektronová afinita – vznik aniontů
72. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
Vazby a vlastnosti sloučenin
Iontová vazba
Elektrostatické přitahování opačně nabitých iontů (NaCl = kov-nekov)
Kovalentní vazba
Sdílení jednoho nebo více valenčních
elektronů (O2 = nekov-nekov)
Kovová vazba
valenční elektrony sdíleny atomy v krystalické mřížce kovu
(Ag = kov-kov)
75. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
75
Fyzikální a chemické vlastnosti prvků jsou
periodickou funkcí jejich protonového čísla.
Periodická tabulka
Pořadí v tabulce je dáno výstavbovým principem (po řádcích).
Prvky ve stejných sloupcích mají stejnou elektronovou konfiguraci valenční
slupky (podobné vlastnosti).
Nejstálejší (nejméně reaktivní) jsou atomy prvků s plně obsazenými valenčními
vrstvami (vzácné plyny). Nejreaktivnější jsou prvky, které se uspořádáním
elektronového obalu nejvíce blíží k vzácným plynům.
92. KatedrachemieFPTUL|www.kch.tul.cz
92
elektrony fungují jako magnety – 2 elektrony s opačným
spinem se v magnetickém účinku ruší
Látky obsahující nepárové elektrony zesilují intenzitu
magnetického pole – paramagnetické (vtahovány do
magnetického pole) – magnetizmus v přítomnosti pole
Látky ferromagnetické – vykazují magnetizmus
v nepřítomnosti vnějšího magnetického pole,
příčinou je neúplně obsazená vnitřní vrstva (Fe, Co, Ni).
Látky diamagnetické jsou magnetickým polem
odpuzovány, magnetizují se opačně –
zeslabují intenzitu magnetického pole.
Magnetické vlastnosti
http://en.wikipedia.org/wiki/Diamagnetism