1. 3. domácí úkol z kurzu Malé granty
Pro svůj domácí úkol se vrátím do let 2001 – 2003, kdy jsem pracoval v Domě dětí a mládeže na pražském Proseku. V té době
se tam fundraising rodil skoto z ničeho a i zpětný pohled je zajímavý. Dokonce zajímavější než to, co bych mohl zjistit u svého
současného zaměstnavatele. Na toho adaptuji úkol z grantování.
Malý dům a velké plány
Dům dětí a mládeže Praha 9 je příspěvková organizace zřízená Magistrátem hl. m. Prahy hlavně k naplňování volného času dětí
a mládeže. A konecm 90. let už začalo být jasné, co pro nás pojem příspěvková organizace znamená: zřizovatel vám přispěje tolik, co
musí. Tedy na platy, něco na provozn a to nejnutnější na činnost. Ale pokud snad mají pedagogové fantazii a chtějí pracovat kvalitně, to
už stojí tolik, že na to zřizovatel nemá peníze. Pomozte si jak chcete.
Zástupce ředitele věděl, co to je fundraising, a podílel se na tvorbě žádostí o granty. Ty se chrlily jako na běžícím pásu, když
byla „grantová sezóna“ - často jsme se o jejich vyhlášení dověděli pozdě. Teprve postupem doby občas někdo byl na nějakém semináři
a přinesl nějaké moudro. I já jsem byl na kursu Jaroslava Jindry na Kvildě a udělal jsem z toho seminář pro naše kolegy. Ale reálný
život na Proseku vypadal jinak než fundraising v učebnici.
1. zásada: Nejprve je třeba udělat si pořádek doma.
Fundraising je o důvěře a také o dlvěryhodnosti žadatele. Důvěryhodnost je důležitější, když jdeme žádat do neznámého
prostředí. Hned začaly úvahy, co všechno je potřeba udělat. DDM musí mít nějaký image, něco jednotícího, nějaký styl letáků,
vystupování zaměstnanců atd.
Je nutno se zamyslet nad stavem DDM.. Z toho vyplyne, co je třeba pro zlepšení důvěryhodnosti udělat a na co můžeme poukázat už
teď. Konaly se koncepční porady o rom, kdo jsme a co chceme. Na nich pedagogové tvořili SWOT analýzu:
PŘEDNOSTI CO LZE ZLEPŠIT
Horolezecká stěna Propagace
Keramická pec Okolí DDM
příznivé ceny za kroužky a akce Zázemí zaměstnanců a externistů
Počítačová učebna Prosatory
Dva malé sály
Dobří vedoucí kroužků
“Prodělačná” loděnice
Nový civilkář
PŘÍLEŽITOSTI HROZBY
EU – nové finance Finance – obecně, na kroužky i na vybavení
Další zázemí – spolupráce s jinými organizacemi Komerční společnosti pro zájmové činnosti
Tábory, akce (i společenské Drogy, vandalismus, frádeže
Propagace horolez. stěny Napětí v týmu
Oslovit děti 3-9 let Nedůkladnost
Jednotlivé akce ve všední dny
Půjčovat lodě
Soutěž kroužků
(Dnes bychom mnohé přednosti pokládali za samozřejmé, ale v té době to bylo důležité – např. dva sálky znamenaly, že
kroužky aerobicu se budou konat jen v nich, za ně nemusíme platit nájem.)
Když to srovnám s asi o rok starším SWOTem, přibylo předností, příležitostí a hrozeb, ubylo nedostatků.
Dál jsme se zamysleli, kdo jsou naši (potencionální) klienti:
● děti a mládež
● rodiče (z hlediska sociálně patolog. jevů, nových dovedností pro děti, bezpečí, aktivní trávení volného času).
● dospělí chodící na kroužky, kurzy, cvičení
● ZŠ, MtŠ (soutěže, praxe pro studenty, akce pro školy)
● Magistrát – prim. prevence
Některé problémy jsou dlouhodobé a sotva řešitelné. Např. napětí v týmu lze snížit – ale těžko mluvit o týmu, když se v DDM
časro mění zaměstnanci z nejrůznějších důvodů (a to trvá i po nástupu nové ředitelky). V DDM jde o fantazii a aktivitu všech, a tudíž
tato okolnost zpomaluje rozvoj DDM.
Jiné věci se nezvládnou z organizačních důvodů. Pedagogové v DDM dělají všechno možné – na splnění všech úkolů nutných
pro dobré DDM není dost lidí a nové lidi MHMP zaplatí nerad.
2. zásada: Pedagog není fundreiser
...a kdo tedy? DDM zaměstnává hospodářku a externí účetní a nemá paníze na zaplacení fudreisera. Ostatně vedení DDM se
marně pokoušelo nějakého najít.
Pedagog si tedy musel peníze na akci sehnat sám (nebo je vybrat na vstupném), granty se podávaly za DDM společně. Často se
dokončovaly na poslední chvíli. Pak už opravdu nebyl čas na jiné formy fundraisingu.

2. 3. zásada: Fundraiser není žebrání, ale vztah. Je to marketing neziskových organizací.
...ale co když DDM byl žebrákem? Byl problém sehnat peníze na provozní potřeby a na výplaty pro vedoucí kroužků. Na tyto položky
se granty nevztahovaly (granty z EU ještě nebyly) a výplaty v příspěvkové organizaci nelze hradit z jiných zdrojů než z částky přidělené
zřizovatelem (mzdy, OON). Zkušenost mne dovedla k tomu, že při sjednávání kusových zakázek (skříňky na klíče, přenosný
streetballový koš) není neetické při objednávce, i po telefonu, požádat o slevu. Výrobce nám rakto často slevu poskytl, i po telefonu. A
sám řekl, jak velkou. Ani by mne nenapadlo ho požádat o konkrétní slevu jako první. Nebylo to o moc, ale bylo důležité poděkovat.
Když se takto objednalo hodně věcí u různých doavatelů, přece se něco ušetřilo. Z toho plyne
4. zásada: Fundreising je buď charita, nebo obchod.
Pak mne napadlo napsat dopis s konkrétním nápadem pro určitý typ forem. Napsal jsem dopis pro reklamní agentury či
výrobce reklamních předmětů, zda by se nenašly možnosti barterových služeb – firmy by nám pro děti daly své reklamní předměty, my
jim loga na naše materiály. Rozdával jsem to bez úspěchu na veletrhu Polygraf – Reklama. Pak jsem psal dopisy jazykovým školám,
zda by dětem a dospělým v našich jazykových kroužcích nevěnovaly nějakou literaturu – např. obchodní vzorky od vydavatelů. Ozvala
se jediná škola a věnovala nám plné auto použitých kvalitních zahraničních učebnic pro dospělé, i metodické příručky. Jejich zahraniční
zřizovatel jim nařizuje učebnice často vyřazovat, a tak nám je věnovali.
Tak jsme se dostali do stadia, že je třeba vědět, na koho s čím jít. Tedy relační marketing, mapa „známostí“ nebo lidí či
organizací, jejichž cíl nebo činnost lze dát do souvislosti s DDM:
V DDM: děti, mládež, rodiče, Rada DDM
Okolí DDM: zřizovatel, úřady městských částí, sportovní organizace, média, školy
Ještě dál: MŠMT, EU...
Relační marketing nepřinesl očekávané výsledky: chtěli jsme vytvořit Alianci volného času, v níž by volnočasové organizace z
Proseka a okolí spojily své zájmy – minimálně o sobě vzájemně informovaly. A nešlo by o konkurenci – DDM nemá bazén, a proto by
pro něj agentura pořádající plavecké kursy nebyla konkurencí. Pozvali jsme je – a přišly 4 a nic z roho nebylo. Ani dopisy rodičů
předávané dětem na kroužcích nepomohly.
Vymyslel jsem něco jako dvoustupňovou práci s firmami. V první etapě jsem je pozval na naši zahradní akci, aby zajistily
atrakce pro děti. Firmy přišly celkem ochotně, protože nabízely různé letáky a služby i rodičům. Spnil jsem úkol – zaplnit zahradu
atrakcemi, u kterých se děti budou bavit. A navíc aby se tam firmy potkaly, aby je to inspirovalo „vida, tihle také něco dělají pro děti,
neměli bychom také...“ Někdy šlo jen o využití pěkného počasí na podzim, kdy už není pouťová sezóna (levné cukrovinky, levný
skákací hrad). Pak jsem plánoval zúčastněné firmy obcházet s návrhem další spolupráce a dotazem, jak by asi ji firmy představovaly.
Před senátními volbami jsem se pokusil o oslovení jednoho nezávislého kandidáta ze Satalic. Přijel na naši akci, obdaroval děti
i DDM. Pak prohrál volby a o další spolupráci neměl (ani po roce) zájem.
Ale pak se změnilo vedení DDM a nastal konec mého snažení. Nevím, jak to teď funguje, ale předpokládám, že i nadále je v
DDM „nejvýnosnější“ psaní žádostí o granty (na zadaná témata zřizovatel přispšje vždy, protože asi musí). A když se píše na módní
témata tapu výměnné zahraniční pobyty mládeže, lze využít toho, že podmínkou grantu je spolufinancování z jiných zdrojů, a pak je (na
konkrétní akci) peněz dost.
Mzdy pro externisty vyřešeny nejsou a platí se jim tolik, na co stačí OON .
Shrnutí – odpovědi na otázky
Na jaké problémy jste při řešení úkolu narazili?
● Zdá se, že DDM není všeoecně pokládán za důvěrného partnera.
● Tým zaměstnanců není stabilní.
● Nedokážeme vyřešit, kdo má být fundraiserem.
Co vás překvapilo?
● Úřady městských částí, „jejichž“ děti k nám chodí, nám nechtějí pomoci.
● Žádosti o sponzorské dary předané rodičům nezabraly, ačkoli jsou s námi rodiče spokojeni … nebo jsme pro ně jen „stroj“ na
zaplnění volného času dětí? tedy odkladiště?
● DDM je žebrák (jde-li o provozní náklady) a u drobných a středních podnikatelů se dá ledacos získat. (nikoli vyžebrat).
● Obecně direct mailing nepřináší žádoucí efekt.
Jaká byla skupinová dynamika?
Při koncepční poradě dobrá, pak už to bylo horší vzhledem ke střídání zaměstnanců a k jejich náplni práce. Ochota byla vždy.
Můžete použít výstup pro další práci?
Ano, pokud se stanu fundraisingovým konzultantem pro naši školu, i později v životě, možná nabídnu DDM nějaký seminář o
fundraisingu.
Co byste dále potřebovali k úspěšnému dotáhnutí úkolu do použitelné podoby?
Kdybych byl v DDM zaměstnán déle, určitě bych získal nějaké zkušenosti a snad bych z těch firem přinesl nějaké peníze.Víc bych si
cenil právě těch, které nejsou z grantu.
Jaký byl konkrétní výsledek vašeho snažení?
Osobně jsem si vyzkoušel několik fundraisingových metod. Úspěch byl malý (ale odpovídal tehdejším poměrům v DDM), motivovalo
mne to pokračovat. Z hlediska celého DDM to mělo příznivý krátkodobý efekt.