1. Barbora Novotná, 361617
Argumentace výběru tématu
O spisovatelce Evě Jurčinové, jíţ je následující text věnován, jsou v
literárněhistorických textech pouze strohé, opakující se informace a další prameny jsou jen
obtíţně dohledatelné. Mým záměrem, jako studentky bohemistiky, tedy bylo připomenout
tuto dnes pozapomenutou autorku a dokázat, ţe si i v dnešní době zasluhuje naši pozornost.
Název práce byl zvolen jednoduše, leč výstiţně (podle jména autorky) – Eva Jurčinová.
Anotace
Předmětem zájmu tohoto textu je Eva Jurčinová, spisovatelka, jeţ byla zajímavou
českou literární osobností přelomu 19. a 20. století. Nepatřila k nejvýraznějším umělkyním,
přesto byla ve své době uznávána a za svou literární činnost oceňována. Dnes však stojí mimo
zájem literárních historiků a její tvorba je značně opomíjena. Pro současného čtenáře je pak
spisovatelkou zcela zapomenutou a její díla vymizela z obecného povědomí. Práce zařazuje
tuto, dnes téměř zapomenutou avšak pro svou dobu podstatnou, autorku do dobového
literárního kontextu a objasňuje vlivy, které ji formovaly. Dále z drobných zmínek v
sekundární literatuře rekonstruuje ţivot spisovatelky a zaměřuje se na ni především jako na
prozaičku.
Klíčová slova
Eva Jurčinová, próza, esejistika, novoromantismus, Moderní revue.

2. EVA JURČINOVÁ
Eva Jurčinová byla dle literárněhistorických slovníků česká prozaička, básnířka,
dramatička i kritička. Překládala z anglické, francouzské, ruské a německé literatury. Byla
autorkou portrétních esejů a organizátorkou literárního salonu. Rozsah spisovatelčiny činnosti
byl tedy značný.
Při sestavování kapitoly o ţivotě autorky je vycházeno především z Lexikonu české
literatury,1 příspěvku Otakara Špecingera v ročence Slánského obzoru,2 Přehledných dějin
literatury české3 Arne Nováka, dopisů4 F. X. Šaldy uspořádaných a komentovaných
Bohumírem Lifkou, broţury Jiřího Janáčka Zamyšlení nad osudovým setkáním F. X. Šaldy s
Evou Jurčinovou5 a z drobných zmínek vyskytujících se v některých literárněhistorických
slovnících.
Anna Navrátilová, pro literární veřejnost známá jako Eva Jurčinová, se narodila
20. dubna 18866 v Studeněvsi u Slaného. Celé své dětství však proţila ve Vranovicích u Brna.
Její otec Richard Navrátil byl roku 1887 jmenován do funkce ředitele ve vranovickém
cukrovaru, celá rodina se tam tedy přestěhovala. Vranovice měly výrazný vliv na
spisovatelčinu osobnost a později i tvorbu.
Dalším faktorem působícím na formování jejího vztahu k literatuře bylo rodinné
kulturní prostředí. Rodiče pravidelně pořádali společenské večery, jejichţ účastníci často
předčítali z beletristických děl. Díky svému otci navíc spisovatelka od útlého věku ovládala
ruský jazyk a čítávala ruské klasiky.
1
TAXOVÁ, Eva. Heslo Eva Jurčinová. In Lexikon české literatury 2: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha:
Academia, 1993, s. 587-588. ISBN 80-200-0468-8.
2
ŠPECINGER, Otakar. Eva Jurčinová. In: Slánský obzor: ročenka společnosti pro ochranu kulturního dědictví
a vlastivědného muzea ve Slaném [online]. Slaný, 1995, roč. 3 [cit. 2012-12-16].
Dostupné z: http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_03.pdf
3
NOVÁK, Jan Václav – NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české: od nejstarších dob až
po naše dny. 4. přeprac. a rozšíř. vyd. Olomouc: Promberger, 1936-1939.
4
LIFKA, Bohumír. F. X. Šalda: „Nade mnou zadrhl se tragický uzel“. Liberec: Česká beseda, 1977.
5
JANÁČEK, Jiří. Zamyšlení nad osudovým setkáním F. X. Šaldy s Evou Jurčinovou. Liberec: Česká beseda,
1986.
6
Tento údaj uvádí Eva Taxová ve slovníkovém hesle Eva Jurčinová v Lexikonu české literatury. Starší slovníky
se ve spisovatelčině roku narození neshodují a chybně uvádějí roky jiné. Masarykův slovník naučný a Ottův
slovník naučný nové doby rok 1890, Slovník soudobých českých spisovatelů a Přehledné dějiny literatury české
pak dokonce rok 1892.

3. Roku 1898 začala studovat na Vesnině dívčím lyceu v Brně. Z této doby navíc
pocházejí její první pokusy o literární tvorbu a také touha studovat v cizině. Rodiče
k zahraničním studiím však nesvolili, ačkoliv otec se snaţil dceru podporovat.
Roku 1905 dostala mladá spisovatelka svou první příleţitost. Seznámila se s otcovým
známým Josefem Merhautem, který byl redaktorem Moravské orlice. Právě v tomto periodiku
uveřejnil roku 1906 jednu z raných próz začínající literátky. Uţ v té době si tehdy ještě Anna
Navrátilová zvolila svůj pseudonym Eva Jurčinová7, s jehoţ volbou jí značně pomohl právě
Josef Merhaut.
V této době začala Jurčinová jezdit na pravidelné návštěvy ke strýci do Prahy. Zde se
seznámila s eseji F. X. Šaldy, kterého záhy poznala i osobně a začala si s významným
kritikem dopisovat. Ve svých 25 letech, po otcově smrti, se spolu s matkou a bratrem
přestěhovala do Prahy. Její vztah s Šaldou byl zásahem třetí osoby ukončen a Jurčinová odjela
studovat na paříţskou Sorbonnu. Navštěvovala zde přednášky z oboru srovnávací literatury,
literární historie i filozofie.
V Paříţi se také poprvé setkala s Moderní revue. Svou koncepcí se jí časopis
zamlouval natolik, ţe se ihned po návratu do Prahy, těsně před začátkem první světové války,
připojila k okruhu jeho autorů. Kromě Moderní revue přispívala do řady dalších periodik,
např. Cesta (1919–1930), Lumír (1919–1932), Květy (1915–1968), Lidové noviny (1922–
1942) nebo Lidová demokracie (1925–1967).8
Roku 1919 se Jurčinová stala ţenou státního úředníka Karla Webera, s nímţ měla
později dvě dcery. Po vzoru svých rodičů pořádala Jurčinová pravidelná společenská setkání a
její byt se stal proslulým literárním salonem, jejţ vyhledávala praţská umělecká veřejnost.
Častými návštěvníky byli např. Arne Novák, Jan Zrzavý, Zdenka Braunerová, Růţena
Jesenská a v neposlední řadě Viktor Dyk se Zdenkou Háskovou.
Roku 1920 byl vydán její literární debut Návrat a jiné novelly. Próza je sbírkou
příběhů z prostředí rozvířených plesů a elegantních budoárů. V následujících letech se
spisovatelčina literární činnost značně rozvíjela. První básnická sbírka Psyché mluví vyšla
roku 1928 a o rok později dva soubory portrétních statí Poutníci věčných cest a Podobizny
spisovatelek světové galérie. Esejistická tvorba se v podstatě stala těţištěm Jurčinové díla.
Roku 1929 zemřel nečekaně spisovatelčin manţel. Navzdory této skutečnosti postupně
vycházela další autorčina díla – druhá sbírka veršů Mlha nad růžemi (1933), rozsáhlejší
melancholický román Jen srdce (1936), ţivotopisná monografie Julius Zeyer (1941), jeţ má
7
Próza, která byla uveřejněná v Moravské orlici, ještě podepsána odlišnou variantou jména, tj. Eva Jurovčinová.
8
Viz příloha.

4. být klíčem k pochopení básníkova díla, romanticky laděné Povídky o lásce (1944), kde
vykreslila atmosféru italských měst a poslední vydaný román Dlouhá noc (1948). „Mimoto se
objevovaly její práce v různých významných sbornících, jako ţivotopisy Karoliny Světlé a
Elišky Krásnohorské v knize Královny, kněžny a velké ženy české.“9 Jediná divadelní hra ze
spisovatelčina pera Ze srdce přichází život nebyla nikdy vydána a její inscenace se nesetkala
s úspěchem: „Naprostým omylem bylo hráti proverb paní Jurčinové. (...) Hříchy lze omlouvat,
jsou-li křtěny hned po narození – ale po několika letech u autorky, která je k jiným tak přísná
– působí nepříjemně.“10
Kromě publikování Jurčinová ještě přednášela o anglické a francouzské literatuře,
aktivně se zapojovala do „Ţenské národní rady“, překládala z francouzské, ruské a německé
literatury a podnikla řadu cest, např. do Itálie, Francie či Irska.
Spisovatelka napsala ještě několik dalších děl, většina jich však zůstala nevydána. „Z
prací, které zůstaly v rukopise, uveďme román Jitřní soumrak, divadelní hru Don Juan a
autobiografické vzpomínky především na česká devadesátá léta 19. století a Moderní revui.
Některé tyto věci chtěla ještě Jurčinová po druhé světové válce vydat, avšak tehdejší kulturní
politika o ně neprojevila ţádný zájem.“11
Eva Jurčinová zemřela 14. prosince 1969 v Praze a je pohřbena v Kutné Hoře.
9
ŠPECINGER, Otakar. Eva Jurčinová. In: Slánský obzor: ročenka společnosti pro ochranu kulturního dědictví
a vlastivědného muzea ve Slaném [online]. Slaný, 1995, roč. 3 [cit. 2012-12-16].
Dostupné z: http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_03.pdf
10
O. Š. M. Divadelní premiery. In Rozpravy Aventina: Čtrnáctideník pro kulturu, literaturu, umění
a kritiku. Praha: Aventina, 1926/27, s. 142. (Otakar Štorch-Marien – pozn. aut.)
11
ŠPECINGER, Otakar. Eva Jurčinová. In: Slánský obzor: ročenka společnosti pro ochranu kulturního dědictví
a vlastivědného muzea ve Slaném [online]. Slaný, 1995, roč. 3 [cit. 2012-12-16].
Dostupné z: http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_03.pdf

5. Příloha

6. Použitá literatura
• JANÁČEK, Jiří. Zamyšlení nad osudovým setkáním F. X. Šaldy s Evou Jurčinovou. Liberec:
Česká beseda, 1986.
Hodnocení kvality zdroje: - autor je uznávaný literární vědec
- hloubka pokrytí dané tematiky
- objektivní podání informací
- zaplnění mezery v informačním poţadavku
- bezchybnost v oblasti jazyka
• LIFKA, Bohumír. F. X. Šalda: „Nade mnou zadrhl se tragický uzel“. Liberec: Česká
beseda, 1977.
• NOVÁK, Jan Václav – NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české: od nejstarších
dob až po naše dny. 4. přeprac. a rozšíř. vyd. Olomouc: Promberger, 1936-1939.
• O. Š. M. Divadelní premiery. In Rozpravy Aventina: Čtrnáctideník pro kulturu, literaturu,
umění a kritiku. Praha: Aventina, 1926/27. (Otakar Štorch-Marien – pozn. aut.)
Hodnocení kvality zdroje: - datum vydání – dobový článek
- spolehlivost v oblasti jazyka
- hloubka pokrytí dané tematiky
- dobrá pověst vydavatele
- autor byl ve své době respektovaný nakladatel a publicista
• ŠPECINGER, Otakar. Eva Jurčinová. In: Slánský obzor: ročenka společnosti pro ochranu
kulturního dědictví a vlastivědného muzea ve Slaném [online]. Slaný, 1995, roč. 3
[cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.slanskyobzor.cz/n/obzor_03.pdf
Hodnocení kvality zdroje: - autor je znám a navíc povaţován za váţeného historického publicistu
- prestiţ ročenky jako zdrojového dokumentu
- prezentované informace jsou přesné a jdou do hloubky
- jsou uvedeny zdroje, jeţ byly vyuţity k napsání článku
- www stránka obsahuje funkční linky a odkazy
• TAXOVÁ, Eva. Heslo Eva Jurčinová. In Lexikon české literatury 2: osobnosti, díla,
instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1993, s. 587-588. ISBN 80-200-0468-8.