1. ev131031
TISKOVÁ ZPRÁVA
Centrum pro výzkum veřejného mínění
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Jilská 1, Praha 1
Tel./fax: 286 840 129
E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností –
říjen 2013
Technické parametry
Výzkum:
Realizátor:
Projekt:
Naše společnost, v13-10
CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného
mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.
Termín terénního šetření:
7. – 14. 10. 2013
Výběr respondentů:
Kvótní výběr
Kvóty:
Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk,
vzdělání
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad
Reprezentativita:
Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let
Počet dotázaných:
1039
Počet tazatelů:
248
Metoda sběru dat:
Osobní rozhovor tazatele s respondentem
Výzkumný nástroj:
Standardizovaný dotazník
Otázky:
EV.10, IDE.1
Zveřejněno dne:
31. října 2013
Zpracoval:
Jan Červenka
V rámci svého říjnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem
respondentům dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v
České republice a hodnocení životní úrovně jejich domácností.
Graf 1: Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)1
45%
velmi dobrá
dobrá
ani dobrá, ani špatná
špatná
28%
velmi špatná
7%
0% 1%
19%
neví
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 7. – 14. 10. 2013, 1039 respondentů starších 15 let, osobní
rozhovor.
1
Znění otázky: „Jak byste hodnotil současnou ekonomickou situaci v naší zemi? Je podle Vás velmi
dobrá, dobrá, ani dobrá, ani špatná, špatná, velmi špatná.“
1/[5]

2. ev131031
Z výsledku šetření vyplynulo (viz graf 1), že necelá dvoutřetinová většina
(64 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi
negativně, přičemž 19 % ji označilo za „velmi špatnou“ a 45 % za „špatnou“.
Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 7 %
dotázaných, kteří ji charakterizovali jako „dobrou“, zatímco odpověď „velmi
dobrá“ se v šetření nevyskytla vůbec. O málo více než čtvrtina (28 %) lidí pak
považuje současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“.
Zbývající 1 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázalo vyjádřit a zvolilo
odpověď „nevím“.
Graf 2: Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)
80
70
60
64
58
56
59 58
67
62 61
63
66
62
64
67 68 67
70 69 70
67
69
65 64 64
67 66 68
64
52
6
5
5
7
8
7
6
6
7
7
X/13
6
IX/13
6
VI/13
7
V/13
8
IV/13
7
III/13
I/13
7
II/13
5
7
XI/12
6
7
X/12
28
28
26 25 27 27
26 27
24
IX/12
24
VI/12
26
V/12
10
23
IV/12
11
9 10 10
9 10 9
26 27 25 25 26
III/12
12
30
25
II/12
20
29 28
I/12
26 26
30
XII/11
31 32 30 30
XI/11
40 34
XII/12
50
X/11
IX/11
VI/11
V/11
IV/11
III/11
II/11
I/11
0
dobrá
ani dobrá, ani špatná
špatná
Pozn.: Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“, kategorie „dobrá“ zahrnuje součet podílů „velmi
dobrá“ a „dobrá“, kategorie „špatná“ je součtem podílů „špatná“ a „velmi špatná“.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
Z časového srovnání, které nabízí graf 2, vyplývá, že oproti předchozímu
šetření ze září 2013 o čtyři procentní body vzrostl podíl hodnocení „ani dobrá, ani
špatná“ a o stejnou část poklesl podíl těch, kteří současnou ekonomickou situaci
v ČR hodnotí jako špatnou. Aktuální výsledek je poněkud méně nepříznivý než
před rokem v říjnu 2012, kdy ekonomickou situaci jako špatnou hodnotilo o pět
procentních bodů více respondentů než v aktuálním šetření.
Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné
ekonomické situace narůstá se subjektivně hodnocenou životní úrovní, i když i
dotázaní s dobrou životní úrovní hodnotí ekonomickou situaci poměrně kriticky
(viz graf 3). Z hlediska věku je hodnocení ekonomické situace poněkud
příznivější u dotázaných do 30 let, naopak kritičtější je u lidí od 60 let výše.
Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, podnikatelé se
zaměstnanci, obyvatelé Čech a z hlediska politické orientace ti, kdo se hlásí
k pravici či k pravému středu, především pak stoupenci TOP 09 či ODS, a rovněž
lidé důvěřující vládě. Naopak kritičtějšími jsou v tomto ohledu důchodci,
nezaměstnaní, obyvatelé Moravy, respondenti hlásící se k levici a voliči ČSSD.
2/[5]

3. ev131031
Graf 3: Hodnocení ekonomické situace ČR podle životní úrovně domácnosti (%)
dobrá ekonomická situace
špatná ekonomická situace
špatná životní
1
úroveň
14
ani dobrá, ani
3
špatná
dobrá životní
úroveň
84
26
15
0%
ani dobrá, ani špatná
70
38
20%
46
40%
60%
80%
100%
Pozn.: Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „neví“, kategorie „dobrá“ zahrnuje součet podílů „velmi
dobrá“ a „dobrá“, kategorie „špatná“ je součtem podílů „špatná“ a „velmi špatná“.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 7. – 14. 10. 2013, 1039 respondentů starších 15 let, osobní
rozhovor.
Druhá otázka se týkala hodnocení životní úrovně samotných domácností,
v nichž respondenti žijí.
Graf 4: Subjektivní hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti2 (%)
velmi dobrá
spíše dobrá
3% 1%
4%
ani dobrá, ani špatná
16%
spíše špatná
34%
velmi špatná
neví
42%
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 7. – 14. 10. 2013, 1039 respondentů starších 15 let, osobní
rozhovor.
Jak ukazují výsledky v grafu 4, necelé dvě pětiny (38 %) lidí mají podle
vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 4 % ji hodnotí
jako „velmi dobrou“ a 34 % jako „spíše dobrou“. Naopak za špatnou považuje
životní úroveň své domácnosti asi pětina (19 %) občanů, když 16 % ji označilo
za „spíše špatnou“ a 3 % za „velmi špatnou“. Více než dvě pětiny (42 %) pak
2
Znění otázky: „Považujete životní úroveň Vaší domácnosti za velmi dobrou, za spíše dobrou, ani
dobrou, ani špatnou, za spíše špatnou, nebo za velmi špatnou?“
3/[5]

4. ev131031
životní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou“.
Zbývající 1 % respondentů se k otázce nedokázalo konkrétně vyjádřit a zvolilo
odpověď „nevím“.
Graf 5: Subjektivní hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti – časové
srovnání (%)
100%
3
90% 15
4
15
3
3
4
15 15
4
4
4
4
4
5
3
15 16 14
15 16
15 17 19
5
17
6
5
19 18
19
18
5
5
5
5
4
5
5
4
17
21
4
4
15 15
3
4
3
15
17 16
18 20 16 19
80%
70%
38
60%
39 41 40 37
38
41
42
42
38
42
39 40 41
38
41 36
39
40
40 37
40
39
41 42
41
41
40
50%
40%
30%
39 36
37
37
37
37
35
20%
33
35
35
36
34
38 35 36
36
33
32
33
34 32
33
33
33 34
35
32
31
10%
5
6
4
6
5
5
6
4
4
4
4
4
4
5
3
velmi dobrá
spíše dobrá
ani dobrá, ani špatná
5
2
XI.
12
XII
.12
I.1
3
4
X.1
II.1
2
III.
12
IV.
12
V.1
2
VI.
12
IX.
12
1
XI.
11
XII
.11
I.1
2
X.1
I.1
1
II.1
1
III.
11
IV.
11
V.1
1
VI.
11
IX.
11
0%
5
spíše špatná
3
3
4
6
5
5
velmi špatná
neví
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
Jak ukazují údaje zachycené v grafu 5, oproti předchozímu výzkumu
ze září 2013 se hodnocení životní úrovně domácnosti statisticky významně
nezměnilo. V porovnání s výsledkem zaznamenaným přesně před rokem v říjnu
2012, kdy podíl příznivého hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti
dosahoval 34 %, podíl nepříznivého činil 26 % a variantu hodnocení „ani dobrá,
ani špatná“ tehdy zvolilo 40 % respondentů, je aktuální hodnocení poněkud
4/[5]
4
3
4
X.1
6
II.1
3
III.
13
IV.
13
V.1
3
VI.
13
IX.
13
5

5. ev131031
příznivější, zejména zásluhou poklesu podílu negativního hodnocení o sedm
procentních bodů.
Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm
dokončeného vzdělání respondenta a mírně se zhoršuje s věkem. Ke spokojenější
části obyvatel patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní
odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, potenciální voliči ODS,
TOP 09 nebo ANO, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici
či k pravému středu. Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří
především důchodci, nezaměstnaní, kvalifikovaní i nekvalifikovaní dělníci,
stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany a lidé, kteří sami
sebe politicky řadí k levici nebo k levému středu.
5/[5]